franský král, bavorský vévoda, římský císař KAREL VELIKÝ franský král, bavorský vévoda, římský císař Denisa Kazdová

Základní údaje Doba vlády 768 – 28. ledna 814 Úplné jméno Karel I. Veliký Tituly franský král, bavorský vévoda, římský císař Narození 2. dubna 742 (není to jisté) Úmrtí 28. ledna 814 Cáchy Pochován Katedrála v Cáchách Manželky I. Hildegarda ,II. Fastrada Dynastie Karlovci Otec Pipin III. Krátký Matka Bertrada z Laonu

Franský král a první středověký římský císař Válečník a dobyvatel Významný vládce a zákonodárce Založil v Cáchách dvorskou školu Povolával významné učence Největší územní rozmach franské říše

Výboje (Píseň o Rollandovi) zisk nových území -Sasko, Bavorsko -Itálie (až ke Spoletu) -Španělsko (až k řece Ebro) -na zpáteční cestě napadeni Basky- umírá rytíř Roland (Píseň o Rollandovi) + slovanské kmeny (Češi, Moravané, Srbové…) -platí tribut (mírová daň) bezpečné hranice  

Reforma státní správy rozšiřování říše si vynucuje reformu státní správy země rozdělena na HRABSTVÍ-řídí je hrabata = osoby z Karlova blízkého okolí- mají omezenou moc okrajové oblasti-časté vojenské vpády + vnitřní rozbroje -rozděleny na MARKY (správně-vojenské jednotky) * byrokracie (správa státu)-musí umět psát jsou zakládány školy 

Karolinská renesance mnich Alculin = jeden z nejvzdělanějších lidí své doby - vyučuje ve škole na královském dvoře -stojí v pozadí kulturního rozkvětu říše Karel na svém dvoře soustředí mezinárodní společnost (Italy, Anglosasy-hlavně mniši prchající z Anglie před útoky Vikingů) x písmo, kultura-jen pro úzký okruh lidí  

Lenní vztahy Karel pořádá častá vojenská tažení vojenská služba (povinná pro všechny svobodné obyvatele říše) lidé se dobrovolně vzdávají svobody (* vazalové) - vstupují do lenního poměru k větším feudálům -roste moc vlastníků velkých pozemků a jejich nezávislost na králi vlivné postavení-hrabata a biskupové uvolňování lenních vztahů (král x šlechta) x král se stává závislým na šlechtě (potřebuje jejich služby)

Obnovení západního císařství o Vánocích r. 800 - Karel nečekaně získává titul římského císaře (papež Lev III. mu o bohoslužbě posadí korunu na hlavu a jmenuje ho císařem)- za vojenský zásah Franků ve prospěch papeže důsledky: 1.závislost císařské moci na papeži 2. odtržení Byzance od západní Evropy (katolická oblast po jmenování franckého krále císařem zpochybňuje platnost byzantských císařů) x Byzanc neuznává platnost titulu záp. císařů 3.položeny základy Svaté říše římské

Verdunská smlouva 814-umírá Karel Veliký císařem se stává Ludvík Pobožný-snaží se předejít dynastickým sporům a nejednotnosti říše rozděluje říši mezi své syny- nejstarší Lothar- vrchní panovník + císař x dochází ke sporům, vnitřním bojům mezi bratry 843-VERDUNSKÁ SMLOUVA Lothar- Itálie + Porýní až k Severnímu moři Karel Holý- západ od Rýna Ludvík Němec- východ od Rýna rozpad francké říše na 3 samostatné státy boj mezi nimi (zánik Lotharova státu) ze zbylých dvou států se vytvořilo Německo a Francie

Důležitá data 768 Karel a jeho bratr Karoloman přebírají vládu ve franské říši 771 po bratrově smrti se Karel stal jediným vládcem franské říše 772–804 války s cílem podmanit si a christianizovat Sasy 774 dobytí Pavie, svržení langobardského krále Desideria – Karel Veliký langobardským králem 778 neúspěšná výprava na Pyrenejský poloostrov proti Arabům (epizoda s Rolandem) 781 založení italského království jako dílčího království franské říše 788 svržení a odsouzení bavorského vévody Tassila III. 791–803 vyvrácení říše Avarů 795 vítězství nad Avary, dobytí „hrinku“, zřízení panonské marky 25. prosinec 800 císařská korunovace a pomazání na krále papežem Lvem III. v Římě 801 rozšířil franské území až k řece Ebro a založil španělskou marku 805 útok na Čechy a uložení placení tributu 812 byzantské uznání Karla Velikého císařem