Charakteristika období dospívání

Základní charakteristiky období dospívání přechodná doba mezi dětstvím a dospělostí začátek asi v 11 letech a konec dosažením dospělosti ve 20 letech první fáze dospívání je časově lokalizována mezi 11. – 15. rok / pubescence /, dochází ke komplexní proměně všech složek osobnosti. Nejnápadnější je dospívání tělesné, spojené s pohlavním dozráváním mění se zevnějšek a stává se podnětem ke korekci sebepojetí dochází ke změně způsobu myšlení – dospívající je schopen uvažovat abstraktně, např.o různých alternativách, které ještě nenastaly dochází k osamostatňování z vázanosti na rodiče, značný význam mají vrstevníci, se kterými se ztotožňuje zakončuje povinnou školní docházku a volí si svoje budoucí povolání dospívající získává první zkušenosti s počátky partnerských vztahů

Podle E. Eriksona je dospívání charakteristické hledáním vlastní identity, bojem s nejistotou a pochybnostmi o sobě samém, o své pozici ve společnosti. Důraz klade na osamostatnění od rodiny. Všechny změny vedou ke ztrátě starých jistot a potřebě nové stabilizace za nových podmínek. S potřebou jistoty souvisí i potřeba citové akceptace – spíše potřeba přijatelné pozice ve světě. Ta zahrnuje i oblast výkonu a sociální akceptace. JEDNÍM Z HLAVNÍCH ÚKOLŮ DOSPÍVÁNÍ JE DOSAŽENÍ NOVÉ PŘIJATELNÉ POZICE A JEJÍ POTVRZENÍ.

Obecně je k vývoji vždy potřeba impulsu, který způsobí změnu Obecně je k vývoji vždy potřeba impulsu, který způsobí změnu. Každá změna pak působí ztrátu jistoty stavu, ve kterém se jedinec více či méně dobře orientoval. Změna přináší nejistotu a posiluje potřebu orientace v nové situaci. Pokud je úkol příliš náročný , bude stimulovat obranné mechanismy a důsledkem může být stagnace vývoje, event. vznik patologického stavu. Častá obranná reakce v dospívání – únik do fantazie – umožňuje odpoutání od reality a alespoň symbolické zvládnutí nejrůznějších situací, které dospívající nedovede řešit nebo prožití rolí, které nelze prožít ve skutečnosti.

PUBESCENCE Tělesné změny Pro období dospívání je typická proměna vlastního těla, která se projeví i v postoji pubescenta. Tělesná atraktivita má svou sociální hodnotu a stává se součástí sebehodnocení dospívajícího. Individuálně rozdílné tempo dospívání může vést k frustraci jedince, který se od ostatních liší. Citové prožívání dospívající bývají emočně labilnější stávají se introvertovanější mění se jejich sebehodnocení, bývají zranitelnější a vztahovačnější Emoční nevyrovnanost je primárně důsledkem hormonálních změn, sekundárně k ní mohou přispívat i změny v oblasti psychiky a v mezilidských vztazích.

Oblast myšlení Pubescent začíná uvažovat na úrovni formálních logických operací, to znamená, že dovedou uvažovat hypoteticky, o pouhých možnostech. Hypotetické myšlení lze chápat i jako úvahy o budoucnosti. Tato změna se projeví v celkovém přístupu ke světu i k sobě samému. Pubescent bývá hyperkritický, má sklon považovat svoje úvahy za výjimečné. Radikalismus pubescentů je možno chápat jako obranu před nejistotou.

Období dospívání označuje E Období dospívání označuje E. Erikson jako fázi hledání a vytváření vlastní identity. Pubescent překračuje hranici aktuální reality. V procesu rozvoje hraje velkou roli stádium tzv. přechodné identity skupinové. Na významu nabývá ideál, který si pubescent tvoří. Významnou součástí identity se stane i profesní role, ke které dospívající svou volbou směřuje. Zde se projeví i míra identifikace s rodinou a jejími hodnotami.

Sociální oblast Mění se názor na jiné lidi. Proměnou prochází i sociální role – často odmítají roli podřízeného – je tím výrazně ovlivněna i komunikace s dospělými. Mění se obecně vztah k autoritám, které již nejsou přijímány automaticky, ale jen tehdy, pokud pubescentovi něčím imponují. Jednou z vývojových potřeb je odpoutání se od rodiny. Emancipace nevede ke zrušení citové vazby k rodičům, ale k její proměně. Vrstevnická skupina slouží jako opora. Vrstevníci se stávají neformálními autoritami, které mají značný vliv. Zvyšuje se potřeba přátelství, důležité jsou první lásky.

ADOLESCENCE Období trvá asi od 15 do 20 let Adolescenční identitu spoluvytváří i přijetí generačně specifických způsobů sebevyjádření, přijetí alternativní kultury. 1.Hudba – určitá hudba je symbolem příslušnosti k určité generaci, je prostředkem ke kontaktu s vrstevníky. Může být symbolem oddělení od společnosti dospělých. Někdy jde o pouhou pózu, pro kterou je důležitá zejména skupinová identifikace, bez ohledu na její obsah. 2.Specifickou adolescenční aktivitou je tvorba graffiti. Lze chápat jako projev potřeby okamžitého vyjádření. Dospělými často chápána jako vandalismus. Jedinec může být uspokojen i tím, že prosadil vlastní nápad proti obecnému vkusu. Touha poznamenat svět vyplývá z potřeby potvrzení vlastní existence, což může být pro nejistého adolescenta dosti významné.

V souvislosti s dalším rozvojem abstraktního myšlení a potřebou najít odpověď na existenciální otázky se mění vztah k víře. K víře vedou existenciální motivy, které jsou právě v adolescenci důležité. Nejčastěji: hledání smyslu života hledání absolutně platných trvalých hodnot potřeba přesahu vlastního života Někteří adolescenti zklamaní rodiči, vrstevníky a hodnotami společnosti se mohou stávat členy sekt.

Tělesné projevy Tělo je důležitou součástí identity. Úlohu hraje tendence k uniformitě, k napodobování určitých vzorů krásy. Myšlení Umí uvažovat flexibilně. Adolescent není zatížen zkušeností, proto občas uvažuje až příliš radikálně. Kompetence jsou potvrzeny přijetím na střední školy a učiliště. Dotvářejí se postoje a strategie ve vztahu k výkonu a sociální roli. Sociální oblast Adolescent bývá stále více akceptován jako dospělý. Adolescenti již automaticky všechny normy neodmítají, ale zaujímají k nim vlastní postoje. Mění se sociální role, je dokončen proces separace od rodiny. Přijetí vrstevníky je velmi důležité pro tvorbu pozitivního sebeobranu.

Děkuji za pozornost 