ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY Inovace bez legrace CZ.1.07/1.1.12/01.0070 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Autor prezentace:Mgr. Jaroslava Suchá Použitá literatura a zdroje: Wikipedie, Klipart ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVA obecná charakteristika je základní zákon státu je nejvyšší právní norma právního řádu státu je právním výrazem existence státu vytváří pravidla výkonu státní moci a zaručuje občanům základní lidská práva zákony a podzákonné právní předpisy státu musejí být v souladu s Ústavou

OBSAH ÚSTAVY obecná charakteristika ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části první se týká zejména rozdělení a výkonu státní moci ve státě druhá stanoví postavení člověka vůči státu (zejména ústavou daná práva a povinnosti). Ústava by měla určovat:

státní zřízení (republika, monarchie) formu vlády (parlamentní, prezidentská, absolutní) formu státu (jednotný stát, konfederace, federace) politický systém státu (demokratický režim, totalitní režim) dělbu státní moci (jednotná nebo zákonodárná, výkonná a soudní) a její výkon státní občanství, státní území, hlavní město, státní symboly katalog základních (lidských, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních) práv

KOLIK MĚLA ČESKÁ REPUBLIKA ÚSTAV ? 1918 PROZATÍMNÍ ÚSTAVA 1920 ÚSTAVNÍ LISTINA ČSR 1948 ÚSTAVA 9. KVĚTNA 1960 ÚSTAVA ČSSR, (1968 ČSFR) 1993 ÚSTAVA ČR

PROZATÍMNÍ ÚSTAVA 1918 Zákon č.37/1918 Prozatímní ústava upravovala pouze nejnutnější zásady fungování jednokomorového Národního shromáždění, vlády a prezidenta republiky. Poprvé a naposledy v ústavních dějinách země měla být vláda volena parlamentem (§ 14 do května 1919). Vzhledem ke konstrukci ustanovení §§ 7-13 prozatímní ústavy lze po 13. listopadu 1918, kdy se stala účinnou, hovořit o Československé republice.

ÚSTAVNÍ LISTINA ČSR 1920 preambulí uvozovacím zákonem ústavní listinou byla tvořena třemi částmi: preambulí My, národ československý…. uvozovacím zákonem upravoval postavení ústavního soudu ústavní listinou dvoukomorový parlament , parlamentní republika v čele s prezidentem jako hlavou státu, dělba moci na moc zákonodárnou, vládní, výkonnou a soudcovskou

ÚSTAVA 9. KVĚTNA 1948 ÚSTAVA 9. KVĚTNA 1948 Ústava Československé republiky byla lidovědemokratická. Přijata po Vítězném únoru dne 9. května 1948. Východiskem změn byla koncepce "třídního pojetí práva" jako "vůle vládnoucí třídy povýšené na zákon" a zrušení rozdílu mezi právem soukromým a veřejným. Vyhlášení budování socialismu.

ÚSTAVA ČSSR 1960 Od roku1960 název Československá socialistická republika Od roku 1968 název Československá federativní republika

ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY 1993 . . Přijata 16.12.1992 Českou národní radou Rozdělení republiky na dva nové státy Českou republiku a Slovenskou republiku Platná od 1.1.1993 Složena z preambule, 113 článků členěných do 8 hlav

JEDNACÍ MÍSTNOST POSLANCI

STRUKTURA SOUČASNÉ ÚSTAVY ČESKÉ REPUBLIKY Preambule Hlava první: Základní ustanovení Hlava druhá: Moc zákonodárná Hlava třetí: Moc výkonná Hlava čtvrtá: Moc soudní Hlava pátá: Nejvyšší kontrolní úřad Hlava šestá: Česká národní banka Hlava sedmá: Územní samospráva Hlava osmá: Přechodná a závěrečná ustanovení .

PREAMBULE z lat. preambulus – úvodní, předcházející Je úvodní, zpravidla slavnostní, část textu nějakého písemného dokumentu (např. listin, předpisů, směrnic, nařízení, stanov, zákonů, ústav), která stanovuje úmysl, záměr, význam či smysl textu následujícího za preambulí. Například v preambuli ústavy státu jsou uvedeny základní zásady fungování státu a jeho vymezení a obecná definice základních práv a povinností občanů.

PREAMBULE ÚSTAVY ČR HLAVNÍM AUTOREM FORMULACE JE VÁCLAV HAVEL, EDITOR (v té době PŘEDSEDA ČNR) MILAN UHDE My, občané České republiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, v čase obnovy samostatného českého státu, věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti zemí Koruny české i státnosti československé, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet Českou republiku v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, prostřednictvím svých svobodně zvolených zástupců přijímáme tuto Ústavu České republiky. .

HLAVA PRVNÍ – Základní ustanovení Čl. 1 - 14 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKŮ: Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Stanoví Prahu hlavním městem republiky, vymezuje státní symboly republiky.

HLAVA DRUHÁ – Moc zákonodárná Čl. 15 - 53 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKŮ: Zákonodárná moc náleží Parlamentu, který je tvořen dvěma Komorami, Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na dva roky. Senát má 81 senátorů volených na šest let, přičemž se každé dva roky volí, a tak vyměňuje třetina senátorů. Právo volit má každý občan České republiky (od 18 let), do Poslanecké sněmovny může být zvolen občan ČR starší 21 let a do Senátu starší 40 let. K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců či senátorů. Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.Návrh zákona, se kterým vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas, se postoupí Senátu. .

HLAVA TŘETÍ – Moc výkonná Čl. 54 - 80 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKŮ: Prezident republiky je hlavou státu. Prezidenta volí Parlament (obě komory) na dobu pěti let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Prezident jmenuje předsedu a členy vlády, soudce, podepisuje zákony, odvolává vládu, může udělovat amnestii. Zastupuje stát navenek, je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje generály, vyhlašuje volby do Parlamentu. Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedů a ministrů. Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. .

HLAVA ČTVRTÁ – Moc soudní Čl. 81 - 96 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKŮ: Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. ÚSTAVNÍ SOUD ochraňuje ústavnost. Skládá se z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let. Rozhoduje o zrušení zákonů, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, o ústavních stížnostech proti státu. SOUDY Soustavu soudů tvoří : Nejvyšší soud Nejvyšší správní soud Vrchní, krajské a okresní soudy. .

HLAVA PÁTÁ – Nejvyšší kontrolní úřad Čl. 97 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKU: Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. .

HLAVA ŠESTÁ – Česká národní banka Čl. 98 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKU: Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem činnosti této banky je péče o stabilitu měny. .

HLAVA SEDMÁ – Územní samospráva Čl. 99 - 105 STRUČNÝ OBSAH ČLÁNKŮ: Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Členové zastupitelstev jsou voleni na dobu čtyř let. Zastupitelstva mohou vydávat vyhlášky v mezích své působnosti. .

HLAVA OSMÁ – Přechodná a závěrečná ustanovení Čl. 106 - 113 Tato Ústava nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

NÁZEV NAŠEHO STÁTU VE ZKRATCE ČSR ČSSR ČSFR ČR 1948 1960 1968 1993 Československá republika Československá socialistická republika Československá federativní republika Česká republika

DOVEDEŠ ODPOVĚDĚT? KAM VOLÍ LID SVÉ ZÁSTUPCE? JAK ČASTO PROBÍHAJÍ VOLBY? KDO VOLÍ PREZIDENTA REPUBLIKY? KDO PEČUJE O STABILITU MĚNY?