Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie Školní úspěšnost (Pro předmět Vývojová psychologie) Lucie Matějovská 1. ročník, prezenční studium

Školní úspěšnost - definice obecnější chápání: vyjadřuje uskutečnění nároků společnosti na osobnost, uplatňovaných prostřednictvím školy (tzv. proces pedagogické optimalizace – slaďování požadavků školy na osobnost) soulad vytvářený v průběhu výchovně vzdělávacích kooperací a řešící rozpory mezi požadavky školy na straně jedné a výkony, činnostmi a vývojem žákovy osobnosti na straně druhé: Rozpory mezi tím, co už žák umí, a tím, co se by umět měl Rozpory mezi vnějším hodnocením dítěte druhými lidmi a sebehodnocením Rozpor mezi reálným postavením dítěte v kolektivu a vytouženým, žádaným postavením Rozpor mezi nově vznikajícími potřebami, touhami, přáními dítěte a dosaženou úrovní jejich sil, přehledu, odpovědnosti, způsobilosti Rozpory mezi hranicemi, do kterých je dítě (žák) vymezováno svým okolím a skutečnými silami, schopnostmi, vlastnostmi dítěte samého, pro které jsou tyto hranice např. příliš těsné (nebo jim nemusí stačit) Dvě stránky školní úspěšnosti: subjektivní a objektivní

Prospěch jako ukazatel školní úspěšnosti Co známky znamenají, co se známkuje? Jaký má známka vliv na budoucnost? minimální vliv na úspěšnost v budoucí profesi spíše ovlivňuje výběr budoucího povolání Kdo v reálném životě dosahuje skutečných úspěchů? Hodnotit slovně nebo známkovat?

Pozadí školní ne/úspěšnosti: Škola – rodina – žák charakteristiky školy osobnost učitele jako zdroj problémů problémy ve výuce dané učivem sociální charakteristiky učení   Rodina odlišné sociální prostředí požadavky na dítě ze strany rodičů a očekávání úspěšnosti problémy v rodině jako zdroj selhávání dítěte vztah mezi rodiči a učitelem Osobnost dítěte vývojové obtíže výkonové předpoklady rozdíly mezi chlapci a dívkami temperamentové charakteristiky pečlivost, snaživost, konformita a jejich vliv na výkon a hodnocení motivace pro školní výkon autoregulace, regulace učebního pokroku zdravotní problémy učební styly, učební strategie

ODLIŠNÝ SOCIÁLNÍ START (SOCIOKULTURNÍ HANDICAP) Etnické rozdíly Rozdíly ve společenských vrstvách děti z nižších vrstev často vyrůstají v méně podnětném prostředí děti z nižších vrstev mají navíc v předškolním období méně příležitostí k rozvoji klíčových řečových schopností učitelé jsou většinou příslušníky střední či vyšší střední vrstvy Teorie řečových kódů rozvinutý a omezený řečový kód Význam zájmu rodičů o školu Konflikt rodina – škola domácího prostředí výrazně odlišné normy oproti škole

VÝVOJOVÉ ROZDÍLY Školní ne/zralost schopnost dítěte přizpůsobit se nárokům, které na ně klade škola, resp. školní vyučování dítě je přiměřeně fyzicky i psychicky disponováno pro požadovaný výkon ve škole a samo zažívá pocit uspokojení ze zvládání úkolů, které jsou na ně kladeny tři roviny: tělesný vývoj – fyzická zralost rozumové a poznávací funkce, řečový vývoj – psychická zralost sociální a emocionální zralost Výkyvy v dospívání období puberty

Školní neúspěšnost v důsledku fyzického postižení, mentální retardace či poruch učení a pozornosti Dlouhodobé tělesné postižení ovlivňují celkový vývoj dítěte vztah vrstevníků k nemocnému/postiženému Snížená úroveň rozumových schopností postižení jedinců, při kterém dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji některých psychických vlastností a k poruchám v adaptačním chování Poruchy učení a pozornosti poruchy učení – souhrnné označení různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtížemi při osvojování mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní, matematické usuzování nebo počítání u dětí průměrně i nadprůměrně inteligentních. základem je nejspíš LMD – lehká mozková dysfunkce

Děkuji za pozornost …