Hospodářská politika
Hospod á řsk á politika (HP) je souhrn c í lů, n á strojů, rozhodovac í ch procesů a opatřen í st á tu v jednotlivých oblastech ekonomick é reality (je to v podstatě aplikace hospodářské teorie v řízení ekonomiky země). Hospod á řsk á politika (HP) je souhrn c í lů, n á strojů, rozhodovac í ch procesů a opatřen í st á tu v jednotlivých oblastech ekonomick é reality (je to v podstatě aplikace hospodářské teorie v řízení ekonomiky země). Hospodářská politika je často používána jako označení pro státní zásahy do národního hospodářství (ekonomiky) Hospodářská politika je často používána jako označení pro státní zásahy do národního hospodářství (ekonomiky) Nositelem hospodářské politiky je stát Nositelem hospodářské politiky je stát Podmínka výkonu HP je, aby stát byl vybaven zákonodárnou a výkonnou mocí Podmínka výkonu HP je, aby stát byl vybaven zákonodárnou a výkonnou mocí Stát je tvořen řadou institucí a organizací, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se Stát je tvořen řadou institucí a organizací, které na sebe vzájemně působí a ovlivňují se
Parlament – poslanecká sněmovna a senát; schvalují zákony, které vytvářejí hranice pro fungování společnosti i ekonomiky; Parlament – poslanecká sněmovna a senát; schvalují zákony, které vytvářejí hranice pro fungování společnosti i ekonomiky; Vláda – nejvyšší výkonný orgán; základní tvůrce HP; finanční prostředky na HP získává skrze státní rozpočet; řídí mnoho institucí (např. ministerstva) Vláda – nejvyšší výkonný orgán; základní tvůrce HP; finanční prostředky na HP získává skrze státní rozpočet; řídí mnoho institucí (např. ministerstva) Centrální banka – v ČR je to ČNB; ovlivňuje komerční bankovní trh a množství peněz v oběhu; cílem je zajistit měnovou stabilitu; je samostatná a nezávislá na vládě Centrální banka – v ČR je to ČNB; ovlivňuje komerční bankovní trh a množství peněz v oběhu; cílem je zajistit měnovou stabilitu; je samostatná a nezávislá na vládě Mezinárodní organizace – samostatné subjekty; mají svou HP, jíž formují při setkání členských států (OECD, SB, MMF) Mezinárodní organizace – samostatné subjekty; mají svou HP, jíž formují při setkání členských států (OECD, SB, MMF) Nadnárodní organizace - přejímají část rozhodovacích pravomocí státu v rámci integračních seskupení (EU). Nadnárodní organizace - přejímají část rozhodovacích pravomocí státu v rámci integračních seskupení (EU). Státní instituce a organizace
Tržní hospodářství nebo Centrálně řízené hospodářství? Tržní hospodářství je založené na tržním principu (vše se řídí interakcí nabídky a poptávky). Tržní hospodářství je založené na tržním principu (vše se řídí interakcí nabídky a poptávky). V centrálně řízeném hospodářství je vše řízeno rozhodnutími a příkazy ústřední autority (vlády), která určuje co, kdy a jak bude ve společnosti vyráběno a rozdělováno. V centrálně řízeném hospodářství je vše řízeno rozhodnutími a příkazy ústřední autority (vlády), která určuje co, kdy a jak bude ve společnosti vyráběno a rozdělováno. Který systém zvolit? Efektivní, ale nemilosrdný trh nebo „těžkopádnou“ neefektivní ekonomiku se sociálními jistotami? Který systém zvolit? Efektivní, ale nemilosrdný trh nebo „těžkopádnou“ neefektivní ekonomiku se sociálními jistotami? Zatím se spíše preferuje tržní hospodářství. Bohužel ani jeden systém není dokonalý… Zatím se spíše preferuje tržní hospodářství. Bohužel ani jeden systém není dokonalý…
Co očekáváte od dobře fungujícího hospodářství? Jak by mělo vypadat? Jak poznáme, že hospodářství funguje dobře či špatně?
Cíle hospodářské politiky „Hospodářská politika vlády ČR je zaměřena na podporu růstu, snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky“. „Hospodářská politika vlády ČR je zaměřena na podporu růstu, snižování nezaměstnanosti a zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky“. Obecné cíle HP: Obecné cíle HP: Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost – ne 100% zaměstnanost, ale dosažení přirozené míry zaměstnanosti; indikátor: míra nezaměstnanosti Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost – ne 100% zaměstnanost, ale dosažení přirozené míry zaměstnanosti; indikátor: míra nezaměstnanosti Stabilita cenové hladiny – snaha o minimalizaci výkyvů cenové hladiny; indikátor: úroveň inflace Stabilita cenové hladiny – snaha o minimalizaci výkyvů cenové hladiny; indikátor: úroveň inflace Vysoká úroveň a dynamika produktu – reálný produkt by měl růst rovnoměrně a tempem, které zajistí dostatečnou zaměstnanost a cenovou stabilitu; indikátor: HDP, HDP/obyv., růst HDP Vysoká úroveň a dynamika produktu – reálný produkt by měl růst rovnoměrně a tempem, které zajistí dostatečnou zaměstnanost a cenovou stabilitu; indikátor: HDP, HDP/obyv., růst HDP Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu – snaha státu o dosažení vyrovnané platební bilance a stability měnových trhů; indikátor: saldo zahraničního obchodu Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu – snaha státu o dosažení vyrovnané platební bilance a stability měnových trhů; indikátor: saldo zahraničního obchodu
Problémy cílů HP Dlouhodobé plnění všech těchto cílů obtížné Dlouhodobé plnění všech těchto cílů obtížné Cíle jsou navíc značně kontroverzní – plnění jednoho cíle narušuje plnění druhého… Cíle jsou navíc značně kontroverzní – plnění jednoho cíle narušuje plnění druhého… Zásahy státu, i když dobře míněné, mohou vést naopak ke zhoršení situace. Zásahy státu, i když dobře míněné, mohou vést naopak ke zhoršení situace. Je tedy otázkou zda vůbec zasahovat a když ano, tak do jaké míry? Je tedy otázkou zda vůbec zasahovat a když ano, tak do jaké míry? Jinými slovy: Kdy nechat volně působit tržní síly (neviditelnou ruku trhu) a kdy hospodářství regulovat (viditelnou rukou státu)? Jinými slovy: Kdy nechat volně působit tržní síly (neviditelnou ruku trhu) a kdy hospodářství regulovat (viditelnou rukou státu)?
Nástroje hospodářské politiky Obecně považujeme za nástroje jednotlivé druhy hospodářských politik (každá má trochu odlišné cíle, princip působení i dílčí používané nástroje) Fiskální politika Fiskální politika Monetární politika Monetární politika Důchodová politika Důchodová politika Zahraniční obchod a měnová politika Zahraniční obchod a měnová politika Tyto jednotlivé politiky by měly tvořit vnitřně strukturovanou a kooperující soustavu
Fiskální politika Fiskální politika (FP) je realizována prostřednictvím státního rozpočtu (SR) resp. soustavou veřejných rozpočtů Fiskální politika (FP) je realizována prostřednictvím státního rozpočtu (SR) resp. soustavou veřejných rozpočtů Výdaje státu zvyšují poptávku (agregátní) → na zvýšení poptávky firmy reagují zvýšením produkce, což vede k: Výdaje státu zvyšují poptávku (agregátní) → na zvýšení poptávky firmy reagují zvýšením produkce, což vede k: A) růstu zisků, ze kterých se odvádějí daně do SR na další fiskální výdaje A) růstu zisků, ze kterých se odvádějí daně do SR na další fiskální výdaje B) zaměstnání více lidí a dalších výrobních faktorů, což zvyšuje důchody domácností → vzrůstá spotřeba (poptávka), ale i úspory domácností (uloženy např. v bankách), což zlevňuje cenu peněz (snižují se úroky) B) zaměstnání více lidí a dalších výrobních faktorů, což zvyšuje důchody domácností → vzrůstá spotřeba (poptávka), ale i úspory domácností (uloženy např. v bankách), což zlevňuje cenu peněz (snižují se úroky) C) firmy mají zájem investovat (nízké úroky) a půjčují si proto více kapitálu (od bank) a zvyšují dále produkci C) firmy mají zájem investovat (nízké úroky) a půjčují si proto více kapitálu (od bank) a zvyšují dále produkci Vložením peněz do ekonomiky skrze SR vede k nastartování těchto procesů a zpětně k růstu důchodů (a tedy daní jako příjmu SR). Proces se cyklicky opakuje a tímto podporuje ekonomický růst. Vložením peněz do ekonomiky skrze SR vede k nastartování těchto procesů a zpětně k růstu důchodů (a tedy daní jako příjmu SR). Proces se cyklicky opakuje a tímto podporuje ekonomický růst.
BANKA 5 % 10 % Úroková sazba Daně Vláda vynakládá z rozpočtu peníze na nákup potřebných statků od firem… … firmy za tyto peníze od domácností nakupují práci a další výrobní faktory. S výrobními faktory vyrobí pro vládu objednané statky. Domácnosti mají důchody za pronájem VF a část použijí na nákup statků… … a zbylé peníze si mohou domácnosti uložit u bank. Banky mají nadbytek peněz. Aby si je někdo chtěl půjčit, musí snížit jejich cenu (úrok) Při nízké ceně si peníze firmy půjčí a použijí je k rozšíření výroby.
Monetární politika Vychází z předpokladu, že ovlivňováním množství peněz v ekonomice a jejich ceny (úroky) na optimální úroveň lze dosáhnout rovnováhy a požadovaného růstu ekonomiky (tato opatření však musí odpovídat reálným požadavkům a stavu ekonomiky). Vychází z předpokladu, že ovlivňováním množství peněz v ekonomice a jejich ceny (úroky) na optimální úroveň lze dosáhnout rovnováhy a požadovaného růstu ekonomiky (tato opatření však musí odpovídat reálným požadavkům a stavu ekonomiky). Příklad: Snížení ceny peněz podněcuje firmy k investicím (nízké úroky z úvěrů), což zvyšuje produkt a důchody a přispívá k hospodářskému růstu Příklad: Snížení ceny peněz podněcuje firmy k investicím (nízké úroky z úvěrů), což zvyšuje produkt a důchody a přispívá k hospodářskému růstu MP je realizována prostřednictvím centrální banky (skrze emisi peněz); ovlivňuje cenu a množství peněz v oběhu a tím dochází k ovlivnění dynamiky růstu ekonomiky a rovnováhy platební bilance a měnových kurzů - tím bude ovlivněna úroveň cen a zaměstnanosti MP je realizována prostřednictvím centrální banky (skrze emisi peněz); ovlivňuje cenu a množství peněz v oběhu a tím dochází k ovlivnění dynamiky růstu ekonomiky a rovnováhy platební bilance a měnových kurzů - tím bude ovlivněna úroveň cen a zaměstnanosti
BANKA 5 % 10 % Úroková sazba ČNB sníží sazbu, za níž půjčuje peníze bankám (sníží cenu peněz)… … a banky si začnou půjčovat levnější peníze. Levné peníze si budou firmy od bank ochotněji půjčovat… … a použijí je k najmutí výrobních faktorů a rozšíření výroby. Banky mají nadbytek peněz. Aby si je někdo chtěl půjčit, musí snížit jejich cenu (úrok) Podniky i banky nakonec musí peníze vrátit, ale díky jejich zapůjčení došlo k nárůstu produkce, snížení nezaměstnanosti a nárůstu uspokojení potřeb. 3 % 8 % Diskontní sazba
Důchodová a zahraniční obchodní a měnová politika Důchodová politika – zaměřena na stabilizaci cenové hladiny působením na vývoj nominálních mezd a cen vládou Důchodová politika – zaměřena na stabilizaci cenové hladiny působením na vývoj nominálních mezd a cen vládou Stát působí na ceny výr. faktorů – např. stanovení max. a min. mezd a cen, resp. jejich zmrazení Stát působí na ceny výr. faktorů – např. stanovení max. a min. mezd a cen, resp. jejich zmrazení Zahraniční obchodní a měnová politika – celní politika, kursová politika – závisí na otevřenosti ekonomiky Zahraniční obchodní a měnová politika – celní politika, kursová politika – závisí na otevřenosti ekonomiky V uzavřené ekonomice uplatňovány vysoké dovozní cla a kvóty V uzavřené ekonomice uplatňovány vysoké dovozní cla a kvóty V otevřené ekonomice podporován pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu V otevřené ekonomice podporován pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu
Hlavní přístupy k hospodářské politice
Keynesiánská ekonomie Výchozím předpokladem je názor, že ekonomika je vnitřně nestabilní systém, jež není schopen využívat disponibilní ek. zdroje jen působením tržních sil nutné zásahy státu Výchozím předpokladem je názor, že ekonomika je vnitřně nestabilní systém, jež není schopen využívat disponibilní ek. zdroje jen působením tržních sil nutné zásahy státu Základní zdroj nestability a neefektivnosti je nedostatečná agregátní poptávka (AD) → při odpovídající nabídce nejsou využity všechny zdroje ekonomika funguje pod úrovní svých skutečných možností (potenciálem) Základní zdroj nestability a neefektivnosti je nedostatečná agregátní poptávka (AD) → při odpovídající nabídce nejsou využity všechny zdroje ekonomika funguje pod úrovní svých skutečných možností (potenciálem) Díky nízké poptávce (agregátní) je nízká úroveň produkce (vzhledem k potenciálním možnostem), existují nevyužité zdroje a je značná nezaměstnanost snaha o stimulaci AD především skrze FP (např. vládní nákupy statků a služeb) a případně i monetární politiku (změny úr. sazeb) Díky nízké poptávce (agregátní) je nízká úroveň produkce (vzhledem k potenciálním možnostem), existují nevyužité zdroje a je značná nezaměstnanost snaha o stimulaci AD především skrze FP (např. vládní nákupy statků a služeb) a případně i monetární politiku (změny úr. sazeb) Státní zásahy
Keynesiánská ekonomie Keynesiánská teorie vznikala v období hospodářských krizí mezi světovými válkami a proto má „pesimistický pohled“ na ekonomiku → předpokládá, že je pod potenciálem (existuje nezaměstnanost a nejsou využity všechny zdroje) Keynesiánská teorie vznikala v období hospodářských krizí mezi světovými válkami a proto má „pesimistický pohled“ na ekonomiku → předpokládá, že je pod potenciálem (existuje nezaměstnanost a nejsou využity všechny zdroje) Tyto předpoklady platily ve válkami či jinými faktory narušených ekonomikách. Určité defekty samozřejmě vykazují i současné světové ekonomiky, a proto jsou považovány přístupy Keynesiánců za stále aktuální. Tyto předpoklady platily ve válkami či jinými faktory narušených ekonomikách. Určité defekty samozřejmě vykazují i současné světové ekonomiky, a proto jsou považovány přístupy Keynesiánců za stále aktuální.
Neoklasická (monetární) ekonomie Prosazuje tradiční tržní ekonomiku. Prezentuje „optimistický pohled“ na ekonomiku, kdy předpokládá, že ekonomika je zdravá a funguje na potenciálu díky působení tržního mechanismu jsou využity všechny zdroje, tržní autoregulační síly zajišťují dlouhodobou výkonnost a efektivnost ekonomiky (efektivní využívání zdrojů) bez nutnosti výrazných zásahů. Prosazuje tradiční tržní ekonomiku. Prezentuje „optimistický pohled“ na ekonomiku, kdy předpokládá, že ekonomika je zdravá a funguje na potenciálu díky působení tržního mechanismu jsou využity všechny zdroje, tržní autoregulační síly zajišťují dlouhodobou výkonnost a efektivnost ekonomiky (efektivní využívání zdrojů) bez nutnosti výrazných zásahů. Hlavním zdrojem neefektivnosti ekonomiky jsou státní zásahy, hlavně ty, které podporují přesun zdrojů ze soukromého do veřejného sektoru (podpora vládních investic na úkor soukromých, které jsou efektivnější) Hlavním zdrojem neefektivnosti ekonomiky jsou státní zásahy, hlavně ty, které podporují přesun zdrojů ze soukromého do veřejného sektoru (podpora vládních investic na úkor soukromých, které jsou efektivnější) Státní zásahy
Neoklasická (monetární) ekonomie Nechtějí stimulovat AD, její zvýšení by vzhledem k tomu, že ekonomika je na potenciálu (tedy „fixní agregátní nabídka“) vedlo pouze k růstu cen – inflaci. Nechtějí stimulovat AD, její zvýšení by vzhledem k tomu, že ekonomika je na potenciálu (tedy „fixní agregátní nabídka“) vedlo pouze k růstu cen – inflaci. Jde jim o stranu nabídky. Cílem je vytvořit stabilní ekonomické prostředí (motivace k práci, podnikání a spoření). Jde jim o stranu nabídky. Cílem je vytvořit stabilní ekonomické prostředí (motivace k práci, podnikání a spoření). Významným nástrojem je monetární politika Významným nástrojem je monetární politika
Shrnutí
Cíle makroekonomické politiky Produkt Produkt Vysoká úroveň Vysoká úroveň Vysoká míra růstu Vysoká míra růstu Zaměstnanost Zaměstnanost Vysoká úroveň Vysoká úroveň Nízká nedobrovolná nezaměstnanost Nízká nedobrovolná nezaměstnanost Stabilita cenové hladiny Stabilita cenové hladiny Zahraniční obchod Zahraniční obchod Rovnováha mezi exportem a importem Rovnováha mezi exportem a importem Stabilní měnový kurs Stabilní měnový kurs
Nástroje makroekonomické politiky Fiskální politika Fiskální politika Vládní výdaje, Daně Vládní výdaje, Daně Monetární politika Monetární politika Ovlivňování množství peněz (nabídky peněz) a úrokových sazeb Ovlivňování množství peněz (nabídky peněz) a úrokových sazeb Důchodová/sociální politika Důchodová/sociální politika Od mzdově-cenových doporučení až k úplné regulaci cen a mezd Od mzdově-cenových doporučení až k úplné regulaci cen a mezd Zahraničně obchodní politika Zahraničně obchodní politika Obchodní politika Obchodní politika Měnové kursy, intervence Měnové kursy, intervence
Základní přístupy k HP Rozdílné názory ekonomů na HP Rozdílné názory ekonomů na HP Zásadní rozpory: Zásadní rozpory: Úloha a schopnost státu zasahovat do ekonomiky a ovlivňovat ji Úloha a schopnost státu zasahovat do ekonomiky a ovlivňovat ji Schopnost státu řešit tržní selhání Schopnost státu řešit tržní selhání Nebezpečnost těchto zásahů Nebezpečnost těchto zásahů Dvě základní protikladné teorie: Dvě základní protikladné teorie: Keynesiánská ekonomie Keynesiánská ekonomie Neoklasická ekonomie Neoklasická ekonomie V praktickém uplatnění však dochází k prolínání obou teorií, hledání kompromisů a přizpůsobování současným podmínkám V praktickém uplatnění však dochází k prolínání obou teorií, hledání kompromisů a přizpůsobování současným podmínkám
Expanzivní vs. restriktivní HP
Vybrané ukazatele za ČR