RŮST CENOVÉ HLADINY VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ JE INFLACE. DOCHÁZÍ-LI VE ZKOUMANÉM OBDOBÍ K POKLESU CENOVÉ HLADINY, JDE O DEFLACI. DEFLACE JE VZÁCNÝM JEVEM. ČASTĚJŠÍ JE POKLES MÍRY INFLACE, KLESAJÍCÍ PROCENTNÍ PŘÍRŮSTKY CENOVÉ HLADINY = DESINFLACE. Inflace

Míra inflace je definována jako míra změny cenové hladiny. K inflaci dochází, roste-li celková cenová hladina. Cenová hladina představuje průměrnou úroveň cen určitého souboru statků v běžném období ve srovnání s cenami určitého vybraného základního období.

Míra inflace P´ t je míra inflace P t je cenová hladina v roce t P t-1 je cenová hladina v roce t -1

Index spotřebitelských cen Cenová hladina je vyjádřena jako průměrná úroveň cen souboru (koše) spotřebních výrobků a služeb, spotřebovaných průměrnou domácností. Každý reprezentant má v uvedeném koši svou váhu, určenou podílem výdajů na daný statek. Jsou zde problémy, že časem se faktické výdaje domácností odchylují od vah použitých v indexu – může dojít ke skryté inflaci.

Index cen výrobců Bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových výrobců. Koše obsahují příslušné výrobky a služby (suroviny, polotovary). Pracuje stejně jako index spotřebitelských cen s fixními vahami, a to dle struktury tržeb.

Deflátor HDP Košem jsou v tomto případě všechny statky, obsažené v daném ukazateli produktu a vahami je podíl daného statku v produktu.

Stupně inflace podle její závažnosti Mírná inflace (plíživá) – ceny rostou pomalu. Ceny jsou relativně stabilní, lidé důvěřují penězům. Míra inflace je řádově jednociferná. Pádivá inflace (cválající) – ceny rostou dvou či trojcifernými tempy (20, 100, 200 %). Jestliže se pádivá inflace plně rozvine, vznikají vážné hospodářské poruchy. Finanční trhy odumírají. Lidé hromadí statky. Hyperinflace – extrémní případ. Tempo růstu cen je obrovské. Neustále se tisknou peníze. (Německo , Maďarsko (byla horší než německá, při měnové reformě byl stanoven přepočet: 1 forint = kvadriliónů staré měny - pengö), Zimbabwe od 2007).

Vliv inflace na reálné důchody a bohatství Existuje za předpokladu, že cenová hladina a příslušný nominální důchod rostou rozdílným tempem. Bude-li inflace nevyrovnaná, reálné mzdy a jejich podíl na reálném HDP poklesnou. Inflace pak povede k přerozdělení reálných mezd ve prospěch jiných důchodů. Taxflace (inflation tax) - růst daňové sazby způsobený růstem nominálních důchodů. Jedná se o jev fiskální brzdy – efekt spojení inflace a zdanění. S růstem nominálních mezd v důsledku inflace se příjemci mezd dostávají do vyšší důchodové skupiny s vyšší mírou zdanění (progresivní daně). Rostou-li reálné mzdy pomalu, klesá reálný disponibilní důchod domácností. Proti tomuto účinku se zavádí odečitatelné položky od základu daně.

Vliv inflace na ekonomickou aktivitu Inflace vytváří nejisté prostředí pro ekonomickou aktivitu. Pracovníci i podnikatelé tím mohou být destimulováni od své aktivity a také od tvorby úspor. Inflace tak může vést k posílení spotřebních výdajů na úkor úspor (jde spíše o dopady vysoké míry inflace; při nízké míře se naopak úspory mohou zvyšovat). Inflace vnáší nejistotu do investičních plánů, podněcuje spekulace a překupnictví oproti dlouhodobým investičním plánům. Inflace oslabuje měnu ve vztahu k zahraničí.