Rodina a její funkce
CO JE TO RODINA? RODINA je trvalé soužití 2 lidí opačného pohlaví a jejich dětí. Mezi členy rodiny jsou silné citové vazby a příbuzenské vztahy.
je to skupina osob, spjatých pokrevními svazky, manželstvím adopcí dospělí členové jsou odpovědní za výchovu dětí základní rodinu tvoří muž, žena a jejich děti
RODINA je základ každé společnosti.
Rozdělení rodiny: 1. ZÁKLADNÍ RODINA matka + otec + děti
2. ŠIROKÁ RODINA
VÝZNAM RODINY RODINA vznikla kvůli potřebě pečovat o děti. Miminko je po narození dlouhou dobu úplně bezbranné a odkázané na nepřetržitou péči obou rodičů.
matriarchát HISTORIE RODINY RODINA V PRAVĚKU Hlavní roli v rodině měla žena – matka. Žena rodila děti a starala se o ně – byla zárukou zachování a pokračování rodu. matriarchát
Patriarchát RODINA VE STŘEDOVĚKU Hlavní slovo v rodině měl muž – otec. Muž vydělával peníze a rozhodoval o chodu domácnosti i budoucnosti dětí. Ženy a děti v této době neměly velkou cenu a často se s nimi velmi špatně zacházelo. Patriarchát
RODINA V 17. - 19. STOLETÍ V rodině dále přetrvává hlavní role muže – otce, zlepšuje se ale postavení ženy a dětí.
MODERNÍ RODINA (20. STOLETÍ AŽ SOUČASNOST) Role muže a ženy jsou v rodině vyrovnané, - ženy také pracují a přináší do rodiny peníze - zmenšuje se počet dětí v rodině - děti zůstávají na rodičích závislé déle než kdykoliv jindy v historii
FUNKCE RODINY BIOLOGICKÁ FUNKCE Rodina zabezpečuje pokračování lidského rodu tím, že plodí děti, stará se o ně a vychovává.
VÝCHOVNÁ FUNKCE Rodiče a další dospělí v rodině vychovávají děti, předávají jím své vědomosti a zkušenosti, připravují je pro praktický život.
EKONOMICKÁ FUNKCE Cílem rodiny je zajistit všem svým členům dobré životní podmínky (dobré bydlení, stravu, oblečení, vzdělání, volný čas, atd.).
CITOVÁ FUNKCE V ní je rodina nezastupitelná! Rodina poskytuje svým členům pocit lásky, bezpečí a jistoty. Rodina je oporou v těžkých chvílích a její členové si vzájemně pomáhají.
ZNAKY RODINY JMÉNO A PŘÍJMENÍ Rodiče dávají dětem své příjmení a vybírají jim vhodné křestní jméno.
DOMOV Rodina tvoří z místa, kde bydlí, domov. Domov je místo bezpečí a příjemných setkání s lidmi, které máme nejvíce rádi.
RODINNÉ ZVYKY A TRADICE Každá rodina má své vlastní zvyky a tradice, které se často dědí. - může to být např. křestní jméno či povolání, které se předává z otce na syna, - zvyky spojené s oslavami narozenin a svátků, - tradice spojené s vítáním nových členů rodiny na svět či vzpomínáním na mrtvé atd.
Náhradní rodinná péče
Náhradní rodinná péče ústavní : dětské domovy a kojenecké ústavy, Klokánky, diagnostické a výchovné ústavy rodinná: osvojení - adopce, pěstounská péče, poručnictví a svěření do výchovy jiného občana
dětský domov
PĚSTOUNSKÁ PÉČE: forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje zabezpečení dítěte a odměnu těm, kteří se ho ujali pěstoun nemá práva jako rodič - k výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního pasu) musí požádat o souhlas zákonného zástupce dítěte, případně soud. pěstounská péče může být změněna na poručnickou péči, a to v případech, kdy rodiče dítěte zemřeli, nebo byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a jedině soud ji může zrušit (vždy musí pěstounskou péči zrušit v případě, že o to požádá pěstoun) v případě pěstounské péče není vyloučen styk biologických rodičů s dítětem
PĚSTOUNSKÁ PÉČE V SOS DĚTSKCÝH VESNIČKÁCH Budujeme rodiny pro děti v nouzi Pracujeme pro děti, které jsou osiřelé, opuštěné nebo jejichž rodiny nejsou schopny se o ně postarat. Dětem dáváme příležitost vybudovat trvalé vztahy v rámci rodiny. Přístup v SOS dětských vesničkách je založen na čtyřech zásadách: Každé dítě potřebuje matku a přirozeně vyrůstá v kolektivu se svými bratry a sestrami, ve svém vlastním domě a za podpory komunity SOS vesničky. Pěstouni mají do své péče soudně svěřeny děti, které nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině. Do pěstounských rodin ve vesničkách mohou být umisťovány velké sourozenecké skupiny, které tak mají možnost vyrůstat v rodinném prostředí s jednou (v případě maminky pěstounky) či dvěma hlavními pečujícími osobami (v případě manželského páru).
osvojit lze pouze dítě nezletilé o osvojení rozhoduje soud ADOPCE - OSVOJENÍ Je nejvyšší formou náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě. vzniká příbuzenský vztah stejný jako mezi rodiči a dětmi osvojitelé získávají stejná práva a povinnosti, jako by byli rodiče dítěte osvojitelé jsou ze zákona zapsáni do rodného listu dítěte, dítě získává příjmení nových rodičů osvojit lze pouze dítě nezletilé o osvojení rozhoduje soud
7. RODINA, JEJÍ FUNKCE A NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA Funkce rodiny: biologická (zachování rodu) ekonomická (poskytnout jídlo, oděv, byt) výchovná citová Náhradní rodinná výchova: Ústavní péče (např. dětský domov) – o děti pečují zaměstnanci, pro které to je povolání Pěstounská péče – přidělení do jiné rodiny Vesničky SOS – jsou tvořeny rodinnými domky, náhradní rodič se stará o děti celodenně, není to pro něj zaměstnání Svěření do výchovy jiného občana, nejčastěji někoho z širší rodiny Osvojení (= adopce) – rodiče se zavazují přijmout cizí dítě zcela za své (na rozdíl od pěstounů nelze vrátit!)