ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Metodické přístupy k satelitnímu účtu kultury Stav metodiky sestavování satelitního účtu kultury v návaznosti na výsledky projektu ESSnet Culture Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Obsah prezentace Úvod Předpoklady sestavování účtu Soubor standardních tabulek Zdroje financování kultury Finanční ukazatele (mikro a makro úroveň) Ukazatele zaměstnanosti Naturální ukazatele Závěry

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Satelitní účet kultury (SÚK) Společný projekt MK, NIPOS a ČSÚ vychází z usnesení vlády ČR č. 1452/ 2008 ke Státní kulturní politice na léta 2009 – 2014 (vyhodnocení přínosů kultury včetně evaluace ekonomické)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD SÚK - cíle Základní cíle : hodnocení ekonomického vývoje v kultuře (v časové řadě) informace k argumentaci pro jednání o rozsahu veřejné podpory kultury mezinárodní komparace ekonomických dat o kultuře Naplňování úkolu: sestavení Metodického manuálu – v roce 2010 ověřovací zpracování účtu za referenční rok 2009 – v roce 2011 zpracování účtu za referenční rok 2010 – v roce 2012

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Předpoklady sestavení SÚK

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 1. Vymezení sektoru kultury kultura je nesmírně složitá sféra lidských aktivit (viz široká definice kultury) rozsah zahrnutých činností značně ovlivňuje váhu sektoru v ekonomice nutná unifikace přístupů v této otázce (v národním i nadnárodním měřítku), ta je předpokladem dalších kroků (srovnatelnost dat v prostoru i v čase)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 1. Vymezení sektoru kultury (pokrač.) Prvé vymezení sektoru (SÚK 2009) vycházelo z doporučení UNESCO (viz The framework for cultural statistics) Další úprava dle výsledků projektu EU „ ESSnet Culture “ realizovaného v letech 2009 –2011 (SÚK 2010) Upravený rozsah sektoru je širší o (cca 7 – 8% měřeno produkcí v roce 2010) : maloobchod se známkami, mincemi, suvenýry a uměl. předměty, starožitnostmi a upotřebenými knihami překladatelské a tlumočnické služby, pronájem videokazet a disků a umělecké vzdělávání

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Vymezení a základní členění kultury dle projektu ESSnet Culture Sféry (skupiny domén) Oblasti (domény) CZ-NACE Kulturní dědictví Archivy. knihovny, hmotné a nehmotné dědictví 91.01,02, ,79 Živá originální tvorba Scénické a výtvarné umění, reklama a architektura , 74.10, , sekce C Kulturní průmysly a média Knihy a tisk Audiovizuální aktivity 58.11,13,14, ,47,61, , ,20, 60.10,20, 47.63, Správní služby MK, ochrana aut.práv, umělecké vzdělávání, pomocné org. v kultuře 84.11, , 2, 90

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 2. Členění sektoru kultury – je různorodé 3 možné přístupy Věcný Funkční Participační

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Věcný přístup členění Činnostní - 9 kulturních oblastí (odvětví, domén) - 4 kulturní sféry (skupiny příbuzných oblastí) - 3 odvětví (tradiční umění, kulturní a kreativní průmysly) Institucionální 12 poskytovatelů kulturních služeb (tj. typů institucí, o nichž jsou zejména data ze šetření KULT)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Funkční a participační členění Funkční : Tvoří jej etapy tzv. kulturního cyklu (tvorba, uchování hodnot, šíření kult. statků a služeb vč. obchodu s nimi, vzdělávání a spotřeba). Jde o průřez kulturními aktivitami z pohledu času. Participační (souvisí s funkčním) : jednorázová pasivní účast (koupě lístku do divadla či muzea) – orientace na publikum opakovaná pasivní účast (koupě knihy, televize apod.) – tržní orientace aktivní participace (činnost spisovatele, herce apod.)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 3. Vstupní data – jsou rozdílné kvality Administrativní dataStatistická dataDoplňkové údaje MF (čerpání st. rozpočtu) Národní účetnictví MK, MV, UFD podniková statistika šetření NI, KULT stat. rodinných účtů VŠPS šetření mimo st.statistiku (cirkusy,design,amatérské umění, videohry aj.) internet, publikace

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Vstupní data - problémy Základní problém rostoucí potřeba dat versus zátěž respondentů a nutnost úspor ! Chybějící data umělecká řemesla, archeologická naleziště, archivy, cirkusy, některé oblasti maloobchodu. Problémy jsou zejména s daty ze soukromé sféry. Důležité disponovat daty za co nejmenší/nejnižší články či části kulturního sektoru, pak lze sestavit jeho obraz v jakémkoli členění.

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 4. Klasifikace - našim potřebám málo vyhovují Využívají se zejména: NACE – klasifikace ekonomických činností COFOG – klasifikace funkcí vlády COICOP – klasifikace individuální spotřeby domácností podle účelu ISCO - mezinárodní klasifikace zaměstnání

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Klasifikace - problémy, řešení Problémy : kulturní aktivity či zaměstnání bývají zahrnuty v agregovaných položkách s jinými činnostmi či účely (viz např. kulturní služby v klasifikaci COFOG, či kategorie povolání v ISCO). kulturní činnosti jsou až na vyšších úrovních klasifikace (viz např. NACE – činnosti organizací na podporu kulturních aktivit), údaje ze statistických zjišťování jsou max. na čtvrté úrovni (třída), z národního účetnictví jen na druhé úrovni (oddíl). Cesty řešení (jsou složité a ne zcela uspokojivé) : využití možností rozpočtové skladby (odvětvové a druhové třídění) v oblasti veřejných výdajů využití kvalifikovaných odhadů na základě znalostí souvisejících vztahů (nebezpečí subjektivního prvku)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD 5. Postup v souladu s principy národního účetnictví Metodika SÚK využívá terminologii ESA 95 (sektorové členění ekonomiky, makro – ekonomické ukazatele ) údaje národního účetnictví (zejména tabulky dodávek a užití) pro propočet makroekonomických ukazatelů kultury výrobní (odvětvovou) metodou

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Postup v souladu s principy národního účetnictví – pokrač. Přednosti zahrnutí účtu kultury do komplexní, konzistentní a mezinárodně srovnatelné soustavy dat data mají vysoký stupeň věrohodnosti (vycházejí z detailně propracovaných mezinárodně platných pravidel a z bilančních souvislostí) Problémy údaje o kultuře je z velké části nutné získávat pomocí propočtů založených na odborných odhadech (s využitím znalostí o počtu zaměstnanců, produktivitě práce a podílu mezispotřeby různých oborů) data podléhají několika revizím (zpřesňování) a v zásadě jsou k dispozici s jednoletým až dvouletým zpožděním po referenčním období

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Soubor tabulek satelitního účtu kultury Účet tvoří cca 15 tabulek zahrnujících v různém členění informace o: zdrojích financování kultury a jejich zaměření (odkud a kam finance směřují) příjmech a výdajích kulturních institucí (údaje vycházejí z jejich účetnictví – mikroekonomický pohled) makroekonomických ukazatelích kultury (váha sektoru kultury v ekonomice – zdrojem jsou národní účty) zaměstnanosti a mzdách investičních výdajích a jejich zdrojích zahraničním obchodu se zbožím a službami naturálních ukazatelích vyjadřujících výkon zejména v oblasti tradiční kultury

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Zdroje financování kultury Zdroji se rozumí veškeré provozní příjmy institucí kulturního sektoru, investiční dotace, dary apod., přijaté úvěry (bez splacených) za období referenčního roku. Co se původu týče, příjmy kulturních institucí pocházející z: veřejných zdrojů (ústřední a místní vládní instituce, bez transferů, čerpání rozpočtu dle MF, veřejné výdaje členíme na přímé a nepřímé) výdajů domácností, zejména formou vstupného nákupu předmětů kulturní povahy (abs. hodnoty ze statistiky rod. účtů, struktura z údajů poskytovatelů)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Zdroje financování kultury – pokrač. výdajů finančních a nefinančních podniků a neziskových institucí na kulturu formou různých plateb, darů či příspěvků (stat. šetření v podnicích tzv. SBS a NI) výdajů institucí „ostatního světa“ (EU, jiné mezinárodní a nadnárodní instituce – dle stat. šetření v podnicích a šetření KULT)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Podíl jednotlivých zdrojů na celkových a jejich zaměření (2010) ZdrojePodíl (cca)Zaměření (převažující) Veřejné zdroje 15%Kulturní dědictví, umělecké vzdělávání, správa Domácnosti17%Média, tisk, interpretační umění Podniky68%Reklamní aktivity, tisk, média, architektura Svět0,2 %Kulturní dědictví, interpretační umění, média

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Finanční ukazatele I Mikroekonomické – zjišťované přímo u respondentů a)ze statistických šetření (SBS,NI,KULT) příjmy (výnosy) celkem tržby za vlastní výkony výdaje (náklady) celkem spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb osobní náklady mzdy investiční náklady (v členění dle zdrojů financování a druhu investic) dovoz a vývoz kult. statků a služeb (v členění dle kulturních oblastí a na EU, USA a ostatní svět)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Finanční ukazatele I - pokrač. Mikroekonomické – zjišťované přímo u respondentů b) propočtené rozdíl mezi příjmy a výdaji zisková marže (zisk po zdanění/tržby) stupeň soběstačnosti (tržby za vlastní výkony/celkové výdaje) investice na jednotku (na zaměstnance apod.) průměrná mzda saldo zahraničního obchodu s kulturním zbožím a službami (v různém členění)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Finanční ukazatele II Makroekonomické – převzaté ze systému SNA : a)převzaté z národního účetnictví v úrovni oddílů NACE (2. místo klasifikace) produkce mezispotřeba hrubá přidaná hodnota b) zpracované (pomocí vlastních propočtů) až do úrovně tříd NACE (4. místo klasifikace) produkce mezispotřeba hrubá přidaná hodnota

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Finanční ukazatele II – pokrač. HDP - lze zhruba odhadnout s využitím údajů o daních a dotacích za celý kulturní sektor Upřesněné podíly kultury na celkovém ekonomickém výkonu za rok 2009: produkce 2,52 % hrubá přidaná hodnota 2,61% hrubý domácí produkt 1,86 % počet zaměstnanců 1,8 %

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ukazatele zaměstnanosti Příčiny nemalých problémů s daty o zaměstnanosti: zaměstnanost v kultuře má svá specifika (častější jsou různé částečné úvazky mimo hlavní pracovní poměr, práce na vlastní účet, dobrovolná práce bez nároku na odměnu apod.) podniková statistická zjišťování v oblasti práce a mezd jsou založena na metodě převažující činnosti a tak máme data jen za instituce s převažující kulturní činností (ztrácejí se tak kulturní povolání v ne - kulturních organizacích, např. knihovník, návrhář)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ukazatele zaměstnanosti - pokrač. výběrové šetření pracovních sil v domácnostech je omezeno v tom smyslu, že velikost výběrového vzorku neumožňuje věrohodné rozvržení počtu zaměstnaných do odvětví (zejména ne „druhých“ zaměstnání a dobrovolných aktivit) klasifikace ISCO mnohdy neumožňuje jasně rozlišit kulturní povolání z širších skupin (položek)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ukazatele zaměstnanosti - pokrač. Potíže způsobené nedostatkem dat o zaměstnanosti či jejich nízkou kvalitou: zjištění rozsahu a struktury zaměstnanosti v kultuře (zejména v přepočtu na plnou pracovní dobu – FTE) ohrožení věrohodnosti důležitých propočtových ukazatelů (průměrná mzda, produktivita práce, intenzita investic apod.)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Naturální ukazatele I Využití v rámci SÚK lze odůvodnit modifikovaným a částečně limitovaným působením ekonomických vztahů v kultuře: problém ocenění některých, zejména originálních kulturních statků či služeb problém sledování vývoje cen v kulturním sektoru v čase (potíže v objemovém vyjádření výkonu sektoru tj. ve stálých cenách a s komparacemi v čase) hospodaření některých institucí tradiční kultury se neřídí finančními kritérii a neprobíhá plně na komerční bázi

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Druhy naturálních ukazatelů Kapacitní (strana nabídky)Participace (strana poptávky) Počet představení, premiérPočet návštěvníků Počet sedadelPočet diváků Počet sbírkových předmětůPočet registrovaných čtenářů Počet expozic a výstavPočet výpůjček Rozsah knihovního fondu Počet PC připojených na internet Počet veřejně přístupných objektů Počet vydaných titulů knih apod. Rozsah vysílacích hodin

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Naturální ukazatele II Výhody naturálních ukazatelů: jsou relativně „odolné“ v čase (nehrozí jim inflace, avšak změny zaměření aktivit) lze je snáze přiřadit k územním celkům (krajům, obcím) Nevýhody: nevyjadřují výkon a výsledky činnosti instituce/sektoru komplexně při změnách zaměření činností institucí se vypovídací schopnost starých ukazatelů snižuje a je třeba nacházet nové (např. počet čtenářů knihoven versus počet PC pro návštěvníky s přístupem na internet)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Naturální ukazatele II – pokrač. Způsoby uplatnění naturálních ukazatelů přímé využití jednotlivých ukazatelů pro danou instituci/poskytovatele či soubor poskytovatelů v regionu nebo v celém sektoru použití propočtových ukazatelů popř. i v kombinaci s ukazateli finančními (např. využití kapacity sedadel, počet návštěvníků na 10 tis. obyvatel kraje, počet výpůjček knih na 1 registrovaného čtenáře atd.) doplňují pohled zejména na tradiční obory kultury – hrady, zámky a jiné památkové objekty, muzea, knihovny, divadla, soubory, festivaly apod., kina

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Závěry Nejvýznamnější poznatky metodického a věcného charakteru získané v průběhu sestavené SÚK za rok 2009 a 2010: základním předpokladem je jednoznačné vymezení rozsahu sektoru kultury (každá změna má velký dopad na váhu sektoru v ekonomice i na jeho hospodářské výsledky) v současné době definujeme sektor kultury v souladu s doporučením EU (projekt ESSnet Culture) s ohledem na roztříštěné zdroje dat různé kvality a stupně agregace se při hledání údajů za kulturní aktivity nevyhneme odborným odhadům (vliv subjektivního prvku)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Závěry - pokrač. kulturní sektor je značně diferencovaný z pohledu uplatnění stupně tržních vztahů (orientace na publikum versus orientace na trh) a z pohledu ekonomických výsledků (závislost na veřejných zdrojích, zisková marže, průměrné mzdy, intenzita investic atd.) z ekonomického pohledu se rozlišují 2 zcela rozdílné skupiny (tradiční kulturní obory – kult.dědictví a interpretační umění) a ostatní (kreativní průmysly a média) veřejná podpora tradičních oborů je zcela nezbytná vývoj tradičních kulturních aktivit je nutno charakterizovat i naturálními ukazateli

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Závěry - pokrač. Z pohledu věcných výsledků lze říci, že: a)ve střednědobém období ( ) s výjimkou některých objektů kulturního dědictví (hrady, zámky, muzea a galerie) návštěvnost ostatních poskytovatelů kulturních služeb vzrostla b)váha či podíl kulturního sektoru na ekonomice osciluje kolem 2% (počet zaměstnanců, produkce, HPH, HDP)

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Poděkování za spolupráci Mgr. Lence Lázňovské a kol. statistiky pod vedením PhDr. Jany Radové