Geologická víkendovka – expedice Kozákov 13. – 15. dubna 2012 nahlédnutí do světa skal, balvanů, valounů, šutrů a jiného - nám drahého kamení

Ubytování ve skautské základně v Turnově za všechny výstižně zhodnotila Štěpánka: „Když někam přijedu, trvá mi nějakou chvíli než se mi tam začne líbit. Tady se mi líbí hned „

Vyhřátá klubovna na hraní a spaní s hlavou skoro v oblacích

Kolem nás zprava Jizera - zleva Jizera a uprostřed nádherná sosna hučení splavu – večerní planutí ohně a sobotní večerní závod s plavajícím míčem - v nerovném zápasu pádící řeky se Sašiným balónem ve spárech a skupinovým tryskem pobřežního davu, jednoznačně vyhrál vodní živel fotka z utkání není, tak alespoň kousek po závodové atmosféry

Sobotní výprava na Kozákov přes Klokočské skály - už tady jsme nalézali pověstné kozákovské drahokamy – nebyly zatím ukryté ve vyvřelinách, ale v tajenkách hádanek a testíků

Pískovcoví sloni v Klokočkách nám nabídli svoje vyhřáté hřbety a převáděli jakou práci jim dalo než vyrostli a usadili se nebo nejdřív se usadili a pak vyrostli každopádně jim to oboje trvalo dýl než nám

Průzkum skal jsme prováděli důkladně vylézali – prolézali – nakukovali – přeskakovali a … zjistili jsme, že je to tu skoro samej pískovec

Z vyhlídek jsme už dohlédli až na pověstmi opředený Kozákov. Jméno prý dostal na věčnou památku chudinky neposlušné kozy, po které naštvaný pasáček mrštil šutrem – teda „drahým“ šutrem …

Taktická porada „červeňáků“ před postřehovou hrou u Rotštejna a pozorovatelé na svých stanovištích

Skalní hrad Rotštejn a závěrečná hra v Klokočkách pak už na nás za odměnu čekal …

… zasloužený čokoládový doping u pohádkového domečku před stoupáním na Kozákov

Čmelák Brunda – petrklíče a sasanky – žádné ploty jen volná krajina

V jsme přes Drábovnu dobyli vrchol Kozákova a byli jsme 744 m vysoko - zasněžené Krkonoše už byly trochu v mlze, rozhledna zavřená, ale nám to vůbec nevadilo – byl to totiž moc prima den

Pověsti o drahém kamení na Kozákově nelhaly - pan Votrubec nám ukázal vlastnoručně nasbírané jaspisy, acháty, ametysty… vysvětlil nám, co se může stát když polezeme v lomu pod skálu a pustil nás s kutací výbavou do terénu …

… my jsme to pro sychr ještě před tím pořádně okoukli a zkonzultovali už nalezené vzácnosti

Meluzínští geologové ve Votrubcově lomu

Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím, k nohám ti dám zlaté pruty nebo se vůbec nevrátím … Jo, jo, „zlatá horečka“ nás zachvátila skoro stejně jako bychom byli na Aljašce. Vítr krutý nebyl jen nám do toho hledání začalo trochu poprchávat …

Naše nejlepší úlovky po opracování panem Votrubcem jaspis a achát

Šťastná Saška se svými „drahokamy“ a kolektivní úsilí při opracování na bruskách s ručním pohonem

… no a pak zazvonil zvonec a té pohádky byl konec … … tak hodně úsměvů, meluzíňata …