26. Izraelský národ se během let v Egyptě rozrostl
Jakubově rodině se říkalo IZRAELITÉ Je nám zde dobře, nic nám nechybí. Máme se lépe jako v zemi Kanaán. Už se tam ani nevrátíme.
Je vás zde moc, nějací „Hebrejové“ = „cizinci“ - co sem přišli kvůli jídlu. Jste jiní, jinak se oblékáte, jinak mluvíte, máte jiného Boha. Vy k nám nepatříte.
Egypťané věřili ve více bohů. Největším bohem byl pro ně faraon. Egypťané se klaněli faraonovi.
Těchto Hebrejů bude co nevidět více než nás egypťanů! Co když se z izraelských chlapců, až vyrostou, stanou silní vojáci a ve válce se spojí s našimi nepřáteli?! Co s námi pak bude?
Mám je vyhnat ze země? Ne to by nebylo moudré! Zbavil bych se užitečných poddaných.
Uděláme z nich naše otroky. Oni budou muset těžce pracovat. Budou stavět vlastníma rukama města s vysokými budovami a hrobky pro mě! Pak se jim nebude rodit tolik dětí.
ÚKOL: Faraon měl radost z toho, jak získat co nejvíce majetku, zlata a být pánem nad otroky. Izraelité měli jiné bohatství. Měli spoustu dětí, Hospodin jim žehnal a to mělo větší hodnotu než zlato a stříbro. Umíš se radovat z toho, že máš rodiče, sourozence, kamarády? Že si můžete spolu hrát, povídat si a být spolu? To je lepší než všechno bohatství.
Bonus pro dospělé Bohatstvím Izraelitů bylo Hospodinovo požehnání a mnoho dětí. Jaké bohatství či jaký poklad máme my? Pro mnoho práce trpí rodina a pro kariéru nebo finanční zabezpečení odkládáme založení rodiny. „Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.“ Mt 6,21
Římskokatolická farnost Hnojník únor Pro vnitřní potřebu farnosti Rodinná Bible. 3. české vydání. 9 Henrietta Street, London WC2E 8PS: A Dorling KIindersley Book, ISBN Použité obrázky: