Podpora poradců pro implementaci kurikulární reformy

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Evaluace v mateřské škole
Advertisements

Cílené rozvíjení čtenářské gramotnosti ve výuce na 2. stupni ZŠ
Co se mají žáci ve škole naučit ? Doplňující pedagogické studium pro učitele Mgr. K. Starý.
Výukový program SmartMusic Studio, nástroj moderního vyučování hudby na ZUŠ SmartMusic Studio v dokumentech Školního vzdělávacího programu.
Cíle vzdělávání Význam zvažování a stanovení cílů vzdělávání
Kurikulární reforma Únor 2008 PhDr. Maria Bezchlebová
AUTOEVALUACE ŠKOLY AUTOEVALUACE UČITELE Může to být cesta ke kvalitě?
AUTOEVALUACE neboli VLASTNÍ HODNOCENÍ MŠ Martina Kupcová.
Systém kurikulárních dokumentů
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Soubor vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot Kompetence potřebuje každý jedinec pro své osobní naplnění a rozvoj, pro.
Veřejná správa 5RE901Teorie a management veřejné správy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Název projektu: Kvalitní vzdělání.
PTaČ. Spolupracující organizace Zapojené školy Pojem čtenářské gramotnosti ve škole Učitelé chápou čtenářskou gramotnost především jako dovednost dekódovat.
Etická výchova a Finanční gramotnost
Podpora poradců Podpora poradců
Šetření čtenářské gramotnosti
RVP ZUV: VZDĚLÁVACÍ OBSAH UM. OBORŮ
Myšlenkové základy skautingu
KLÍČOVÉ KOMPETENCE Lucie Hučínová Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Jednoduché vyhledávání – Jednoduchý uživatel Bc. Helena Selucká Knihovna Jiřího Mahena v Brně sekce IVU: Čtenářská gramotnost.
IVIG Praha, Odborná pomoc veřejných knihoven informačním a studijním centrům škol.
Školní výchova ke zdravým stravovacím návykům dětí
On-line forma výuky Cvičení z techniky a technického vzdělávání Zpracoval: Jan Drobný (209671)
… ale taky protivný nepřítel … ROLE ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ Počítač může být kamarádRadek Maca Co chceme? Chceme být zdraví a silní. Chceme být vzdělaní a.
„Umět a znát, abychom si v životě věděli rady“
(komentovaný přehled)
Zdravá škola.
RVP PV a jeho realizace v MŠ – předškolní vzdělávání v uplynulých 10 letech Zora Syslová.
Výzkumný ústav pedagogický v Praze PhDr. Jaroslav Jeřábek, CSc. Rámcové vzdělávací programy jako cesta zkvalitňování vzdělávání v ČR.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání -
Klíčové kompetence, výchovné a vzdělávací strategie Náměty a zkušenosti, jak pracovat s KK a VVS.
Průřezová témata.
Společné povinné vzdělávání: utopie nebo nezbytnost? Jana Straková Sociologický ústav AV ČR.
III. ročník – ošetřovatelství – prezenční III. ročník – ošetřovatelství. kombinované 259 Vybrané kapitoly z didaktiky 195 Vybrané kapitoly z didaktiky.
Katedra didaktiky ekonomických předmětů VŠE v Praze DIDAKTICKÁ SLOŽKA STANDARDU UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Miloslav Rotport Kostelec nad Černými lesy 27.
PaedDr. Jana Škrabánková, Ph.D.
RVP ZV a tvorba ŠVP Jak dojít k cíli : zpracovat efektivní
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
INTERAKCE KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
Poznáváme antickou kulturu „ „Vzdělanost má trpké kořínky, ale sladké plody“ Aristoteles.
Projektová výuka na školách HEURÉKA CZ, spol. s r.o vzdělávací společnost pro podporu a rozvoj efektivity a adaptability lidských zdrojů a mezilidských.
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Přednáška č.1 Školský management Mgr. Jana Kratochvílová.
Mgr. Katarína Nemčíková, VÚP Praha Změny v kurikulárních dokumentech základního vzdělávání.
 program „Začít spolu“ (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích  v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ  pedagogický přístup orientovaný na dítě 
ZŠ ZACHAR, Kroměříž Z D R A V Á Š K O L A.  Prostředí školy  Věcné  Sociální  Organizační  Zdravé učení  Smysluplnost  Možnost výběru, přiměřenost.
VÝSTUPY Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB MATEŘSKÝCH ŠKOL A ZÁKLADNÍCH ŠKOL pro ORP ŠUMPER Mgr. Ivana Hanáková.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání.
Využití standardů pro průběžné sledování učebního pokroku žáků Jana Straková Institut pro sociální a ekonomické analýzy a Ústav pro informace ve vzdělávání.
 Souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti  Skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal či nekonal.
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
Požadavky RVP PV Úloha diagnostiky při sledování
INTERAKCE KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE
Informační gramotnost
O dborné U čiliště a Z ákladní Š kola praktická Holešov
Informační gramotnost
Projekt Impuls / Seminář
Projekt Impuls / Seminář
1. Vyhledej na internetu loga různých firem, zhodnoť je a porovnej
11. Portfolio dítěte Portfolio je uspořádaný soubor prací dítěte shromážděný za určité období, které poskytuje informaci o výsledcích dítěte, průběhu učení.
Cíle, vize a obsah projektu PPUČ
Bc. Helena Selucká Podpora čtenářství – podzim 2011
Konflikt, koření života
Systém podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů (SYPO) Celostátní seminář ředitelů středních průmyslových škol.
Kurikulum: obsah školní edukace
Mgr. Helena Hubatková Selucká VIKBB35 Podpora čtenářství – podzim 2013
KMT/DIZ1 Příprava na vyučování Příprava na vyučovací hodinu
TEORIE A METODIKA VÝCHOVY Mgr. Kateřina Lojdová
Pedagogika II Mgr. Kateřina Lojdová
Prezentační a komunikační dovednosti
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Podpora poradců pro implementaci kurikulární reformy Ostrava, 15.6.2011

Čtenářská gramotnost – definice odborného panelu ke Čtenářská gramotnost – definice odborného panelu ke čtenářské gramotnosti, 2010 Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.

Ve čtenářské gramotnosti se prolíná několik rovin, z nichž žádná není opominutelná: vztah ke čtení Předpokladem pro rozvíjení čtenářské gramotnosti je potěšení z četby a vnitřní potřeba číst. doslovné porozumění Čtenářská gramotnost staví na dovednosti dekódovat psané texty a se zapojením dosavadních znalostí a zkušeností budovat porozumění na doslovné úrovni. vysuzování a hodnocení Nadto musí čtenářsky gramotný člověk umět vyvozovat z přečteného závěry a texty posuzovat (kriticky hodnotit) z různých hledisek včetně sledování autorových záměrů.

metakognice sdílení aplikace Součástí čtenářské gramotnosti je dovednost a návyk seberegulace, tj. dovednost reflektovat záměr vlastního čtení, v souladu s ním volit texty a způsob čtení, sledovat a vyhodnocovat vlastní porozumění čtenému textu a záměrně volit strategie pro lepší porozumění, pro překonávání obtížnosti obsahu i složitosti vyjádření. sdílení Čtenářsky gramotný člověk je připraven své prožitky, porozumívání a pochopení sdílet s dalšími čtenáři. Své pochopení textu porovnává s jeho společensky sdílenými interpretacemi, všímá si shod a přemýšlí o rozdílech. aplikace Čtenářsky gramotný člověk využívá čtení k seberozvoji i ke svému konání, četbu zúročuje v dalším životě. Zaujímá aktivní roli ve společenství, v němž žije, vychází z jeho kulturní a historické tradice, sám ji utváří.

Podpora poradců pro implementaci kutikulární reformy Hlavní výstup: Program rozvoje čtenářství (pro základní školu, 1.-9.ročník) principy strategie a účinné metody seznamy knih sborník Pozoruhodné texty inovovaný ŠVP pro určitý ročník, v němž bude ČG včleněna přímo do očekávaných výstupů předmětů (ČJ, Př, D, F, Z ?, I.stupeň ?)

Sborník Pozoruhodné texty 2 části Lekce rozvíjející čtenářskou gramotnost - základem pro žáky zajímavý a podnětný text - v rámci vyučovací hodiny budou rozvíjeny složky čtenářské gramotnosti (vztah ke čtení, doslovné porozumění, vysuzování a hodnocení, metakognice, sdílení, aplikace) Samostatné texty Část lekcí vznikne v pokročilém kurzu RWCT, mohou být vzorem, který mohou učitelé aplikovat i na samostatné texty.

Podrobné rozpracování čtenářských dovedností 2.3.1 Čtenářský záměr Čtenář si stanovuje cíle pro své čtení, čte s vědomým záměrem (2) Čtenář volí vhodný text v souladu se svým záměrem (3) Čtenář naplňování záměru průběžně reflektuje (4) Opustí text, který nesplňuje jeho čtenářský záměr (5) Po dočtení textu zhodnotí, zda byl jeho původní záměr či cíl četby naplněn či nikoliv (6) po dočtení textu si stanovuje další cíl četby – další čtenářský záměr

2.3.2 Rozšiřování čtenářského území, otevřenost novým zážitkům (1) Čtenář čte texty věcné i beletrii (2) Čtenář neomezuje své čtenářství na stereotypní okruh četby (3) Čtenářské zážitky prohlubuje využitím znalostí o četbě a literatuře 2.3.3 Způsob čtení Čtenář upravuje svůj způsob čtení podle záměru, s nímž čte, a podle charakteru textu ( včetně náročnosti textu) (2) Využívá organizační pomůcky v textu (3) Vytváří si čtenářské rituály, které mu pomáhají prožít četbu a textu co nejlépe porozumět

2.3.4 Porozumění Dekóduje a rozumí doslovnému sdělení textu (2) Aktivuje dosavadní vědomosti, zkušenosti a názory (3) Sleduje při četbě průběžně své porozumění, neporozumění překonává nebo se s ním vyrovnává (4) Hledá a nalézá vnitřní vazby (propojení, vztahy, souvislosti) (5) Klade si při porozumívání textu otázky (6) Vysuzuje, vyvozuje (7) Porovnává své porozumění textu s jinými interpretacemi (8) Vytváří si smyslové představy, především vizualizuje (9) Prohlubuje svoje porozumění čteným textům cíleným získáváním zkušeností se psaním

(1) Kriticky hodnotí text 2.3.5 Sdílení Sdílí čtenářské zážitky 2.3.6 Přetváření čtenářských zážitků, využití v dalším životě (1) tvořivě pracuje s původními texty (2) předává dál informace a prožitky z četby (3) při rozhodování nebo v úvahách o hodnotách a činech si vybavuje, co pochopil při četbě beletrie o podobných situacích 2.3.7 Posuzování textu (1) Kriticky hodnotí text

Ještě podrobnější rozpracování čtenářských dovedností 2.3.4 Porozumění (1) Dekóduje a rozumí doslovnému sdělení textu Dekóduje znaky/symboly ve slova/významy a pochopí doslovný význam textu. (Doslovně porozumí, co je v textu napsáno, dovede to převyprávět svými slovy.) Oddělí v textu podstatné od nepodstatného , hlavní složky od podrobností, hlavní linii děje od odboček, hlavní postavy od epizodických

(3) Sleduje při četbě průběžně své porozumění, neporozumění překonává nebo se s ním vyrovnává rozpozná, že nerozumí, a že mu neporozumění vadí při neporozuměním slovům: čte dál a zkouší vyvodit význam slova z kontextu; zkusmo přiřazuje slovu určitý význam; slovo rozebírá na menší části, jimž by mohl rozumět (anti – oxidant); pokouší se najít synonyma; při neporozumění myšlenkám: volí strategie, které by mu mohly pomoct neporozumění překonat (pokračuje v četbě a zkouší porozumět smyslu textu; vrací se; pokouší se o sumarizaci; hledá klíčové pojmy a vztahy mezi nimi; klade si otázky; hledá paralely se životem či jinou četbou ....)

Proč není ČG ve školách cíleně rozvíjena? RVP ZV nevymezuje výslovně pojetí čtenářství a čtenářské gramotnosti. ČG se tak neobjevuje v pozici komplexního a dlouhodobého vzdělávacího cíle. Chybí metodická podpora školám a jednotlivým učitelům. Čtenářská gramotnost se v očích pedagogické a širší veřejnosti často omezuje pouze na výukovou složku předmětu český jazyk. Není dostatečně promyšlen vztah mezi čtenářstvím a čtenářskou gramotnosti. Panuje skepse k účinnému rozvoji a podpoře čtenářství ve školách.

Co mohou školy a učitelé dělat? Cesta ke čtenářské gramotnosti vede přes čtenářství. U dětí musí být udržována linie radostného zážitku z četby (ta nemusí být spojena pouze s uměleckými texty, patří sem i atraktivní a podnětné texty z oblasti publicistické či odborné) 2. Cílený rozvoj čtenářské gramotnosti musí prostupovat všemi předměty. 3. Koordinovaný postup školy výrazně zvyšuje šanci na úspěšné rozvíjení ČG. Program rozvoje čtenářství a čtenářské gramotnosti Spolupráce učitelů českého jazyka a odborných předmětů 4. Pedagogové se musí vzdělávat v oblasti ČG.

Základní podmínky pro rozvíjení čtenářství Nikdo ve škole nepovažuje čtení za ztrátu času, dospělí jsou modelem čtenáře. Čas - dostatek, pravidelnost, četnost Žáci mají dostatek času na čtení přímo ve škole, čas je čtení věnován pravidelně a s dostatečnou frekvencí.

Dostupnost knih a textů Prostředí je naplněné různorodými knihami a texty, které jsou snadno dostupné (včetně jednoduchého výpůjčního systému). ČTENÁŘI POTŘEBUJÍ KNIHY. ŠKOLNÍ KNIHOVNY NEJSOU PRO ROZVOJ ČTENÁŘSTVÍ VYBAVENY. PRAVIDELNÉ INVESTICE ŠKOL DO NÁKUPU KNIH JSOU NEZBYTNOU PODMÍNKOU ROZVOJE ČTENÁŘSTVÍ.

Četba celých textů Žáci čtou celé knihy, ne jen ukázky nebo úryvky. Příležitost pro čtenářskou odezvu a sdílení Žáci mohou bezprostředně sdílet osobní dojmy z četby.

Čtení je propojeno se psaním Žáci písemně reagují na přečtené (osobní záznamy z četby). Žáci se učí textům rozumět i tím, že je sami vytvářejí (produktivní psaní). Učitelé umějí čtení vyučovat Ovládají čtenářské strategie pro porozumění textu, umějí je modelovat a vyučovat, ovládají metodu hlasitého přemýšlení, poskytování popisné zpětné vazby a korektivní zpětné vazby, umějí vést žáky k výběru textu. http://www.csicr.cz/cz/85256-ctenarska-gramotnost-jako-vzdelavaci-cil-pro-kazdeho-zaka

Proč vůbec věnovat čtenářství a čtenářské gramotnosti takovou pozornost? rozšiřování slovní zásoby zlepšování pravopisu /když vidím 20x, napíšu tvar i bez přemýšlení správně/ lepší učení v jiných předmětech /přečtu lépe zápis, text v učebnici, slovní úlohu/ zlepšování pozornosti /prodlužuje se schopnost soustředění/ lepší úroveň vlastních psaných textů /napodobují postupy spisovatelů a zkušených pisatelů/ nástroj myšlení /materiál pro formulování vlastních myšlenek a komunikaci s ostatními/ snižování četnosti agresivního řešení konfliktů /lepší slovní zásoba spojená s obecnou kultivací prostřednictvím většinou humanistického obsahu četby/ kultivace učebního prostředí /vytváří se čtenářské společenství, v němž je čtení oceňováno - knihy a kulturnost spolu velmi souvisí/

Proč vůbec věnovat čtenářství a čtenářské gramotnosti takovou pozornost? Úpadek čtení je nepřímým ohrožením demokracie, jak zdůrazňovali někteří publicisté v USA poté, co v roce 2004 vyšlo najevo, že počet čtenářů beletrie poprvé poklesl pod hranici 50%. Průzkum ukázal, že silní čtenáři beletrie jsou i ti nejaktivnější v různých komunitních a společenských činnostech, tedy v základní síti demokratické společnosti. Vzrůstající počet funkčně negramotných absolventů škol je pro společnost časovanou bombou. Omezená zaměstnatelnost, náklady na často asociální následky, manipulovatelnost a příklon k hlasatelům jednoduchých řešení. Čtení jde výrazně za vzděláním. Nejčastějším společným prvkem úspěšných žáků, bez ohledu na jejich rodinné poměry, vzdělání rodičů, sociální postavení či kvalitu školy, je pravidelné čtenářství a vztah ke knihám.

Děkuji za pozornost Miloš Šlapal