ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. 8. listopadu 2011 Kurz Manažer udržitelné spotřeby a výroby v rámci projektu Budování kapacit podpory udržitelné výroby a spotřeby v Libereckém kraji

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Naším cílem je zavedení udržitelnějších postupů spotřeby a výroby (USV) v organizaci. Hodnocení možností inovací USV v organizaci spočívá v hodnocení konkrétních příležitostí pro změnu. Tyto příležitosti se nacházejí uvnitř systému spojeného s fungováním organizace. Prvním krokem ke vstupnímu hodnocení USV je tedy pohled na organizaci jako na systém, jehož změna ve směru USV by jí mohla přinést pozitivní efekty.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Každý systém má hierarchii základních úrovní: kontrolní informační fyzickou Na každé z těchto úrovní lze dále rozlišit jednotlivé prvky systému, jejichž změna ovlivňuje jeho chování. Následuje přehled těchto prvků/úrovní z pohledu účinnosti intervence v systému. Prvky jsou uvedeny sestupně a s jejich nižší pozicí v systému stoupá jejich vliv na změnu systému a jeho chování. Volně zpracováno podle Donela H. Meadows, Places to Intervene in a System, Whole Earth Witner, 1997.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 9) Čísla – úroveň, která je v systémové hierarchii nejvýše Čísla představují konkrétní parametry a indikátory důležité pro sledování chování systému. Pro ovlivnění chování systému jsou ale obvykle nejméně významná, protože se nacházejí na výstupu ze systému (výjimkou je situace, kdy parametry a jejich změna působí na některé z nižších úrovní). Příklad: Množství vznikajícího odpadu v tunách za rok.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 8) Materiály a jejich toky Fyzické struktury systému a jejich toky se často zdají být určující pro chování systému. Pro poznání příčin jejich existence a změn je ale potřeba definovat další úrovně (informační a kontrolní), které ovlivňují materiály a jejich toky. Příklady: Toky surovin při jejich těžbě a zpracování včetně souvisejících odpadních toků, materiály a jejich použití ve výrobku a toky odpadu a znečištění z výroby, výrobky a odpad a znečištění generované během jejich užití, odpad a znečištění produkované na konci životního cyklu výrobků, toky znovu využívaných materiálů.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 7) Negativní zpětná vazba Příroda je plná negativních zpětných vazeb, které udržují dané systémy v určitých (přirozených) hranicích a rovnováze. Aby byla negativní zpětná vazba účinná, musí být její síla úměrná faktoru, který má regulovat. Příklad: Poplatky za skládkování odpadu představují negativní zpětnou vazbu motivující k předcházení vzniku odpadu (anebo jeho recyklaci).

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 6) Pozitivní zpětná vazba Posiluje sama sebe. Například čím více půda eroduje, tím méně má vegetace, která erozi brání, a o to více eroduje. Pozitivní zpětná vazba způsobuje růst, explozi, erozi a nakonec i kolaps systémů. Systém s nekontrolovanou pozitivní zpětnou vazbou sám sebe dříve či později zničí. To je také důvod, proč je takovýchto systémů jen velmi málo. V běžném životě jsou efekty pozitivní zpětné vazby v systému eliminovány negativní zpětnou vazbou. Obvykle je efektivnější regulovat přímo samotnou pozitivní zpětnou vazbu než se snažit regulovat její efekty negativní zpětnou vazbou, z tohoto důvodu je v hierarchii úrovní pro intervenci v systému uvedena výše než negativní zpětná vazba.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 5) (Nové) informační toky Na této úrovni jsou místem pro intervenci v systému informační toky, respektive zavedení jejich zpětné vazby tam, kde předtím nepůsobily. Lidé mají tendenci zbavovat se odpovědnosti za důsledky svých činů a to je jeden z důvodů proč v systémech spotřeby a výroby často chybí řada informačních zpětných vazeb. Příklad: Instalace měření a nová informace o účinnosti využívání energie a souvisejících nákladech, které mohou vést

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 4) Pravidla systému vymezují a určují jeho fungování. Příčiny nefunkčnosti systému je často možno najít pokud identifikujeme jeho pravidla a případně i ty, kdo je určují. Příklad: Výše poplatků za ukládání odpadu na skládkách a za jeho spalování určená v rámci legislativních pravidel pro odpadové hospodářství určuje která forma likvidace odpadu bude preferována a které technologie tak budou ziskovější.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 3) Samoorganizace je vnitřní síla systému, kterou reaguje na změny, jeho schopnost překonat změnu změnou. Samoorganizace se projevuje změnou na všech výše uvedených systémových úrovních (vytvářením nových fyzických struktur anebo rušením starých, zavedením nových zpětných vazeb anebo vytvořením nových pravidel...). Příklad: Živé systémy mají schopnost formovat nové struktury a produkovat nové chování. V oblasti biologických systémů se tato moc samoorganizace nazývá evolucí. Příklad z odpadového hospodářství: Lidé nepovažují pravidla za správná (spravedlivá), nechtějí platit za popelnice a začnou odpad spalovat v domácích topeništích anebo vyhazovat do přírody.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 2) Cíle V systému existuje hierarchie cílů na jeho jednotlivých úrovních. Specifický cíl má například většina negativních zpětných vazeb (například poplatek za odvoz odpadu bude regulovat jeho produkci vzhledem ke kapacitám pro jeho „likvidaci“). Tyto cíle na nižších systémových úrovních představují ale pouze omezenou možnost měnit struktury a chování systému. Nejvyšší moc mají v tomto ohledu cíle samotného systému, které určují i způsob samoorganizace systémů. Cílem systému může být například růst, získávat stále více zdrojů pod svoji kontrolu, pro potřeby svého metabolismu. Problém nastává ve chvíli, kdy takovýto cíl není regulován mocnější zpětnou vazbou, jejímž cílem by bylo udržovat systém v rovnováze. Příklady: Pro fungování tržní ekonomiky je například důležité, aby cíl udržet na trhu konkurenci byl silnější (byl v hierarchii systému postaven výše) než cíl jednotlivých korporací eliminovat svoji konkurenci. Podobně, aby se systém nezhroutil, musí být cíl udržet populace v rovnováze postaven výše než cíl jedné populace získat všechny zdroje pro svůj vlastní metabolismus.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA 1) Paradigmata jsou často skryté (neverbalizované) předpoklady a řídící ideje o tom „jak funguje svět“, kterými se řídí společnost. Paradigmata, i když se o nich příliš nehovoří, jsou východiskem pro utváření systémů. To od paradigmat se odvíjejí cíle, informace, zpětné vazby, zdroje, toky. Příklad: Při zavádění USV může být velkou překážkou paradigma, že odpad je „nutnou ztrátou“. Potřebujeme toto paradigma nahradit pohledem na odpad jako na draze nakoupené suroviny, které se nepodařilo přeměnit v žádoucí produkt. Příklad: Typickým paradigmatem západní společnosti je přesvědčení, že příroda je (neomezená) zásobárna zdrojů pro uspokojování lidských potřeb.

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Pokud chcete změnit paradigma: Vytrvale poukazujte na anomálie a selhání starých paradigmat Přicházejte s informacemi a osobním příkladem vycházejícím z nového paradigmatu Uveďte lidi vycházející z nového paradigmatu do vlivných funkcí a pozic ve společnosti (T. S. Kuhn, Struktura vědeckých revolucí)

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA SOUHRN: Úrovně intervence v systému podle Donela H. Meadows, Whole Earth Witner, 1997 Čísla a materiálové toky Negativní a pozitivní zpětná vazba P R A V I D L A S A M O O R G A N I Z A C E (nové) informační toky C Í L E P A R A D I G M A T A Fyzická úroveň: Informační úroveň: Kontrolní úroveň:

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Intervence na úrovni organizace P y r a m i d a ř í z e n í ZÁJMY ZÁJMOVÝCH SKUPIN STRATEGIE VIZE A CÍLE SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBA PRODUKTY Fyzická úroveň: Informační úroveň: Kontrolní úroveň:

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Podpora udržitelné spotřeby a výroby v politice EU - příklady ZÁJMY ZÁJMOVÝCH SKUPIN STRATEGIE VIZE A CÍLE SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBA PRODUKTY EMAS Integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC) Integrovaná výrobková politika (IPP) Ekodesign Společenská odpovědnost Komunikace Cestovní mapa pro Evropu účinněji využívající zdroje

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Podpora udržitelné spotřeby a výroby v obchodních standardech ISO - příklady ZÁJMY ZÁJMOVÝCH SKUPIN STRATEGIE VIZE A CÍLE SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBA PRODUKTY ISO Společenská odpovědnost ISO Komunikace ISO Značky a deklarace ISO Systém env. mgm. (EMS) ISO Ekodesign ISO Hodnota život. cyklu ISO Audit systému ISO Hodnocení env. profilu

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Nástroje USV v podniku ZÁJMY ZÁJMOVÝCH SKUPIN STRATEGIE VIZE A CÍLE SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBA PRODUKTY Společenská odpovědnost externí reporting Nejlepší dostupné techniky (BAT), environmentální manažerské účetnictví (EMA), monitoring a targeting (M&T), čistší produkce (CP) Ekodesign Pyramida řízení EMS, Integrované systémy řízení Příklady nástrojů jsou umístěny podle jejich zaměření

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Zaměření vstupního hodnocení ZÁJMY ZÁJMOVÝCH SKUPIN STRATEGIE VIZE A CÍLE SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝROBA PRODUKTY Fyzická úroveň: Informační úroveň: Kontrolní úroveň: OBLASTI TOKŮ A EFEKTŮ OBLASTI URČUJÍCÍ PRO CHOVÁNÍ SYSTÉMU

ÚVOD DO UDRŽITELNÉ SPOTŘEBY A VÝROBY 2. část: SYSTÉM A JEHO ZMĚNA Děkuji za pozornost Ing. Vladimír Dobeš, M.Sc. ENVIROS, s. r. o. Tel.: