Od č in ě ní nemajetkové újmy v p ř ípad ě zásahu do osobnostního práva Problematika náhrady nemajetkové újmy © Vladimír Plecitý, 2013

Obecně platí: Povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu postihuje škůdce: - byla-li tato povinnost výslovně ujednána nebo - jen stanoví-li to zvlášť zákon (srov. § 2894 odst. 2). K ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, se nepřihlíží. Práva na náhradu se nelze ani platně vzdát (srov. § 2898). Nemajetková újma musí být odčiněna v některých zvláštních případech: - není-li náhrada majetkové újmy vůbec možná, anebo - odporovalo-li by přiznání poškozenému náhrady jen majetkové újmy obecně uznávaným zásadám spravedlnosti. Nejčastěji se jedná o zásah do osobních práv člověka nebo pokud jde o nemajetkové újmy na zdraví, popř. náhrady při usmrcení. Náhradu nemajetkové újmy má hradit i ten, kdo způsobil škodu úmyslně z touhy ničit či ublížit nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky, anebo způsobil-li škodu porušením důležité povinnosti z hrubé nedbalosti, pokud náhradu nemajetkové újmy odůvodňují zvláštní okolnosti (srov. § 2971).

V takovém případě je škůdce povinen nahradit nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. Při odčinění újmy na přirozených právech člověka je škůdce povinen nahradit (obsah náhrady) :  škodu,  nemajetkovou újmu a  způsobené duševní útrapy (jako nemajetková újma) – srov. § 2956 Způsob a rozsah náhrady nemajetkové újmy Platí zásada: Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. I zde platí, že peněžitá náhrada má přicházet jen tehdy, nelze-li tuto újmu odčinit jinak. Musí jít ale o skutečné a dostatečné odčinění způsobené újmy (srov. § 2951 odst. 2). Pokud půjde o odčinění nemajetkové újmy peněžitou formou, nestanoví zákoník žádná omezení této finanční částky.

Způsob a rozsah náhrady při újmě na přirozených právech člověka Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jsou to tyto okolnosti:  úmyslné způsobení újmy  způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci,  násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost,  v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody,  v úvahu se vezme obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala (srov. § 2957). Musí být odčiněno vše, tzn. újma v plném rozsahu. Způsob a výši přiměřeného zadostiučinění určuje soud. Z uvedeného vyplývá, že při zohlednění okolností, za nichž k porušení práva došlo bude mít význam pro stanovení výše náhrady i forma a míra zavinění.

Náhrada majetkové újmy  škody – použijí se obecná ustanovení o náhradě škody, tj. § 2951 a násl. Náhrada škody způsobené ublížením na zdraví a usmrcením Jen formou peněžité náhrady nemajetkové újmy. Peněžitá náhrada musí být určena v takové výši, aby plně vyvážila vytrpěné bolesti a další nemajetkovou újmu, včetně event. ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2958). V případě usmrcení blízké osoby se nahrazuje duševní újma (útrapy) manžela, rodičů, dítěte nebo jiné blízké osoby peněžitou částkou ve výši, která plně vyvažuje jejich utrpení. Opět platí, není-li možné výši určit, stanoví se podle zásad slušnosti (§ 2959).

Promlčení Osobnostní práva se nepromlčují!!! (srov. § 611 a další) Ale: Právo na odčinění nemajetkové újmy v penězích (jako právo s převažující majetkovou povahou) se promlčuje, a to v tříleté subjektivní a desetileté objektivní promlčecí době (§ 636).