Velkomoravská říše Tvůrcem nejstaršího slovanského písma hlaholice (glagolica) byl soluňský učenec Konstantin Filosof (později přijal jméno Kyrillos - Cyril), který přišel se svým bratrem Metodějem kolem roku 855 do Velkomoravské říše, aby šířil křesťanství mezi západními Slovany. O jejich příchod požádal kníže Rostislav byzantského císaře Michala III. z politických důvodů, neboť našim národům hrozila od franckých kněží germanizace. Konstantin použil běžné malé řecké písmo, doplnil několika znaky hebrejsko-samuritskými a do staroslovanského jazyka, který byl podobný staročeštině, přeložil z řečtiny část bible a náboženské knihy. Hlaholice měla dvě formy: okrouhlou a hranatou. Bylo to písmo velmi složité, mělo 43 znaků a jeho čitelnost byla obtížná. Hlaholice se v Čechách udržela asi do 11.století. Nejprve paralelně s latinkou, později se od jejího užívání upustilo. Ve starém Velkém Bulharsku, kam po odchodu z Čech Metoděj přišel, se vedle hlaholice rozšířila praktičtější kyrilice. Svůj název dostalo toto písmo na počest Cyrila, který byl prohlášen za svatého. Odtud se kyrilice šířila do Srbska, na Ukrajinu a do Ruska. Ruská azbuka vychází z kyrilice, která se na ukrajině a v Rusku již vyvíjela samostatně. Sloužila hlavně k psaní náboženských knih a textů. Říkalo se jí ustav. V roce 1708 nechal car Petr Veliký písmo zjednodušit podle latinkových vzorů v novou občanskou abecedu a nazval ji graždanka. Ta se používá v podstatě dodnes. Vznik nelze přesně datovat, ale asi okolo r.833 Panovníci: Mojmír I. – do r.846 Rastislav – do r.870 Svatopluk – od r.871 do 894 Mojmír II. – od r.894 do 906 Konstantin (Cyril) a Metoděj – 863  přišli na VM Bratři ze Soluně Pozváni Rastislavem, aby šířili křesťanství (Zjisti proč.) Sestavili písmo – hlaholici Vytvořili jazyk – staroslověnština Učili číst a psát Nejrozsáhlejší hradiště: Uherské Hradiště Valy u Mikulčic Nitra Břeclav Děvin Rozpad říše – 906

Jádro a největší územní rozsah Velké Moravy za vlády Svatoplukovy (871-894) 1. Staré Město - Uherské Hradiště  2. Mikulčice  3. Břeclav - Pohansko  4.  Nitra  5. Znojmo - Hradiště  6. Olomouc  7. Brno  8. Bratislava - hrad  9. Praha  10. Wislica  11. Zemplín  12. Regensburg  13. Passau  14. Salzburg  15. Aquileia  16. Sriemská Mitrovica (Syrmium)  Jádro velké Moravy je šedou barvou  Největší rozsah Velkomoravské říše - bílá barva 

…Vídím měto veliké, jehož sláva hvezd se dotýká… Počátky Českého státu …Vídím měto veliké, jehož sláva hvezd se dotýká… …v lese na soutoku řeky Vltavy a potoku Brusnice, pracuje člověk, který tesá práh domu. A tak nazvou hrad, jenž nechají vystavět Prahou… Čechy – původně součást Velkomoravské říše. Praha – nejvýznamnější z hradišť, podle pověsti ji založila kněžna Libuše, která si vzala Přemysla Oráče (proto si čeští vládcové říkali Přemyslovci) Ještě před pádem VM ovládli Čechové okolní kmeny a dali tak jméno celému státu Hlavně po r.900 vedli boje se sousedy (Sasové, Bavorové) Pokud byli poraženi – museli se vykupovat dobytkem a stříbrem. Západní sousedé se rovněž snažili o šíření západního – latinského křesťanství. Češi zástupcům germánských knížectví nerozuměli – proto je nazývali Němci (od slova němý) Přemyslovci nebyli jednotni v názoru jak germánskému ovlivňování čelit. Spor vyvrcholil v r.935 kdy dal Boleslav zabít svého bratra Václava a stal se na více než 30 let knížetem. (Václav i Boleslav byli vnuci Bořivoje) Boleslav uzavřel mír se sousedy a upevnil knížecí moc. V této cestě pokračoval Boleslav II. R.973 získal souhlas od papeže a založil biskupství v Praze R.995 nechal vyvraždit Slavníkovce, kteří se snažili o vlastí stát ve východních Čechách. Sjednotil tak Čechy. Kosmas *1045 † 1125 Třídílná kronika česká – psána latinsky I.díl – příchod praotce Čecha II.díl – od konce 9.století III.díl – události za Kosmova života