Orbis pictus 21. století Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu
Druhá časová základna osciloskopu OB21-OP-EL-ELKM-JANC-M-3-004
Druhá časová základna umožňuje pozorovat a měřit detail signálu, u řady osciloskopů i při současném zobrazení celkového průběhu pomalejší hlavní časovou základnou M (MAIN). Nejrychlejší rozsah obou základen bývá stejný a jejich další roztažení je možné jen časovou lupou. Druhá, zpožděná časová základna bývá označována písmenem D (DELAYED).
Druhá časová základna osciloskopu Činnost hlavní a zpožděné základny je znázorněna na obr. 1. Sledovaný signál spouští hlavní časovou základnu ve zvoleném bodě T, která jeho část zobrazuje na horní stopě stínítka obrazovky. Druhá časová základna se za hlavní rozbíhá zpožděně o dobu t z. Okamžik startu druhé časové základny – bod D určuje napětí U D. Zpožděnou časovou základnu spustí komparátor, jehož práh spouštění určuje napětí U D v okamžiku, kdy pila hlavní časové základny dosáhne téhož napětí.
Druhá časová základna osciloskopu Zpoždění t z je nastavitelné právě tak, jako rychlost obou základen. Zpožděná časová základna zobrazí vybranou část průběhu s jemností, kterou určí její rychlost. Zobrazování obou stop se děje střídavě, v režimu ALTERNATE. Přesnost obou časových základen je většinou stejná. Druhá časová základna tedy funguje jako časová lupa zvolené části průběhu, jejíž polohu na celkovém signálu si určíme.
Obr. 1 Činnost hlavní a zpožděné časové základny
Druhá časová základna osciloskopu Z blokového schématu na obr. 2 vidíme, že hlavní i zpožděná časová základna jsou spouštěny jediným generátorem spouštěcích impulsů. Zobrazení části průběhu zpožděnou časovou základnou bude klidné jen tehdy, jsou-li jeho složky kmitočtově pevně svázány s celým signálem.
Druhá časová základna osciloskopu Obr. 2 Spouštění zpožděné časové základny a přepínání hlavní a zpožděné časové základny
Druhá časová základna osciloskopu Pokud tomu tak není (části signálu, např. namodulovaný sinusový signál má kmitočet, který není celistvým násobkem kmitočtu celého signálu), musíme ke stabilnímu zobrazení detailu signálu použít poněkud náročnějšího způsobu spouštění. Je to spouštění po zpoždění – TRIGGER AFTER DELAY, jehož blokové schéma je na obr. 3.
Druhá časová základna osciloskopu Obr. 3 Spouštění druhé časové základny po zpoždění a přepínání obou základen
Druhá časová základna osciloskopu Spouštěcí generátor 1 spouští hlavní časovou základnu. Spouštěcí generátor 2 zasynchronizujeme na část signálu, kterou detailně zobrazí zpožděná časová základna. Pak bude zobrazení stabilní, i když jeho kmitočet je nezávislý na kmitočtu celkového průběhu.
Druhá časová základna osciloskopu Zobrazování průběhů pomocí dvou časových základen dosáhlo u analogových osciloskopů obdivuhodné dokonalosti. Využití obou časových základen a komfortně vybavených obvodů spouštění může vyřešit problémy sledování i velmi složitých signálů.
Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Jančařík
Literatura E. Vitejček a V. Hos: Elektrické měření, SNTL Praha 1979 V. Fajt a kol.: Elektrická měření, SNTL Praha 1987 L. Bejček a kol.: Měření v elektrotechnice, FEKT VUT Brno 2003