Úvod do metod sociologického výzkumu Přednášející: PhDr. František Knobloch, CSc. Konzultace: individuální domluva před či po přednášce Spojení - mail: knobloch@gfk.cz Ukončení kursu: zkouška (závislá na výsledcích testů a seminární práce) Hodnoceny budou seminární práce, výsledky krátkého písemného testu a závěrečného písemného testu. Seminární práce – vypracovat jednoduchý projekt sociologického výzkumu, aby měl všechny náležitosti, včetně návrhu metod a technik sběru dat. Rozsah cca 10-15 stran, téma: každý si vybere samostatně podle toho, jaké problematice se chce věnovat, s ohledem na budoucí téma diplomové práce. Projekt by měl každý zdůvodnit – obhájit. K přednáškám: komunikativní způsob, hodně příkladů – ilustrace, pobídky – jak si sami něco zkusit.

Úvod do metod sociologického výzkumu Seznam přednášek kursu: Základní charakteristika, typy a fáze sociologického empirického výzkumu - vstupní lekce Teoretická příprava projektu výzkumu – formulace výzkumného problému, hypotézy a operacionalizace pojmů Výběr a příprava výzkumných metod, populace, výběry a reprezentativita Proces sociologického výzkumu: pilotáž, předvýzkum, terénní sběr dat Metody dotazování - dotazník Metody dotazování – rozhovor Metody pozorování: standartizované a nestandartizované, zjevné a skryté, zúčastněné a nezúčastněné pozorování  Metody studia dokumentů, obsahová analýza, sekundární analýza dat Experiment v konkrétním Sociologickém výzkumu kvalitativní výzkum Speciální metody sběru dat Způsoby a prostředky prezentace výsledků sociologického výzkum, etické zásady v sociologickém výzkumu

Literatura Základní literatura: Adamec, Č.: Formulace otázek a konstrukce dotazníku. In: Dotazník v sociologickém výzkumu. Liblice, Československá sociologická společnost při ČSAV, 1976 s. 3 - 22. Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Univerzita Karlova, 1993. Jeřábek, H.: Úvod do sociologického výzkumu (skriptum). Praha, Univerzita Karlova, 1992, 2. vydání 1993. Labovitz, S. - Hagedorn, R.: Introduction to Social Research. New York, McGraw-Hill 2nd ed., 1976, kapitola 4 Research Design s. 55 - 70. Řehák, J. - Řeháková, B.: Analýza kategorizovaných dat v sociologii. Praha, Academia, 1986, část Základní pojmy analýzy dat s. 19 - 43. Řehák, J.: K pojmu znak v sociologii. In: Sociologický časopis, 1972, č. 6 s. 615 - 625. Pecáková, I., Herzmann, J., Novák, I.: Výzkumy veřejného mínění. Praha VŠE, 1995. Jiří Šubrt a kol.: Kapitoly ze sociologie veřejného mínění (terie a výzkum). Praha, Univerzita Karlova 1998, s. 73 – 241. Doporučená literatura: Kerlinger, F.N.: Základy výzkumu chování. Praha, Academia, 1972, kapitoly 1 - 4, 26, 28 s. 18 - 74, s. 457 - 466, 489 - 509. Disman, M.: Terénní sběr informací. In: Vybrané techniky sociologického výzkumu. Praha, Svoboda, 1969. Noelleová, E.: Výzkum veřejného mínění. Praha, Svoboda, 1969. Petrusek, M.: Sociometrie. Praha, Svoboda, 1969. Moser, C.A. - Kalton, G.: Survey in Social Investigation. London-,Heineman 2nd ed., 1971. Kane, E.: Doing Your Own Research. London-New York, Marion Boyars, 1985. Pecáková, I., Herzmann, J., Novák, I.: Pořizování a vyhodnocování dat ve výzkumech veřejného mínění. Praha VŠE, 1998.

Sociologický výzkum Věda: Teorie – představuje vysvětlení příčin stavu a změn sledovaných jevů (procesů) Metodologie – soustava pravidel, stanovují postupy, jak lze vysvětlení dojít nebo jej ověřit Poznatky – suma zjištění, která byla učiněna Vědecký výzkum je systematické, kontrolované, empirické a kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi přirozenými jevy (Kerlinger 1972, 27). Nebo jinak – záměrné, cílevědomé a systematické studium objektů reálné skutečnosti pomocí přesně vymezených metodologických postupů a prostředků. Tedy se zdůrazňuje: záměrnost a cílevědomost (na rozdíl od běžného, každodenního poznání), systematičnost (je založena na metodologii vědy a příslušné vědní disciplíny, návody a postupy poznávacích procesů). Základní úkoly (funkce) sociologického výzkumu lze charakterizovat následovně: a, Deskripci – popis a klasifikace věcí, jevů a procesů (popsat realitu znamená ji nějakým způsobem utřídit, systematizovat, klasifikovat, uspořádat) b, Explikaci (vysvětlení) – po zjištění, jak existující realita vypadá, nastupuje úkol vysvětlit, proč je taková, jaká je. c, Predikce (předvídání) – nejen jak sledovaný jed vypadá, ale též jaké jsou příčiny jeho vzniku, za jakých podmínek nastává, výskyt v budoucnu. d, Pochopení událostí – v sociologii se pod pochopením rozumí popsat celý kauzální řetězec (příčinami a následky, vysvětlení jen pozorovaný jev subsumujeme pod příslušný zákon). e, Návod jak události (jevy a procesy) řídit – znát, jak jevy a procesy probíhají, co lze usměrňovat a jak, vyvářet možnosti pro jejich řízení (sama věda nic neřídí). K tomu – fce sociologie – poznat – předvídat – měnit.

Exaktní versus společenskovědní výzkum Rozdíl mezi exaktními a společenskovědními výzkumy: ·      Exaktní vědy mají mnohem přesnější a spolehlivější nálezy, závěry mají univerzálnější platnost, více používají experiment a jsou schopny vypovídat o kauzálním charakteru vztahů mezi proměnnými. ·      Společenské vědy naproti tomu produkují závěry pouze pravděpodobnostního charakteru, tyto závěry jsou platné pouze pro prostředí, kde byla sbírána data a často je u nich nemožní ustavit důkaz o kauzalitě. Vysvětlení:  -        - Rozdíl v systému exaktních (přírodních) a společenských věd lze dokumentovat na příkladu jednoduchého fyzikálního experimentu. Jaký je bod varu vody? Musíme sledovat ke spolehlivým výsledkům tyto proměnné – měřit teplotu vody, tlak vzduchu a čistotu vody. A to vše nám stačí k popisu a vysvětlení celého experimentu. -         - Naproti tomu jednoduchý příklad ze sociální oblasti: Co vše může ovlivnit příjem jedince? nebo co vše ovlivňuje pracovní spokojenost? Příjem: povolání, pozice, místo práce, vzdělání, zkušenosti, věk, zdravotní stav, rodinné poměry atd. Mohli bychom s výčtem proměnných pokračovat. Tedy, že sociální systémy jsou mnohem složitější, navíc vzniká otázka, co vše tam patří a co vše tam nepatří. Analýza neúplně popsaného systému je spojena s rizikem zkreslení a na druhé straně chybou je i zařazení cizího prvku do zkoumaného systému. Je tedy zřejmé, že v sociálních vědách nebudeme nikdy pracovat s úplně popsaným sociálním systémem, nutnost pracovat s redukovaným popisem reality probíhá na několika úrovních: -         - redukce počtu pozorovaných proměnných -         - redukce počtu analyzovaných vztahů mezi proměnnými -         - redukce populace na vzorek -         - redukce časového kontinua na jedena časový bod

Typy sociologických výzkumů (1) Používaná členění: a, teoretický (základní), pracuje se s empirickými daty ve značně zprostředkované podobě, b, empirický (aplikovaný), převažuje přímá práce s empirickými daty A, Empirický, primární B, Sekundární Empirický (primární) výzkum přináší nové, originální informace, které mohou mít kvalitativní nebo kvantitativní charakter. Opírá se o pravidelný či jednorázový (ad hoc) sběr a dat a jejich analýzu a interpretaci. Náklady a úsilí vynaložené na empirický výzkum jsou značné, je zapotřebí odpovědně zvažovat rozsah výzkumu a techniky sběru dat. Rozhodneme-li se pro sekundární výzkum, znamená to, že spoléháme na informace, které jsou již k dispozici. Sekundární výzkum je zpravidla levnější a také rychlejší (než sběr dat v terénu), šetří čas a peníze. Nemá cenu znovu objevovat to, co již bylo, a někdy dokonce opakovaně, zjištěno Empirický (primární) výzkum Sekundární výzkum Kvalitativní výzkum Kvantitativní výzkum Výběr a velikost vzorku Sběr dat a jejich zpracování Závěrečná zpráva z výzkumu

Typy sociologických výzkumů (2) Základní rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem: V kvantitativním výzkumu je: Cílem: testování, ověřování vytyčených hypotéz, tedy získané informace mají potvrdit či vyvrátit předem formulované skutečnosti o sociální realitě. Logikou: deduktivní postup, tzn. na začátku je výzkumný problém transformován do soustavy hypotéz, a ty dále do výběru proměnných a vztahů mezi nimi. Sebraná data nám poskytnou informaci, do jaké míry odpovídají stavu předpověděnému v hypotézách. Metodologií: získání omezeného rozsahu informace, která má obvykle silně standardizovanou podobu, od velkého počtu respondentů. V kvalitativním výzkumu je: Cílem: nalezení způsobu řešení zkoumaného problému, formulace nových hypotéz, případně aspirace na „novou teorii“ Logikou: induktivní postup, tzn. že výzkumník sbírá data k tomu, aby v nich nalezl určité konfigurace, pravidelnosti, struktury. Pátrá po významu těchto pravidelností ve struktuře dat a formuluje možná řešení daného problému. Metodologii: získává se mnoho informací od malého počtu respondentů, přičemž standardizace je slabá. Členění výzkumů podle funkcí, které plní v poznání: a, diagnostický (popisný) – zjištění stavu, deskripce b, explanační (výkladový) – vysvětlení určitého jevu, jeho geneze c, vývojový – jak se daný jev či oblast vyvíjela a vyvíjí, případně jaké jsou scénáře jejího dalšího vývoje. d, prognostický – předvídání budoucích přeměn a změn

Typy sociologických výzkumů (2) Členění sociologických výzkumů je možné též podle dílčích sociologických disciplín : sociologie sociální stratifikace a třídních vztahů sociologie věkových skupin sociologie „gender“, tj. žen a ženských hnutí sociologie rasových a etnických skupin makrosociologie (sociální změny, sociální hnutí, společenské systémy) srovnávací a historická sociologie sociologie organizace sociologie ekonomického chování sociologie práce a průmyslu sociologie politiky (politických institucí, stran a státu) sociologické aspekty demografie, populačních problémů sociální ekologie a sociálního prostoru sociologie lidských sídel (měst venkova, urbanizace) sociologie sociální kontroly, deviantního chování a sociální patologie sociální práva, normativních systémů, sociologie vědění, vědy, náboženství, umění sociologie volného času, sportu apod. sociologie masové komunikace, masových sdělovacích prostředků sociologie zdraví a nemoci sociologie socializačního procesu, životního cyklu sociologie rodiny sociologie vzdělání a výchovy Nastíněný výčet je jedním z pohledů, který lze různě strukturovat, dále rozšířit (např. sociologie vojenství, volebního chování atd.) nebo naopak sumarizovat. Samotný sociologický výzkum se může realizovat v rámci jednotlivých disciplín či přesahovat jednotlivé disciplíny. Zároveň tento nástin sociologických disciplín naznačuje obrovsky široký záběr možností sociologických výzkumů.

Omezení v sociologickém výzkumu Posuzujeme-li sociologický výzkum jako celek, musíme si být vědomi jeho možností, neprospívá věci, když jsou názory na sociologický výzkum v extrémních polohách, tj.:   úplné odmítání, či znevažování výsledků nadměrná očekávání (vše vyřeší). Nicméně je třeba kalkulovat s určitými limity sociologických šetření: nezachytí jevy do všech podrobností a niancí (k tomu slouží jiné formy – psychologický výzkum, beletrie) věcný rozsah – nemůže zkoumat celou problematiku, jen určitý výsek (jde také o to, aby jednotlivé výzkumy na sebe navazovaly, syntetizace poznatků trvá dlouho) zkoumání souběžného vývoje – určité časové zpoždění (např. změny životního stylu získáváme postupně, celkový pohled až po určitém čase) nemůžeme sledovat všechny případy volíme zmenšeninu s určitou pravděpodobností výsledku (už jsme se zmínili o redukcích při zkoumání sociálních systémů, volíme určitou míru redukce a zmenšeninu celku).

Fáze sociologického empirického výzkumu Sociologický empirický výzkum členíme v zásadě na 3 fáze: příprava výzkumu, provedení výzkumu a zpracování výsledků. 1, příprava výzkumu („u stolu“) . Jde o to co zkoumat a proč zkoumat (formulace výzkumného problému, cíl a úkoly výzkumu), jak – kde – kdy zkoumat (způsob, místo, období zkoumání). Obecně můžeme říci, že zkoumání společenských jevů a procesů vyžaduje důkladnou a pečlivou přípravu, seznámení se s potřebným množstvím informací, stanovení výzkumného problému, cíle a předmětu zkoumání, formulace hypotéz, stanovení metodiky a technik zkoumání. Celý tento proces je obsažen v Projektu výzkumu. Takto zpracovaný projekt výzkumu nemusí být definitivní, v případě, že chceme ověřit vypracovanou představu o průběhu výzkumu pomocí předvýzkumu či pilotáže. Takovéto ověření projektuje důležité zejména u šíře koncipovaných výzkum, které vyžadují značný rozsah prací a jsou nákladné.   2, provedení výzkumu (sběr informací na základě projektu výzkumu). Práce následují až po vypracování projektu výzkumu. Průběh sběru dat závisí na charakteru zkoumaného problému a zvolené metodiky, těžiště práce spočívá v zachycení relevantních údajů (otázka úplnosti a validity dat). Fáze sběru dat bývá obvykle náročná po organizační a časové stránce. 3, Zpracování výsledků – představuje roztřídění empirického materiálu, zjištění vnitřních souvislostí, jejich zobecňování a konfrontaci s výchozími hypotézami. Prakticky je celá tato práce shrnována do závěrečné zprávy z výzkumu.

Projekt sociologického výzkumu Obecně jsou za základní součásti projektu pokládány: 1, formulace výzkumného problému, cíle a úkoly výzkumu 2, formulace obecné a pracovních hypotéz 3, volba výzkumných metod a technik výzkumu 4, výzkumný soubor 5, organizační stránka výzkumu (organizace + timing + rozpočet) 6, výstupy výzkumu

Model přípravné fáze sociologického výzkumu Stávající systém poznatků Výběr výzkumné problematiky, výzkumný námět Systematizace poznatků, teoretický rozbor zkoumané problematiky, dosavadní výsledky zkoumání Formulace výzkumného problému Formulace obecných hypotéz Odborné znalosti a zkušenosti, Metodologická erudice Volba výzkumné procedury Dopracování úvodního projektu Příprava technik výzkumu (dotazník, záznamový arch, apod.) Praktické znalosti zkušenosti z Výzkumné činnosti Organizační, časové, personální a finanční otázky výzkumu

Fáze sociologického výzkumu Přípravná fáze Formulace výzkumného problému Cíle a úkoly výzkumu Metodika a organizace výzkumu Provedení výzkumu (sběr informací) Projekt výzkumu Systém poznatků a informací Zpracování výsledků Analýzy

Přípravná fáze sociologického výzkumu Formulace výzkumného problému Soustředění a systematizace poznatků Formulace obecných hypotéz Stanovení cíle a úkolů výzkumu Volba výzkumné procedury Zpracování úvodního projektu Příprava technik výzkumu (dotazník, záznamový arch, apod.) Ověření úvodního projektu Předvýzkum či pilotáž Dopracování projektu Úprava technik výzkumu a upřesnění organizačních otázek

Předvýzkum (pilotáž) v sociologickém výzkumu Zpracování úvodního projektu Předvýzkum Prověření úvodního projektu výzkumu (možno více způsobů) Pilotáž Ověření technik Možná úprava všech částí jako u úvodního projektu Zpracování konečného projektu výzkumu Úprava technik výzkumu a upřesnění organizačních otázek