„Jak m ůž eme dál ž ít?“ - literární a výtvarná sout ěž Památníku Terezín

 vybudován v letech jako pevnost st ř e ž ící severní p ř ístupy do vnitrozemí Č ech  1782 ud ě len statut m ě sta, jeho ž ž ivot byl t ě sn ě spjat s vojenskou posádkou  malá pevnost, tvo ř ící sou č ást terezínského pevnostního systému, proslula v dobách habsburské monarchie jako v ě znice a trestnice pro vojenské i politické v ě zn ě  nejtragi č t ě jší období v d ě jinách m ě sta p ř edstavují léta 2. sv ě tové války  n ě me č tí okupanti z ř ídili 1941 ve m ě st ě samotném ghetto  sb ě rný a pr ů chozí tábor byl ur č en nejprve pro Ž idy z tehdejšího Protektorátu Č echy a Morava, pozd ě ji také z N ě mecka, Rakouska, Nizozemska, Dánska a Slovenska

 Iluze v ě zn ě ných, ž e Terezín bude místem, kde budou moci ž ít a pracovat a ž do konce války, vzaly rychle za své. Dne 5. ledna 1942 vyšlo v tzv. denním rozkaze, zve ř ej ň ujícím pokyny a na ř ízení pro v ě zn ě, oznámení o nadcházejícím transportu do Rigy. Byl to první ze 63 takových transport ů, jimi ž bylo na Východ deportováno více ne ž lidí. Osvobození se z nich do ž ilo jen asi  dne 20. ledna 1942 se rozhodlo, ž e nem ě l být pouze sb ě rným a pr ů chozím táborem pro Ž idy z protektorátu, ale také slou ž it jako starobní ghetto pro Ž idy z N ě mecka a Rakouska (osoby starší 65 let, ale také nositelé vysokých vojenských hodností a vyznamenání i politici, v ě dci a další lidé s významnými vazbami do ciziny)  Smyslem tohoto opat ř ení bylo p ř edejít mno ž ícím se intervencím ze zahrani č í ve prosp ě ch významných osobností a soust ř ed ě ním starých lidí v Terezín ě dodat v ě tší v ě rohodnost tvrzení, ž e ž idovské transporty na Východ sm ěř ují do pracovních tábor ů.  V únoru 1942 byla Heydrichovým výnosem zrušena obec Terezín a civilní obyvatelstvo se do konce č ervna muselo z m ě sta vyst ě hovat.

 Transport byl pojmem, který nejvýrazn ě ji symbolizoval osudy lidí, kte ř í se dostali do obludného soukolí kone č ného ř ešení ž idovské otázky. Obdr ž ení p ř edvolání do transport ů vypravovaných do Terezína znamenalo definitivní p ř erušení všech spojení s dosavadním ž ivotem a po č átek zlov ě stné cesty do neznáma.  Od 26. ř íjna 1942 m ě ly všechny transporty na Východ jediný cíl ur č ení: Osv ě tim II -Birkenau. Do tamního koncentra č ního vyhlazovacího tábora sm ěř ovala polovina z 63 transport ů, vypravených z ghetta. Terezínu se proto pozd ě ji p ř ezdívalo č ekárna na Osv ě tim. Od 1. č ervna 1943 všechny transporty p ř ijí ž d ě ly a odjí ž d ě ly po nov ě vybudované ž elezni č ní vle č ce, spojující Terezín s nádra ž ím v nedalekých Bohušovicích nad Oh ř í. Ot ř esný obraz p ř icházejících a odcházejících transport ů, který se hluboce vryl do pam ě ti všech v ě z ňů, tak nap ř íšt ě z ů stával skryt p ř ed zraky obyvatel okolí.

 Do terezínského ghetta bylo od 1941 do 1945 deportováno na ž idovských v ě z ňů, ur č ených za ob ě ti kone č ného ř ešení ž idovské otázky.  Celkem terezínským ghettem prošlo asi mu žů, ž en a d ě tí a na z nich nalezlo smrt p ř ímo v Terezín ě.  Dalších v ě z ňů po deportaci z Terezína zahynulo ve vyhlazovacích táborech, v pracovních táborech a za pochod ů smrti v záv ě ru války.

 Epilogem d ě jin terezínského ghetta se m ě l stát výkon spravedlnosti nad pachateli zlo č in ů. V ě tšin ě p ř íslušník ů SS, kte ř í v Terezín ě p ů sobili, se však poda ř ilo odpov ě dnosti uniknout. Pouze č ást z nich byla dopadena a souzena Mimo ř ádným lidovým soudem v Litom ěř icích, č i postavena p ř ed zahrani č ní soudy. V Rakousku byl dopaden a odsouzen k trestu smrti první velitel tábora Siegfried Seidl. Jeho nástupce Anton Burger však dvakrát unikl z v ě zení a zem ř el a ž v devadesátých letech nepotrestán. T ř etího a posledního velitele tábora Karla Rahma odsoudil k trestu smrti soud v Litom ěř icích. V ě tšina z jejich spolupracovník ů však byla odsouzena v nep ř ítomnosti, č i se p ř ed soud v ů bec nedostala. Spravedlnost z ů stala z v ě tší č ásti nevykonána...  více info

PAMÁTNÍK TEREZÍN VYHLAŠUJE NA ROK 2010 XVI. RO Č NÍK LITERÁRNÍ A XIV. RO Č NÍK VÝTVARNÉ SOUT ĚŽ E Pen ěž ní odm ě ny (ze sponzorského daru Hany Greenfieldové): 1. místo 500 K č 2. místo 400 K č 3. místo 300 K č místo 200 K č místo 100 K č Ud ě leny budou i zvláštní ceny dr. Erika Poláka, financované Terezínskou iniciativou.