Současný extremismus v ČR Mgr. Eva Hrušková Jáchymov, 26.11.2012

Extremismus extremismus – univerzálně platná definice neexistuje extremismus ≠ radikalismus !!!

Extremismus Definice extremismu používané v ČR: „Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo, nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na stávající demokratický politicko-ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle § 5 písm a).“ http://www.mvcr.cz/extremis/2002/2.html

Extremismus „Termín extremismus je v oblasti bezpečnostní problematiky používán při označování vyhrocených, demokracii nepřátelských postojů a ideologií, jejich nositelů a souvisejících aktivit a jevů. S extremismem se setkáváme na pravém i levém konci politického spektra. Odtud se za určitých okolností a vhodných podmínek může šířit do celé společnosti, vyústit v násilné akce, zaměřené na destabilizaci a následné odstranění demokratického společenského řádu.“ http://www.bis.cz/a_ismy.html

Terminologické vymezení (neo)fašismus ≠ (neo)nacismus !!!

Neofašismus Jediná forma vlády - totalitní diktatura úzké skupiny lidí bez zásahu opozice, jejíž moc se opírá o skupinu bohatých subjektů (tzv. elitářský fašismus). Klade důraz na nacionalismus. Některé formy neofašismu počítají s církví, coby prostředníkem k uchopení moci (klerofašisté). Tato diktatura je možná jen za podmínky naprosté poslušnosti občanů a kontroly médií, trhu atd.. Sociální program, který byl pro fašismus velmi důležitý ve třicátých letech, ustupuje do pozadí, neboť dnešní podmínky neumožňují působení těchto, až krajně levicových, sociálních slibů na širokou veřejnost. Naopak populistické sliby v jiných sférách politického života zůstaly. V názorových osnovách neofašismu se nevyskytuje rasismus jako programový bod (!!!), v jeho rétorice se však často objevuje jako prostředek směřující k rychlému uchopení moci.

Neonacismus Na rozdíl od neofašismu je rasismus hlavním programovým pilířem společně s šovinismem a xenofobií. Ústup sociálních otázek do pozadí (podobně jako u neofašismu), některá hesla (národní socialismus) spíše populistická.

Základní rozdělení Extremismus může mít různé formy či podoby. Explicitní vymezení neexistuje, můžeme však rozlišovat 6 základních odnoží extremismu:

Základní rozdělení KRAJNÍ PRAVICE

Základní rozdělení 2) KRAJNÍ LEVICE

Základní rozdělení 3) HOOLIGANS

Hooligans někdy též chuligáni, rowdies, ultras, tifosi inspirace ve Velké Británii nejčastěji spojováni s fotbalem - organizování ozbrojených i neozbrojených střetů mezi jednotlivými skupinami existence tzv. družeb mezi jednotlivými skupinami v rámci ČR, též však mezinárodní spolupráce – velké nebezpečí = radikální skupiny z Polska

Hooligans

Hooligans Družby: SK Slavia Praha + Górnik Walbrzych FC Brno + Slovan Bratislava (??) FC Baník Ostrava + GKS Katowice Bohemians 1905 + Pardubice FK Kolín + SK Náchod FC Opava + Wroclaw

Základní rozdělení 4) SQUATTING

Squatting užívání nemovitosti bez právního titulu často výraz sociálního protestu kulturní a sociální centra (viz Ungdomshuset)

Základní rozdělení 5) RADIKÁLNÍ EKOLOGOVÉ – tzv. ekoterorismus

Základní rozdělení 6) NÁBOŽENSKÉ SEKTY

Levicový extremismus většinou vychází z anarchismu, tzn. důraz na naprostou svobodu jednotlivce a naprosté uplatňování svobodné vůle v praxi odmítání autorit, disciplíny, pořádku, povinností

Levicový extremismus Nejaktivnější skupiny u nás: AFA (antifašistická akce) ČSAF (Československá anarchistická federace) FAS (federace anarchistických skupin) KOMUNISTICKÝ SVAZ MLÁDEŽE

Pravicový extremismus skinhead ≠ neonacista skinheads – počátek 80. let, kořeny koncem 60.let ve Velké Británii (do ČR přišlo hnutí Skinheads spíše z Německa, proto tolik rasistických skinů) SHARP (SkinHeads Against Racial Prejudice), RASH (Red and Anarchy SkinHeads)

Pravicový extremismus v ČR boom po r. 1989 (do té doby pár desítek přívrženců) otevřeně rasistické texty hudebních kapel Orlík, Braník (vydavatelství Monitor)

Orlík – Bílá liga Nic ve zlym proti turistům když se sem chtěj podívat jenže není možný tady žít a taky pracovat co to bylo za ránu, kdo nám to sem z palmy spad černý oči, je to negr, to není můj kamarád. Bílá liga, bílá síla bílá liga, bílá síla bílá liga je bílá bílá vyčisti si boty, přijde tvoje síla bílá síla mě zaslepila, černou duši mi vybělila Morálku maj jinou vychování taky jak my nikdy nebudou nevěř na zázraky a za křivý slovo to tě nožem pobodaj tak proč nám sem negry posílaj. http://www.youtube.com/watch?v=iWbUkgcqbfs&NR=1 http://www.youtube.com/watch?v=aRCNxxFa5is

Pravicový extremismus v ČR – boom po roce 1989 s příchodem demokracie napojení na mezinárodní organizace – Hammer Skins, Blood & Honour, WAR, POW

Bohemia Hammer Skins česká pobočka Hammer Skins založena v r. 1993 (Karel Duben, Robert Daněk) nejaktivnější v období 1993 – 1996 hierarchické uspořádání (activists x support group) nacionální socialismus, rasismus, antisemitismus

Blood and honour založena r. 1987 I. S. Donaldsonem v čr pobočka B a H Division Bohemia od r.1996

Národní odpor vznik – 1998 transformován z pražských neonacistů dříve sdružovaných v uskupení Blood and Honour neregistrované hnutí, odhadem 3 – 5 tisíc přívrženců a sympatizantů, na demonstracích jsou schopni se sejít cca v počtu tisíc lidí vůdčí postavou Filip Vávra

Extremismus a politika v současné době orientace především do Německa – spolupráce s NPD (národně – demokratická strana) prorůstání do politické scény (Republikáni Miroslava Sládka, Národní strana, od roku 2003 Dělnická strana – vznik OSDS, DM)

Národní strana

Nové trendy snaha legitimizovat neonacistickou ideologii na politické půdě a v očích veřejnosti se promítá do chování na demonstracích → minimalizace výstupů, jež by mohly být v rozporu se zákonem (oblečení, tetování, projevy, hajlování, alkohol…)

Nové trendy 2) nové strategie při neonacistických akcích (demonstrace, koncerty, politické mítinky) – dobrá organizovanost, úspěšné utajování akcí, informační chaos s cílem zmást příslušné složky policie, nové uspořádání při pochodech

Nové trendy 3) aktivní účast žen a dívek na jednotlivých akcích (2007 vznik RWU – Resistance Women Unity)

Hudební scéna politický význam stmelující prvek líbivé šíření ideologie plní ekonomickou funkci (financování neonacistické činnosti, podpora vězňů…)

Symboly neonacistického hnutí oblečení tetování číselné šifry

Symboly neonacistického hnutí

Symbolika

Číselná a runová symbolika Hakenkreuz (hákový kříž, svastika) – nejstarší odznak nacistické strany a státu Sonnenerad – svastika slunečního kola Keltský kříž

Symbolika

Číselná a runová symbolika Číselné šifry používané neonacisty: 18 Adolf Hitler, nacistický vůdce 88 Heil Hitler, nacistický pozdrav 14 čtrnáct slov amerického neonacisty Davida Lanea „We must secure the existence of our people and a future for white children“ (musíme chránit existenci naší rasy a budoucnost bílých dětí) 28 Blood & Honour, neonacistická organizace,heslo Hitlerjugend 311 Ku Klux Klan, rasistická organizace 4/20 narozeniny Adolfa Hitlera 20.4.

Trestněprávní aspekty Nošení či šíření neonacistických symbolů naplňuje skutkovou podstatu trestného činu podle §260, §261 a §261 a Trestního zákona - Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Dále může dojít k porušení § 198 odst. 1 pís. b) - Hanobení národa, rasy a přesvědčení § 198a - Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (zavedeno novelou č. 405/2000 Sb. s účinností od 1.12.2000) § 196/2 - Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci

POUŽITÁ LITERATURA Šišková, T. Výchova k toleranci a proti rasismu. Portál, Praha 2009 Šišková, T. Menšiny a migranti v České republice. Portál, Praha 1998 Strategie boje proti extremismu. MV ČR, Praha 2009. Zpráva o problematice extremismu v ČR. MV ČR, Praha 2011 Mareš, M. Pravicový extremismus a radikalismus v ČR. Barriste&Principal, Brno 2003 Matoušek. O. Slovník sociální práce. Portál, Praha 2003

Zdroje www.antifa.cz www.bis.cz www.hooligans.cz www.milada.org www.mvcr.cz www.nacionaliste.com www.odpor.org www.women-unity.net www.youtube.com Bc. Radek Flosman – prezentace Pardubice 2008