Noetická filozofie 17. a 18. století VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Noetická filozofie 17. a 18. století (2. část) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Zopakuj z minulé hodiny VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Zopakuj z minulé hodiny Které 2 názorové proudy jsou jádrem noetické filozofie 17. a 18. století? Jaký význam má pojem „noetika“? Kterým pojmem lze nahradit slovo „noetika“? Který filozof je považován za zakladatele empirismu, a který racionalismu? Co je to kartezianismus? Co jsou v Baconově pojetí idoly? Přelož do češtiny výrok: „Cogito, ergo sum“. Kdo je jeho autorem? Co je to „metafyzický dualismus“? Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Správné odpovědi Racionalismus a empirismus. Teorie poznání. VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Správné odpovědi Racionalismus a empirismus. Teorie poznání. Gnoseologie, epistemologie. Empirismus – Francis Bacon, racionalismus – René Descartes. Označení filozofie René Descarta. Omyly, přeludy, klamy, které ovlivňují naše poznání. „Myslím, tedy jsem“. René Descartes. Existence dvou světů – ducha a hmoty. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
John Locke (1632 – 1704) VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md anglický filozof – empirik, přírodovědec a přirozenoprávní teoretik studoval přírodní vědy, medicínu a státovědu pracoval jako učitel, rádce a lékař jedenáct let působil ve státních službách – komisař pro obchod a kolonie Obr. 1) John Locke Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Filozofie představitel novověkého anglického empirismu VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Filozofie představitel novověkého anglického empirismu senzualistický empirik (senzualismus – gnoseologický směr, který veškeré poznatky odvozuje ze smyslových počitků – lat. sensus – cit, smysl, počitek) rozum je původně tabula rasa – nepopsaná tabule, nepopsaný list, do které se teprve dodatečně obtiskují dojmy získané zkušeností veškeré poznání je podle něj empirické – neexistují žádné vrozené ideje, nic není v rozumu, co by před tím nebylo ve smyslech Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Locke rozlišuje 2 typy zkušeností VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Locke rozlišuje 2 typy zkušeností vnější zkušenost – ta je zdrojem jednoduchých idejí (základní, nejjednodušší elementy našeho vědomí). Prostřednictvím této zkušenosti neodhalíme podstatu věcí, ale pouze jejich vlastnosti: primární – stálé, reálně existující vlastnosti těles (pevnost, počet, rozloha, pohyb, tvar atd.) sekundární – vlastnosti dočasné, náhodné (barva, chuť, vůně, zvuk, teplota atd.) vnitřní zkušenost – to jsou vjemy, které vznikají tak, že vědomí nepřijímá dojmy z vnějšího světa, ale pozoruje svoji vlastní činnost kromě jednoduchých idejí existují také ideje složené ty vznikají kombinováním jednoduchých idejí v rozumu právě proto, že jsou výsledkem rozumové činnosti, nejsou v zásadě skutečné Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Politická filozofie dílo: Dvě pojednání o vládě VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Politická filozofie dílo: Dvě pojednání o vládě lidé jsou svobodní a sobě rovni (staví se proti teoriím o přirozené podřízenosti panovníkovi) obhájce přirozených práv (na život, svobodu, majetek apod.), která jsou nezávislá na konkrétním zákonodárství dané společnosti zastánce principu vlády většiny průkopník myšlenky dělení státní moci (zákonodárná a výkonná) zastánce teorie společenské smlouvy – lidé dobrovolně některá svá práva vládě, což jim zajišťuje veřejné blaho, ochranu lidských práv a svobod, majetku apod. Locke preferuje vládu většiny Vláda, která nenaplňuje společenskou smlouvu, může být legitimně odstraněna (i pomocí revoluce) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Gottfried Wilhelm Leibniz (1646 – 1716) VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md německý filozof, vědec a matematik jeden ze tří největších racionalistů 17. století autor mnoha knih, odborných publikací a desetitisíců dopisů studoval filozofii, práva a matematiku ve dvaceti letech se stal doktorem práv podílel se na vzniku první německé společnosti věd v Prusku (Berlín) v roce 1744 byla přejmenována na Akademii věd a Leibniz se stal jejím prvním prezidentem Obr. 2) G. W. Leibniz Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Filozofie základním pojmem jeho filozofie byla monáda VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Filozofie základním pojmem jeho filozofie byla monáda monády – nejmenší, nedělitelné částečky duchovní povahy, které jsou podstatou světa a všech věcí všechny mají prazáklad v Bohu na rozdíl od Descarta tedy uznával nekonečné množství substancí (monád) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Teodicea znamená ospravedlnění Boha1) VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Teodicea znamená ospravedlnění Boha1) jedná se o nábožensko filozofický problém existence zla ve světě Leibniz přišel s teorií, že Bůh stvořil nejlepší z možných světů (plyne to přímo s podstaty Boha) Kdyby totiž existoval lepší svět, pak by jej Bůh: neznal (to by odporovalo jeho vševědoucnosti) nedokázal stvořit (to by odporovalo jeho všemohoucnosti) nechtěl stvořit (to by odporovalo jeho neskonalé dobrotě) rozlišuje 3 druhy zla: Metafyzické fyzické mravní Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Benedikt Spinoza (1632 – 1677) VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md holandský židovský filozof – racionalista Descartův obdivovatel, který navázal na jeho nauku o substancích, ale nakonec překonal kartézský dualismus těla a ducha Obr.3) Benedikt Spinoza Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Filozofie východiskem jeho filozofie je pojem substance (stejně jako u Descarta) substance v jeho pojetí není totožná s dnešním významem – hmota pro Spinozu znamená „to, co stojí vespod“ (to, co leží v základu) tímto pojmem tedy míní Boha, který stojí nad všemi věcmi, je souhrnem veškerého bytí je tedy totožná s pojmem Boha a jako souhrn bytí totožná s pojmem příroda Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Leibniz proto rozlišuje: VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md protějškem substance je modus – vše, co neexistuje samo ze sebe (existence je podmíněna něčím jiným) je to označení světa jevů, pro které se rovněž používá označení příroda Leibniz proto rozlišuje: příroda tvořící – Bůh příroda stvořená – příroda vůbec Bůh je nekonečná substance, která má 2 vlastnosti: myšlení (jeví se jako idea) rozlehlost (jeví se jako těleso) Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
rozdíl mezi Spinozou a Descartem: VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md rozdíl mezi Spinozou a Descartem: Descartes – existují 2 substance Spinoza – existuje 1 substance, která má 2 vlastnosti touto teorií ovlivnil moderní antropologii (člověk není složen ze dvou oddělených substancí – těla a duše, ale jsou to dvě stránky jedné a téže bytosti Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md George Berkeley (1685 – 1753) irský filozof – empirik, teolog a anglikánský biskup průkopník imaterialismu nejvýznamnější dílo: „Pojednání o principech lidského poznání“ jeho filozofie navazuje především na Descarta a Locka, které později kritizuje na rozdíl od Locka tvrdí, že není důvod rozlišovat primární a sekundární kvality věcí co platí pro zrak, chuť, čich, platí také o rozloze, pevnosti, pohybu – existují pouze ve vnímajícím duchu, mimo nás nejsou ničím poukázal rovněž na problematiku jazyka ve filozofii, na jeho nesprávné používání (zbytečné a bezobsažné pojmy je po něm pojmenována státní univerzita a město Berkeley v Kalifornii Obr. 4) George Berkeley Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md David Hume (1711 – 1776) jeden z nejvýznamnějších anglicky píšících filozofů 18. století marně usiloval o akademickou kariéru stal se knihovníkem, což jej inspirovalo k napsání slavného díla „Dějiny Anglie“, které jej proslavilo a hmotně zabezpečilo nejvýznamnějším filozofickým dílem bylo „Pojednání o lidské přirozenosti“ ve své filozofii navazuje především na Johna Locka to, co vnímáme pomocí vnitřní nebo vnější zkušeností nazývá dojem (impression) – jsou to momentální počitky a vjemy, které získáváme, když slyšíme, vidíme, milujeme, nenávidíme apod. kopie dojmů, které vznikají díky vzpomínce a fantazii, nazývá ideje nebo představy (ideas) složené ideje vznikají v rozumu kombinováním dojmů a představ podle Huma jsme schopni vnímat pouze vlastnosti věcí nikoliv věc, která je jejich nositelkou Obr. 5) David Hume Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Otázky pro zopakování Co je to senzualismus? VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Co je to senzualismus? Co znamená označení „tabula rasa“? Který noetický filozof je považován za průkopníka principu dělení státní moci? Co jsou v Leibnizově pojetí monády? V čem se liší pojetí substance u Descarta a Spinozy? Kdo je autorem myšlenky, že Bůh stvořil nejlepší z možných světů? Kdo je autorem slavných „Dějin Anglie“? Po kterém noetickém filozofovi je pojmenována Univerzita v Kalifornii? Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Odpovědi Noetický směr, který za základ poznání považuje smyslové počitky. Nepopsaná tabule, nepopsaný list. John Locke. Atomy duchovní povahy, které jsou podstatou světa a všech věcí. Podle Descarta existují 2 substance (duch a hmota), Spinoza tvrdí, že existuje jedna substance, která má dvě vlastnosti (myšlení a rozlehlost). G. W. Leibniz. D. Hume. G. Berkeley. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
Poznámky: Obr. 4: George Berkeley VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Poznámky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Teodicea Obr. 1: John Locke Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:John_Locke.jpg Obr. 2: G. W. Leibniz Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gottfried_Wilhelm_von_Leibniz.jpg Obr.3: Benedikt Spinoza Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spinoza.jpg Obr. 4: George Berkeley Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:George_Berkeley_by_John_Smibert.jpg Obr. 5: David Hume Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:David_Hume.jpg Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501
VY_32_INOVACE_5.1.ZSV4.15/Md Literatura: STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Praha: ZVON, 1996. DUROZOI, Gérard - ROUSSEL, André. Filozofický slovník. Praha: EWA Edition, 1994. GAARDER, Jostein. Sofiin svět. Praha : Albatros, 2006. http://cs.wikipedia.org/wiki/Racionalismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Empirismus Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Richard Moldrzyk CZ.1.07/1.5.00/34.0501