Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Abyste si mohli vydělat již za měsíc hodně peněz - musíte tyto informace odeslat dál a naučit je odesílat ještě dál…
Advertisements

Tvorba výrazů s proměnnou
Základy financí hodina.
Mikroekonomie I Zásahy státu do cen
Využití ICT technologií pro posílení ekonomické a finanční gramotnosti
1. cvičení úrokování.
Miroslava Nebuželská, BVM Audit
Tomáš Prejzek ZŠ T. Stolzové Kostelec nad Labem Březen 2012
Vypracovali: Martin Čmolík Pavel Šlégr
Rozhodovací matice.
2. cvičení úrokování. spoření.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
Číslo projektu CZ.1.07/1.500/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_14_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Zdeněk.
Převody jednotek délky objemu hmotnosti času
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Ekonomická gramotnost Bankovní hádanka. Předpokládejme, že veškeré bankovní a obchodní transakce v následující hádance proběhnou během jednoho měsíce.
Mikroekonomie I Chování výrobce: náklady a nabídka
Riziko, nejistota, pojištění
Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
OBCHOD A HOSPODÁŘSTVÍ Vyzkoušejte si samostatně obchodovat…
Skládání sil.
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Klubový materiál. Zjednodušený multilevelmarketing cesta za finanční nezávislostí je naše Naše.
Mapa zájmu - plány.
65.1 Pamětné dělení se zbytkem
Základy financí 8. hodina.
Základy ekonomie Egor Sidorov Seminář 1/2.
Opakování FINANČNÍ GRAMOTNOST
Číslo projektu CZ.1.07/1.500/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_02_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Zdeněk.
PROCENTA, ÚROKY 7. ročník.
Počítání do 100 procvičování III.. Pomoz Aničce spočítat peníze Anička se vydala nakupovat. Koupila kapra za 70 Kč, měla však připraveno pouze 65Kč. Kolik.
Zuzana Ondrášová.
Generali pojišťovna Penzijní připojištění se státním příspěvkem.
Mikroekonomie I Trh kapitálu a kapitálových statků
Číslo projektu CZ.1.07/1.500/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_03_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Zdeněk.
Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční.
Financování podniku Kalkulace – vyčíslení nákladů při výrobě slouží k tvorbě ceny sleduje strukturu a výši nákladů na ni závisí,zda firma prodělá,nebo.
Číslo projektu CZ.1.07/1.500/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_01_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Zdeněk.
HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTI.
Příklady (část 1.) Kolik budu mít v bance po 4 letech, jestliže dnes vložím 500 tis. Kč při roční úrokové míře 5 %? Kolik budu mít v bance jestliže bude.
Sportovní a podnikatelská střední škola, spol. s r.o. Ekonomika a marketing I. ročník Vyučující PhDr. Jan Sinkule Trh kapitálu II.  Výnosová míra z kapitálu.
Číslo projektu CZ.1.07/1.500/ Číslo materiálu VY_62_INOVACE_01_FINANCE Název školy Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor Autor Mgr. Zdeněk.
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola Autor: Ing. Soňa Šestáková Název materiálu: Účetní odpisy Označení materiálu: VY_32_INOVACE_UCE2.OA
Automobil a daň z mezd Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně firemní motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se.
Finanční matematika v osobních a rodinných financích
Mikroekonomie I Chování firmy v modelu dokonalé konkurence
* Procenta kolem nás Matematika – 7. ročník *
Slovní úlohy na procenta Vytvořila: Mgr. Marie Jíšová v programu PowerPoint 2003 ZŠ Benešov Karlov.
Autor výukového materiálu: Adéla Fišerová Základní škola a Praktická škola, Kutná Hora Datum (období) vytvoření výukového materiálu:14. září 2012 Číslo.
Trhy výrobních faktorů
Náklady obětované příležitosti (opportunity cost)
VY_62_INOVACE_01_FINANCE Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. Tábor
Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk,
Základní pojmy, principy a zákony
Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice.
FEL ČVUT, katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd © Oldřich Starý, 2012 Finanční management Základy úrokového počtu.
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
Ekonomie 1 Magistři Třetí přednáška Produkce v čase
CHOVÁNÍ VÝROBCE: NÁKLADY A NABÍDKA Cíle: Vysvětlit pojem nákladů (utopené náklady, náklady příležitosti, ekonomické náklady). Bod uzavření firmy. Produkční.
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_ INOVACE _ 11 Jméno autora: Mgr. Marcela Chalúpková Datum: říjen 2012 Ročník: 9. Vzdělávací.
VY_62_INOVACE_ Název výukového materiálu: Termínovaný vklad Autor: Mgr. Pavla Rosyvková Datum: Duben 2013 Předmět: Finanční gramotnost Cílová.
Finanční gramotnost: Peníze a jejich časová hodnota.
Anotace Materiál je určen pro žáky středních odborných škol a středních odborných učilišť v rámci výuky finanční gramotnosti v bloku ekonomických a příbuzných.
Autor: Mgr. Roman Havlíček Elektronické učební materiály – II. stupeň Finanční gramotnost A B C D 1.1 Stavební spoření.
J b Mikro teaching Uvádí – Jan Bouček.
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Půjčky.
Název školy: Základní škola Pomezí, okres Svitavy Autor: Olga Kotvová
Základní informace. Ekonomie 1 Bakaláři První přednáška Základní pojmy, zákony a principy ekonomie.
Transkript prezentace:

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro jednu z nich rozhodneme, ostatní alternativy zpravidla nemůžeme realizovat – užitek/výnos/příjem, které nám plynou z těchto alternativ nezískáme. Užitek/výnos/příjem, který nám plyne z nejlepší alternativy, kterou v důsledku našeho rozhodnutí nemůžeme realizovat, jsou náklady obětované příležitosti.

Náklady obětované příležitosti II (příklady) Příklady: - chci se buď dívat na fotbal nebo jít do kina. Fotbal si cením 15 jednotkami užitku (utily), kino 10 jednotkami. Rozhodnu se pro fotbal. Mé náklady obětované příležitosti jsou 10 jednotek užitku. - rozhoduji se, zda-li se mám přestěhovat do bytu, který jsem zdědil. Pokud se rozhodnu přestěhovat, tak ztrácím možnost tento byt pronajmout a přicházím tak o měsíční příjem 12000 Kč. Tento příjem je nákladem obětované příležitosti mého bydlení. Jinými slovy, skutečnost, že bydlíte ve vlastním bytě, byste si měli cenit za více než 12000 Kč - za to, že budete bydlet ve vlastním bytě jste ochotni dávat více než 12000 Kč měsíčně. Pokud byste byli ochotni platit méně, je pro vás racionálnější zděděný byt pronajmout a sami si pronajmout jiný byt. - Máte 50000 Kč. Můžete je uložit do banky na 4 % úrok ročně. Dané peníze chce rovněž půjčit váš přítel. Když mu je půjčíte bez úročně, přijdete o 2000 Kč (= 4 % z 50000 Kč). Těchto 2000 Kč jsou vaše náklady obětované příležitosti.

Náklady obětované příležitosti, absolutní a komparativní výhoda I Příklad: František je zručný automechanik i kopáč. Za hodinu dokáže opravit 5 aut, přičemž cena jeho práce na opravě jednoho auta je rovna v průměru 1000 Kč, tedy si vydělá 5000 Kč. Stejně tak za hodinu dokáže vykopat 500 m příkopu, přičemž za každých 1 m dostane 2 Kč (za 500 m tedy 1000 Kč). Karel je obyčejný automechanik i kopáč. Za hodinu opraví 1 auto (a vydělá si 1000 Kč) nebo vykope 50 m příkopu (a vydělá si 100 Kč). Které činnosti by se měli Karel a František věnovat? Ačkoliv František má větší produktivitu práce jak v opravě automobilů, tak v kopání (v obou činnostech má absolutní výhodu), je zřejmé, že oprava automobilů je pro něj výnosnější. Jinými slovy, pokud se bude věnovat danou hodinu kopání příkopů, tak sice vydělá 1000 Kč, ale přijde o 5000 Kč, které mohl získat opravou automobilů. Jeho obětovaná příležitost je tedy 4000 Kč. Karel si může opravou automobilů za hodinu vydělat 1000 Kč, kopáním příkopů 100 Kč. Pokud bude kopat příkop, je jeho obětovaná příležitost 900 Kč (=1000-100). Pokud počet automobilů, které je třeba za hodinu opravit, je pouze tak velký, že stačí zaměstnat Františka a nikoliv další osobu, pak je výhodnější, aby auta opravoval František a Karel kopal příkopy, i když také v kopání příkopů je František produktivnější (= vykope jich za danou časovou jednotku více).

Náklady obětované příležitosti, absolutní a komparativní výhoda II Zobecnění: člověk by se měl věnovat té činnosti, ve které jsou jeho náklady obětované příležitosti nejmenší. V této činnosti (aktivitě) má člověk komparativní výhodu. Jinými slovy člověk by se měl věnovat činnosti, ve které má komparativní výhodu. Absolutní výhoda: lidé se srovnávají mezi s sebou (v různých činnostech). Absolutní výhodu má ten, kdo je v dané činnosti produktivnější (vyprodukuje více, vydělá více) Komparativní výhoda: lidé porovnávají sebe sama, v čem jsou nejproduktivnější, ve které činnosti mají nejmenší náklady obětované příležitosti.

Náklady obětované příležitosti bez použití peněz Náklady obětované příležitosti lze zjistit, aniž by člověk musel používat peníze. Postup je vysvětlen ve wordovském dokumentu opcbezpenez.doc

Utopené náklady (sunk cost) I Utopené náklady jsou náklady vynaložené v minulosti nebo náklady, které v přítomnosti či v budoucnosti musíte vynaložit (nemůžete se jim vyhnout). Utopené náklady nesmíte zahrnovat do svého rozhodování. Příklady: 1. Pokud bydlíte ve vile, kterou jste si postavili, a před vilou postaví dálnici, čímž pádem klesne tržní hodnota vily, tak náklady na výstavbu vily jsou vaším utopeným nákladem. 2. Živíte se prodejem jahod. 1 kg jahod nakupujete za 30 Kč, prodáváte za 40 Kč. Někdy se vám ale nepodaří prodat všechny jahody (které se potom zkazí). V tom případě částka, za kterou jste jahody koupili, je vaším utopeným nákladem. (Tj. vyplatí se vám, když jahody raději prodáte za 20 Kč). 3.Rozhodujete se, jak jet do Brna. V případě jízdy autem musíte mezi své náklady zahrnout pouze benzín a nikoliv povinné ručení. To platíte, ať jedete nebo ne.

Utopené náklady II Další příklad na utopené náklady: Návštěvu hokejového zápasu ve vedlejším městě si Michal a Marek cení na 500 Kč (to je maximální/prahová cena, kterou je každý z nich ochoten dát za vstupenku). Vstupenka v předprodeji stojí 150 Kč (prodávají se lepší místa), na stadiónu 100 Kč, náklady na dopravu jsou 50 Kč. Michal si koupil vstupenku v předprodeji, Marek si ji rozhodl koupit až na stadiónu. Před tím než se Michal a Marek vydají na stadión, však vypukne sněhová vánice, která je od cesty odrazuje, - cesta bude delší a nepříjemnější, což lze vyjádřit nákladem ve výši 80 Kč. Kdo by spíše měl cestovat? Předpokládejme přitom, že alternativní činností místo sledování hokeje, je pro oba pány strávit čas s jejich přítelkyněmi, který si oba shodně cení na 300 Kč. Michal, který si už koupil vstupenku (cena vstupenky jsou pro něj utopené náklady), musí porovnat užitek z návštěvy zápasu s náklady na cestu a s náklady obětované příležitosti, že nebude se svou přítelkyní. Čili porovnává 500 Kč se součtem 50 Kč + 80 Kč + 300 Kč. Jeho užitek tak činí 70 Kč (=500-430). Marek si vstupenku nekoupil, musí tedy porovnat užitek s návštěvy zápasu s náklady na cestu, s cenou vstupenky a náklady obětované příležitosti, že nebude se svou přítelkyní. Čili porovnává 500 Kč se součtem 50 Kč + 80 Kč + 100 Kč + 300 Kč. Jeho užitek tak činí - 30 Kč (=500-530). Návštěva zápasu tak přináší větší užitek Michalovi.

Utopené náklady III Test. 1. Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste tuto bankovku vytratili. Půjdete do divadla? 2. Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 Kč. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 Kč. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste vstupenku ztratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 Kč). Co je pro vaše rozhodování v obou případech relevantní.? A co nikoliv (co nevezmete do úvahy)? 3. Když se v první polovině diskutovalo o dostavbě JE Temelín, která byla v té době ve vysokém stupni rozestavěnosti, argumentovali zastánci dostavby, že už byly na výstavbu vynaloženy miliardové částky, a že je tedy neekonomické elektrárnu nedostavět. Byl tento argument správný? Co by se při rozhodování o dostavbě mělo vzít do úvahy?