Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0389 Název projektu: Moderní škola Název materiálu: VY_32_INOVACE_CHEMIE1_13 Tematická oblast: Chemie pro střední školy Ročník: 4 Datum dokončení: 14.1. 2013 Anotace: Podpora výukové hodiny, seznámení studentů s lipidy Jméno autora: Mgr. Lenka Payerová

L I P I D Y = ORGANICKÉ SLOUČENINY, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ V ROSTLINNÝCH I V ŽIVOČIŠNÝCH ORGANISMECH

Význam Zdroj tělesné energie Tepelně izolují organismus Chrání orgány Stavební látky buněčných membrám

Vlastnosti NR v H2O Hydrofóbní Rozpouštějí biologicky významné látky (hormony, vitamíny, léky)

Rozdělení Jednoduché lipidy Glyceridy (glycerol + vyšší mastná kyselina) Vosky (vyšší alkohol + vyšší mastná kyselina) Složené lipidy Alkohol + KK + jiná látka př. H3PO4

A) Glyceridy Složení: glycerol + kys. palmitová C15H31COOH propan -1,2,3- triol kys. stearová C17H35COOH kys. olejová C17H33COOH

Rozdělení A) pevné – obsahují nasycené KK = tuky (lůj, máslo, sádlo) B) kapalné – obsahují nenasycené KK = oleje (slunečnicový, olivový, rybí tuk) a) jednoduché b) smíšené

Výskyt Součást R a Ž těl Plody, semena rostlin – lisování Z živočišných těl - škvaření

Vlastnosti Čisté – bezbarvé, bez chuti a zápachu NR v H2O R v nepolárních rozpouštědlech negativní vlastnosti = žluknutí (účinkem bakterií – v teple, vlhku = oxidace dvojných vazeb za vzniku látek, které nepříjemně páchnou a znehodnocují vitamíny rozpustné v tucích)

Ztužování tuků = reakce vodíku s olejem (hydrogenace) za vyšší t, p, v přítomnosti katalyzátoru (zánik dvojných vazeb) Vznikají ztužené tuky stálejší proti žluknutí Nemají nepříjemný zápach jako některé oleje

Vysychání olejů U olejů obsahujících dvojné vazby (lněný, makový olej – nevyužívají se v potravinářství) Na vzduchu dochází k přeměně v pevnou, pružnou látku, ta se používá k výrobě fermeží Fermeže se používají k nátěrům dřevěných ploch

Výroba mýdla (zmýdelnění) Alkalická hydrolýza Reakce tuku (méně hodnotný kostní tuk) s NaOH, KOH Vaří se Spočívá tedy v rozkladu tuku na mastné kyseliny a glycerin pomocí alkálií Vzniká sůl mastné kyseliny = mýdlo

Mýdlo = sůl mastné kyseliny Tuk = ester mastné kyseliny a glycerolu CH2 – OOCR CH2 - OH CH – OOCR + 3 NaOH → CH - OH + 3 R-COONa CH2 – OOCR (KOH) CH2 – OH Mýdlo = sůl mastné kyseliny Tuk = ester mastné kyseliny a glycerolu

Použití Mýdlo nelze použít v tvrdé vodě Vznikají Ca2+ a Mg2+ nerozpustné soli mastných kyselin Mizí čistící účinky

Čistící a prací prostředky Čistící účinek mýdla spočívá ve schopnosti snižovat povrchové napětí kapaliny (hlavně vody) To vede ke snadnějšímu smáčení povrchu nečistoty a tím i jejímu uvolnění do roztoku

Druhy mýdel 1. sodná – z tuhých tuků za použití NaOH, jsou tuhá, mají prací a čistící účinky 2.draselná – z olejových tuků za použití KOH, mazlavá, dezinfekční úč. – úklid

Další speciální přísady vonné látky antioxidační přísady(proti žluknutí) brusné látky zjasňovače dermatologické přísady (lanolin, lecitin, norkový olej)

= kyseliny obsažené v tucích Mastné kyseliny = kyseliny obsažené v tucích

Jsou základní složkou jednoduchých a smíšených lipidů jsou to vyšší monokarboxylové kyseliny Jsou příčinou hydrofobního charakteru lipidů

aa) Nasycené C11H23COOH k. laurová C13H27COOH k. myristová C15H31COOH k. palmitová C17H35COOH k. stearová

bb) nenasycené CH3 – (CH2)7- CH = CH –(CH2)5 – COOH 1. s jednou dvojnou vazbou CH3 – (CH2)7- CH = CH –(CH2)5 – COOH C15H29COOH k. palmitoolejová CH3 – (CH2)7- CH=CH – (CH2)7 – COOH C17H33COOH k. olejová

CH3–(CH2)4–CH=CH –CH2–CH=CH–(CH2)7 – COOH 2. se dvěma dvojnými vazbami CH3–(CH2)4–CH=CH –CH2–CH=CH–(CH2)7 – COOH C17H31COOH k. linolová 3. se třemi dvojnými vazbami CH3 –CH2–CH=CH – CH2–CH=CH –CH2– CH=CH – (CH2)7 –COOH C17H29COOH k. linolenová

B) VOSKY = tuhé, ve vodě NR estery vyšších mastných kyselin R původ – ochranný povlak listů Ž původ – vorvaňovina (z mozku vorvaně) - lanolin ( z ovčí vlny) - včelí vosk (stavební materiál plástů)

Použití vosků Zdravotnictví Kosmetika – masti, krémy Svíčky Impregnační materiál

c) Složené lipidy Obsahují KK, alkohol + další složku Př. fosfolipidy (obs. H3PO4) glykolipidy (obs. glukózu) lipoproteiny (obs. bílkoviny) Význam: podílejí se na stavbě buněčných membrán Obsažené v biologicky nejaktivnějších orgánech (mozek, mícha,srdce)

Zdroje Všechny materiály pocházejí z autorovy dílny