Psychické stavy
Psychické stavy Psychické jevy, které mají relativně dlouhé trvání Představují mezistupeň mezi psychickými procesy a vlastnostmi Psychický stav ovlivňuje psychické procesy
Vystihují celkové psychické prožívání v určitém okamžiku Různá úroveň závisí na úrovni aktivace (tj. celkový stav organismu, zejména centrálního nervového systému)
Stupně aktivace Nízká – spánek, svalová relaxace, pomalá mozková aktivita Snížená – přechod mezi bděním a spánkem, objevuje se při silné únavě nebo psychických poruchách Střední – organismus se bez problémů soustředí a koná různé činnosti
Zvýšená – zvýšené úsilí a vypětí, zvýšená pozornost, krátkodobé trvání Vysoká – vzrušení, podrážděnost, napětí
Zvyšování aktivační úrovně Přirozené stimulátory – např. omytí studenou vodou Umělé stimulátory – např. kofein
Pozornost Psychický stav projevující se soustředěním vnímání a dalších psychických procesů na jeden jev, případně na jednu činnost Je podmínkou každé vědomé činnosti
Rozvinutá pozornost je nezbytná při vykonávání náročných pracovních činností Je výsledkem vývoje osobnosti, výchovy a sebevýchovy
Pozornost je ovlivnitelná faktory vnějšími (např. vlastnosti podnětů, které pozornost upoutávají) vnitřními (aktuální stav jedince, aktuální potřeby)
Formy pozornosti Bezděčná pozornost – podnícena změnou v prostředí (např. zvuk, světlo apod.), upoutávají ji také podněty, které se ukázaly jako důležité v průběhu života. Je rychle upoutána, ale také rychle pomíjí.
Formy pozornosti Záměrná pozornost – slouží k realizaci dlouhodobé činnosti, je závislá na cíli a volním úsilí. Soustředěná pozornost vyžaduje splnění několika podmínek: motivace, přestávky v činnosti, střídání činností, návyk
soustředěného věnování se činnosti, vysoká aktivační úroveň apod.
Vlastnosti pozornosti Selektivita (výběrovost) – ze všech působících podnětů je vybrán ten, který se stane centrem pozornosti Trvalost, stálost (tenacita) – na jejím základě rozlišujeme: krátkodobou pozornost (trvá do dosažení určitého cíle) a dlouhodobou pozornost (souvisí s životními cíli člověka)
Vlastnosti pozornosti Oscilace – kolísání pozornosti Intenzita – míra zaměření pozornosti na určitý objekt (např. při intenzivním soustředění se na učení nevnímáme odkapávání vody z kohoutku, naopak při usínání ho vnímáme zřetelně) Rozsah – je možné postřehnout maximálně 7-12 objektů najednou
poznámka Intenzita a rozsah pozornosti jsou v opačném poměru – člověk, který je intenzivně na něco soustředěn, má omezený rozsah pozornosti.
Vlastnosti pozornosti Přesouvání pozornosti – z jednoho objektu na jiný, případně z jedné části objektu na druhou (např. při debatě přesouváme pozornost z jednoho účastníka na druhého nebo při sledování lidského obličeje nějaké osoby přesouváme pozornost z očí na ústa, čelo, nos, …)
Vlastnosti pozornosti Vigilita, vigilance (bdělost) – schopnost zachytit podněty, které jsou slabé, nenápadné. Je ovlivněna motivací, očekáváním apod.
Děkuji Vám za pozornost
Kontrolní otázky a úkoly Jak se projevuje nízká aktivační úroveň? V jakém vztahu jsou intenzita a rozsah pozornosti? Co je vigilita? Co je tenacita? Co je oscilace? Co je selektivita pozornosti?
7. Jaký je vztah mezi psychickým stavem a psychickými procesy? 8. Které faktory ovlivňují soustředěnou pozornost?