Empirická část práce a její struktura Návaznost na před-empirickou část práce Analytický rámec Zpracování dat Interpretace výsledků empirické části diplomové práce Formulace závěrů, Psaní souhrnu (jeho základní struktura) DS-KOMBI LS 2010 26.3.2010

Hlavní fáze empirického výzkumu Výzkumný problém Závěry Cíle výzkumu V dosavadním průběhu semináře jsme se soustředili na praempirickou fázi výzkumu, včetně teoretických východisek. Teď bychom měli instrukce a rady dopnit ještě o důležitou fází, jíž je samotná empirická část. Ta se soustřčdďuje na sběr a zapracování dat, jejich analýzu a tov vše v návaznosti na výzkumné otázky, formulace odpovědí a závěrů. Taky bychom mohli informovat o doporučeném postupu psaní souhrnu tak, aby obsahoval všechny podstatné části: výzkumný problém, co bylo cílem, metody, data, hlavní zjištění a závěry. Zdroj: Punch, 2006, str. 31

Cyklus empirického výzkumu POZOROVÁNÍ Sběr dat INDUKCE Analytický rámec, model INTERPRETACE Závěry. Odpovědi na výzkumné otázky Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Empirical_research Tento další obárzek předtavuje v podstatě to samé, jenom v trochu jiné formě ZPRACOVÁNÍ DAT Metody zpracování dat DEDUKCE Výzkumné otázky, hypotézy

Empirická fáze vaší práce V této části práce pokračujete se všemi předchozími přípravnými kroky z před-empirické části vaší práce Tak jak jste si ji konceptualizovali (viz DS3 volba metod): Logicky provázali vztahy mezi výzkumným problémem, výzkumným cílem, otázkami jak se vám podařilo vymezit zdroje dat, které s těmito vašimi výzkumnými záměry korespondují Detaily této fáze jsme s vámi probrali v předcházejících diplomových seminářích

KONCEPTUALIZACE VÝZKUMU Konceptuální (analytický) rámec Tato část je významná prologické zpracování vaší empirické části. Je vhodné si ji zpracovat formou samostatného grafu, v němž jsou vyznačeny hlavní zkoumané proměnné a jejich vzájemné vztahy, které jsou předmětem vašeho výzkumu Zdroj: Reichel 2009 Kapitoly metodologie sociálních výzkumů, Grada, Praha, str. 50

Příklady analytického rámce Následně je uvedeno několik příkladů z prací (tyto práce jsou vám k dispozici na sambě/~hava): Bodnár, J. Stigmatizace Roškotová, M. Další vzdělávání Jurásková, R. Cause Related Marketing Majerová Suburbanizace V uvedených analytických rámcích jsou zachyceny vybrané proměnné, kterými se práce zabývají. Související data a vztahy mezi proměnnými jsou pak následně analyzována s vyyužitím vybraných metod. Jde obvykle o kvalitativní metody, pracující s daty z různých dokumentů politické praxe, s právními normami, s daty, která mjaí kvantittativní charakter – různé ukazatele, související se studovanými procesy. Data jsou zpracovávána formou tabulek, grafů, různých dalších modelů.

Ukázka analytického rámce z práce Markéty Roškotové Specializační a životní vzdělávání lékařů a sester v ČR v kontextu změn společnosti a zdravotnického systému, str. 57, práce je v ukázkách, které máte na sambě

PROČ TAKOVÝ POSTUP DOPORUČUJEME? K této radě nás vedou zkušenosti s mechanickým postupem u řady studentů Mechanická či schematická aplikace souboru metod, spočívá v jejich nedostačující provázanosti se zkoumanými otázkami. Např. aplikace analýzy aktérů formou tabulky, v níž jsou uvedeny zájmy aktérů. To je nedostačující a nevede k validním poznatkům

Validita výzkumu „Podle teploty lokomotivy rozhodně nelze poznat, kam taková lokomotiva jede“ Stejně tak jenom podle zájmů aktérů nelze poznat, čím vším je ovlivněno jejich jednání (vzdělání, hodnoty, informace, kompetence) a míra jeho odpovědnosti (kterou ve skutečnosti obvykle mívají vymezenu v právních normách) doporučujeme v tomto směru práci Bodnára, který díky podrobnějšímu výzkumu jednání aktérů mohl dospět k validním závěrům o příčinách deficitu zdravotní politiky v oblasti duševního zdraví.

Volba metod V této fázi práce teprve začnete přímo v realitě zjišťovat jaké metody jsou k dispozici Výzkumná praxe vás přivádí k hlubším otázkám volby metod Jde obvykle o kombinaci kvalitativních a kvantitativních metod (viz prezentace DS3 Volba metod)

Formulace závěrů práce Důležitým kritériem závěrů je, aby zde bylo možno nalézt odpovědi na formulované výzkumné otázky. Závěry nemusí být nijak dlouhé a obsáhlé Není zde zapotřebí znovu rekapitulovat co vše jste dělali a jaké metody jste si k tomu vybrali, jaká data, atd.

Závěry práce Ze závěru musí být ve stručné formě zřejmé, kam jste došli, co jste zjistili, k jakému poznatkovému posunu jste svojí prací přispěli Validní výzkum je rozšířením našich poznatků Vaše práce jsou majetkem školy a podle vysokoškolského zákona jsou zveřejňovány na internetu V DP prokazujete schopnosti validního řešení výzkumných problémů

Zdůvodnění závěrů práce Zdůvodnění obecně je kognitivní proces hledání důvodů pro naše jednání, pocity Z obecného (filosofického) hlediska nás zajímají faktory efektivního zdůvodnění či naopak Ve veřejné politice nevystačíme při zdůvodnění jenom s popisným přístupem. Poznatkový posun je zde závislý obvykle na hodnocení širších souvislostí, na práci s hodnotícími rámci, soubory různých ukazatelů. Hodnocení v sociálním výzkumu není založeno na subjektivních hodnotách výzkumníka. Validita výzkumu je závislá na využití hodnotících rámců, které pracují s koncepty spravedlnosti, etiky a vztahují se k objektivním společenským procesům, faktorům sociálního vývoje, lidské důstojnosti. Hodnotící rámce nemají jenom referenční charakter. Použití normativních přístupů má rovněž explikativní charakter. Viz také: http://en.wikipedia.org/wiki/Reasoning

Souhrn práce Souhrn by měl ve velmi koncentrované formě obsahovat informaci o: Předmět a cíl výzkumu Použité metody, případně některé významné zdroje dat Lze uvést i využité teoretické koncepty Zjištění Závěry