Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. EKONOMIKA V KULTUŘE Výsledky prvého ověřovacího zpracování satelitního účtu kultury za rok 2009 Ing. PhDr. Jaroslav Novák, CSc. Oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ

Obsah prezentace Úvod Předpoklady sestavení účtu kultury Vymezení sektoru kultury Zdroje financování kultury Ekonomické výsledky kultury Podíl kultury na výkonu ekonomiky Naturální ukazatele v kultuře Závěry

Úvod Společný projekt MK, NIPOS a ČSÚ Satelitní účet kultury (SÚK) vychází ze: Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 Usnesení vlády ČR č. 1452/2008  Cíle: potřeba hodnoceni ekonomického vývoje v kultuře argumentace pro jednání o rozsahu veřejné podpory kultury mezinárodní komparace ekonomických dat o kultuře

Předpoklady sestavení SÚK Jasné vymezení sektoru kultury široká definice kultury rozsah zahrnutých činností ovlivňuje váhu sektoru v ekonomice Zjištění potřebných vstupních dat administrativní data (MF, MK, MV, Unie film. distributorů) statistická data (ČSÚ – šetření v domácnostech i podnicích, NIPOS – šetření KULT) Řešení problémů se zahrnutím kulturních aktivit v klasifikacích (NACE, COFOG, COICOP) Postup v souladu s principy národního účetnictví (zajištění konzistence metod, výsledků a srovnatelnosti v čase i prostoru) – viz ESA 1995

Vymezení sektoru kultury 3 možné přístupy Věcný 7 kulturních oblastí (odvětví) 4 kulturní sféry (to jsou příbuzné oblasti) 11 poskytovatelů kulturních služeb (tj. typů institucí o nichž jsou data ze šetření Kult) 3 odvětví (tradiční umění, kulturní a kreativní průmysly) Funkční tvoří jej etapy tzv. kulturního cyklu (tvorba, uchování hodnot, šíření kult. statků a služeb vč. obchodu s nimi, vzdělávání a spotřeba)  Participační (souvisí s  funkčním) jednorázová pasivní účast (koupě lístku do divadla či muzea) – orientace na publikum opakovaná pasivní účast (koupě knihy či televize apod.) – tržní orientace aktivní participace (činnost spisovatele, herce atd.)

Příklad věcného členění sektoru kultury Sféry Oblasti Poskytovatelé CZ - NACE Kulturní dědictví Historické památky Muzea a galerie 91.03 91.02 Živé originální tvorby Interpretační umění Výtvarné umění Design a kreativní služby Divadla, Koncertní sály Výstavní sály Reklamní agentury 90.01,02,04 90.03, 74.20 73.11 Kulturní média Knihy a tisk Audioviz./ interakt. média Knihovny, Archivy Rozhlas,Televize 91.01 60.10,20 Správní aktivity Veřejná správa Ochrana autor.práv MK, NIPOS, atd. Přísl. organizace 84.11,12 94.99.2

Zdroje financování kultury Sektor či subsektor Objem prostředků v mil. Kč Podíl na celku v % Ústřední vládní instituce 8 162 4,0 Místní vládní instituce 20 127 9,9 Veřejný sektor celkem (konsolidované výdaje) 28 289 13,9 Domácnosti 50 169 24,7 Nefinanční a finanční podniky 115 381 56,9 Nevládní neziskové instituce 8 653 4,3 Soukromý sektor celkem 174 203 85,9 Evropské strukturální fondy 250 0,13 Jiné mezinárodní instituce 34 0,02 Ostatní svět celkem 284 0,2 Zdroje celkem 202 776 100,0

Kam zdroje financování kultury směřují ? Hlavní směry toku zdrojů Veřejné zdroje a ostatní svět → Kulturní dědictví Domácnosti → Kulturní média (audio a video, knihy, tisk) Podniky → Živá uměl. tvorba (reklamní a architektonické činnosti) Neziskové instituce → Správní aktivity (ochrana autorských práv)

Hospodaření kulturních institucí Zisková marže (zisk po zdanění/tržby) v % Stupeň soběstačnosti (tržby za vlast. výkony/celkové výdaje) v % Televizní vysílání 19,6 Pořiz. zvuk. nahrávek 105 Návrhářské činnosti 8,4 Architektonické činnosti 101 Pořiz. zvuk.nahrávek 8,1 97,7 Muzea a galerie 0,2 Muzea a galerie 19,8 Knihovny a festivaly X (ztráta) Knihovny 1,2 PRŮMĚR 4,1 82,6

Nejvyšší a nejnižší investiční náklady na zaměstnance v tis. Kč Investiční náklady v kultuře dosáhly 10,5 mld. Kč.(dle statistických zjišťování v podnicích), na 1 zaměstnance tak připadly investiční výdaje ve výši 128,9 tis. Kč (nejvíce ve sféře kult. dědictví – 200,5 tis. Kč) Nejvyšší a nejnižší investiční náklady na zaměstnance v tis. Kč Pořizování zvuk.nahrávek 557 Divadla 27,3 Televizní vysílání 421,8 Knihovny 28 Zpravodajské agentury 307 Kulturní domy 45,8

Zaměstnanost v kultuře Celková zjištěná zaměstnanost v kultuře (šetřeními v podnicích i v domácnostech) více než 81,5 tis. zaměstnanců a více než 2,1 tis. dobrovolných pracovníků

Průměrné měsíční mzdy v kultuře Průměrná mzda v ČR v roce 2009

Makroekonomické ukazatele Objem HPH v kultuře lze odhadovat ve výši 81,9 mld.Kč (cca 2,5 % HPH vytvořené v ekonomice) a objem HDP ve výši 64 mld. Kč (1,76% celkového HDP) Společenská prod.práce z HPH na zaměstnance

Naturální ukazatele Význam Doplněk k ukazatelům hodnotovým Vhodnější k regionálním pohledům Postižení změn v činnosti kulturních institucí Členění kapacitní (na straně nabídky) výkonové (na straně poptávky) Vývoj v letech 2006 - 2009 Památky – růst počtu objektů, avšak pokles návštěvnosti o 4% Muzea a galerie – růst počtu expozic, výstav i sbírkových předmětů, stagnace návštěvnosti Divadla – mírný nárůst počtu scén i návštěvnosti Kina – pokles počtu sedadel, zvýšení počtu představení i diváků (o 8 %) Knihovny – rychlý růst počtu PC s přístupem na internet, návštěvnosti, ale pokles počtu výpůjček (téměř o 3%)

Regionální pohledy Návštěvnost: památkových objektů muzeí a galerií divadel knihoven

Návštěvnost hradů, zámků a jiných památkových objektů Průměr za ČR

Návštěvnost muzeí a galerií Průměr za ČR

Návštěvnost divadel Průměr za ČR

Návštěvnost knihoven Průměr za ČR

Závěry Zkušenosti Poznatky význam vymezení rozsahu kultury (více možných přístupů) problém se získáváním dat (mnoho zdrojů) nevyhnutelnost kvalifikovaných odhadů (problémy klasifikací) Poznatky specifická role různých zdrojů financování značná ekonomická diferenciace mezi kulturními oblastmi váha sektoru kultury v ekonomice v úrovni kolem 2% návštěvnost kulturních zařízení podle krajů nevykazuje neočekávané odlišnosti

Poděkování za spolupráci Mgr. Lence Lázňovské a kol. statistiky pod vedením PhDr. Jany Radové