registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809. 13. dubna 2013 VY_32_INOVACE_170311_Historicke_modely_atomu_DUM HISTORICKÉ MODELY ATOMU Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Víchová. Obchodní akademie a Střední odborná škola logistická, Opava, příspěvková organizace. Materiál byl vytvořen v rámci projektu OP VK 1.5 – EU peníze středním školám, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0809.

Rutherfordův model atomu 1. První poznání 3. Rutherfordův model atomu 2. Thomsonův model atomu 4. Bohrův model atomu 5. Kvantově mechanický model atomu

Démokritos na Wikipedii První poznání V 5. století před naším letopočtem Démokritos vytvořil první filozofickou teorii o atomu. Jeho teorie: hmotu můžeme dělit až na částice, které nazýval atomos (dnes říkáme atomy) částice jsou dále nedělitelné a nelze je vytvářet ani ničit Démokritos na Wikipedii dále

John Dalton na Wikipedii První poznání Na začátku 19. století se pokusil John Dalton o vědeckou teorii o atomech. Jeho teorie: částice nazýval atomy každý chemický prvek se skládá ze stejných atomů zvláštního typu atomy nelze zničit ani měnit atomy se dají skládat do složitějších struktur Jeho teorie vysvětlila některé otázky tehdejší chemie, např. proč při chemických reakcích reagují vždy jednoduché poměry množství látek. John Dalton na Wikipedii zpět na obsah další kapitola

J.J. Thompson na Wikipedii Thomsonův model atomu J.J. Thomson v roce 1897 objevil, při studiu katodového záření, elektron. V roce 1904 navrhl model atomu, zvaný pudingový. Předpokládal, že atom je tvořen kladně nabitou hmotou, ve které plavou, jako rozinky v pudingu, záporně nabité elektrony. Počet elektronů je takový, že kladné a záporné náboje se navzájem ruší a atom se chová jako elektricky neutrální. Obr.1 J.J. Thompson na Wikipedii zpět na obsah další kapitola

Rutherfordův model atomu Je nazýván planetární. Ernest Rutherford jej navrhl v roce 1911 na základě experimentu s alfa částicemi. Atom byl složen z velmi malého jádra, kolem něhož obíhaly elektrony ve vzdálenosti deset tisíckrát větší, než byl poloměr jádra atomu. Atom si představoval podobně jako Sluneční soustavu. Roli Slunce zde hrálo jádro. Elektrony se pohybovaly po kruhových drahách pod vlivem dostředivé síly, která byla realizována jako elektrostatická síla působící mezi elektrony a protony opačně nabitými. Obr.2 dále

Rutherfordův model atomu Později bylo zjištěno, že tento model má nedostatky. Podle této teorie by měl např. elektron po čase vyzářit energii v podobě spojitého spektra. Tomu neodpovídaly poznatky o čárovém spektru a stabilitě atomu. E. Rutherford obdržel v roce 1908 Nobelovu cenu za chemii, za objev radioaktivity. Ernest Rutherford na Wikipedii zpět na obsah další kapitola

Bohrův model V roce 1913 Niels Bohr vytvořil další model, tentokrát už z části na základě kvantové fyziky. Obr.3 Podle Bohra elektrony obíhají jádro po dovolených drahách (energetických hladinách) a mohou za určitých podmínek přeskočit do jiné dráhy. Bohrův model byl pokrokem, ale ještě byl z velké části stále založen na klasické fyzice. dále

Niels Bohr na Wikipedii Bohrův model atomu Hlavním přínosem byl popis stabilního atomu a v případě atomu vodíku vysvětlení jeho spektrálních čar. Bohr dostal za tento model v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku. Obr.4 Niels Bohr na Wikipedii Niels Bohr a Albert Einstein zpět na obsah další kapitola

Kvantově mechanický model atomu Vznikl na základě de Broglieho teorie částicových vln a Schröedingerovy práce. Elektron není popisován jako hmotný bod, ale jako vlnová funkce definující pravděpodobnost výskytu elektronu v prostoru. Tento model popisuje výskyt elektronů v orbitalu, tedy v místě, kde se s určitou pravděpodobností nalézá. Je založen zcela na zákonech kvantové fyziky. Obr.5 dále

Kvantově mechanický model atomu Kvantová fyzika předpokládá změnu některých veličin po kvantech, tedy nespojitě pracuje s pravděpodobnostními stavy částic slouží k popisu mikrosvěta (atomů a menších částic) stav mikročástice je dán vlnovou funkcí Kvantová fyzika na Wikipedii zpět na obsah konec

POUŽITÁ LITERATURA ŠTOLL, Ivan. Fyzika pro netechnické obory SOŠ a SOU. Praha: Prometheus, 2003. ISBN 80-7196-223-6

CITACE ZDROJŮ Obr. 1 FASTFISSION. Soubor:Plum pudding atom.svg: Wikimedia Commons [online]. 30 December 2005 [cit. 2013-04-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/Plum_pudding_atom.svg Obr. 2 EAN-JACQUES MILAN. Soubor:Rutherfordsches Atommodell.png: Wikimedia Commons [online]. 27 August 2005 [cit. 2013-04-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7d/Rutherfordsches_Atommodell.png Obr. 3 MYSELF. Soubor:Bohr Model.svg: Wikimedia Commons [online]. 15. prosince 2006 [cit. 2013-04-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Bohr_Model.svg Obr. 4 PAUL EHRENFEST. File:Niels Bohr Albert Einstein by Ehrenfest.jpg: Wikimedia Commons [online]. 15 May 2005 [cit. 2013-04-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d5/Niels_Bohr_Albert_Einstein_by_Ehrenfest.jpg Obr. 5 MICHAELDIEDERICH. Soubor:HAtomOrbitals.png: Wikimedia Commons [online]. 12 March 2005 [cit. 2013-04-13]. Dostupné pod licencí Creative Commons z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/HAtomOrbitals.png Pro vytvoření DUM byl použit Microsoft PowerPoint 2010.

Děkuji za pozornost. Miroslava Víchová