Srovnávaní ústavních systémů

Co náleží do pojmu „ústavního sysmému“? 1. vztahy mezi nejvyššími státnimi orgány a jejich činnost 2. vztahy mezi občanem a státem (t.j. demokraticka úprava lidských a občanských práv) 3. vztahy mezi ústavně kvalifikovanými celky územního uspořádání (vztahy mezi centrem a státem, v státech s federalistickou nebo spolkovou formou uspořádání)

„constitutional conventions“ 4. volební systém 5. zásadní úprava činnosti politických strán Rozdíl mezi USA a západoevropskými zeměmi Podla ústavního práva USA politické strany nejsou součástí úpravy ústavního systému, podle západoevropské úpravy tomu tak jest, včetně nepsané britské ústavy Ústavní zvyklosti určují základní ústavní prodedúry „constitutional conventions“ tvoří onu nepsanou část ústavy nejsou právem vynutitelné

6. úprava samosprávy Hlavně ústavy přijaté po 2SV Starší ústavy samosprávě nevěnují pozornost

Pojem Ústavní systém: Systém ústavou definovaných státních orgánů Politický systém: Zahrnuje všechny instituce a organizace, včetně nestátních, které napomáhájí uskutečňovat činnost státním orgánům

Klasifikace ústavních systému 2 hlediská struktúra vztahy mezi ústavního systému nejvyššími státními orgány

Struktúra ústavního systému Státy unitární Státy složené ze suverénních státních celků část právomoci státu je přenesená na federace, spolky a pod.

Konfederace Není suverénny stát Není nositelem suverenity Schvalování zákonů podléha souhlasu ve včech státech konfederace Jedná se o přechodní polostátní útvar; směřuje k zániku státnosti nebo vzniku federace

Federace a spolky Rozlišujeme: 1. federace vzniklé zdola Na základě smlouvy mezi jednotlivými členskými státy Ústavní zakotvení výlučné právomoci federace v taxatívně vymezených případech – jinak mají kompetence státy nebo lid USA 2. federace vzniklé zhora Celtrální státní moc Historická tradice státnosti SRN

Tripartita kompetencí Je typická pro federace vzniklé zhora 1. výlučná kompetence federální 2. výlučná kompetence členských států 3. konkurující právomoc federace a států Cílem je upevnění státní federální moci

Vztahy mezi nejvyššímí státnímí orgány Jedná se o modelové pojetí fungováni orgánu státní moci Nejde o dílčí vztahy mezi orgány státní moci Je to koncepční přístup Západoevropská právní kultúra: 1. monarchie 2. republiky

Je to tradiční třídení Ustupuje tradiční monarchie Monarchie je jen symbol státnosti Americká politická kultúra: Silne protimonarchistická V 19. století byli USA ůtočištěm uprchlíků z evropských absolutistických monorchií

Nové členění ústavních systémů 1. ústavní systém shromáždění 2. ústavní systém parlamentní 3.ústavní systmém direktoriální 4. ústavní systém prezidentský 5. ústavní systém neoprezidentský

Ústavní systém shromáždění Vycházel z Rosseauova pojetí suverenity lidu jako vrcholné, nezcizitelné a nedělitelné moci První model: Francie, 1793, Ústava 1. republiky Moc zákonodárna i výkonná náležela nedílně zastupitelskému orgánu Zákonodárna moc náležela zastupitelskému zákonodárnimu sboru jako celku Výkonná moc – výkonná rada, která byla volená a plně odpovědná zákonodárnemu sboru

Tento ústavní systém byl pokusem o nastolení demokratického konstitucionalismu V důsledku revoluce se plně nerealizoval Předpokláda se, že kdyby byl realizován, tak by se ochýlil od svých prvotních ídey a rozhodujíci moc v státě by přešla do rukou výkonné rady Hlavním nedostatkem tohoto systému byla absence dělby moci

Dělba moci Tradiční model: Horizontální – zákonnodárna a výkonna moc (Lock) - soudní (Montesquieu) Brzd a diktatúry

Limity Limity dělby moci – úkolem je mít funkční systém Systém brzd a vyvážení (check and ballances)

Vertikálni dělba moci Až později, s rozvojem samosprávy (self- government) Charakteristické pro angloamerický a švýcarský konstitucionalismus Moc se dělila mezi stát a jeho útvary po vertikální línii

Ústavní systém parlamentní Nejstarší ústavní systém (Anglie) Typický pro západoevropský konstitucionalismus Vycházel z anglického ústavního prototypu 19. století Vlyv: skandinávske krajiny, Belgie, Lucembursko, Francie (zejména v roce 1875....Duverger: Francie transformovala britský parlamentní systém do republikánskeho rámce), Rakousko a Nemecko (po 1SV), Itálie

Základní modul Nejvyšší státni moc náleží parlamentu Suverenita parlamentu Vláda je koncipována jako výbor parlamentu Vládu tvoří poslanci Vláda je odpovědná parlamentu Vláda pro svou činnost potřebuje důveru parlamentu

Ustanovení vlády v parlamentním systému Vladu na návrh předsedy vlády formálně menuje hlava státu předseda vítězné politické strany Vláda předstupuje před parlament a žáda o vyslovení důvěry vyslovení nedůvěry – vláda odstupuje

Vrcholním arbitrem při konfliktech mezi vládou a parlamentem je hlava státu Příjme demisii vlády a pověří jinou osobu zestavením nové vlády nebo Demisi nepříjme , rozpustí parlament a oznámi konání nových voleb

Hlava státu Král, prezident Podle původní parlamentní koncepce je hlava státu zásadně neodpovědná za své ústavní jednání jinému státnímu orgánu Formálně se požaduje kontrasignace zákonů V Anglii: „Královna panuje ale nevládne!“ Ústavní odpovědnost za jednání hlavy státu tak nese ministerský předseda, nebo jiný člen vlády

Princíp spolupráce Tento ústavní model vyžaduje spolupráci vlády a parlamentu Výkon funkce vlády je podmíněn důvěrou a podporou parlamentu Moc vlády je odvozená od moci parlamentu – to je původní britská koncepce vlady jako výboru parlamentu

Ústavní systém direktoriální Originální model Uplatnil se pouze ve Švýcarsku Vychází z ústavního systému parlamentního, ale výrazně se liší v prosazovaní zásad příme demokracie (parlamentní systém – zastupitelská demokracie) - 1. rozdíl

Suverenita lidu ve Švýcarsku Lid rozhoduje o obsazení zastupitelských orgánů Od místní správy až po nejvyšší orgány státu Suverenitu lide garantuje ústava Formálně se uskutečňuje referendem Referendum: 1. akceptuje zákonodárnou právomoc zastupitelského sboru 2. koriguje zákonodárnou právomoc zastupitelského sboru

Vláda Vláda je volená ... 2. rozdíl Švýcarská vláda, t.j. Federální rada je volená Federálním shromážděním (t.j. nejvyšším zastupitelským sborem) Pozice ministrá je neobvyklé stabilní – není možné ho odvolat ze strany předsedy vlády, prezidenta nebo zákonodárního sboru

Dělba moci v systému direktória Dělba moci se efektívně uplatňuje Činnost vlády je separováná od činnosti parlamentu A to, i když je vláda volená !!! 3. rozdíl

Příště: Ústavní systém prezidentský Ústavní systém neoprezidentský