Základy státoprávní teorie

Charakteristiky státu: STÁT = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území Charakteristiky státu: státní aparát = soustava orgánů, které vykonávají státní moc a správu ohraničené území občané ozbrojená moc (policie,vojsko) právní subjektivita = způsobilost samostatně vystupovat v právních vztazích

Tvoření státu 1. prvotní tvoření státu kmen (rod) zanechal kočovného způsobu života, usadil se na určitém území, ohraničil jej, střežil některé domněnky hovoří o tom, že nejstarší státy pochází od Boha (pokyn Boha) stát je výsledkem bojů, násilí, boj je přirozený lidské podstatě 2. druhotné tvoření státu malé samostatné státy se spojují ve větší celky (Itálie, Německo - 19. stol.) nebo se naopak velké státy rozpadají a na jejich území vznikají menší nástupnické státy (např. Rak. -Uher.) oddělení části státu nově vzniklý stát musí mít všechny potřebné náležitosti, aby ho mezinárodně uznávali jako svrchovaný subjekt a navázali sním diplomatické vztahy

Podstata státu STÁT = mocenská organizace společnosti, nadřízená občanům rozdíly mezi státy jsou v tom, kdo, jak a v jakém rozsahu vykonává státní moc občanem se člověk stává narozením, je možná změna občanství (např. propuštění ze st. svazku, přijetí do něj) mezi obyvateli daného státu mohou být i cizinci

Způsob nabytí občanství ČR: narozením - jeden z rodičů musí být občanem ČR osvojením - jeden z osvojitelů musí být občanem ČR určením otcovství - prokáže-li se, že otcem je občan ČR nalezením - dítě do 15 let na území ČR prohlášením - u těch, kteří byli do roku 1993 občany ČSFR a do této doby se nerozhodli, prohlášením se mohou rozhodnout pro občanství ČR udělením - musí být splněny tyto podmínky: - na území ČR nepřetržitý pobyt 5 let - propuštěn ze státního svazku předchozího občanství - udělením nového občanství pozbude dřívější občanství - v posledních 5 letech nebyl soudně trestán - musí být prokázaná znalost českého jazyka

Pozbytí občanství ČR: prohlášením - člověk si sám zažádá o uvolnění ze státního svazku nabytím - jiného státního občanství Výjimka, kdy člověk může mít 2 občanství: manželství s cizím státním příslušníkem narozením dítěte rodičům s odlišnou státní příslušností z občanství nám vyplývají závazky a nevýhody, jakou jsou třeba daně, ale nevýhody jsou vyváženy výhodami - sociální zajištění,...

Státní moc: rozsah státní moci: a) na všechny obyvatele ohraničeného území b) na všechny občany i v zahraničí obsah státní moci - do kterých oblastí stát zasahuje: - liberalismus (liberální státy) - stát nezasahuje do života občanů, každý se má starat sám o sebe a o rodinu, nezaručuje vysoké sociální zajištění - komunisticky řízený stát - stát zasahuje do všech činností člověka

Formy států: 1. kdo vykonává státní moc (demokracie, diktatura) 2. kdo stojí v čele státu (teokracie, monarchie, republika)

ad 1) Demokracie - vláda lidu přímá - občané přímo hlasováním rozhodují o určité záležitosti nepřímá (zastupitelská) - občané volí v pravidelných obdobích své zástupce, kteří vykonávají státní moc za své voliče - umožňuje všem plnoprávným občanům účast na státní moci Diktatura - opak demokracie - státní moc je soustředěna v rukou jednotlivce nebo určité malé vymezené skupiny Junta - státní moc vykonává armáda Frakce - určitá názorová podskupina

ad 2) Teokracie - „boží vláda“ - stát je považován za výtvor boha - náboženská skupina má veškerou duchovní i světskou moc - osoba stojící v čele státu se pokládá za vykonavatele boží vůle Monarchie - jeden panovník vládne doživotně vlastním jménem Absolutní - panovník vládne neomezeně (Saudská Arábie) Konstituční - moc panovníka je omezena ústavou (Japonsko) Parlamentní - panovníkova moc je omezena parlamentem (VB)

Republika - res publica - věc veřejná - opak monarchie - prezident v čele je volený v pravidelných obdobích má většinou demokratický charakter-pluralitní demokracie-života státu se může účastnit neomezené množství stran, subjektů prezidentská - prezident může dávat návrhy zákonů, vláda vystupuje jako poradní orgán prezidenta, prezident je nezávislý na parlamentu, ale nemůže parlament rozpustit (USA, Francie) parlamentní - parlament má nejvyšší pozici, prezident i vláda jsou na parlamentu závislí (ČR, Německo)

Druhy státu: rozdělení podle: 1. rozvržení výkonu státní moci (centralizovaný, decentralizovaný) 2. struktury (jednotný-unitární, složený)

ad 1) Centralizovaný stát - v totalitních režimech - je řízen z jednoho střediska - územně samosprávné celky mají malé pravomoci Decentralizovaný stát převážná část státní moci a správy je přenesena na samosprávné územní celky v centru se řeší pouze záležitosti, které mají celostátní důležitost, působnost (evidence obyvatelstva, obranná politika státu)

ad 2) Jednotný (unitární) stát - má jedno řídící centrum - organizační struktura státu není složitá Složený stát federace - pevný svazek států-státy vystupují jako jediný subjekt mezinárodního práva konfederace - volný svazek států - každý stát konfederace vystupuje jako samostatný subjekt mezinárodního práva - vytváří se při vzniku nebo rozpadu federace

Národ - skupina lidí, kteří mají stejný jazyk, osudy, historický původ,národní kulturu, společné zvyky a mravy - příslušnost k národu = národnost nacionalismus-zdůrazňování vlastní národnosti kosmopolitismus-volný vztah k národu Rozdělení státu podle národnostního složení: národní - v státě je jen jediný národ (Dánsko) stát s národnostními menšinami (Slovensko) stát dvou nebo více národů - příslušníci žádného národa nemají převahu a ani o ni neusilují (Švýcarsko, Belgie) občanský stát - stát kde národnost mizí, není směrodatná (USA)

Politika umění přesvědčovat, získávat lidi na svou stranu politika vnitřní - umění řídit stát (vydávání zákonů) politika vnější - umění udržovat a navazovat pozitivní mezinárodní vztahy (mezinárodní smlouvy) politická kultura - soubor metod, které umožňují soutěž politických stran (metody musí být čestné) politická strana - organizovaná skupina lidí dobrovolně se sdružujících za účelem získání státní moci

Vznik a existence politických stran: -zákon o sdružování v politických stranách, hnutích 424/1991 Sb. -vzniká registrací na ministerstvu vnitra vznik politické strany: 1) žádost 2) stanovy strany 3) petice s 1000 podpisy občanů, kteří souhlasí se vznikem politické strany →ministerstvo vnitra vydá rozhodnutí, datum rozhodnutí je datem založení strany politická strana musí mít název, který je výrazně odlišný od názvu ostatních politických stran - politická strana musí mít sídlo na území ČR při zamítnutí žádosti MV, můžeme nechat přezkoumat příslušným soudem

Rozdělení politických stran: konzervativní - snaha uchovávat tradice, ochrana stavovských výhod liberální - rovnocennost, pokrokovost, svobody, individualismus b) pravicové umožnění podnikání, minimalizuje vliv státu, zdůrazňuje jednotlivce, sociální evoluce-pomalá změna, nezamyšlená, naprostá liberalizace, funkční nezaměstnanost (ti co nechtějí pracovat) - patří sem konzervativní, statkářské (agrární), nacionální, fašistické strany - dnes spíše zaměřené na liberalismus - ODS, ODA středové - křesťanské, demokratické strany levicové - sociální jistoty, směřuje k sociálnímu státu-stát je zodpovědný za lidi, zdůrazňuje kolektiv, revoluce-chtěná změna, rychlá změna, zdůrazňuje ochranářství, snižování nezaměstnanosti -komunistické, socialistické, sociálnědemokratické strany

Demokratický právní stát: Demokratický stát = účast všech občanů na státní moci – volby Právní stát: 1) zákonnost-všichni ve státě se musí řídit platnými zákony 2) garantování základních lidských práv a svobod 3) právní jistota-možnost předvídat postup státních orgánů k jednotlivci 4) minimální zásah do svobod jednotlivce 5) dělba a kontrola státní moci-horizontální dělba státní moci-zákonodárná, výkonná, soudní - z důvodu zabránit jejího zneužití

Sociální stát: základem je myšlenka PŘEROZDĚLOVÁNÍ- ti kteří mají prostředky, mají vyšší daně a prostředky se převádí na sociálně slabé cíle přerozdělování: 1) vyrovnat šance - startovní čára v podnikání pro všechny stejná 2) zajistit všem přijatelný životní standart 3) zajistit podmínky prosperity celé společnosti - negativa: 1) snížená motivace prosperujících 2) finanční náročnost 3) vede k centralizaci 4) vede k byrokratizaci - výhody: bezplatné školství, lékařská pomoc

Občanská společnost: - prostor mezi soukromými zájmy a zájmy státní moci - je vždy oblastí veřejného zájmu - je nezávislá na státní moci (stát nemůže zasahovat do jejich aktivit, musí dodržovat ústavu) funkce: 1) brání státu zasahovat do sfér, které mu nenáleží 2) občanské instituce jsou zpětnou vazbou pro politiky 3) umožňuje účast občanů na rozhodování a řešení konkrétních problémů 4) posílení vědomí zodpovědnosti občanů

Občanské sdružení: - vzniká registrací na ministerstvu vnitra - touto registrací se stává právnickou osobou registrace: 1) minimálně tříčlenný výbor 2) minimálně jeden musí mít 18 roků 3) stanovy (cíle, podmínky členství, zásady hospodaření)