Prezentace na předmět Ontogenetická psychologie Alice Kulišová JEAN PIAGET Prezentace na předmět Ontogenetická psychologie Alice Kulišová

Život Jeana Piageta (1896-1980) švýcarský psycholog, filosof a přírodovědec od útlého věku se věnoval přírodo- vědě (albínský vrabec, měkkýši) • studoval přírodní vědy na univerzitě v Neuchâtelu • učil na francouzské chlapecké škole vedené Alfrédem Binetem (rozhodl se zkoumat vývoj inteligence) • v pětadvaceti letech se Piaget vrátil do Švýcarska, kde se stal ředitelem Rousseauova institutu v Ženevě

• 1923 se oženil, měl tři děti, které odmalička pečlivě sledoval • 1929-1975 profesor psychologie na Univerzitě v Ženevě • 1956 se stal ředitelem nově založeného Střediska pro genetickou epistemologii • obdržel čestné tituly z několika velkých univerzit a získal cenu Americké psychologické asociace za významný příspěvek psychologii • dnes bývá v psychologické literatuře citován častěji než kdokoli jiný kromě Sigmunda Freuda

Teorie vývojových procesů Dítě po narození nežije ve světě objektivní reality, ale ve světě pomíjivých obrazů. Postupně si dítě vytváří schéma trvalého předmětu. Dítě provádí operaci, která má vliv na předměty nebo je uspořádává. Pomocí opakovaných operací je dítě schopné rozlišit a začlenit základní prvky svých činů a jejich výsledky → tzv. proces zrcadlové abstrakce (reflecting abstraction). Ve stejné době je dítě schopné identifikovat vlastnosti objektů podle toho, jaké účinky na ně mají různé akce → tzv. proces empirické abstrakce (empirical abstraction).

Opakováním tohoto procesu na široké škále objektů a akcí dítě vytváří novou úroveň poznání a porozumění → tzv. proces vytváření nového kognitivního stádia (cognitive stage). • Tento dvojitý proces umožňuje dítěti vytvářet nové způsoby zacházení s předměty a nové poznání těchto předmětů. • Jakmile dítě vytvořilo tyto nové druhy poznání, začne je používat k vytváření stále složitějších objektů a k provádění stále složitějších úkonů.

Stádia kognitivního vývoje Senzomotorické období (narození až 18 - 24 měsíců) - důležitými procesy jsou: motorická aktivita, vnímání a experimentování 1.1 první reflexy - objevují se první reflexy - míníme reflexy, které neodumírají ani nezůstávají neměnné, ale rozvíjí se učením 1.2 první zvyky - u těchto elementárních zvyků nejsou dosud rozlišeny prostředky a cíle

1.3 stádium přechodu - koordinace mezi viděním a uchopováním - začíná rozlišovat cíl od prostředků 1.4 praktická inteligence - dítě si napřed vybírá cíl, a to nezávisle na prostředcích → koordinace prostředků a cílů 1.5 hledání nových prostředků - na základě diferenciace známých schémat, dítě samo vymýšlí nové postupy 1.6 přechod k dalšímu období - dítě je schopné najít nové prostředky nejen vnějším tápáním, ale i zvnitřnělými kombinacemi, které vyúsťují v porozumění (vhled)

Období konkrétních operací Předoperační období (18 - 24 měsíců až 7,8 let) - důležitými procesy jsou: řeč, tvoření představ a jednodušší myšlení - učí se, že slovo je symbol oddělitelný od toho, co zastupuje - chápe sice některé vztahy a problémy, ale řeší je v přílišné závislosti na tom, co právě vnímá Období konkrétních operací (7,8 - 11,12 let) - důležitými procesy jsou: logické myšlení a operování s abstraktními pojmy - dítě dovede provádět operace jako např. počítání, chápe vztahy a přemýšlí o nich - uvědomuje si příčiny různých událostí ve svém okolí - dokáže třídit objekty podle několika charakteristik

Období formálních operací (11,12 - 15 let) - důležitými procesy jsou: abstraktní, formálně logické operace - dítě je schopné přemýšlet o abstraktních vztazích, dále nejen o konkrétním světě, ale i o možnostech, pravděpodobnostech, budoucnosti, spravedlnosti a hodnotách - období velikých ideálů či počátek jednoduchých adaptací k realitě, dítě srovnává své ideály s realitou - konflikty v interpersonálním životě, s rodiči, okolím • Závěr Duševní vývoj dítěte považuje Piaget za sled čtyř uvedených období, z nichž každé nejprve rekonstruuje předchozí období na nové úrovni a potom ji stále více překračuje.

Faktory duševního vývoje Zrání - myšleno zvláště zrání komplexu nervové soustavy a endokrinních systémů - určitý počet jednání je od počátku více či méně závislý na funkci určitých ústrojí - zrání probíhá po celou dobu duševního růstu • Učení - při fyzikálních zkušenostech zachází dítě s předměty, aby z nich vyabstrahovalo jejich vlastnosti - při logicko-matematické zkušenosti zjišťuje výsledek koordinace činností

Sociální interakce a přenos - tento faktor je nezbytný, ale sám o sobě nestačí → je nutná aktivní asimilace dítěte Ekvilibrace (rovnováha) - kombinace uvedených faktorů vylučuje, aby se jedinec vyvíjel podle apriorního plánu jen vrozenými mechanismy a zráním - vývoj dítěte je vlastně postupná výstavba, ve které se každá nová vlastnost může objevit jen v souvislosti s předchozí

Pedagogické názory Vzdělání se má soustředit spíše na rozvíjení obecných schémat než se věnovat výuce specifických dovedností. Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na procesy než na obsahy. Vyučovací metody je třeba volit tak, aby se otevíral prostor pro aktivitu dětí. Tvorba kurikula by měla brát v úvahu kognitivní vývojová stádia a jejich posloupnost. Učení pojmům je vázáno na dosažení určitého stupně kognitivní úrovně.

Neopiagetovci • Piagetova teorie inspirovala řadu pokračovatelů z řad pedagogů a psychologů i psychodiagnostiků (R. Case, K. W. Fischer, J. Pascual-Leone). Snaží se vypracovat přesnější modely, vyrovnat se s námitkami kritiků, protože jako každá velká teorie byla i tato podrobena ověřování a kritice. • Zpravidla teorie neopiagetovců nevytváří odlišnou a zcela novou teorii kognitivního vývoje, spíše je rozšiřována o pátou vývojovou fázi. Například P.Arlinová označuje za hlavní náplň páté etapy kognitivního vývoje vyhledávání problémů. Jiní autoři naopak hovoří o pátém stádiu kognitivního vývoje jako o fázi postformálního myšlení, v jehož rámci jedinec pochopí nezbytnost a přínos trvalého rozvoje myšlenek.

Děkuji za pozornost