Aktuální problémy v českém teplárenství XX. Seminář energetiků Miroslav Krejčů

Co je Teplárenské sdružení ČR, tedy kdo jsme? Jsme zájmovým sdružením právnických osob podnikajících v teplárenství. Sdružení bylo založeno v roce 1991 se záměrem podpořit podnikání v oblasti dálkového zásobování tepelnou energií. Sdružení má aktuálně 96 členů. Jeho členy jsou: výrobci a distributoři tepla, výrobci a dodavatelé technologií pro teplárenství, vysoké školy, projektové a jiné organizace se vztahem k dálkovému zásobování teplem. V ČR je dálkově teplem zásobováno 1,6 miliónu bytů, z toho členové TS ČR zásobují cca 75%. Dodáváme více jak 50% tepla dodávaného z centrálních zdrojů.

Členové Sdružení dodávají teplo v desítkách měst a obcí v ČR, včetně těch největších. Mapa lokalit dodávek dálkového tepla od členů TS ČR

Základní body prezentace: Kritický scénář vývoje teplárenství v případě neuvolnění ÚEL hnědého uhlí Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou ve vztahu k nově budovaným zdrojům v teplárenství a k papírenskému průmyslu

Kritický scénář vývoje teplárenství v případě neuvolnění ÚEL I. Do konce roku 2012 skončí dlouhodobé kontrakty na uhlí celkem 16ti subjektů, což představuje celkem 6 545 000 tun nedodaného hnědého uhlí. Téměř o stejné množství poklesne při neprolomení limitů skokově těžba v roce 2013. Prvním dvěma subjektům skončil kontrakt již k 31.12.2009!! Do konce roku 2015 skončí dlouhodobé kontrakty dalším 5 velkým zdrojům, což představuje dalších chybějících 2 500 000 tun. Celý problém tak bud kulminovat na počátku roku 2016. Dalším 5 velkým zdrojům končí kontrakty do roku 2020. Za rok 2020 mají dlouhodobé kontrakty pouze 2 středně velké a jeden velký teplárenský subjekt. Na konci roku 2015 tak bude na dodávkách tepla přímo ohrožen 1 000 000 obyvatel při vytápění bytové sféry a dalších řádově několik set tisíc v terciální sféře – školy, školky, úřady, služby, nemocnice.

Kritický scénář vývoje teplárenství v případě neuvolnění ÚEL II. Výpadkem těchto zdrojů by došlo k nedodání dalších více jak 24 000 000 GJ tepla ročně do průmyslových podniků a znamenalo by zastavení výroby elektřiny o objemu 4 200 GWh v roce 2013 a dalších cca 2 700 GWh v roce 2016. Vzhledem k tomu, že se jedná o plošně výrobce napojené do DS regionálních distributorů, došlo by velmi pravděpodobně k značné nestabilitě ES. Deficit výroby elektřiny v úrovni 8 000 GWh/rok nebude možno ani fotovoltaickými, ani větrnými zdroji nahradit, což bude mít přímé dopady i do cen elektřiny a na další konkurenceschopnost české ekonomiky. Varianta přestavby HU zdrojů do zemního plynu je drtivou většinou vlastníků tepláren hodnocena jako zcela neufinancovatelná, neboť se jedná o investici nenávratnou! Promítnutí všech nákladů do cen tepla a elektřiny vytváří konečné produkty, které jsou na trhu neuplatitelné, v cenách 2 – 3 x vyšších než současné. Navíc se v době ekonomické recese obtížně shánějí prostředky i na projekty, které mají jasnou návratnost. Získání cizích zdrojů je v podstatě vyloučené!

Kritický scénář vývoje teplárenství v případě neuvolnění ÚEL III. Varianta s dřevní biomasou je z ekonomického hlediska v ještě horší pozici, neboť vedle všech výše uvedených faktů u DŠ navíc platí, že neexistují kotle o instalovaných výkonech, které by systémovou náhradu HU umožňovaly a zároveň splňovaly přísné emisní podmínky platné od roku 2016. Z analýzy potenciálu využití dřevní štěpky v teplárenství ČR navíc jasně vyznělo, že současných 13 projektů v realizaci (pouze jeden má pokrýt plnou náhradu HU) zcela spolehlivě „vyluxuje“ veškerý volný potenciál štěpky. Dřevní štěpkou tak lze nahradit max. pouze 4 % potřeby HU zdrojů (mimo ČEZ, a.s.). Nejenom vlastníci zdrojů, ale i města ve kterých se teplárny nacházejí odmítají jít do těchto investičních rizik přestavby na zemní plyn, nebo biomasu. Většina municipalit si navíc uvědomuje nutnost diverzifikace palivové základny vzhledem k loňské plynové krizi a v energetické koncepci města NEPOČÍTAJÍ se změnou palivové základny. Dalším důvodem by byl dramatický nárůst cen tepla, která je ve většině lokalit významné politikum.

Kritický scénář vývoje teplárenství v případě neuvolnění ÚEL IV. Větší část analyzovaných zdrojů, kterým končí kontrakty v letech 2012 - 2016 by byla schopna HU z ČSA spalovat bez zásadních investic. Pouze jeden subjekt uvádí zásadní investici ve výši 1,5 miliardy Kč, u několika dalších by se pohybovala ve výši 20 - 400 mil. Kč. Z tohoto důvodu by proto náhrada uhlím z ČSA za limity o výhřevnosti 17,4 MJ/kg byla ekonomicky přijatelným řešením oproti variantě s přestavbou do ZP nebo DŠ. Toto se však netýká zdrojů spalujících nízkosirnaté uhlí z SU a.s., kde by byly investice převážně vysoké. Dalším důvodem neochoty vlastníků - ať již měst, soukromých českých firem, nebo nadnárodních energetických společností jít do investičních rizik a naprosto neznámou návratností je nevypočitatelné chování politických reprezentací na lokální, republikové i evropské úrovni a proměnlivost a nekonzistence jejich názorů. Analýza se zaměřila na všechny významné HU teplárny a závodní energetiky mimo ČEZ, a.s. Z menších zdrojů se zabývala pouze těmi nejvýznamnějšími. Důvodem bylo časové omezení zpracování a předchozí poznatek, že zbývající malé zdroje mají o jeden až dva řády menší vliv na celkové výsledky. Je proto možno konstatovat, že výsledky v kvantifikaci dopadů je možno navýšit o cca 10%, abychom získali kompletní obraz o celém sektoru mimo ČEZ, a.s.

Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou I. Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou ve vztahu k nově budovaným zdrojům se zaměřila na více než 80 subjektů v oblasti teplárenství a závodních energetik. Zahrnovala všechny významné existující zdroje v ČR. Problematika potřeby byla sledována ze 4 základních hledisek: a - současné již spalované množství, b - potřeba u projektů v realizaci, c - potřeba u plánovaných projektů, d – smluvně zajištěné množství. Samostatnou částí projektu byla základní charakteristika všech projektů v realizaci a pokud byly dostupné, tak také základní informace o plánovaných projektech s předpokládaným termínem dokončení. Výchozími parametry studie byly údaje zjišťované při zpracování analýzy pro Pačesovu komisi týkající se reálně dostupného množství dřevní štěpky pro využití v teplárenství. Tyto údaje byly zcela nezávisle potvrzeny Výzkumným ústavem lesnickým.

Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou II. Na základě těchto dřívějších poznatků bylo definováno množství dostupné dřevní štěpky v ČR využitelné pro spalování v teplárenských provozech na úrovni cca 650 – 660 000 tun ročně. Podrobná analýza situace na straně výstavby, přestavby, či technologických úprav jednotlivých zdrojů ukázala, že v současnosti je v ČR zahájena (někde již téměř dokončována) realizace minimálně 13ti významných projektů, jejichž celková roční spotřeba dřevní štěpky přesahuje již 630 tisíc tun!!! Množství dostupné dřevní štěpky bude tedy velmi záhy těmito zdroji fakticky vyčerpáno. V dalších letech je plánováno minimálně dalších 24 významných zdrojů, jejichž celková bilanční potřeba se pohybuje v úrovni dalších cca 2 100 000 tun dřevní biomasy ročně!! Z analýzy údajů týkajících se smluvně zajištěného množství dřevní štěpky vyplývá, že téměř veškeré volné dostupné množství je již stávajícími a plánovanými projekty fakticky dopředu nasmlouváno.

Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou III. Z výše uvedených údajů je zjevné, že ve velmi krátké době, tj. v horizontu několika málo let dojde k výrazné změně situace a poptávka po dřevní štěpce dramaticky převýší nabídku. Toto bude mít dopady do vývoje ceny dřevní štěpky a bude velmi pravděpodobně docházet k jejímu enormnímu růstu. První signály o tomto vývoji byly již zaznamenány. Z hlediska rozmístění realizovaných a plánovaných investic do zdrojů na dřevní štěpku lze konstatovat, že dramatický přetlak poptávky nad nabídkou bude v naprosté většině regionů Čech a Moravy. Dnes je již jasně patrný v jihočeském regionu, kde je zahájených investic nejvíce. Dále se však bude projevovat i v dalších oblastech s dokončováním jednotlivých investic. Z hlediska podílu na požadovaném množství dřevní biomasy představují nejvíce realizované a plánované investice u velkých tepláren (minimálně 900 000 tun ročně) a plánované projekty u papírenských závodních energetik (cca 860 000 tun ročně. Významně menší množství budou požadovat zdroje v malých teplárnách (160 000 t) a závodních energetikách (340 000 t). Sám ČEZ bude potřebovat až 452 000 tun.

Analýza současné situace na trhu s dřevní biomasou IV. Vzhledem k nerovnoměrné produkci dřevní štěpky a různé hustotě teplárenských zdrojů na území Čech a Moravy bude docházet k vzájemnému“vykrádání“ svozových teritorií jednotlivými společnostmi, což opět povede k růstu cen a negativním ekonomickým dopadům pro řadu postižených subjektů.  Vzhledem ke všem výše uvedeným faktům se domníváme, že by měl být počet zdrojů na spalování dřevní štěpky pro příští léta státem regulován (např. formou autorizace), jinak může dojít ke znehodnocení řady investic v důsledku zhroucení trhu s dřevní štěpkou. Tvrzení „ať zvítězí trh“ je v tomto případě nesmyslné, neboť pokud nelze zvýšit nabídku paliva, nelze zvyšovat produkci a existence dalších nových zdrojů povede pouze k cenové válce o palivo. Důsledkem takto vzniklé cenové války bude cena vstupů, která neumožní teplárnách vyrobit cenově konkurenceschopné teplo a může následně dojít k odpojování ze soustavy a jejímu rozpadu. Výsledkem takto pojatého prosazování podílu výroby z OZE může být tedy faktická decentralizace a rozpad některých soustav.

…………………………………………………………………………………………

“Přijatelnou tepelnou pohodu za přiměřenou cenu, Kontakty: “Přijatelnou tepelnou pohodu za přiměřenou cenu, při zachování rovnováhy v přírodě”.   Teplárenské sdružení České republiky Masarykovo náměstí 1544, 530 02 Pardubice telefon: +420 466 414 440 fax: +420 466 412 737 e-mail: tscr@tscr.cz www:tscr.cz