DIABETES MELLITUS A STRAVOVÁNÍ Jitka Andrášková nutriční terapeutka FNUSA

DM 1.typu Životně závislý na aplikaci inzulínu Absolutní deficit inzulínu Nutno léčbou nahradit bazální i prandiální sekreci inzulínu proto kombinace déle i krátce působícího inzulínu Alternativou je léčba inzulínovou pumpou – rychlá analoga inzulínu pumpa podává v bazálním a prandiálním (bolusovém) programu

DM 2.typu Relativní nedostatek inzulínu Mnohem složitější zvolit správný léčebný režim, DM 2.typu nezůstává stejný – progrese z fáze IR (inzulínové rezistence) do fáze ID (inzulínového deficitu) Při hyperglykémii ráno nalačno aplikovat dlouhodobý inzulín na noc Při vyšších glykémiích po jídle aplikovat rychlý inzulín / analog před jídly

Zdroj: autor

Využití energetických zdrojů dle intenzity a zátěže Zdroj: autor

Zásady diabetické diety Kvantita kalorická hodnota stravy /kontrola tělesné hmotnosti/ Kvalita výběr živin /technologická úprava pokrmů/

Složení stravy Sacharidy 45 – 60 % /KJ/ Bílkoviny 0,8 – 1,2 g/ kg tělesné hmotnosti Tuky více nenasycené mastné kyseliny 6 – 8 % /KJ/ nasycené mastné kyseliny méně než 10 % /KJ/ jedno nenasycené mastné kyseliny zbytek do 30 % /KJ/

Složení stravy Sacharidy 45 – 60 % Bílkoviny 15 – 20 % Tuky 30 – 35 % Pro děti v rychlé růstové fázi 1,2 – 1,5 g bílkovin / kg Pro seniory 1 – 1,2 g bílkovin / kg

Výpočet – návrh složení stravy Vždy jen orientační Zohledňuje pohlaví věk výšku váhu pohybovou aktivitu dosavadní stravování

Návrh složení stravy Podle tabulek Propočtem jídelníčku Podle vzorce – váha x 0,0035 x 20 x 60 x 24 Pracovní energetická potřeba – udává množství energie za pracovní výkon nad bazální metabolismus Lehká tělesná aktivita 130 KJ/Kg Střední tělesná aktivita 150 KJ/Kg Těžká tělesná aktivita 170 KJ/Kg

Proč vlastně jíme Sacharidy energetická hodnota stravy Bílkoviny Tuky Voda neenergetická hodnota stravy Minerály Vitamíny Vláknina /glykemický index potravy /

Sacharidy Uhlovodany Uhlohydráty Glycidy Výměnné jednotky /pevné, volné/ Škrobové jednotky Chlebové jednotky BE

Sacharidy Jednoduché rychle vstřebatelné Složené pomalu vstřebatelné

Jednoduché sacharidy Monosacharidy Glukóza Fruktóza Galaktóza /cukr hroznový např. v ovoci a medu/ Fruktóza /cukr ovocný, především v ovoci/ Galaktóza /v rostlinách ve formě pektinových látek.../

Složené sacharidy Disacharidy Sacharóza Maltóza Laktóza /cukr řepný/ /cukr sladový/ Laktóza /cukr mléčný/

Složené sacharidy Polysacharidy Škrob Glykogen Inulin mlýnské a pekárenské výrobky, luštěniny Glykogen v játrech a ve svalech jako zásobní polysacharid Inulin tvoří rezervní sacharid v hlízách topinambur, kořenech čekanky, artičokách, černém kořeni a chřestu, vylučuje se téměř beze změny

Vláknina Celulóza Hemicelulóza Pektiny Lignin otruby, kořenová zelenina, celozrnné pečivo Hemicelulóza semena rostlin Pektiny ovoce a zelenina, v obilovinách a luštěninách menší množství Lignin zcela nestravitelný – skořápky ořechů

Doporučená denní dávka vlákniny Vláknina GI potraviny Doporučená denní dávka vlákniny 20g až 40g /50g/ na den

Zdroj:autor

Glykemický index (GI) Potraviny s vysokým GI Potraviny se středním GI >70 popcorn, sušenky, corn flakes med, cukr, bílý chléb, bílá bageta, croissant, mouka, chipsy, pivo Potraviny se středním GI 30-70 brambory, kukuřice, mrkev, meloun, banány, jablka, hrušky, pomeranče, kiwi, ananas, kompoty, těstoviny, rýže, žitný chléb, jogurty Potraviny s nízkým GI <30 brokolice, salátová okurka, paprika, salát, rajčata, špenát, česnek, grapefruit, fazole, hrách, houby, sýry, maso, ryby, ořechy

Hodnotu GI v potravině ovlivňuje: Množství vlákniny Technologické zpracování stravy Množství tuku v potravině Kombinace živin

Bílkoviny Rostlinné Živočišné Poměr 1 : 1 Vysoký příjem = zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách = zvýšený příjem živočišných tuků

Poměr bílkovin a tuků Bílkoviny Tuky

Maso Potravina ve 100 g Bílkoviny (g)‏ tuky (g)‏ hovězí svíčková 16,2 6,3 hovězí zadní 15,0 9,8 vepřová kýta 14,7 12,1 kuřecí maso 12,5 4,2 krůtí maso 11,9 4,7 telecí hrudí 11,2 10,3 vepřová krkovička 10,7 18,0 ,3 Zdroj: autor

Uzeniny a paštiky Potravina ve 100 g bílkoviny (g)‏ tuky (g)‏ párky jemné drůbeží 26,0 27,0 pečeně debrecínská 19,7 19,8 kuřecí paštika 19,0 8,6 salám vysočina 18,1 40,0 šunka dušená 18,0 9,0 Zdroj:autor

Sýry Potravina ve 100 g bílkoviny (g)‏ tuky (g)‏ parmezán 38,5 25,8 sýr eidam 20 % t. v s. 30,0 10,0 tvarůžky 29,0 0,6 sýr ementál 28,9 sýr eidam 30 % t. v s. 28,8 15,9 sýr eidam 45 % t. v s. 25,5 26,5 sýr hermelín 20,2 sýr Apetito Linie 16,5 13,8 tofu natural 15,5 2,4 sýr mozzarela 21,8 Zdroj: autor

Tuky Rostlinné Živočišné

Cismonoenové mastné kyseliny 10 – 15 % celkové energie Společně se sacharidy 60 – 70 % celkového energetického příjmu /zdroj olivový olej/

Saturované mastné kyseliny Méně než 10 % energetického příjmu Při zvýšeném LDL-cholesterolu 7 % Cholesterol do 300 mg/den Při vysokých hladinách LDL-cholesterolu 200 mg/den

Polyenové mastné kyseliny Do 10 % energetického příjmu Vyšší příjem může potencionálně zvyšovat oxidací lipidů a redukovat HDL-cholesterol /omega-6, v oleji sojovém, slunečnicovém, kukuřičném/ /omega-3, v rybím tuku/

Trans nenasycené mastné kyseliny Přirozená forma Vzniklé hydrogenací při ztužování tuků

Tuky zpomalují vstřebávání sacharidů a lidské tělo je schopno přeměny tuků zpět na cukry. Vzestup glykémie po tučném jídle je pomalejší, ale většinou nakonec vyšší než po jídle s nízkým obsahem tuku.

Tuky a jejich vliv na inzulínovou rezistenci PUFA (n3, n6), MUFA snižují SAFA, TFA zvyšují

Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj: autor 34 34

Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj:autor 35 35

Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem 36 36

Vzestup glykémie po tučném vs. netučném jídle u diabetika 1.typu léčenému inz. analogem Zdroj. autor 37 37

Vitamíny, antioxidanty Vitamín E Vitamín A Vitamín C Flavonoidy

Příjem soli Sodík – 1 000 mg / 1 000 kcal Ne více než 3 000 mg / den = 7,5 g soli Při hypertenzi omezení do 6 g soli / den. Při hypertenzi a nefropatii omezení do 5 g soli / den.

Hořčík Hořčík – vařená sója, fíky, pečená makrela, mandle, čočka, brambory, hrášek, minerální vody /Magnesia, Hanácká kyselka/ Je zapojen do všech anabolických systémů, jako je syntéza proteinů, tuků a glykogenu.

Draslík Draslík – pstruh, sojové boby, fíky, avokádo, brambory, kuřecí maso, čočka, banán, špenát, mléko, jogurt … Podílí se na správném průběhu membránových dějů.

Chróm Chróm – droždí / zvláště pivovarské ú, telecí játra, pšeničné klíčky, černý pepř … Je nezbytný pro správnou glykoregulaci a utilizaci sacharidů a tuků. Je součástí komplexu faktorů potřebných pro funkci inzulínu.

Voda Ztráta vody ledviny 1,8 l / den pokožka 0,5 l / den stolice 0,3 l / den dýchání 0,4 l / den

Doplnění tekutin Kdy ? Jak ? Čím ?

Diabetická dieta plnohodnotná strava Limitovaná Limitovaná šetřící - mechanicky - chemicky - termicky

Zásady diety DM 1. typu Vytvořit relativně stálý denní dietní program se zachováním rovnováhy B,T,S Zabránit vzniku hypoglykémií stálým časovým rozvrhem jídla opatřením v podobě vsuvek

Zásady diety DM 2. typu Dosažení ideální tělesné hmotnosti Vyvážený příjem energie Vyloučení rychle vstřebatelných sacharidů Přiměřené intervaly mezi jídly

Sladidla Umělá Náhradní Kalorická Nízkokalorická Nekalorická

Alkohol Nepřesáhnout týdenní příjem alkoholu jednou až 2 x 60 g. Toto množství odpovídá 1,5 dl 40 % destilátu, 4 dl vína, 1,2 – 2,5 l piva Rizika

Doporučené složení diety Typ diety Sacharidy (g, %) Bílkoviny (g,%) Tuky Energie KJ A 175/48 75/25 50/31 6 300 B 225/52 75/17 60/31 7 500 C 275/52 75/14 80/34 9 150 D 325/54 85/14 85/32 10 400 Zdroj: autor

Rozdělení sacharidových potravin během dne Snídaně Přesnídávka 1/3 30 % Oběd Svačina 40 % Večeře 2. večeře Dle léčby

225 g sacharidů možnosti rozložení sacharidových potravin léčba dieta dieta PAD GI nízký Zdroj: autor

Na druhou večeři zařazujeme sacharidové potraviny pomalu vstřebatelné 225 g sacharidů rozložení sacharidových potravin vzhledem k léčbě GI střední krátce působící inzulíny analoga inzulínu 50 g S 75 g S 25 g S nezařazujeme 55 g S 80 g S 20 g S Na druhou večeři zařazujeme sacharidové potraviny pomalu vstřebatelné Zdroj: autor

Jak skládat jídelní lístek… Snídaně 20% Přesnídávka 5-10% Oběd 35% Svačina Večeře 30% 2.večeře 5% nápoj ovoce polévka maso, tvaroh, luštěniny pečivo maso, tvaroh, luštěniny… příkrm rostlinný tuk příloha zelenina šunka, tvaroh, sýr, vejce…atd. rostlinný olej Bílkoviny 15 – 20% Sacharidy 45 – 60% Tuky max.30%(35%) Zdroj: autor

Rámcový jídelní lístek 225 g sacharidů Snídaně 60 g S 200 ml mléka 10 g S 100 g pečiva 50 g S 15 g tuku - 50 g bílkovinné potraviny - Přesnídávka 15 g S ovoce nebo zelenina + pečivo

Použitá literatura Karen, Igor, et al. Diabetes mellitus : doporučený diagnostický a léčebný postup pro všeobecné praktické lékaře [online] . 1. vydání. Praha : Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2009 Svačina, Š.: Poruchy metabolismu a výživy. Praha, Galén 2010 Hainer, V.: Obezita. Praha, Galén 1997 Anděl, M.: Diabetes mellitus a další poruchy metabolismu. Praha, Galén 2001 Mourek, J.: Mastné kyseliny OMEGA - 3. Praha, Triton 2009 Svačina, Š.: Obezita a diabetes. Praha, Maxdorf Jessenius 2000, Ošancová, K.: O výživě aktuálně a se zárukou. Praha, Společnost pro výživu 1998 Pokorný, J. a kol.: Základy výživy a výživová politika. Praha, VŠCHT 2002 Kunová, V.: Zdravá výživa. Praha, Grada Publishing 2004 Müllerová, D.: Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí. Praha, Triton 2003

Děkuji Vám za pozornost Jitka Andrášková kontakt: jitka.andraskova@fnusa.cz