Základy krizového řízení Definice, základní pojmy, KŘ v ČR

Definice Co je to krizové řízení? Zvláštní forma řízení, s nejvyšší prioritou, která má za úkol: a, zamezit krizi nebo b, zvládnout krizi V pojetí bezpečnostní politiky ČR, je to souhrn řídicích činností příslušných orgánů zaměřených na: - analýzu bezpečnostních rizik - vyhodnocení rizik - plánování - organizování - realizaci a - kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením mimořádných událostí (MU) nebo krizových stavů (KS)

Základní pojmy Nebezpečí – vlastnost látky( jevu,děje,…) způsobit neočekávaný negativní jev; vlastnost, které je „vrozená“ ( nelze se jí zbavit); např. hořlavost, toxicita Riziko – je to kombinace pravděpodobnosti vzniku negativního jevu a jeho následků Ohrožení – aktivace nebezpečí=projevení se vlastnosti ( např. únik chlóru – chlor je toxický a proto jeho únik znamená ohrožení pro lidi, zvířata a životní prostředí)

Základní pojmy Mimořádná událost – je to událost, která se odchyluje od normálního stavu, a je způsobena škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, haváriemi, a vyžaduje provedení ZP a LP Krizová situace – je taková MU, při níž základní složky IZS pomocí vlastních sil a prostředků danou MU nedokážou zvládnout, a je proto potřeba vyhlásit jeden z krizových stavů

Základní pojmy IZS – koordinovaný postup složek IZS ( HZS ČR+JPO, PČR, ZZS) při přípravě na MU a při provádění ZaLP ZP (záchranné práce) – soubor postupů a činností sloužících k odvrácení nebo omezení působení rizik vzniklých MU, především na zdraví, životy, majetek a životní prostředí LP (likvidační práce) – činnosti vedoucí k odstranění následků MU (=dopady a rizika působící na osoby, zvířata, věci a životní prostředí)

Základní pojmy Krizový stav - je stavem, který vyhlašuje hejtman kraje, vláda, nebo Parlament ČR při hrozícím nebezpečí velkých rozměrů, kdy je potřeba pro ZP a LP využívat i ostatních složek IZS, nebo dokonce omezit práva občanů - v ČR existují čtyři krizové stavy ( stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav)

Systém krizového řízení v ČR Je nutné rozdělit tento systém na období: a, přípravy na krizové stavy (soustava bezpečnostních rad) b, za krizových stavů (soustava krizových štábů), a to především z důvodů, že v každém období je tento systém poměrně odlišný

Systém krizového řízení v ČR v době přípravy na KS Bezpečnostní rady Jsou koordinačními orgány Þ jejich činnost není vázána na vyhlášení krizového stavu ( pracují za běžného stavu). V případě vyhlášení krizového stavu se členové bezpečnostní rady stávají členy krizových štábů. Bezpečností rady, jako koordinační orgány řeší především připravenost území ( stát, kraj, obec) na vznik MU a KS 1. Bezpečnostní rada státu Je stálým pracovním orgánem vlády, určeným ke koordinaci a řešení problematiky bezpečnosti ČR; její složení je dáno usnesením vlády. Předsedou je předseda vlády. Člení se na: a, Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky b, Výbor pro obranné plánování c, Výbor pro civilní nouzové plánování (CNP) a d, Výbor pro zpravodajskou činnost

Systém krizového řízení v ČR v době přípravy na KS 2. Bezpečnostní rada kraje Koordinační orgán přípravy na KS na úrovni kraje; její složení kopíruje složení BRS a může mít max. 10 členů. Předsedou je hejtman kraje, který jako jeden z orgánu kraje, může pomocí rady naplňovat zákonem stanovenou povinnost k zajištění připravenosti kraje na KS. Závěry k projednávaným otázkám přijímá formou usnesení, které je pro její členy závazné. 3. Bezpečností rada obce Koordinační orgán přípravy na KS pro správní území určené obce. Může mít max. 8 členů, a předsedou je starosta určené obce.

Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS Krizové štáby Jsou pracovními orgány, jež zřizují vedoucí funkcionáři orgánu krizového řízení, jiných státních orgánů a právnických osob, při vzniku KS. Dělení: a, KŠ orgánů s územní působností ( UKŠ, KŠK, KŠUO, KŠO) b, KŠ resortů, správních úřadů, orgánů státní správy, organizací Každý krizový štáb pro efektivní rozhodování používá tzv. krizovou plánovací dokumentaci – Krizové plány krajů a určených obcí, Krizové plány správních úřadů a určených orgánů státní správy, Plány krizové připravenosti Plán obnovy a Plán financování obnovy (PO a PFO)

Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 1. Ústřední krizový štáb - pracovní orgán vlády pro řešení KS - aktivuje se rozhodnutím premiéra v případě: hrozby vzniku nebo vzniku KS ohrožující bezpečnost ČR při plnění spojeneckých závazků v zahraničí při účasti AČR v mezinárodních operacích při poskytování hum. pomoci většího rozsahu při zapojení ČR do mezinárodních záchranných operací - má 36 členů - předsedou je MV ( v případě nevojenského ohrožení) nebo MO ( v případě vojenského ohrožení) - připravuje návrhy na řešení nastalé situace, a tyto návrhy poté předává BRS, v případě nebezpečí z prodlení přímo vládě

Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 2. Krizový štáb kraje - je zřizován hejtmanem při řešení KS s působností pro území kraje - svolává se: při vyhlášení krizového stavu pro cele území ČR nebo část území patřící do krajské působnosti při koordinaci ZaLP při provádění cvičení - počet členů není stálý, mění se podle druhu a závažnosti nastalé KS - členy KŠK tvoří: Členové bezpečnostní rady Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ, pracovníci KŮ, zástupci složek IZS, odborníci) - stálá skupina KŠ se může dále členit na tzv. odborné skupiny( nejběžněji: Skupinu týlového zabezpečení, Skupinu analýzy, Skupina nasazování sil a prostředků)

Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 3. Krizový štáb určené obce - je zřizován starostou obce jako pracovní orgán - svolává se ve stejných případech jako KŠK - členy KŠUO tvoří: Členové bezpečnostní rady Členové stále pracovní skupiny KŠ ( tajemník KŠ, pracovníci MŮ, zástupci složek IZS, odborníci)

Systém krizového řízení v ČR v době vzniku KS 4. Krizové štáby složek - složení a fungování těchto KŠ nejsou upravený zákonem - tyto KŠ mají za úkol zabezpečit chod institucí a organizací, a zajistit spolupráci s dalšími složkami podílejícími se na likvidaci KS - činnost těchto štábů se řídí vlastní metodikou a plány ( krizové plány a plány akceschopnosti)

Operační a informační střediska - stálé orgány pro koordinaci složek IZS - každá ze základních složek IZS má své OPIS - OPIS HZS plní včetně své funkce, i funkci OPIS IZS při řešení KS - pomocí OPIS IZS jsou předávány informace o vývoji KS na OPIS MV-GŘ HZS

KRIZOVÝ STAV PŘÍPRAVA OBEC STAROSTA OBECNÍ ÚŘAD KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE

BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE PŘÍPRAVA KRIZOVÝ STAV HEJTMAN KRAJE KRAJSKÝ ÚŘAD BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE KRAJ STAROSTA OBECNÍ ÚŘAD BEZPEČNOSTNÍ RADA OBCE KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE URČENÁ OBEC

Schéma organizace krizového řízení v Moravskoslezském kraji Zastupitelstvo kraje Rada Krajský úřad Hejtman 21. KVV ZdravÚ KHygS Obvodní báňský úřad školská zařízení zdravotnická zařízení sociální kulturní a sport. zařízení Správa silnic MSK Bezpečnostní rada kraje Krizový štáb Obecní Starosta urč. obce rada obce obce ) Obec (starosta, ObÚ) (zřizované organizace) SME SmVaK SMP další … Subjekty kritické infrastruktury Určená vzdělávací zařízení dle v. 281 Orgány Orgány krizového řízení kraje Organizace s krajskou působností Celní ředitelství zřizované krajem Orgány obce s RP Orgány KŘ určené obce Právnické a pod. fyz. osoby PČR Správa SmK HZS ZZS ÚSZS MSK správní obvod kraje správní obvod určené obce (= obce s RP) základní složky IZS poradní orgán pracovní orgán Povodí Odry KVetS Dodavatelé nezbytných dodávek Subjekty hospodářské mobilizace ostatní složky IZS

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY prezident ČR vláda ČR Parlament ČR Systém BRS BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU ministerstva a další ústřední správní úřady komise pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky Systém ÚKŠ ústřední povodňová komise komise pro obranné plánování Ústřední krizový štáb ústřední nákazová komise komise pro civilní nouzové plánování komise pro zpravodajské služby krizové štáby ministerstev a dalších ÚSÚ skupina nouzového plánování