Socioekonomická geografie Přednáška č. 3 Úvod do geografie průmyslu
Literatura k tématu L. Krajíček: Geografie průmyslu, Praha 1982 J.Vencálek: Socioekonomická geografie 1, Ostrava, 1991 E. Cihelková – Světová ekonomika – regiony a integrace. GP, Praha, 2004. V. Hrala – Geografie světového hospodářství. VŠE, Praha, 2000. DICKEN, P.: Global shift: the internationalization of economic activity. New York, 1992
Definice geografie průmyslu Zabývá se studiem prostorové organizace průmyslových aktivit a principy jejich fungování. Během jejího vývoje se přešlo od statického popisu k dynamickému hodnocení vztahů.
Proč je průmysl významný… Hospodářský aspekt (výrazná složka NH, zaměstnanost, HDP, dopad na politický vliv…) Společenský aspekt (industrializace, deindustrializace, …) Prostorový aspekt („nárok“ na prostor (brownfields v. greenfields, doprovodné procesy – např. urbanizace) Environmentální aspekt (ŽP) Technologický aspekt (inovace)
Co řadíme do průmyslu Těžba nerostných surovin a paliv Zpracování surovin a zemědělských produktů Vybrané opravárenské činnosti Výroba a rozvod energií
Dělení průmyslu Dle užití finálních výrobků: Lehký průmysl – výroba převážně předmětů osobní spotřeby (potravinářský, textilní, obuvnický….) Těžký průmysl – výroba výrobních prostředků (hutnický, část strojírenského, chemický…) Dle odvětví: Strojírenský, chemický, potravinářský….. (OKEČ)
OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností, vede Český statistický úřad Příklad z oblasti průmyslu 15 - Výroba potravinářských výrobků a nápojů 16 - Výroba tabákových výrobků 17 - Výroba textilií a textilních výrobků 18 - Výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 19 - Činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi 20 - Zpracování dřeva …
Vývoj ZP v ČR Odvětví průmyslu (zkrácený název) OKEČ Rok 1989 Rok 1999 Absolutně relativně absolutně Potravinářský 15, 16 144959 7,8 146472 11,3 Textilní 17, 18, 19 278095 15,0 149830 11,6 Dřevozpracující 20, 21, 22, 36 186243 10,1 194111 Chemický 23, 24, 25 118971 6,4 101859 7,9 Skla a stavebních hmot 26 123023 6,6 78024 6,0 Hutnický 27, 28, 37 255498 13,8 235419 18,2 Strojírenský 29, 34, 35 593573 32,0 239814 18,5 Elektrotechnický 30, 31, 32, 33 152072 8,2 149074 11,5 Celkem 1852434 100,0 1294603
Principy průmyslové produkce Průmyslová výroba je značně koncentrovaná, spotřeba výstupů je značně disperzní Značná propojenost mezi industrializačními a urbanizačními procesy Průmysl je významným faktorem pohybu pracovních sil (např. denní dojížďka) Lokalizace nových průmyslových aktivit je stále více ovlivňována mezinárodní dělbou práce a procesy evropské integrace a globalizace Význam jednotlivých odvětví průmyslu je značně proměnlivý v čase
Vývojové fáze průmyslu Období Vynálezy, inovace Vyvolané účinky První průmyslová revoluce Konec 18. stol parní stroj, strojová výroba textilní průmysl. metalurgie Vznik železnice Druhá pol.20 stol. lokomotiva, koleje hutnictví Druhá průmyslová revoluce Zač.20 stol. elektrický a zážehový motor elektromechanik, automobily, chemie Vědeckotechnická revoluce Po 2. svět. válce jaderná fyzika, syntetická chemie Jaderná energetika, vlákna Počítačová revoluce Od.70 let mikroelektronika robotizace, biotechnologie
Fordismus v. Postfordismus Standardizované zboží Velkosériová výroba Speciální stroje Výpadky při rekonstrukci, selhání, chybějících vstupech Velké sklady Kontrola kvality ex post Vertikální integrace podniků Pestrost zboží Malosériová výroba Flexibilní technologie Málo výpadků z důvodů flexibility Just in time Kontrola kvality během výroby Vyčleňování aktivit z podniků
New industrial spaces sektor charakteristika příklady designersky vyspělý průmysl Kvalitativně dokonalé výrobky, mezipodnikové sítě, transfer technologií Třetí Itálie, Baden - Würtenberg Průmysl s vyspělými technologiemi Výzkum, vývoj, spin-offs, inovační sítě, rizikový kapitál Sillcon Valley, Cambridge, Oxford, Mnichov Podnikatelské služby Vysoká specializace, diverzifikovaný pracovní trh, koexistence mnoha podniků Londýn, New York, Frankfurt, Tokio
Základní teorie lokalizace Weberův koncept – zač.20. Stol, rozhodující faktor dopravní náklady ve vztahu na místo spotřeby, místo výroby a zdroj surovin Teorie pólů růstu – Perroux, 1940, hnací jednotky vytvářejí póly růstu Územně výrobní komplex – Kolosovskij, 1958, princip technologické návaznosti výrob (černé uhlí – metalurgie, Ostravsko) Více příští přednáška…
Geografické metody hodnocení průmyslu Velikost průmyslu – počet pracovníků, hodnota prostředků, výroba, kapacita strojů, podíl na HDP Struktura průmyslu – podíl odvětví na zaměstnanosti, objemu výroby Geografická koncentrace průmyslu – hustota na km2 , areály územní koncentrace, specializace průmyslu
Nejvýznamnější odvětví – strojírenský průmysl Nejvýznamnější průmyslové odvětví Stále se prohlubuje specializace, vývoj výrobků cca 25% všech výrobků je určeno na vývoz 90% strojírenství je v15 zemích, výrazná koncentrace do velkoměst Významný vliv mezinárodní dělby práce, na druhou stranu fenomén tzv. glokalizace (specifické výrobky pro místní trh)