Podmět a přísudek. Vedlejší věta podmětná a přísudková Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Barbora Doležalová Základní škola Kolín III., Masarykova 412 Dostupné na www.7zskolin.cz Spolufinancované z ESF, akce EU peníze školám 1.4 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Věta jednoduchá a souvětí Po. Přís. Maminka balila dárky. → věta jednoduchá Po. Přís. Po. Přís. Maminka balila dárky a tatínek žehlil prádlo. → souvětí Věta jednoduchá má jednu základní skladební dvojici (1 podmět a 1 přísudek). Souvětí je tvořeno dvěma a více větami jednoduchými.

Podmět Žáci 6.A turnaj vyhráli. Zvítězit ale nebylo lehké. Sedm jich vzdalo před koncem. Podmětem může být jakýkoliv slovní druh! Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti ptáme se na něj: KDO, CO? musí být VŽDY V 1. PÁDĚ!!!

Podmět Podmět může být: vyjádřený Jana si čte knihu. nevyjádřený Je napínavá. (podmět je zde znám z předchozí věty – ona, ta kniha) všeobecný Tak nám zabili Ferdinanda! (oni, nevíme přesně kdo to udělal)

Podmět Podmět může také být: holý – nevážou se na něj žádné další větné členy Koně se pásli v ohradě. rozvitý – vážou se na něj další větné členy Malý chlapec si hrál na pískovišti. několikanásobný – několik členů ve větě má společný přísudek Koťata a štěňata si společně hrála na zahradě.

Vedlejší věta podmětná Kdo, co mě potěšilo? vedlejší věta podmětná Potěšilo mě, že si na mě vzpomněl. Přísudek Podmět Potěšila mě jeho vzpomínka na mě. vedlejší věta podmětná vyjadřuje/nahrazuje podmět věty hlavní, řídící Ptáme se na ni KDO, CO? a větou hlavní (řídící) Věta hlavní v tomto případě nemá podmět Nejčastěji je uvozena výrazy kdo, co, že, aby, kdyby, kdy, kam, jak

Vedlejší věta podmětná Příklady vedlejších vět podmětných: Nevím, kdy přijde. Už se ví, kdo to udělal. Bylo mi doporučeno, abych se víc učil. Víte, jak se to stalo? Že to není pravda, to opakuje pořád dokola. POZOR! Věta vedlejší je vždy uvozena (=má na začátku) SPOJOVACÍM VÝRAZEM

Přísudek Jana se češe. Jana je učesaná. Přís. Přís. Jana se češe. Jana je učesaná. Přísudek vyjadřuje, co podmět dělá, přisuzuje podmětu činnost, stav nebo změnu stavu nebo jaký je Ptáme se na něj: Co podmět dělá? Co se o něm říká? Co se s podmětem děje? Bývá vyjádřen slovesem v určitém tvaru. po

Přísudek Druhy přísudku: přísudek slovesný Maminka usmažila řízek. Honza se směje. přísudek slovesně jmenný = jmenný se sponou (složený) Velryba je savec. Jeho výkon se stával nejistým. Bára je ve firmě asistentkou. Tatínek se musel vrátit. Voda přestala téct. Začal se učit anglicky. SPONY: sponová slovesa: být, bývat, stát, stávat se fázová slovesa: začnout, přestat,… modální slovesa: moci, muset, chtít,… kategoriální slovesa: dát (příkaz), vést (jednání), uzavřít (mír),…

Přísudek přísudek jmenný bez spony (věta neobsahuje určité sloveso, ale dělí se na část podmětnou a přísudkovou) přísloví, rčení Sliby, chyby. oznámení, telegramy, nadpisy Vchod zezadu. Pes – přítel člověka. citoslovce místo přísudku Vrabec frrr ze střechy.

Vedlejší věta přísudková jmenná část přísudku vedlejší věta přísudková Obloha byla, jako když ji vymete. Podmět spona jmenná část přísudku Obloha byla jako vymetená. Nahrazuje jméno v přísudku jmenném se sponou Ve větě řídící zůstává spona, vedlejší větou je pak vyjádřeno přísudkové jméno (jmenná část) Můžeme na ni odkazovat zájmeny, které nejsou větnými členy Vyskytuje se zřídka Věta hlavní často končí na sponové sloveso

Vedlejší věta přísudková Příklady vedlejších vět přísudkových: Babička měla vlasy, jako když padne bílý sníh. Náš tatínek nebyl z těch, kdo se bojí. Dominik zůstal stát, jako když ho opaří. Krajina byla, jako když ji pocukruje. Lidé vždy nejsou, jak vypadají.

Děkuji za pozornost.