Příprava pro náhradní rodičovství Sociologická sonda Leden - listopad 2010

Základní údaje o výzkumu Typ výzkumu: kvantitativní sonda Cílová skupina: osoby zajišťující přípravu žadatelů Technika dotazování: standardizovaný dotazník Sběr dat: poštovní anketa Termín sběru dat: červen – srpen 2010

Věcné zaměření výzkumu Monitoring současné podoby přípravy žadatelů - struktura, kapacita a doba trvání přípravných kurzů - kvalita lektorských týmů - programové zaměření a práce s žadateli - závěry z přípravy II. Subjektivní reflexe problematiky přípravy - názory na kvalitu a efektivitu přípravných kurzů - náměty na možné úpravy a změny

I. Monitoring současné podoby přípravy žadatelů

Struktura kurzů Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči - převládají zvláštní, oddělené kurzy (42 %) nebo společné kurzy s částí přizpůsobenou každé skupině (34 %) - společné kurzy s jednotným programem jsou v menšině (24 %) Prvožadatelé a opakovaní žadatelé - převládají společné kurzy s jednotným programem (46 %) nebo s poněkud odlišným programem (35 %) - zvláštní, oddělené kurzy jsou v menšině (19 %) Kurzy pro příbuzenskou pěstounskou péči - v kraji nejsou (83 %) nebo o nich respondenti nevědí (17 %) Kurzy pro hostitelskou péči - v kraji nejsou (88 %) nebo o nich respondenti nevědí (12 %)

Struktura kurzů - diskuse Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči PROTI ODDĚLENÝM KURZŮM Největší váhu má: - nevyrovnaný počet účastníků v obou skupinách (malý počet žadatelů o PP) Středně velkou váhu má: - žadatelé nejsou mnohdy ještě o formě NRP rozhodnuti - rozdíly v informačních a dovednostních potřebách nejsou zásadní - velké organizační nároky Malou váhu má: - vysoké finanční nároky

Kapacita kurzů Počet účastníků

Kapacita kurzů Průměrná doba čekání na přijetí (%)

Doba trvání kurzů Celkový počet hodin (%)

Kvalita a stabilita lektorských týmů Získat a udržet kvalitní lektory není příliš těžké - dvě třetiny respondentů soudí, že je to poměrně malý (26 %) nebo zcela zanedbatelný problém (41 %) - za zcela zásadní problém neoznačil nikdo z respondentů Lektoři jsou kvalitní odborníci - všechna hodnocení odbornosti lektorů byla ve výzkumu kladná a většinou velmi přesvědčivá (87 % odpovědí „současný tým lektorů určitě tvoří kvalitní odborníci“) Lektorské týmy jsou poměrně stabilní - ve velké většině týmů (75 %) převládají dlouhodobí lektoři (3 a více let v týmu) - zhruba čtvrtina týmů je složena půl na půl z dlouhodobých a krátkodobých lektorů (v týmu méně než 3 roky)

Velikost lektorských týmů Celkový počet členů lektorského týmu (%)

Složení lektorských týmů Všeobecně využívaní odborníci (80 – 98 % týmů) - sociální pracovník - psycholog/terapeut - pěstoun/osvojitel - dětský lékař Běžně užívaní odborníci (60 % týmů) - pěstoun/osvojitel romských nebo zdravotně postižených dětí Nepravidelně využívaní odborníci (40 – 50 % týmů) - odborník na problematiku soc. zabezpečení - právník - pedagog/speciální pedagog Sporadicky využívaní odborníci (35 % a méně týmů) - psychiatr - odborník na romskou problematiku (7 % týmů !!)

Účast psychologa, který žadatele vyšetřuje Vyšetřující psycholog se účastní kurzů: (%)

Programové zaměření kurzů – teoretická část Je poměrně jednotné Naprostá většina kurzů nabízí informace z těchto oblastí: - právní/sociální aspekty náhradní rodinné péče - úřední postup, kterým žadatel prochází - práva/povinnosti/sociální zabezpečení pěstounů - systém náhradní rodinné péče - úskalí náhradní rodinné péče - zdraví dětí/zdravotní/vývojové handicapy - fyzický/psychický vývoj/psychické potřeby dítěte - genetika - potřeby dětí přicházejících do náhradní rodiny - adaptace a výchova dětí v nové rodině - rodinná komunikace/komunikace s původní rodinou - síť sociálních služeb

Programové zaměření kurzů - teoretická část Oblasti informací, o které je největší zájem: Rodinná komunikace a komunikace s původní rodinou Adaptace a výchova dětí v rodině Právní/sociální aspekty NRP Oblasti informací, které budí nejmenší pozornost: - Možné problémy, které je čekají - Veřejně dostupné, příliš teoretické informace - Specifika biologických rodin/důraz na kontakty s biolog. rodinou

Programové zaměření kurzů – praktická část Až na malé výjimky povinná Programové zaměření je o něco méně jednotné Je přizpůsobené pocitům/postojům účastníků daného kurzu (71 %) Má ale poměrně velké stabilní jádro nabízené ve všech nebo téměř ve všech kurzech: - výuka, jak hovořit s dítětem o jeho minulosti - výuka, jak komunikovat s biologickou rodinou - výuka, jak pracovat s dětmi s výchovnými problémy - výuka, jak přijímat a jak pracovat s dítětem jiného etnika - setkání/diskuse s rodinami, které již mají dítě v NRP - individuální poradenství (většinou na požádání) - využití sebezkušenostních technik

Programové zaměření kurzů – praktická část Ve tří pětinách až tří čtvrtinách kurzů patří do náplně praktické přípravy rovněž: - moderované diskuse žadatelů - výuka, jak přijímat a jak pracovat s dětmi se zdravotními handicapy - návštěva ústavního zařízení Polovina kurzů nabízí: - přípravu nejbližší/širší rodiny na přijetí dítěte

Programové zaměření kurzů – praktická část Aktivity, o které je největší zájem: Setkání/diskuse s náhradními rodiči Výuka, jak hovořit s dítětem o jeho minulosti Návštěva ústavního zařízení Aktivity, o které je nejmenší zájem: - Výuka, jak přijmout a jak pracovat s problémovým nebo handicapovaným dítětem

Závěrečné hodnocení Má velký vliv na to, zda bude žadatel zařazen do evidence nebo ne - zcela zásadní vliv 21 % - poměrně velký vliv 66 % Většinou je připravováno podle cíleně zpracovaných postupů - podle zadání krajského úřadu 58 % - podle vlastních postupů vytvořených pro tento účel 29 % - podle jiné instrukce/návodu 13 % Zodpovědnost za přípravu závěrů spočívá nejčastěji na psychologovi - psycholog 65 % - sociální pracovnice 22 % - jiná osoba (hlavní lektor, jiný odborník než psycholog) 13 %

Závěrečné hodnocení Nejčastěji využívané podklady (88 – 97 %): - zkušenosti lektorů/odborníků pracujících s žadateli - poznatky ze skupinových diskusí Běžně využívané podklady (80 %): - základní dokumentace vedená o každém žadateli - podrobná dokumentace vedená o každém žadateli Nejméně často využívané podklady (70 – 75 %): - poznatky z individuálních rozhovorů s žadateli - poznatky ze závěrečného pohovoru s žadateli

II. Subjektivní reflexe problematiky příprav žadatelů

Kvalita a efektivita příprav Názory na dostatečnost příprav (%)

Kvalita a efektivita příprav Nejčastěji uváděné bariéry a míra jejich negativního vlivu na kvalitu příprav

Kvalita a efektivita příprav Nejméně často uváděné bariéry a míra jejich negativního vlivu na kvalitu příprav

Náměty na možné změny a úpravy 1. Organizačně strukturní úpravy A. Zohledňování specifik různých cílových skupin vysoká podpora - 70 % považuje za příspěvek ke zvýšení kvality a efektivity příprav B. Odložení části přípravy až po zařazení do evidence nejednoznačný názor – polovina souhlasí, druhá polovina nesouhlasí C. Povinnost mít pověření k výkonu přípravy žadatelů bezvýhradný souhlas u zajišťujících institucí (100 %) mírně nadpoloviční souhlas u osob, které se na přípravě podílejí (58 %) D. Povinná účast vyšetřujícího psychologa nadpoloviční podpora – 61 % považuje za žádoucí

Náměty na možné změny a úpravy 2. Meziregionální spolupráce A. Možnost zařadit žadatele do přípravy v jiném kraji značná podpora - 65 % souhlasí, s možností přeřadit žadatele v případě malého počtu zájemců B. Možnost žadatele vybrat si z nabídky krajů, kde a jakou přípravu budou absolvovat nejednoznačný názor – polovina souhlasí, druhá polovina nesouhlasí

Náměty na možné změny a úpravy 3. Návaznost dalšího vzdělávání Značné přesvědčení o potřebě zařadit za základní přípravu další průběžné vzdělávání žadatelů - 76 % považuje další vzdělávání za přínosné v době čekání na dítě - 85 % v době těsně po přijetí dítěte - 95 % v pozdější době

Děkujeme za pozornost