Úvod normotvorba- zde chápáno ve smyslu analýzy legislativního procesu a jeho výstupů důležitost výzkumu evropské úrovně normotvorby výzkumná otázka: „Skutečně rozšíření přineslo výrazné změny co do způsobu přijímání, kvality a kvantity legislativy?“

Rámec výzkumu závislé proměnné: –efektivita legislativního procesu –legitimita legislativního procesu hypotézy (s ohledem na rozšíření): –zvýšení počtu aktérů při vyjednávání negativně ovlivní efektivitu rozhodovacího procesu (hrozba zablokování) poznatky teorie her –nutnost zohlednění širšího okruhu zájmů negativně ovlivní kvalitu a kvantitu legislativních výstupů –hrozba dominance hlavních aktérů- zjednodušení rámce jednání –tlak na zachování efektivity povede k opouštění některých dosud platných neformálních pravidel s dopadem na legitimitu –napětí mezi požadavkem na formalizací jednání a vyšším využívání zákulisních řešení

Rozšíření jako hrozba?

Rámec výzkumu nezávislé proměnné: –kvalita a kvantita legislativních výstupů (hrubá data) –dosavadní poznatky z jiných výzkumů a od účastníků jednání data –legislativní proces v EU jako blackbox? –databáze Eurlex, Prelex, Rejstřík dokumentů Rady: zdroj ohromného množství dat o procesu i přijatých aktech –ale nutno brát do úvahy (omezení) oficiální vs reálný záznam událostí záznamy pouze o přijatých aktech (odmítnuté jakoby neexistují) jak zhodnotit důležitost rozhodnutí (pouze legislativní/nelegislativní) často rozdílné výsledky, i když zdroj dat stejný –zpracování hrubých dat do datasetů

Dataset- Settembri (2007)

Dataset- Zbíral/Mešťánková/Hlista (2008)

Aktéři: Komise změny po nástupu Barrosa –program „méně regulace, lepší výsledky“ –politizace, liberální orientace vnitřní struktura- reakce na rozšíření –role předsedy –systém pracovních skupin –plénum zatlačeno do pozadí pouze 1 % návrhů diskutováno na kolegiu nikdy se zatím nehlasovalo problematické zapojování úředníků z nových MS –k červenci ,2 % úředníků –v důležitých částech administrativy ještě horší ČR například u kolegia jen 7 osob z 476 (1,5 %)- méně než Malta stejné v generálním sekretariátu

Aktéři: Parlament změn není příliš zůstává silný vliv pol. skupin –PES a EPP udrženy v „západní ideologii“ –ALDE pivotní (EP ) poslanci z nových MS přináší o něco více nacionalismu –ovšem poevropšťování (socializace) obecně malý vliv nově přichozích –hlavní funkce i pravomoci v rukou starých harcovníků –možná změna po roce 2009?

Aktéři: Rada udržuje nejsilnější pozici v inst. rámci největší obavy z následků rozšíření a zablokování přijaty Pracovní metody rozšířené Rady –snaha o zjednodušení jednání –větší formalizace –silnější role předsednictví velké rozdíly podle druhu projednávané otázky (sektoru) nové MS –bruselští zástupci se rychle adaptovali a celkem zapadli –problém spolupráce mezi nimi a národní úrovní (strategie nulových zájmů) –v administrativě Rady malé zastoupení

Aktéři: Rada rozdělení Rady? nedochází k vytváření stabilních „koalic“ –potvrzeno výsledky při hlasování nikdo není dlouhodobě v menšině dochází ale k formování vzorů spolupráce –nižší úrovně Zdroj: Naurin 2007, s. 16.

Aktéři: Rada která úroveň rozhoduje? –prac. skupiny - Coreper – ministři –kde je dosaženo konečného rozhodnutí –na kterém stupni byl nejvýše návrh diskutován –administrativa vs politika dopady na legitimitu Zdroj: Häge 2008, s. 553.

Legislativa- kvantita návrhy Komise –pouze malé změny –méně regulace?

Legislativa- kvantita celkový počet přijatých konečných legislativních aktů –přijato Radou či Radou s EP –vysvětlení situace 2004/2005

Legislativa- kvantita použitá hlasovací procedura u návrhů konečných legislativních aktů –stále více voleny právní základy umožňující QMV

Legislativa- „kvalita“ důležitost aktů –srovnání počtu přijatých aktů před a po rozšíření (změna v %)

Legislativa- „kvalita“ průměrná délka (počet slov) legislativních aktů –srovnání před a po rozšíření u různých kategorií (v %)

průměrná délka přijetí aktu (od návrhu Komise až po podepsání) –srovnání před a po rozšíření u různých kategorií (v %) –u důležitých aktů v současnosti v průměru 890 dnů, u spolurozhodování 735 dnů Analýza procesu

v které fázi spolurozhodování akt přijat –jasný trend k 1. čtení –využití neformálních nástrojů- trialog –posilují hlavní aktéři –dopady na legitimitu

Analýza procesu délka přijetí návrhů schválených v 1. čtení

Analýza procesu délka přijetí návrhů u spolurozhod ování (všechna čtení)

Analýza procesu konsenzus v Radě –počet konečných legislativních aktů podléhajících QMV přijatých konsenzem (v %) –přes zvýšení počtu aktérů kultura konsenzu neohrožena –dopady na efektivitu a transparentnost

Analýza procesu prohlášení (součást zápisů z jednání Rady) –sui generis nástroj –vícero funkcí odůvodnění hlasování nahrazuje nesouhlas (stále více po rozšíření) upozornění na možnost problémů s implementací indikace postojů do budoucna interpretace částí právního aktu –zpřehledňují i znepřehledňují legislativní proces –problematické z hlediska právní jistoty

Analýza procesu celkový počet prohlášení učiněných v Radě

Analýza procesu hrozby prohlášení –Prohlášení Itálie „Italská delegace, která si nepřála bránit v dosažení konsensu o těchto závěrech, formálně vyjádřila svoji nespokojenost s obsahem kompromisního znění …, které nakonec navrhlo předsednictví.“ Itálie hlasovala pro návrh –----- –Prohlášení Francie „Čl. 2 odst. 2 nařízení Rady nevede nutně k daňovému zvýhodnění společného podniku, na nějž se vztahují právní předpisy Společenství v daňové oblasti i příslušné vnitrostátní daňové předpisy.“ –Prohlášení Německa „Německo poukazuje na to, že z čl. 2 odst. 2 nařízení Rady nevyplývá žádné daňové zvýhodnění společného podniku; na společný podnik se tudíž vztahují obecné právní předpisy Společenství v daňové oblasti nebo příslušné vnitrostátní daňové předpisy.“

Závěr odpověď na VO: „Po rozšíření nedochází na základě vnějších pozorování ke změnám ve způsobu přijímání, kvalitě ani kvantitě legislativy“, ale efektivita –širší využití QMV- snadnější dosažení konsenzu v Radě – aplikace neformálních forem vyjednávání –významnější role „opinion leaders“, využití nedostatku zájmů –dopady hlavně na významné právní akty délka aktů, délka projednávání legitimita –napětí: neustálá snaha o otevírání se, ale jde proti efektivitě –hrozby: neformální přístupy k jednání (navenek pouze potvrzení bez diskuze) nástroje jako prohlášení, trialog, úřednické rozhodování utajování vlastních zájmů (následek aplikace konsenzu a nástrojů jako je logrolling)- nejsou vítězové a poražení