Georges DANTON (26. října 1759 – 5. dubna 1794)
Do Paříže přišel z vesnice kde vyrůstal vůdčí osobností rané fáze Velké francouzské revoluce. advokát královské rady Jako realista se vrhl do revoluce, v jejíž úspěch věřil, proto, aby ovládal, ne aby byl ovládán Dantonisté – umírnění odpůrci režimu, vedení Dantonem, chtěli smír s nepřáteli, především s Anglií, a zmírnění revolučních opatření. V noci z 9. na 10. srpna 1792 se v Paříži rozezvučely zvony na poplach. Georges Danton se postavil do čela povstání. Lid zaútočil na královské sídlo. Ludvík byl zatčen a uvězněn. Byly vypsány volby do Národního konventu, kam již mohl kandidovat kdokoliv. 22.9. 1792 byla vyhlášena republika
Vládě se nevedlo V paříži zavládl hladomor Ceny potravin stále rostly Dantonisté nebyli proto populární a toho využili jejich protivníci v konventu ( levicoví poslanci v čele s Robespierrem) 2. června 1793 zněly zvony znovu. Na 80 tisíc lidí oblehlo Konvent a předáci dantonistů byli zatčeni. Do čela revoluce se dostali jakobíni. V čele diktatury stál Maximilien Robespierre, který spolu se Saint-Justem a Couthonem tvořili neformální triumvirát. Režim všechny své odpůrce tvrdě stíhal a tisíce lidí skončily svůj život pod gilotinou. Na jaře 1794 byli popraveni i vůdci Dantonistů Georges Jaques Danton skončil roku 1794 na popravišti společně s Camillem Desmoulinsem - novinářem a přítelem z mládí a spoustou dalších jenž se stali nepohodlnými. Když ho odsoudili, vykřikl:"Robespierre, popraviště tě volá...Půjdeš za mnou!
Robespier i se členy Výboru pro veřejné blaho a Výboru pro veřejnou bezpečnost následoval pod gilotinu skutečně několik měsíců po Dantnově smrti při takzvaném Thermidorském převratu. Byl zatčen 9,thermidoru přímo v konventu. Na zítří byl i se svými druhy gilotinován před nespočetným davem, který tleskal a volal:"Pryč s tyrany! Ať žije republika!" Byl to týž dav, který před několika měsíci se stejným odporem hulákal na Robespierrovi oběti.