SCHOLÉ AŘG ČR Přerov, 4. března 2013 Dag Hrubý, M. M. edukátor transmisivní industriální školy empirik starodávného typu AŘG ČR Přerov, 4. března 2013

Pozdrav matematiků ABERO Sestrojte trojúhelník ABC, je-li dáno (a, b, ) - poloměr kružnice vepsané (a, b, ρ) (a, b, c) c=c(a,b,ρ) c3-(a+b)c2-[(a-b)2-4ρ2]c+[(a-b)2+4ρ2](a+b)=0 Trisekce úhlu Reduplikace krychle Kvadratura kruhu

Domácí ekonomická rada – DER Mařenka chybí – neumí ještě sedět

1.ÚT 2. ÚT 3. ÚT

G68 Gymnasium Ve školním roce 1968/1969 217 škol 8,87 třídy/škola 59 882 studentů

Naše doba Jsme nuceni přijímat hodnotové systémy postindustriální civilizace, zatímco v srdci nám zůstávají hodnoty sdílené našimi předky. To je klíčový konflikt naší doby. Zdroj: Evropa za časů cholery. LN sobota 5. ledna 2013, Pavel Kalina, kunsthistorik

Ούδείς άγεωμέτρητος εισίτω

Άκαδήμεια - Academia Platonica Ἀκάδημος – Akademos 387 př. n. l. – 2013 2400 529 Justinián

Platonova tělesa

Muchtasar min hisáb al džabr wal-muqábala Abú Abdalláh Muhammad ibn Músá al-Chvárizmí al-Mádžusí (asi 780-asi 850) بو عبد الله محمد بن موسى الخوارزمي ابو جعف Algebraický traktát Muchtasar min hisáb al džabr wal-muqábala „Stručné shrnutí o redukci a vzájemném rušení“ algebraický traktát se zachoval v původním arabském znění Aritmetický traktát Kitáb al-džám'a wa-l-tafríq bil-hisáb al-hindi „Kniha o indickém počítání“ aritmetický traktát se nezachoval v původním arabském znění nejstarší latinský překlad z poloviny XII. století je uložen v knihovně University of Cambridge, český překlad poprvé v historii (2013) Multikulturismus (Německo, Marseille), Al Chvárizmí str. 24, 29

1989/1990 Ve školním roce 1989/1990 bylo v Československu 225 Gymnázií/369 101 371 375 Středních odborných škol/978 186 476 646 Středních odborných učilišť 338 175 1246/1021 626 022 1347 Školní rok 2012/2013 430 205 (bez NG) 16% Gymnázia 21 % Gymnázia 90 464 30% SOŠ 79% Odborné školy 339 741 54% SOU V maturitních oborech bylo 46% žáků. 470 754 (včetně G68)

Krize v jaké společnosti žijeme (post-mo nebo post-ko) Praha – Vlachovka, květen 2011, XXII vzdělaností struktura společnosti, jak vznikla (Vzdělanostní společnost? Chrám, výtah, pojišťovna. Jan Keller, str. 9 ) krize (dopis profesora Gozzechina z Mohuče žáku Vacherovi z Lutychu, str. 63) krize autority omyly pedagogiky (Hanah Arendtová str. 159) hra, práce (pivo, připomenout J. A. Komenského, str. 47 ) náhrada učení činností, náhrada práce hrou studenti vědí méně z historie, méně z matematiky, méně z literatury, méně ze zeměpisu …, všude jsou k dispozici data, ale nikdo nic neví, informace není totéž co znalosti, a už vůbec ne totéž co moudrost

Podíl lidí s různým stupněm vzdělání Země Vysokoškoláci Středoškoláci Základní vzdělání Velká Británie 26,23 56,50 17,30 Estonsko 24,37 51,63 24,00 Finsko 24,30 37,87 37,80 Dánsko 23,60 48,67 27,73 Švédsko 22,33 51,97 25,67 Kypr 22,30 33,97 43,77 Belgie 21,63 30,50 47,87 Irsko 20,67 35,50 43,83 Nizozemsko 19,70 40,20 40,10 Španělsko 19,07 17,03 63,93 Francie 18,57 35,23 46,20 Německo 18,47 54,27 27,27

Podíl lidí s různým stupněm vzdělání Země Vysokoškoláci Středoškoláci Základní vzdělání Litva 17,37 50,53 32,10 Lotyšsko 14,97 54,50 30,53 Lucembursko 13,57 43,60 42,80 Rakousko 12,80 56,03 31,17 Řecko 12,30 31,47 56,23 Slovinsko 11,87 56,57 31,60 Maďarsko 11,77 51,20 36,97 Polsko 9,90 58,90 31,23 Česká republika 9,47 67,90 22,67 Slovensko 8,40 64,73 26,90 Malta 7,77 11,30 81,00 Itálie 7,53 % 29,93 % 62,50 % Portugalsko 7,30 % 11,93 % 80,73 %

Klíčová slova Důchodce (po roce 2050) DUM (80 g/m2) Základní škola (1953, 2. stupeň, G68) Celoživotní vzdělávání (Pinc, str. 12, Keller str. 103) Vzdělávací politika (zvolení politici, experti) Všeobecné vzdělávání Strategický školský dokument ČR Evidence-based education (edukace založená na důkazech) Maturitní zkouška

Základní školy organizační spojení 1. a 2. stupně školního vzdělávání a vytvoření jedné instituce základní školy nemá ve struktuře vzdělávacího systému v českém prostředí, podobně jako ve většině vzdělávacích systémů v Evropě, hluboké historické zakotvení ve vývoji základního všeobecného hromadného vzdělávání představuje relativně nedlouhé období model základní školy spojující oba stupně v jedné instituci byl u nás zaveden v polovině minulého století politickým zásahem do vzdělávacího systému zákon č. 31/1953 Sb. ze dne 24. dubna 1953, přičinlivé rozpracování stranického usnesení, zákon programově přetrhával veškeré tradice československého školství, maximální sovětizace organizačních principů, metod i obsahu výuky, zrušena gymnázia (v závěru příprav zákona odvolán Zdeněk Nejedlý, přípravy zákona dokončil Ernest Sýkora) namísto obecných a měšťanských škol byly vytvořeny osmileté základní školy zrušeny pedagogické fakulty, příprava učitelů vyňata z kompetence univerzit definitivní oproštění od tradic buržoazního školského systému Zdroj: Walterová, E. a kol.: Dva světy základní školy. Karolinum, Praha 2011. Morkes, F.: Kapitoly o školství, o ministerstvu a jeho představitelích. Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze

Základní školy 2012/2013 Školy/žáci: 4 095 807 950 197,3 Zřizovatel veřejný 3 962 795 210 200,7 obec 3 634 773 528 212,9 kraj 282 20 338 72,1 MŠMT 46 1 344 29,2 soukromník 91 7 017 77,1 církev 42 5 723 136,3 Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Základní školy 2012/2013 Počet žáků školy Počet škol 501-550 100 551-600 77 601-650 71 651-700 48 701-750 19 751-800 11 801-850 6 851-900 5 901-950 3 Počet žáků školy Počet škol do 50 1 323 32,3 % 51-100 493 44,3 % 101-150 382 53,3 % 151-200 342 62,0 % 201-250 250 68,1 % 251-300 221 73,5 % 301-350 210 78,7 % 351-400 196 83,4 % 401-450 178 451-500 160 Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Kolik německých žáků musí opakovat ročník Zdroj: Studie PISA/OCED, MF Dnes, 14. července 2002

Všeobecné vzdělání do konce 18. století nebyl pojem všeobecné vzdělání součástí odborné pedagogické terminologie pojem všeobecné vzdělání ve smyslu kultivace člověka se tvořil jako protiklad vyzbrojování člověka užitečnými, speciálními a v praxi použitelnými vědomostmi nechtěl být vzděláním účelovým,užitečným pro přípravu k povolání všestranný rozvoj schopností nechtěl mít nic společného s přípravou pro konkrétní životní potřeby

Účast na všeobecném vzdělání Zdroj: European Commission, 2003

Dokumenty 1990-2010 1989 usnesení vlády 66/1989 k souhrnné zprávě k analýze československé výchovně vzdělávací soustavy náměty na bezprostřední opatření v oblasti vysokého školství, OF, 6. 12. usnesení OF SŠ a SO, 7. 12. prohlášení OF ZŠ, 16. 12. 1990 novela školského zákona 171/1990 Sb. (111/1998 Sb.), 8 let nový vysokoškolský zákon 172/1990 Sb. (561/2004 Sb.), 14 let schváleno FS s vyměněnými poslanci (Z. Jičínský), diskreditace v zahraničí výše uvedené nedemokratické rozhodnutí umožnilo rychlé rozhodnutí po prvních demokratických volbách v červnu 1990 se vše zkomplikovalo, dohoda se stala obtížná, ne-li nemožná oba zákony měly být provizoriem maximálně na dva roky Program změn ve vzdělávací soustavě (usnesení vlády ČR 157/1990, 23. 5.) Ekonomická výzva kvalifikačnímu potenciálu ČSSR (Pick, M., Prognostický ústav ČSAV)

Dokumenty 1990-2010 1991 Koncepce vzdělávání v České republice, JČMF Stavební kameny programu IDEA pro české školství. Vytyčení hlavních předpokladů pro přirozený rozvoj českého školství, IDEA Návrh projektu transformace výchovně vzdělávací soustavy, MŠMT Svoboda ve vzdělání a česká škola. Návrh projektu změny vzdělávacího systému v České republice, NEMES Rozvaha o školství a vzdělanosti a jejich dalším vývoji v Českých zemích (Kotásek) Budoucnost vzdělávání a školství v obnovené demokratické společnosti a ve sjednocují se Evropě (Kotásek, soubor expertíz, Praha, 450 stran) Návrh hlavních směrů rozvoje československé vzdělávací soustavy (SRPŠ, Praha) Obnova vzdělávací soustavy ČR (Projekt, Program EU Phare, Praha) Poznámky k reformě vzdělávací soustavy (VV – nezávislá revue pro výchovu a vzdělání, č. 7) Školství a vzdělávání v ČSFR (Světová banka, expertíza B. Sinclaire, Praha) Vysoké školy a věda v ČSFR (Světová banka, expertíza M. Harbison, Praha)

Dokumenty 1990-2010 1992 Program rozvoje výchovně vzdělávací soustavy v České republice (1. krok, Praha, ÚIV leden 1992) České a slovenské vysoké školství (společná konference ČSFR a OECD, Praha, CSVŠ) Doporučení nezávislé pracovní skupiny pro zpracování školského programu (ÚIV, Praha) Zpráva o strategiích inovace českého vzdělávacího systému a hlavních důsledcích pro organizaci školství (MŠMT, duben) Zpráva o obrysech strategie obnovy českého školství pro MŠMT (Hobéon: Vyzvání budoucnosti, Praha, říjen) Program transformace vzdělávací soustavy (Podklad pro zahájení diskuse o proměně českého školství, MŠMT, listopad) Koncepce rozvoje vysokých škol v ČR pro období 1992-1997 (Rada vysokých škol, Praha, prosinec)

Dokumenty 1990-2010 1993 Hlavní zásady transformace školství ČR (MŠMT, březen) Strategická studie odborného vzdělávání (Phare LMR, Birks, Sinclair) Návrh zásad ústavního zákona, kterým se mění Listina základních práv a svobod a návrh zásad zákona o vzdělávání (MŠMT, září) Návrh zásad zákona o systému státní podpory studentů vysokoškolského studia a školném (MŠMT, říjen) Rámcový program transformace českého školství (MŠMT, říjen) Východiska, vize a transformace českého školství (listopad) Návrh pojetí obecné školy (Piťha, Helus, Praha, Portál) Zásady realizace svobody vzdělávání v české škole (Nemes, UN č. 36)

Dokumenty 1990-2010 1994 Návrh zásad zákona o předškolním, základním, středním a vyšším vzdělávání (MŠMT, únor) „Školský zákon“. Návrh pojetí stěžejních částí. (Komise pro otázky transformace školství VVVKMT PS Parlamentu ČR, březen) Kvalita a zodpovědnost. Program rozvoje vzdělávací soustavy ČR (MŠMT, říjen) Návrh pojetí občanské školy (Piťha, Helus, Praha, Portál) Rozvoj vzdělávací politiky (Kalous, J., Phare res: obnova vzdělávací soustavy ČR) Jak měnit a rozvíjet vlastní školu (Nemes, Praha, Strom) Zásady rozvoje české vzdělávací soustavy (Otevřenost, rozmanitost a kvalita. Dokument komise pro otázky transformace školství VVVKMT PS Parlamentu ČR, UN č. 14) Stručný nástin transformace školství (Bárta, K., UN č. 17) Návrh transformační školské politiky (UN č. 27) Politika a programy vzdělávání dospělých (AFPA, NVF, prosinec)

Dokumenty 1990-2010 1995 Živá škola (Praha, Nadace Škola pro děti) Program „Učitel“ (listopad 1995) Zdravá mateřské škola (Praha, Portál) 1996 Celoživotní učení pro všechny (Společné usnesení z jednání ministrů školství OECD, Paříž leden) Zpráva o národní politice ve vzdělávání: ČR (Praha, ÚIV, OECD) 1997 Od pilotních škol k reformní strategii (Výstupy programu Phare Reforma odborného vzdělávání, Praha, Fragment) VET reform policies in the Czech Republic (Kalous, J., Grootings, P., European Journal of Education, Vol. 32, No. 3) Koncepce rozvoje vysokých škol v ČR pro období 1992-1997 (Rada vysokých škol, Praha, prosinec)

Dokumenty 1990-2010 1998 Vzděláváním k prosperitě: na cestě k učící se společnosti (Podklad k veřejné diskusi, Praha, Fragment) Program transformace odborného vzdělávání. Další kroky transformace (Praha, NVF) Program podpory zdraví ve škole (Havlínová, Praha, Portál) Návrh strategie reformy veřejné správy (Praha, NVF, říjen) 1999 Dřevičská výzva(březen) Priority pro českou vzdělávací politiku (Mimořádné zasedání Výboru pro vzdělávání OECD, Praha, 26.-27. dubna, ÚIV ) Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR (Usnesení vlády č. 277 ze 7. 4.)

Dokumenty 1990-2010 1999 Národní plán zaměstnanosti (Usnesení vlády č. 418 z 5. 5) Státní informační politika „Cesta k informační společnosti“ (Usnesení vlády č. 525 z 31. 5.) Strategie regionálního rozvoje v ČR (Usnesení vlády č. 713 ze 14. 7.) Národní rozvojový plán (Usnesení vlády č. 714 z 14. 7) Sektorový operační program Konkurenceschopnost (Usnesení vlády č. 1090 z 18.10) Czech Republic – Toward EU Accession (The World Bank, Washington) Sektorový operační plán rozvoje lidských zdrojů (Usnesení vlády č. 1363 z 22. 12) České vzdělání a Evropa. Strategie rozvoje lidských zdrojů při vstupu do Evropské unie.(Praha, ÚIV, „Zelená kniha“) 2000 Národní program pro přípravu členství v EU. (Usnesení vlády č. 16 z 5. 1.) Národní politika výzkumu a výboje ČR. (Usnesení vlády č. 16 z 5. 1.)

Dokumenty 1990-2010 2000 Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání (Usnesení vlády č. 351 z 10. 4.) Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol (Dlouhodobý záměr ministerstva, MŠMT, květen) Národní program rozvoje vzdělávání (Bílá kniha, MŠMT, září, Usnesení vlády č. 277 ze dne 7. dubna 1999)

Dokumenty 1990-2010 Dlouhodobé záměry rozvoje vzdělávací soustavy 2002-2005 2005-2007 2007-2011 2011-2015 Dlouhodobé záměry pro oblast vysokých škol 2000-2005 2006-2010

Neexistence národního kurikula Národní kurikulum Neexistence národního kurikula je největší slabina probíhající reformy str.74

Scénář budoucnosti všeobecného vzdělávání Kotásek, J.: Modely školy budoucnosti. In: Rozvoj národní vzdělanosti a vzdělávání učitelů v evropském kontextu I. Praha, UK PedF 2002, s. 8-24. Kotásek, J.: Budoucnost školy a vzdělávání. In: Úloha školy v rozvoji vzdělanosti . 2. díl. Brno, Paido 2004, s. 441-484 OECD: What Schools for the Future? Paris, OECD 2001 Udržování byrokraticky řízených systémů tradiční model školy, status quo, pokračování současného stavu Školy jako organizace zaměřené na procesy učení model učí se školy, rescholarizace, posilování funkcí školy Školy jako hlavní střediska společenského života obcí model komunitní školy, rescholarizace, posilování funkcí školy Sítě učících se v podmínkách společnosti sítí učební sítě, descholarizace, zanikání funkcí školy Uplatňování tržních principů ve vzdělávání tržní model školy, descholarizace, zanikání funkcí školy Pokračování odlivu z učitelství krizový model školy, descholarizace, zanikání funkcí školy

IEA International Association for the Evaluation of Educational Achievment konsorcium národních výzkumných institucí, založeno 1958 Trends in Mathematics and Science Study – TIMSS (1995, 1999, 2003, 2007, 2011) Progress in International Reading Literacy – PIRLS (2001, 2006, 2011) International Computer and Information Literacy Study – ICILS (2013, proběhlo 2012)

OCED Organisation for Economic Co-operation and Development založeno 1961, 30 členů, spolupráce s dalšími 70 za oblast vzdělávání zodpovědné Ředitelství pro vzdělávání (Directorate for Education - DoE) ETP Education and Training Policy CERI Centre for Educational Research and Innovation INES Indicators of Education Systems IMHE Programme on Institutional Management in Higher Education PEB Programme on Educational Building NME Unit for Co-operation with Non-Member Economies TALIS Teaching and Learning International Survey (2008, 2013) PISA Programme for International Student Assessment (2000, 2003, 2006, 2009,)

ORBIS SCHOLAE ROČNÍK 5 / ČÍSLO 1 / 2011 Dvacet let českého školství optikou teorií změny vzdělávání v postsocialistických zemích David Greger PISA v kritickej perspektíve Ondrej Kaščák, Branislav Pupala PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda? Stanislav Štech Výsledky PISA by neměly být důvodem k didaktickým, natož politickým opatřením.

Základní školy 2012/2013 Základní školy celkem: Průměrný počet žáků na školu 197,3 Průměrný počet žáků na třídu 19,4 Průměrný počet tříd na školu 10,4 Průměrný počet žáků na úvazek 14,0 Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Základní školy 2012/2013 Základní školy, 1. stupeň: Průměrný počet žáků na školu 119,9 Průměrný počet žáků na třídu 19,4 Průměrný počet tříd na školu 6,2 Průměrný počet žáků na úvazek 17,2 Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Základní školy 2012/2013 Základní školy, 2. stupeň: Průměrný počet žáků na školu 117,7 Průměrný počet žáků na třídu 19,3 Průměrný počet tříd na školu 6,1 Průměrný počet žáků na úvazek 10,9 Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Základní školy 2012/2013 Povinná školní docházka: Žáci celkem 848 755 Žáci základních škol 807 950 1. stupeň 488 106 2. stupeň 319 844 Žáci SŠ a konzervatoří 40 805 11,31 % (odpovídající 6. – 9. ročník ZŠ) Zdroj: Informační datová svodka – výkony regionálního školství 2012/13, MŠMT – prosinec 2012

Hannah Arendtová Ve výchově je zdrojem autority přijetí odpovědnosti za svět. Autorita vychovatele a kvalifikace učitele jsou dvě různé věci. Autorita vyžaduje určitou kvalifikaci, ale kvalifikace sama, i sebelepší, nemůže zaručit autoritu. Učitel se kvalifikuje tím, že má znalosti o světě a je schopen je předávat druhým, ale má autoritu jen v té míře, v níž přijímá zodpovědnost za svět. Před dítětem je vychovatel jakýmsi zástupcem všech dospělých občanů; ukazuje mu věci ve světě a říká - tak to je náš svět.