Správní právo Vyučující: Jana Jurníková Kontakt : jana.jurnikova@law.muni.cz Masarykova univerzita, Právnická fakulta, katedra správní vědy a správního práva
Literatura Petr Průcha – Správní právo – obecná část, MU Brno, 2004, 259 stran Dušan Hendrych – Správní právo – obecná část, C.H.Beck, Praha, 2004, 793 stran Odborné časopis (správní právo, Veřejná správa, Právní zpravodaj apod.) Internet Denní tisk
Stát Tříprvková teorie –G. Jelinnek Území – státní hranice (čl. 11 „území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.“) Deliminace (mapa) x demarkace (terén) Obyvatelstvo – cizinec x státní občan (čl. 12) Moc – dělba, personální výsost, teritorialita Uznání mezinárodním společenstvím
teritorialita princip teritoriality uplatnění územní jurisdikce vůči všem fyz. a práv. osobám nacházejícím se na území daného státu stát uplatňuje moc nezávisle na statusu osoby moderní státy rozhodují, která fyz. osoba je žádoucí (per grata) nebo nežádoucí (non grata) obvyklým pravidlem je princip vzájemnosti (státy se dohodnou na tom, že u svých občanů vzájemně nebudou požadovat vízovou povinnost)
Personalita vypovídá o vztahu mezi státem a jeho občanem princip personality vypovídá o vztahu mezi státem a jeho občanem tento vztah překonává území státu (i když se občan pohybuje na území jiného státu, je stále ve vztahu ke státu, jehož je občanem) mezi státy existují vzájemné dohody, které upravují takové vztahy v této souvislosti se objevuje otázka exempcí (otázka vynětí osob z územní jurisdikce) fyzické osoby zastupují vysílající stát, mají výsady a imunity musí však mít zmocnění a stát, na kterém se nachází, s tím musí souhlasit
Veřejná správa Opak správy soukromé = vykonávána ve veřejném zájmu =převážně vrchnostenský charakter =čl. 3 odst. 2 LSP „státní moc může být uplatňována jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví“
Veřejná správa Materiální pojetí – činnost státních nebo jiných veřejných institucí, která svým obsahem není činností zákonodárnou ani soudní (ty jsou blíže specifikovatelné = negativní vymezení) Formální pojetí – důraz kladen na instituce, které mají působnost a pravomoc řešit veřejné úkoly, pokud nejsou přikázány Parlamentu nebo soudům Nekryjí se (př. vydávání NPA vládou, kontrola hospodaření podle státního rozpočtu, služební dozor v justici)
Rozdíly Zákonodárná moc – vytváření právní rámec = veřejná správa je činností podzákonnou a výkonnou (podíl na ZM – zák. iniciativa) Soudní moc – provádění zákonů nezávislými orgány, nalézání práva ve sporu = VS - vztahy subordinace, autoritativní aplikace práva, (soudní kontrola veřejné správy)
Dělení veřejné správy Státní správa – subjektem je stát, představovaný SO, výkon se děje jménem státu a v jeho zájmu Samospráva – je vykonávána jinými veřejnoprávními subjekty než státem dělení: - územní (čl. 8) - zájmová
Kontrolní otázky 1. Jak dělíme státní moc? 2. Jaké prvky náleží mezi definiční vymezení státu? 3. Pokuste se vymezit pojem veřejný zájem. 4. Jak dělíme veřejnou správu?
Správní právo Soubor veřejnoprávních norem, které upravují organizaci a činnost veřejné správy Samostatné právní odvětví Předmět Metoda právní regulace Soudržnost právních norem Zájem společnosti
Správní právo – pokr. PO veřejného práva = návaznost na ostatní PO charakteristika: chrání veřejný zájem - upravuje vztahy mezi nerovnými subjekty - umožňuje správní donucení - konkrétní obsah jeho realizace je určování úřední mocí
VPxSP Teorie mocenská - Ulpiánus Teorie zájmová Teorie organická a její modifikace a)materiální, kdy alespoň jeden ze subjektů je nositelem veřejné moci, b) teorie zvláštního práva, kdy právo soukromé upravuje vztahy všech subjektů, právo veřejné pak vztahy nositelů veřejné moci při výkonu jejich vrchnostenských pravomocí
Systém správního práva SP organizační – základní zásady organizace veřejné správy, pravomoc a působnost SP hmotné – podmínky a předpoklady realizace práv a povinností SP procesní – postup při rozhodovacím procesu SP trestní – odpovědnost za správní delikty
Prameny správního práva Formy, v nichž nacházíme platné právo Dělení – materiální - formální Kontinentální systém práva (NPA) Psané právo Prameny hierarchicky uspořádány
Druhy pramenů Mezinárodní právo - č. 10 „Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva“ (od 1. 6. 2002) =aplikační přednost
Druhy pramenů 1. Ústava a ústavní zákony - ústavní normy upravují postavení veřejné správy, její kompetenci a pozici adresátů jejich působení - nejvyšší právní síla – stabilita - role ústavního soudnictví
Druhy pramenů 2. Zákony hlavní pramen vnitrostátního práva Parlament ČR Výhrada zákona – např. daně a poplatky
Druhy pramenů 3. Podzákonné NPA Atribut výkonné moci, Znaky: rychlost, specializace, pružnost (možnost kdykoli změnit nebo zrušit)
Druhy pramenů - vláda – nařízení (čl. 78) - ústřední správní úřady – vyhlášky (čl. 79 odst. 3) USC – nařízení a OZV Vlastnosti : obecnost, podzákonnost, jednostrannost
Charakteristika Působnost 1. Osobní 2. Věcná 3. Územní 4. Časová – platnost x účinnost - publikační právo
Normy správního práva Co je to norma ? (obecně závazné pravidlo chování vydané ve státem předepsané formě a vynutitelné státní mocí) Znaky: regulativnost, právní závaznost, obecnost, vynutitelnost Systematizace: hypotéza, dispozice, sankce
Členění norem Regulativní x ochranné Zavazující (přikazují nebo zakazují)x zmocňující Hmotně právní x procesně právní Perfektní x imperfektní Odkazující x blanketové
Realizace norem Přímá – samotné chování subjektů správního práva Aplikace – činnost orgánů veřejné správy - autoritativní proces (nositelé veřejné moci) - rozhodovací proces (akt aplikace práva)
Interpretace norem Výklad norem - vyložení právního obsahu Druhy: podle subjektu a) legální b) autentický c) prováděný aplikujícím orgánem d) doktrinální
Pokr. Podle metody: Jazykový Logický Systematický Historický
Pokr. 3. Podle rozsahu: Doslovný Zužující Rozšiřující
Správní uvážení Stav, kdy s existencí určitého skutkového stavu není jednoznačně spojen jediný nutný právní následek Volba jednoho z více právní normou předvídaných řešení Příklad: správní úřad uloží pokutu ve výši 200 000 Kč správní úřad může uložit pokutu až do výše 200 000 Kč
Neurčité pojmy Norma správního práva používá výraz, který blíže obsahové nevymezuje Obsah je nutno posuzovat případ od případu, a to na základě posouzení dané situace Příklad: veřejný zájem, občanské soužití, veřejný pořádek
Analogie Platné právo nemá příslušnou právní úpravu řešení určitých skutkových vztahů = použití právní úpravy obdobných právních stavů Analogia legis Analogia iuris
Kontrolní ( a záludné) otázky 1. Pokuste se vymezit pojem správního práva? 2. Jaká odvětvotvorná kritéria znáte? 3. Pokuste se vymezit systém správního práva. 4. Jak členíme prameny správního práva? 5. Popište proces realizace právní normy. 6. Doplňte: Ústavní soud je oprávněn k ……výkladu. 7. Které pojmy řadíme do kategorie tzv. neurčitých pojmů správního práva?
Subjekty správního práva Ten, kdo je nositelem práv a povinností stanovených normami správního práva 2 kategorie: a) nositelé pravomoci b) adresáti působení Obecné dělení : a) fyzické osoby b) právnické osoby
Fyzické osoby Podřadné, nerovné působení Způsobilost k právům a povinnostem - obecně narozením ( právní skutečnost – věk (6 let – povinná školní docházka), vzdělání (studium na vysoké škole), státní občanství (branná povinnost))
FO b) způsobilost k právním úkonům - obecně zletilost (18 let) (od 15 let OP, ŘP sk. M, od 21vozidla požární ochrany apod.) rozumové a ovládací schopnosti Zbavení (soud), není vždy ve SP závazné zastupování
FO c) způsobilost k protiprávním úkonům institut odpovědnosti správní delikty
Právnické osoby Pojem práva soukromého (§ 18 zák. 40/1964 Sb.) Sdružení FO a PO Účelová sdružení majetku Jednotky územní samosprávy Jiné subjekty stanovené zákonem Stát
PO Vznik zápisem do rejstříku Pojem veřejnoprávní korporace Důležitá je veřejnoprávní subjektivita Dělení: a) vykonavatelé b) adresáti
Správní orgány Pravomoc – souhrn oprávnění a povinností, kterými SO disponuje pro potřeby plnění úkolů a řešení otázek Působnost – kruh otázek, který SO projednává, rozhoduje a realizuje (aspekt územní a věcný)
SO Úřední osoby – tvoří personální základ SO jednají jménem správního orgánu a vystupují jako jejich představitelé Pouze u orgánů úředního typu vykonávají úřední činnost profesionálně jako služební povinnost Mohou svými pokyny zavazovat pracovníky ve vztahu podřízenosti
Kontrolní otázky 1. Kdo je oprávněn zbavit FO způsobilosti k právům? 2. Pokud je Vám méně než 15 let, kdo Vás bude zastupovat v tzv. přestupkovém řízení? 3. Pokuste se vyjmenovat alespoň 4 formy právnické osoby.
Struktura organizace veřejná správa státní správa samospráva přímá nepřímá územní zájmová
Organizace Základ – hlava třetí Ústavy – moc výkonná - hlava sedmá - územní samospráva
Státní správa Prezident (Ústava, čl. 54-66) Hlava státu – reprezentativní funkce Není odpovědný z výkonu funkce (čl. 54)- odraz parlamentní formy vlády Volba Parlamentem – 5 let Monokratická funkce
Prezident Nároky na výkon funkce: SO Věk – 40 let Způsobilost k PU Složení slibu Ne velezrada nebo rotace funkcí
Prezident Kancelář – rozpočtová organizace Zajišťuje věci spojené s výkonem pravomocí prezidenta Protokolární povinnosti Hospodaření s nemovitostmi – Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány – přísp. Organizace - Hradní stráž- vojenský útvar Armády ČR
Vláda Ústava (čl. 67-80) Kolegiální orgán, silné postavení předsedy Název– vychází z typu činnosti Sídlo – není určeno zákonem Lze ji charakterizovat jako kolegiální, vrcholný orgán výkonné moci s obecnou působností v oblasti exekutivy
Vláda Ústavní orgán, odpovědný PS (kontrolní pravomoc) ustanovení: A) jmenování předsedy B) jmenování ostatních členů C) vyslovení důvěry PS Pozn: Možnost opakovat 2x, pak jmenuje předsedu na návrh předsedy PS
Vláda Vyslovení důvěry: 1. v procesu ustanovení vlády 2. kdykoli během funkčního období 3. hodlá prosadit návrh zákona – nutno projednat do 3 měsíců Návrh na vyslovení nedůvěry – ¼ PS (50)je třeba nadpoloviční většiny všech Nedůvěra se vyslovuje vládě jako celku
Vláda Vláda jedná ve sboru Jednání vlády jsou neveřejná Souhlas nadpoloviční většiny všech členů Nařízení x usnesení Stanovování cílů politiky státu dozor a kontrola
Ministerstva a jiné ústřední orgány Ústavní výhrada zákona Zřízena zákonem 2/1969 Sb. Jsou řízena vládou Typ ústředního orgánu Ministr je členem vlády Monokratické orgány normotvorná činnost Pečují o právní úpravu resortu
Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy 2 typy Ministerstva Ostatní ústřední orgány – v čele není minist
Ústřední správní úřady podřízené ministerstvům MŠMT- Česká školní inspekce MZdr – Český inspektorát lázní a zřídel, Inspektorát omamných a psychotropních látek MS-Vězeňská služba ČR MPaO – Česká energetická inspekce, ČOI, Puncovní úřad, Licenční úřad MZ – Státní veterinární správa ČR, ČZPI, Česká plemenářská inspekce, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský MŽP – ČIŽP, Český hydrometeorologický ústav
Specializované územní správní úřady Působnost omezena věcně i územně Dekoncentrace Příklad: Finanční ředitelství a finanční úřady Úřady práce Krajská veterinární správa Okresní správa sociálního zabezpečení Katastrální úřady
Sbory Ozbrojené – Policie ČR Neozbrojené – Hasičské záchranné sbory
Samospráva Územní Zájmová – stavovské organizace – komory a společenstva - veřejné vysoké školy
Činnost veřejné správy Základní formy - správní akty - veřejnoprávní smlouvy - Faktické úkony
Správní akty - vně Vydávání NPA Vydávání IPA (rozhodnutí, vyjádření, osvědčení, sdělení, souhlasy, doporučení apod.) Vydávání aktů smíšené povahy (opatření obecné povahy, akt se vztahuje na neurčitý okruh adresátů, ale v konkrétně určené věci)
Správní akty - vnitřní vydávání interních normativních aktů (interní normativní instrukce nebo normativní akty řízení, slouží k řízení podřízených pracovníků a orgánů, které jsou daným orgánem řízeny a jemu podřízeny) Vydávání interních individuálních pokynů (individuální služební pokyny)
Veřejnoprávní smlouvy Dohoda mezi dvěma nebo více stranami, alespoň jedna je subjektem veřejné správy Musí být uzavřena v souvislosti s výkonem veřejné správy Upravuje veřejná práva a povinnosti Dělení :subordinační koordinační
Faktické úkony Formy činnosti, které mají pro adresáta přímé důsledky Obvykle namísto ISP v případě naléhavosti situace, nebo vynucení splnění povinnosti POZOR – zákonný rámec – čl. 2 odst. 3 Ústavy!! Dělení: faktické pokyny – příkazy a zákazy (př. Policie ČR) exekuční úkony – nebyla dobrovolně splněna uznaná povinnost - SŘ bezprostřední zákroky – odvrácení nebezpečí, donucovací prostředky – Policie ČR
Správně právní odpovědnost Správní delikt – protiprávní jednání (chování i nečinnost) Definice: uplatnění nepříznivých následků vůči tomu, kdo porušil zákonem stanovenou povinnost
SPO Sankce: represivní Reparační preventivně – výchovná ochranná
SPO Členění: 1. Odpovědnost za přestupky 2. Odpovědnost za tzv. jiné správní delikty A) disciplinární B) pořádkové C) podnikajících FO a PO D) ostatní
Přestupky Tzv. pojmenované správní delikty (neúplná kodifikace – zák. č. 200/1990 Sb.) Staví na subjektivní odpovědnosti (odpovědnost za zavinění) Materiálně-formální pojetí přestupku
Přestupky Znaky skutkové podstaty přestupku 1. OBJEKT - právem chráněný zájem Př. majetek, řádný chod veřejné správy, zdraví člověka A) obecný B) druhový - členění
PRVKY 2. Objektivní stránka A) protiprávní jednání B) následek C) příčinná souvislost Fakultativně: místo a čas
PRVKY 3. Subjekt - starší 15 let (mladiství do 18 let) Příčetnost Exempce : výsady a imunity (čl. 65 Ústavy – prezident republiky, dále soudci ÚS) Disciplinární řízení (vojáci, BIS, Policie)
PRVKY 4. Subjektivní stránka (zavinění) A) úmysl (přímý a nepřímý) B) nedbalost (vědomá a nevědomá)
SUBJEKTIVNÍ STRÁNKA Typ vědomí volní Úmysl přímý ví chce nepřímý ví srozuměn Nedbalost vědomá ví spoléhá nevědomá abs abs vůle
Materiální stránka Stupeň nebezpečnosti pro společnost Více než nepatrný
Příklad Přestupky proti občanskému soužití (§ 49) (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví,
Okolnosti vylučující protiprávnost 1. Nutná obrana (útok) 2. Krajní nouze (nebezpečí) POZOR!!! přiměřenost
SANKCE - DRUHY Napomenutí Pokuta (flexibilní sazby) Zákaz činnosti Propadnutí věci
Pravidla ukládání Lze uložit pouze sankci, kterou stanoví zákon a v případě, že bylo rozhodnuto o vině Přihlíží se k závažnosti přestupku 1. Způsob spáchání (konání či opomenutí, místo veřejně přístupné apod.
Pravidla pro ukládání sankcí 2. Následky (porucha trvalá či odstranitelná) 3. Okolnosti spáchání přestupku (rodinné poměry, tíživá životní situace, více skutkových podstat apod) 4. Míra zavinění (úmysl, nedbalost, promyšlenost jednání)
Pravidla pro ukládání sankcí 5. Pohnutka (závist, ziskuchtivost, nenávist k určité osobě) 6. Osoba pachatele (věk, recidiva)
Pravidla pro ukládání sankcí Sankce lze ukládávat samostatně nebo společně (výjimku tvoří napomenutí a pokuta) Lze také upustit od uložené sankce po vyslovení viny, kdy postačí samotné pojednání přestupku k nápravě pachatele
souběh Dva či více přestupků, zde se rozhoduje o vině a sankci u každého zvlášť Pokud projednává tentýž orgán, jedná se o tzv. společné řízení, kdy se ukládá sankce za přestupek nejpřísněji postižitelný (zásada absorpční)
napomenutí Nejmírnější sankce morálního charakteru Nelze uložit společně s pokutou Lze uložit i v příkazním řízení, ale nikoli v blokovém Výsledný efekt jako u upuštění od uložení sankce
pokuta Majetkový charakter Lze uložit za každý přestupek Určena horní hranicí (institut správního uvážení) Fixní sazba (výjimka katastrální zákon – vázáno na minimální mzdu ) Obecná horní výše pokuty je 1 000 Kč
Zákaz činnosti Odnímáno možnost vykonávat určitou činnost Lze uložit pouze tam, kde to zákon výslovně dovoluje (např.§ 22 odst. 1, § 24) Činnost musí být vykonávána: A) v pracovním nebo jiném obdobném poměru B) je třeba povolení nebo souhlasu SO
Zákaz činnosti Příklady: Řízení motorových vozidel Držení a nošení kulové zbraně a lovecké brokové zbraně Lov ryb Provozování silniční motorové dopravy pro cizí potřeby
Zákaz činnosti Pachatel spáchal přestupek uvedenou činností nebo alespoň v souvislosti s ní Lze uložit nejdéle na dobu 2 let Po uplynutí 1/2 doby lze požádat o upuštění od výkonu zbytku sankce Úmyslné porušení zákazu činnosti – trestný čin § 171c) – trest odnětí svobody až na šest měsíců nebo peněžitý trest
Zákaz činnosti Mladiství – nejdéle na dobu 1 roku, výkon sankce nesmí bránit v případě na povolání
Propadnutí věci Odejmutí prospěchu získaného přestupkem( i peníze) Podmínky: Pachatel je výlučným vlastníkem věci Věc byla užita ke spáchání přestupku (př. přístroj užitý k nepovolené výrobě lihu nebo destilátu - § 30 odst. 1 písm.d) nebo rybářské náčiní - § 35 odst. 1 písm. f)
Propadnutí věci Byla přestupkem získána nebo byla nabyta za věc přestupkem získanou (vyrobený líh, výtěžek z nedovoleného podnikání) Hodnota věci nesmí být v nápadném nepoměru k povaze přestupku ( ne nemovitost!) Vlastníkem se stává stát- § 75 – pokud není rozhodnuto o propadnutí věci, vrací se věc tomu, komu náleží (vlastníku či tomu, kdo ji vydal)
Ochranná opatření Omezující opatření Zabrání věci
Omezující opatření Zákaz navštěvovat určená veřejně přístupná místa, kde se podávají alkoholické nápoje nebo se konají sportovní či kulturní podniky Taxativní výčet skutkových podstat přestupků: A) proti veřejnému pořádku (§ 47 a 48) B) proti občanskému soužití (§ 49) C) na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (§ 30)
Omezující opatření Místo musí být v rozhodnutí přesně určeno (orgán je limitován obvodem své působnosti) Nedodržení - § 21 odst. 1 písm. ch) pokuta až do výše 3 000 Kč Ukládá se společně se sankcí Max. doba - 1 rok POZOR – nelze uložit osobě, která vykonává činnost v prostorách v pracovním poměru (př. zákaz číšníkovi návštěvu restaurace, ke pracuje)
Zabrání věci Důvod: ochrana osob nebo majetku Podmínky: Věc náleží osobě, kterou nelze stíhat (nedostatek věku, příčetnost, amnestie, promlčení) Věc nenáleží pachateli nebo mu nenáleží zcela (spoluvlastnictví)
Zabrání věci Lze rozhodnout do dvou let Vlastníkem se stává stát Hodnota věci nesmí být v nápadném nepoměru k povaze jednání majícího znaky přestupku
KONTROLA Druh společenského řízení Složka jednotlivých činností Dělení: A) správní - kontrolují subjekty VS 1. nadřízenost a podřízenost 2. mimo hierarchické vazby
KONTROLA B) vnější kontrola Kontroluje jiný subjekt než orgán VS 1) zákonodárné a zastupitelské sbory 2) soudy 3) NKÚ 4)Správní orgány 5) veřejný ochránce práv 6) občané (petice, stížnosti, 106/1999 Sb)
Petice Z latinského petitio – žádost Vymezení: Kvalifikované podání, kterými se osoby obracejí na státní orgány a orgány územní samosprávy, ve věcech dotýkajících se ochrany zájmů či práv veřejného charakteru
Ústavněprávní zakotvení Čl. 18 LZPS Kategorie práv politických „ Ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi“.
Omezení petičního práva - Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. - Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou.
Právní úprava Zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním Oprávněná osoba: FO a PO, pokud je to v souladu s cíli jejich činnosti Adresát: státní orgány a orgány územní samosprávy
Vyřízení Písemná forma Jde o návrh více osob – petiční výbor (není PO, v čele osoba starší 18 let) Shromažďování podpisů i na veřejně přístupných místech (zde není stanoven limit počtu podpisů) - uvádí se jméno, příjmení a bydliště - k podpisu nesmí být nikdo nucen - nutno se seznámit s textem petice - z petice musí být zřejmé, kdo ji podává
Vyřízení Povinnost petici přijmout Povinnost ji vyřídit do 30 dnů Posuzuje obsah a zda není nepřípustná Nelze podat odvolání!
Stížnost Podání bezprostředně se dotýkající zájmů stěžovatele § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád Stížnosti proti nevhodnému chování nebo proti špatnému postupu správního orgánu Forma: písemná nebo ústní Lhůta k vyřízení: 60 dnů Možnost obrany u nadřízeného správního orgánu
Veřejný ochránce práv Zák. č. 349/1999 Sb Iniciativní kontrolní orgán Monokratický a volený PROCES volby 1. návrhy kandidátů (Senát a prezident) 2. Volba PS 3 VO – 6 let
Nezávislost a nestrannost 1. Ne PS ani PH 2. neslučitelnost funkcí 3. trestně právní imunita 4. mlčenlivost 5 obrana
Vazby na PS 1. volba a odpovědnost 2. informace 3. záruky nezávisloti 4. účast na jednání 5. podněty k legisl. Procesu 6. ekonomický faktor
Činnost Hlídá korektnost veřejné správy Měřítkem je soulad s právem, principy demokratického právního státu a dobré správy Zahajuje šetření na podnět Vydává doporučení k nápravě