POTRAVNÍ SÍTĚ

Potravní sítě, jak jsou prezentovány v dětských knihách, jakož i ekologických učebnicích

Příklady ze skutečného světa: parazitoidi každý segment představuje jeden druh, jeho velikost odpovídá hojnosti druhu, šířka spojnic mezi parazitickými a hostitelskými druhy odpovídá frekvenci dané interakce minující druhy Potravní vztahy mezi minujícími druhy Phyllonycter a jejich parazitoidy v Anglii Vztahy mezi rostlinami a opylovači v Anglii Memmott J. 1999. Ecol. Letters 2: 279. Rott & Godfray 2000, J. Anim. Ecol. 69:274

Potravní vztahy propojují druhy na téže trofické úrovni do jednoho dynamického systému Každý bod představuje minující druh. Spojnice mezi nimi představuje sdílený druh parazitoida. Minující druhy jsou funkčně propojeny sdílenými parazitoidy, neboť jejich měnící se početnost i preference pro různé hostitele propojuje i populační dynamiku těchto hostitelů.

Tohle je udělané pro relativně malé výseky ze společenstva A teď si představte, jak složité to musí být, kdybyste chtěli charakterizovat celé společenstvo (např. jen temperátního lesa – a v tropech to bude ještě složitější) To ale ještě nikdo neudělal – a asi hned tak neudělá – pak se spokojujeme s obrázky „pro děti“ – ale musíme si uvědomit, kolik toho tam chybí a kolik je zjednodušeno

Něco ale uděláno je

Definice jednotlivých „guilds“

Potravní sítě: základní pojmy a parametry guild: skupina druhů využívající stejný typ potravy stejným způsobem (např. minující druhu v listech rostlin, stejným způsobem lovící ptáci) taxon-guild: taxonomicky omezená část guild (např. minující brouci) potravní úrovně (trophic levels): od producentů přes primární, sekundární atd. konzumenty, jejich počet charakterizuje potravní síť propojenost (connectance): podíl potravních vztahů existující v potravní síti ze všech teoreticky možných vztahů bazální, intermediální a vrcholové (basal, intermediate, top) druhy: druhy na první, středních a nejvyšší trofické úrovni počet druhů kořisti na druh predátora počet hostitelských druhů na druh konzumenta (herbivora, parazita) počet omnivorních druhů (t.j. druhů živících se druhy z více než jedné trofické úrovně) délka potravního řetězce (spojující bazální a vrcholové druhy) počet druhů jež jsou součástí smyček, t.j. potravních řetězců obsahujících jeden druh dvakrát (např. druh A žere druh B, ten ale žere recipročně i druh A) kompartmentalizace, rozdělení potravní sítě do několika uvnitř silně propojených, ale navzájem jen slabě propojených modulů

Potravní sítě: základní pojmy vrcholové druhy střední druhy bazální druhy Potravní vztahy Bazální trofická úroveň Smyčka - reciproční potravní vztahy Omnivorie - druh se živí druhy z >1 potravní úrovně

xxxxxxxxx Kompartmentalizace Propojenost (connectance) = počet existujících / maximální počet možných vztahů xxxxxxxxx ,

Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes Propojenost (connectance) často klesá s rostoucí druhovou diverzitou sítí Potravní sítě v nálevkách láčkovek Nepenthes

Nepřímé vztahy: v potravních sítích, kde jsou druhy propojené vzájemnými vztahy, je velký potenciál i pro nepřímé vztahy mezi dvěma druhy, zprostředkované řetězem vztahů, např. typu “nepřítel mého nepřítele je mým přítelem” - + - Herbivoři snižují populace rostlin, takže jejich predátoři mají zporostředkovaně kladný vliv na populace rostlin, zatímco parazité predátorů mají na rostliny zprostředkovaně negativní. - + - Pozor – situace bývá složitější – i herbivoři mají svoje parazity etc.

Jaroslav Hrbáček – prokázání Top-down control (1958 a násl.) Labské tůně Mnoho planktonožravých ryb (žerou velký zooplankton) – [chybí vrcholoví predátoři] Díky tomu málo zooplanktonu – a malé druhy, nestačí žrát fytoplankton, ten je přemnožen Malá průhlednost vody

Experimentální odstranění ryb Zooplankton – převládnou velké druhy, které jsou účinnými žrouty fytoplanktonu Pokles populace fytoplanktonu (nízká populační hustota, ale může silně produkovat) Lepší průhlednost vody Podobný princip se používá pro „biomanipulaci“ – přítomnost dravých ryb (které drží planktonožravé ryby na uzdě) může zlepšit kvalitu vody

Potravní sítě přes hranice ekosystémů Více opylovačů u nádrží s rybami Třezalky v okolí vodních nádrží s rybami měly více opylovačů než u nádrží bez ryb, neboť ryby loví larvy vážek, což má nepřímý kladný vliv na populace opylovačů, jinak lovené dospělými vážkami

Top-down regulace populací: predátoři mohou udržovat populace potenciálně kompetujících druhů na nízké úrovni a tak omezit kompetici a umožnit koexistenci těchto druhů Odstranění predátora, hvězdice Pisaster, z mořského ekosystému vedlo k tomu, že slávka r. Mytilus kompetičně převládla, což vedlo k vyhynutí ostatních druhů

Introdukce vrcholového predátora může vést i ke zjednodušení potravní sítě Následky introdukce dravé ryby Cichla ocellaris, z Amazonky do jezera Gatůn v Panamě: výrazná redukce diverzity dříve nyní

Nepřímý vliv predátora na rostliny: Velikonoční ostrov zavlečení mravence Anoplolepis gracilipes vyhynutí kraba Gecarcoidea natalis Rozmach vegetace v lesním podrostu, dříve likvidované krabem O’Dowd et al. 2003

Proč mají potravní řetězce jenom 3-4 články ? Omezení dosažitelnou energií: při přechodu z jedné potravní úrovně na druhou ze ztrácí 90% energie (ale: řetězce v produktivnějších ekosystémech nejsou delší) Omezení stabilitou populací: proměnlivost populací se kumuluje přes všechny články řetězce, takže dlouhé řetězce by měly nestabilní populace na vyšších potravních úrovních Omezení designu organismů: predátoři jsou obvykle větší než jejich kořist a parazité menší než hostitel (parazit může mít hyperparazita), a tyto trendy ve velikosti těla nemohou pokračovat do extrémů Co vlastně lidé studují – vezmeme-li v úvahu „čističe od parazitů“ (resp. střídání parazitismu a predace), dostaneme se na více úrovní: Akacie – žirafa – její kožní parazit – klubák – predátor klubáka – jeho kožní parazit

Rozdíly mezi potravními sítěmi suchozemckých a vodních ekosystémů: Šipky znázorňují přesuny organického uhlíku a čtverce jeho zásobníky. Červeně jsou zvýrazněny rozdíly mezi suchozemskými a vodními ekosystémy: vodní ekosystémy mají menší biomasu autotrofních producentů, vyšší herbivorii, a menší biomasu dekompozitorů než suchozemské ekosystémy Detritový a pastevně kořistnický řetězec SUCHOZEMSKÉ VODNÍ

Suchozemské ekosystémy: herbioři konzumují jen malou část primární produkce – v suchozemských systémech extrémně důležitý detritový potravní řetězec

Detritový potravní řetězec I mrtvá organická hmota je užitečným zdrojem organických látek (a tedy energie) Mrtvoly živočichů, mrtvá rostlinná biomasa, výkaly, vše je možné využít, a jsou na to specializované různé organismy Často je obtížné odlišit detritovory od specializovaných konzumentů mikroorganismů Srovnej – heterotrofní sukcese Terminologická poznámka: edafon – organismy žijící v půdě