Teorie hašení – Hasební látky Ing. Milan TLAMKA

Teorie hašení – „ohňový trojúhelník“ Vzduch Hořlavý materiál Zápalná teplota

Pásma hoření

Způsoby hašení Zředěním reagujících látek, které vstupují do pásma hoření látkami nehořlavými Izolací Chemickým zpomalováním procesu hoření Ochlazováním pásma hoření

Hašení založené na zřeďování Podstata spočívá ve zřeďování vzduchu nebo hořlavé látky v pásmu hoření. Zřeďování probíhá tak dlouho, až se hořlavá látka stane nehořlavou Hasiva: dusík, oxid uhličitý, vodní pára, výfukové plyny apod.

Hašení založené na izolaci Spočívá v izolaci pásma hoření od pásma přípravy, hořlavé látky od oxidačního prostředku (vzduchu). Izolace pásma hoření od přístupu vzduchu – požáry uzavřených prostor – uzavírání otvoru s přívodem vzduch – oheň samovolně uhasne Izolace pásma hoření od hořlavé látky – hašení hořlavých kapalin pěnou. Vrstva pěny na hladině oddělí kapalinu od oxidačního prostředku (vzduchu)

Hašení založené na zpomalování reakce hoření Hašení pomocí hasících prášků Pozor – dojde k zániku hoření, prášky však neodebírají tepelnou energii – povrch těles zůstává horký – možnost rozhoření pro sebemenší iniciaci !!!

Hašení založené na ochlazování Spočívá v ochlazování hořící látky pod teplotu hoření Nejpoužívanější způsob hašení Nejpoužívanější hasivo – VODA (dostupná, levná) Nutnost tzv. kultury hašení a využívat chladících účinků vody např. speciální proudnice

Hasební látky - Rozdělení Voda Pěna Inertní plyny Prášky Halony

VODA Nejpoužívanější – dostupná, levná… Velký ochlazovací účinek – přeměna na vodní páru (z 1 litru vody vznikne 1700 litrů páry) Vhodná pro požáry třídy A Používá se jako chladící látka pro okolní objekty ohrožené požárem Úspěšnost závisí na tom, v jakém množství a a v jaké formě se dostane na hořící látku

Druhy vodních proudů Plný proud Ano - velký dostřik, destrukční a pronikavé vlastnosti, možnost utržení plamene z tlakových nádob,možnost rozmetání hořlavé látky,… Ne – nevyužití chladícího efektu většího množství vody

Druhy vodních proudů Roztříštěné a mlhové proudy Ano – voda se dostává k hořící látce již rozptýlená – rychle se odpaří, rychlý pokles teploty, malé škody způsobené vodou, mohou se hasit i požáry hořlavých kapalin, menší spotřeba vody na hašení… Ne – malé pronikání do žhnoucích látek, menší dostřik než u kompaktních proudu Při použití vodní mlhy v uzavřených prostorech vzniká v důsledku velmi rychlého odpařování vody nebezpečí opaření zasahujících hasičů !!!

Voda – nesmí se používat !!! Požáry lehkých kovů Požáry karbidu vápníku Elektrických zařízení pod napětím Hořících sazí, roztavených kovů a žhnoucího uhlí… Možnost použití vody se smáčedlem – snížení povrchového napětí vody, dojde k většímu smáčení povrchu hořlavé látky =>snížení spotřeby vody až o polovinu…

Pěna Chemická pěna – výroba z určitých chemikálií, použití jen pro speciální účely Vzduchomechanická pěna – vyrábí se mechanickou cestou z vody a pěnidla pomocí pěnových proudnic nebo agregátů

Rozdělení pěny podle čísla napěnění Pěna těžká – s číslem napěnění do 20 Pěna střední – s číslem napěnění 20 až 200 Pěna lehká – s číslem napěnění nad 200 Číslo napěnění je poměr objemu vyrobené pěny k objemu použitého roztoku pěnidla

Pěna Použití především pro požáry třídy B Vytvoří na hladině hořlavé kapaliny celistvou vrstvu, která obrání přístupu vzduchu a znemožňuje vývin hořlavých par – dusivý efekt Těžká pěna a střední pěna působí částečně i chladícím efektem (někdy použití u požáru třídy A (motorové vozidla) nebo o ochlazování v chem. průmyslu) Lehká pěna – pomocí spec. agregátů lze vyrobit velké množství pěny – oddělení od vnějšího vzduchu (kabelové kanály, sklady)

Pěna – nesmí se používat !!! Elektrické zařízení pod napětím Požáry lehkých kovů Požáry karbidu vápníku Hořících sazí, roztaveného železa a žhnoucího uhlí POZOR – roztoky pěnidel znečišťují vodu !

Inertní plyny Dusivý efekt – dusík, oxid uhličitý, … Oxid uhličitý – speciální proudnice vytvářející Joule-Tomsonův efekt – expanzí se plyn přemění na sníh (-78,9°C) =>využití i chladícího efektu - je nevodivý, vhodný na el. zařízení pod napětím, požáry hořlavých kap. a plynů (B a C), převážně v uzavřených místnostech Hašení v uzavřených místnostech – koncentrace životě nebezpečná!!! Může při hašení dojít k rozvíření hořlavého prachu – nebezpečí výbuchu !!!

HALONY Speciální hasiva – zakládají se na antikatalickém efektu – výborné hasící účinky – vysoká cena Používají se u stabilních hasících zařízení u speciálních technologií (chem. průmysl, letecký průmysl, hašení tanků, na hašení elektroniky a jemné mechaniky,…) – hasí beze zbytku Použití v prostorech, kde se při hašení nevyskytují osoby…

Děkuji za pozornost