Experimentování v psychologii Mgr. Ivana Chatrná

Projekt Partnerství ve vzdělávání Spolupráce katedry psychologie FSS MU s vybranými SŠ v regionu V rámci projektu probíhá pod záštitou katedry psychologie série workshopů a seminářů, které mají za cíl přiblížit zájemcům z řad středoškolských studentů populárně naučnou formou zajímavé poznatky z oblasti psychologie. Tématy akcí jsou například: Experimentování v psychologii (17.10.2008) Volba povolání (24.10. 2008) Jak se studuje psychologie na FSS MU (31.10. 2008)

Experimentování v psychologii program workshopu 9:00 – 9:30 9:30 – 10:30 10:30 – 11:00 11:00-11:30 11:30 – 12:00 Seznámení, prezence, fotodokumentce Úvod do experimentální sociální psychologie Seznámení s nejslavnějšími sociálně psychologickými experimenty 20. století Diskuze Přestávka (možnost občerstvení v Krmítku, neopouštět budovu) skupinové aktivity Závěr Zhodnocení workshopu Vydání potvrzení o účasti

Co je to sociální psychologie „Sociální psychologie je vědecká disciplína, která se zabývá tím jak je myšlení, emoce a chování jedince ovlivňováno přítomností (ať již reálnou či imaginární) jiných osob“ Allport, 1968 Mezi hlavní témata sociální psychologie patří: Sebepojetí a identita Sociální percepce Komunikace Postoje a změna postojů Stereotypy, předsudky a diskriminace Sociální vliv Chování ve skupině Interpersonální vztahy Agrese Prosociální chování

Experimenty v sociální psychologii První polovina 20. století – laboratorní experimenty PROBLÉM: ekologická validita, výsledky experimentu mohou zkreslovat: Efekt experimentátora Rosenthalovy experimenty („hloupé a chytré krysy“, „vyjímečně nadané“ děti) sebenaplňující předpověď, labelling theory

Experimenty v sociální psychologii První polovina 20. století – laboratorní experimenty Experimenty probíhají v přísně kontrolovaných laboratorních podmínkách PROBLÉM: ekologická validita, výsledky experimentu mohou zkreslovat Charakteristiky požadavku Orneho experimenty Úkol: popsat sérií čísel list papíru, roztrhat, vyhodit do koše a pokračovat dále V běžném životě odmítají po prvním či druhém listě V experimentální situaci pokračují velmi dlouho (až 6h)

Experimenty v sociální psychologii Druhá polovina 20. století – „zlatý věk sociální psychologie“ Události druhé světové války vedly vědce k zkoumání lidského chování, v 60 letech 20.století velké množství významných sociálně psychologických experimentů PROBLÉM: Etika výzkumu Stanford Prison experiment (Zimbardo) Experiment byl s ohledem na psychický stav účastníků ukončen již po 6 dnech namísto plánovaných 2.týdnů. Dokumentuje význam rolí a sociálního učení

Sociální vliv úvod, slovníček pojmů Sociální vliv = působení jiné osoby či skupiny osob na chování či přesvědčení jedince Formy sociálního vlivu: Normalizace – členové skupiny se ovlivňují vzájemně, formují se skupinové normy a přesvědčení Konformismus– většina ovlivňuje menšinu Vyhovění – jedinec akceptuje žádost jiné osoby Poslušnost – jedinec se podřídí autoritě Inovace – menšina ovlivňuje většinu

Sociální vliv úvod, slovníček pojmů Sociální vliv = působení jiné osoby či skupiny osob na chování či přesvědčení jedince Já říkám bílá nic Vy říkáte černá Já si myslím Typ reakce na sociální vliv podřízení se interioralizace identifikace nezávislost antikonformismus

Sociální vliv otázka k diskuzi Většina osob se poslechne autoritu i v případě, že jim přikazuje udělat něco co může vážně poškodit zdraví či život druhého člověka  pravda  lež

Sociální vliv odpověď Většina osob se poslechne autoritu i v případě, že jim přikazuje udělat něco co může vážně poškodit zdraví či život druhého člověka (pravda) Milgramovi experimenty Experimenty na téma poslušnost. Pokusné osoby přesvědčené, že se účastní experimentu s učením dávají v případě chybné odpovědi žákům zvyšující se elektrické šoky (15 – 450).Většina pokusných osob sleduje experimentátora až do konce stupnice, tj. 450 voltů i přesto, že bylo jasně vyznačeno že šoky této intenzity mohou žáka zabít a přesto, že žáci sténali bolestí a od 300 voltů již nereagovali.

Milgramovi experimenty Faktory Varianty % osob, jež poslechli Původní experiment 63% Prestiž autority Experiment neprobíhá na Univerzitě, ale v kanceláři v centru města 48% Legitimita autority Experimentátor je zřejmě běžný občan 20% Blízkost „žáka“ „Žák“ po celou dobu nevydává žádný zvuk Při 300 voltech „žák“ buší na stěnu „Učitel“ a „žák“ jsou v jedné místnosti 100% 65% 40% Blízkost autority Experimentátor dává instrukce po telefonu Nasazení „učitele“ „Učitel“ přidržuje ruku „žáka“ na elektrodě 30%

Sociální vliv otázka k diskuzi  pravda  lež Většina lidí se nepřizpůsobí většině, jestliže ta se naprosto viditelně mýlí

Sociální vliv odpověď Většina lidí se nepřizpůsobí většině, jestliže ta se naprosto viditelně mýlí (lež) Experimenty S.E. Asche na téma konformismu 76% procent zkoumaných osob se ve svých odpovědích přizpůsobilo ostatním členům skupiny, i přesto že zná správnou odpověď a odpověď ostatních je jasně nesprávná

Aschovi Experimenty 1 2 3 Karta A Karta B

Sociální vliv otázka k diskuzi  pravda  lež Přítomnost obecenstva vede ke zlepšení individuálního výkonu

Sociální vliv odpověď Přítomnost obecenstva vede ke zlepšení individuálního výkonu (lež) Sociální facilitace versus sociální inhibice Soc. facilitace (Triplett, úkoly s rybářským vlascem) Soc. inhibice (Allport, úkoly s násobením)

Sociální facilitace a inhibice Přítomnost publika Zvětšuje se stimulace Častější výskyt dominantní odpovědi Úkol je známý a jednoduchý Nejčastější odpověď je správná Přítomnost obecenstva zlepšuje výkon Sociální facilitace Úkol neznámý a složitý Nejčastější odpověď je chybná Přítomnost obecenstva zhoršuje výkon Sociální inhibice

Prosociální chování otázka k diskuzi Představte si následující situaci. Jste na nádherné pláži. Dívka na vedlejší dece se odejde koupat a na dece nechá své rádio. Několik minut poté přijde muž, který dané rádio odnese. Vy reagujete jako většina ostatních lidí, tj. nereagujete.  pravda  lež

Prosociální chování odpověď Představte si následující situaci. Jste na nádherné pláži. Dívka na vedlejší dece se odejde koupat a na dece nechá své rádio. Několik minut poté přijde muž, který dané rádio odnese. Vy reagujete jako většina ostatních lidí, tj. nereagujete. (pravda) V daném experimentu většina lidí na krádež rádia nijak nereagovala, protože necítili zodpovědnost za věci své sousedky. Pokud je však dívka před svým odchodem požádavla, zda by trochu neohlídali její věci během toho co se bude koupat. Většina lidí při pokusu cizího muže vzít dívčino rádio okamžitě reagovala. Jinak řečeno pro zasáhnutí v situaci, kdy někdo potřebuje pomoci, hraje velkou roli zda cítíme, že jsme za pomoc danému člověku zodpovědni. Důležitost pocitu zodpovědnosti ukazuje tragický případ zavražděné Kitty Genovese.

Difuze odpovědnosti V New Yorku, se dívka jménem Kitty Genovese vracela kolem třetí hodiny ráno k sobě domů, když byla napadena mužem s nožem. Její křik probudil sousedy a vystrašil útočníka tak, že se dal na útěk. Poté co však útočník viděl, že se Kitty nikdo nevydal na pomoc, se vrátil a přes její křik ji brutálně zavraždil. Mezi prvním útiokem a poslední smrtící ránou nožem uběhlo více než půl hodiny během, které se Kitty bránila a volala o pomoc. Přesto nikdo z 38 osob, které útok sledovali ze svého okna nepřišel Kitty na pomoc ani nezavolal policii. Svědkové, kteří poté vypovídali na policii shodně uváděli, že se domnívali, že pomoc již zcela jistě zavolal někdo jiný. Z soc. psychologických výzkumů na toto téma již nyní víme, že pokud situaci v níž někdo jiný potřebuje pomoc, každý z přihlížejících spoléhá, že oběti pomůže někdo jiný a sám nereaguje. Tento jev nazýváme difuze odpovědnosti

Difuze odpovědnosti Epileptický záchvat účastníka elektronické komunikace (Darley, Latané)

Difuze odpovědnosti Experiment s unikajícím kouřem Studenti vyplňující dotazník jsou 6min. Pozorování, přičemž do místnosti uniká kouř. 75% studentů pracujících o samotě nahlásilo podezřelý kouř do 2min. Avšak jen 13% z těch co pracovali ve skupinkách po třech kouř nahlásilo, mnozí pokračovali v práci po celých 6 minut aniž by cokoliv udělali i přesto, že dým byl tak silný, že je nutil kašlat a slzeli jim oči (Darley, Latané) Experiment s pádem experimentátorky Čekající zkoumané osoby zaslechly pád experimentátorky ve vedlejší místnosti a její volání o pomoc. 70% osob čekajících o samotě přispěchalo na pomoc 40% osob čekajících ve skupině přispěchalo na pomoc (Latané, Rodin)

Technika: Návrat z Hrubého vrchu V zimě, koncem ledna, jste se vy a malá skupina méně zkušených horolezců vydali na těžký výstup na Hrubý vrch (2428m) severní stěnou z Hlinské doliny. Je to odlehlá a obtížně přístupná část Vysokých Tater. Po bivakování na sněhu jste ráno v 6:30h zahájili výstup 400m vysokou stěnou, na který potřebujete asi 7hodin. Počasí se však velmi zhoršilo (silný vítr a husté sněžení) a celá skupina se rozhodla pro návrat. Při přípravě na slanění vám spadly dolů dva batohy s výzbrojí a výstrojí. Jste asi 100m pod vrcholem, je okolo 12:30h, sněží, teplota -6°C, a pro obtížný a časově náročný sestup vám zbylo 16 předmětů. Předměty uspořádejte do pořadí podle důležitosti (číslo 1 dáte nejdůležitějšímu předmětu, číslo 2 druhému nejdůležitějšímu atd. až číslo 16 nejméně důležitému předmětu. Pořadí napište do 1. sloupce individuální pořadí, každý je sestaví sám za sebe. Poté vytvořte skupinky po třech až pěti osobách, vytvořte skupinové pořadí a vepište je do 2. sloupce.

Výsledky rozhodování ve skupině Ve většině případů bývá skupinové rozhodování úspěšnější než individuální (sdílení znalostí, zkušeností, schopností,…) V určitých případech však může být skupinové rozhodování méně úspěšné než rozhodnutí individuální. V takovém případě je třeba analyzovat příčiny. Možné důvody špatného skupinového rozhodnutí: skupinová polarizace Skupinové myšlení

Skupinová polarizace Jednotlivci a skupiny rozhodují o míře rizika, které jsou na sebe ochotni přijmout (Stoner) Skupina vybrala riskantnější řešení = risky-shift fenomén Dalšími výzkumy korekce: Diskuze ve skupině generuje extrémnější názory, ať již ve směru k riskantnosti či ve směru k opatrnosti = skupinová polarizace

Skupinová polarizace Skupinové rozhodnutí ovlivňuje: Původní rozhodnutí členů skupiny Skupinová diskuze, ve které účastníci získají další informace a tudíž si ujasní svá stanoviska, jež se tím posunou více k extrému Sociální srovnání – skupinová diskuze každému členu skupiny naznačí zda je sociálně akceptovanější riskovat či být opatrný a tudíž jeho názor se posune skupinově žádoucím směrem.

Skupinové myšlení Skupiny si během svého působení vytvářejí své vlastní normy chování, komunikace, rozhodování,…Jestliže jsou pak skupinové normy velmi silné, mohou způsobit, že se skupina zcela uzavře informacím zvenčí a přijme rozhodnutí, které se posléze ukáže jako katastrofálně neúspěšné (př.neúspěšná invaze na Kubu v zátoce sviní za vlády JFK) Skupinové myšlení může nastav vždy, když jsou splněny následující podmínky: Skupina, která rozhoduje se vyznačuje vysokou soudržností Skupina je izolována od informací zvnějšku Skupina v procesu rozhodování nezvažuje systematicky všechny možnosti Skupina je pod tlakem, protože k rozhodnutí je potřeba dojít rychle Skupina má velmi dominantního a direktivního vůdce

Závěr V druhé polovině 20.století, zejména v jejích 60letech se vlivem tragických událostí druhé světové války uskutečnilo množství nesmírně zajímavých sociálně-psychologických experimentů, které nám poodhalily roušku tajemství lidského chování. Poznáním sociálních kontextů, toho jak nás kultura, společnosti či sociální skupina ovlivňuje poznáme lépe sami sebe a můžeme se přiblížit k pochopení chování lidí ve svém okolí.

Použitá literatura Bédard,L., Déziel,J., Lamarche, L.: Introduction à la psychologie sociale, ERPI 2006 Hayesová, N.: Základy sociální psychologie, Portál 1998