Nedobytné pohledávky

Pohledávka po lhůtě splatnosti ztrácí na hodnotě Není pochyb o tom, že pohledávka po lhůtě splatnosti ztrácí na hodnotě, neboť pravděpodobnost jejího inkasa se s prodlužující se lhůtou uplynulou po splatnosti pohledávky snižuje. Podle zásady věrného zobrazení kombinované se zásadou opatrnosti je nutné na toto snížení hodnoty pohledávky reagovat. Každý podnik se setkává s tím, že část faktur není zaplacena do své splatnosti a nakonec nebude nikdy zaplacena. Některé pohledávky se tak stanou nedobytnými. Podniky dobře vědí, že část pohledávek zaplacena nebude a umí odhadnout jejich výši. Nejpozději ke konci roku musí vyhodnotit stav pohledávek a použít níže uvedených nástrojů všechny účetní jednotky.

Co vadí věřitelům na problémových pohledávkách nejvíce? Samozřejmě fakt, že nedostanou peníze, které jim patří. Neméně negativně však působí daňové dopady: Skutečnost, že daný výnos (který se pravděpodobně nestane nikdy příjmem) vstupuje do zisku, tudíž základu daně a je zdaňován. Je tedy nutné zaplatit daně z vlastních zdrojů, nikoliv z peněz od dlužníka. Vznik zdanitelného plnění na DPH. Daňová povinnost na výstupu byla přiznána, nicméně platba musí opět proběhnout z vlastních zdrojů, nikoliv z peněz od dlužníka.

Účetní a daňový odpis pohledávek ÚČETNÍ odpis nedobytných pohledávek: - účetní jednotka sama vyhodnotí výhodnost a šance pro vymáhání pohledávky a rozhodne o případném odpisu - v případě, že bude zřejmé, že náklady na vymáhání pohledávky přesáhnou výtěžek z pohledávky, účetně se pohledávka odepíše do nákladů nikoli daňově účinných Možnost daňově uznatelného odpisu pohledávek vychází ze zákona o dani z příjmů. Zjednodušeně řečeno – není na kom ji vymáhat (byl zrušený konkurz pro nedostatek majetku dlužníka, dlužník zemřel, zanikl bez právního nástupce….) Další daňovou eventualitou je možnost uplatnění OPRAVNÝCH POLOŽEK k pohledávkám podle Zákona o rezervách

Příklad – řešíme účetní odpis pohl. Podnik má tržby 1000 (vystavil faktury za 1000) a současně pohledávky 1000 (zjednodušujeme). Má zkušenost, že 5 % pohledávek zůstane neuhrazeno. Nesmí tedy vykázat zisk 1000, ale pouze o které sníží zisk je náklad způsobený nedobytností pohledávek. Současně je nutno snížit hodnotu pohledávek. Hodnota pohledávek (stejně jako hodnota každého aktiva) by měla vyjadřovat potenciál přinést peníze (vzpomeňte „technologie žárovek“). Náklad: Znehodnocení aktiva se označuje jako Tvorba opravných položek. PohledávkyTržby 1)10001) 1000 účetní hodnota Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 2) 502) 50 Je patrné, že se nesnižuje hodnota pohledávek přímo na účtu pohledávky, ale na zvláštním účtu Opravné položky, kde se sleduje její znehodnocení. Účetní hodnota se pak zjišťuje jako součet dvou účtů: Pohledávky a účtu Opravná položka k … Částka na účtu pohledávky se nazývá Brutto nebo nominální hodnota.

2. rok mohou nastat 3 případy: a)Podnik se s odhadem trefil b)Podnik se netrefil, nedobytnost byla vyšší (namísto 50 byla 60) c)Podnik se netrefil, nedobytnost byla nižší (namísto 50 byla 30)

Ad a) Následující rok podniku po inkasu pohl. 950 zbudou pohl. v nom. hodnotě 50. Podnik tedy vyřadí tyto pohledávky z evidence/odepíše je. Operace 2 je odpis pohledávky. PohledávkyBÚ PZ 10001) 9501) 950 2) 50 Opravné položky k pohl. 2) 50PZ 50

Ad b) Odhad se nepovedl. Nakonec nebylo zaplaceno 60 (tzv. chyba odhadu – účetnictví není o přesný číslech!) Po inkasu pohl. 940 je jejich účetní hodnota 10. Následující rok je nutné snížit hodnotu pohledávek o 10 na vrub nákladů (2) a pak je odepsat (3). PohledávkyBÚ PZ 10001) 9401) 940 3) 60 Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 3) 60PZ 502) 10 2) 10

Ad c) Protože byl v prvním roce zisk neúměrně snížen (chyba odhadu 20), nutno ve druhém roce zvýšit zisk o 20. V následujícím roce nejprve provedeme opravu odhadu nedobytnosti ve výši 20 (2) a poté definitivní odpis (3). PohledávkyBÚ PZ 10001) 9701) 970 3) 30 Opravné položky k pohl.N – nedobytné pohledávky 2) 20PZ 502) 20 3) 30

„Aging“ – nejčastější technika odhadu Čím je déle pohledávka po splatnosti, tím je větší pravděpodobnost, že k platbě nedojde. Metoda proto rozdělí pohledávky do skupin podle jejich stáří. Ke každé skupině je pak samostatně vytvářena opravná položka, jejíž výše se odvíjí od zkušenosti podniku s takto starými pohledávkami.