Hodnocení krajinných změn, příklad z ČR Kateřina Jačková katerina.jackova@ufa.cas.cz UFA AV ČR PřF UK v Praze

Krajinné změny V posledních desetiletích výrazné změny v krajině, změna plnění krajinných funkcí Stav současné krajiny = výslednice procesů (zjm socioekonomických) v minulosti Nutnost monitoringu a hodnocení kr.změn (KP a ÚP) Indikátor – dílčí kvant. informace o zájmovém území, která odráží širší stav sledovaného procesu či jevu (kr.fce, změna apod.)

Krajinná struktura GIS, DPZ Metriky krajinné struktury – kvantifikace specifického uspořádání plošek, tříd, celé krajiny Úroveň: 1.plošky 2.třídy

Příklad strukturních metrik Zátěž Indikátor Jednotka Funkce Vysvětlení Land use Plocha zemědělské půdy % Habitat function pressures Podíl zemědělské půdy vzrůstá na úkor lesů a ostatních přírodních ploch Recreation function pressures Vzrůst podílu zemědělské půdy a průměrné velikostí polí ohrožuje lesy a ostatní přírodní plochy (velká pole směřují k méně strukturované a diverzifikované krajině), které jsou vysoce ceněny turisty. Průměrná velikost pole ha Mnoho druhů je závislých na rozhraní mezi zemědělskými poly, poli a přírodními plochami (délka rozhraní je negativně ovlivněna vzrůstem průměrné velikosti pole) Land management Celková délka 2m širokých nekultivovaných okrajů polí m Zpravidla je většina druhové bohatosti na polích závislá právě na polních okrajích. xxx

Případová studie: Srovnání změn v krajině uvnitř a vně chráněných území v zázemí Prahy mezi lety 1990 a 2006

Cíl, hypotézy Zhodnocení změn LC a krajinné struktury v JZ zázemí Prahy → výrazný socioekonomický tlak (poloha, dálnice D5) → přírodně cenné oblasti (CHKO) Zda-li a jak se liší krajinné změny v obcích uvnitř a vně chráněná území v JZ zázemí Prahy v časovém rozmezí 1990 - 2006? Hypotéza – v CHKO nižší gradient změn než v běžné kulturní krajině

Metodika A.Výběr a přesné vymezení modelových území Vybráno 25obcí Modelové plochy = obce a jejich nejbližší okolí splňující zadaná kritéria Časová dostupnost – 10 až 20 minut autem do Prahy Vzdálenost od D5 – maximálně 10km Minimální vzdálenost mezi modelovými územími 1,2km (zamezení překryvu) → potenciálně stejná intenzita suburbanizačních a dalších souvisejících procesů. Vybráno 25obcí Time accessibility: each study site was located in the same zone of time accessibility to Prague. The threshold interval was set from 10 to 20 minutes by car; it represents fast access to the metropolis for suburban inhabitants. It was based on the map of time accessibility in Hrnčiarová et al. (2010). To compare municipalities´ landscape structure objectively, their spatial extent should differ neither in the extent nor in the shape. Therefore, a circular buffer zone around each municipality´s point of gravity was applied for the precise definition of extent of each study site. Regarding parameters of used spatial data (Corine Land Cover; see below); the circular buffer zone was set to 5 sq. km. Thus, the distance among study sites (1,2 km) prevented overlapping. (i.e. circular buffer zones).

(i) study municipalities lying inside PLAs (protected landscape areas): 13 municipalities, and (ii) study municipalities lying outside PLAs: 12.

Metodika B Kvantifikace krajinné struktury Corine Land Cover 1990 a 2006 (Landsat, 1:100 000, min 25ha, 44 tříd) Výběr metrik: korelace v 1990 (Spearmanův pořadový korelační koef.), interpretační hodnota, literatura Počet plošek, Počet tříd, Průměrná velikost plošky, Celková délka okrajů, Medián velikosti plošek, Prům. „radius of gyration“, Prům.index tvaru, Prům.fraktální index, Shannonův index diverzity.

Metodika C Statistické testování hypotézy Redundanční analýza s Monte Carlo permutačním testem (lineární ordinační metoda), α=0.05 → Jak příslušnost modelového území ovlivňuje kompozici LC a krajinnou strukturu v 1990 a 2006? → Testování krajinných změn mezi 1990-2006 ve dvou typech modelových územích + jejich vzájemné srovnání