3.přednáška: „Sociální souvislosti globálních problémů ŽP dneška“ Jaké jsou hlavní globální problémy ŽP?

Globální problémy ochrany ŽP Znečištěné ovzduší,pitná voda Klimatické změny Úbytek přírodní rozmanitosti Využívání přírodních zdrojů a produkce odpadů

Žijeme v antropocénu Člověk se stal významnou přírodní silou a svoji činností vytváří zátěž na ŽP Tlaky na globální ekosystémy se stále zvyšují (viz Living Planet Report, 2008, http://www.hraozemi.cz/living-planet-report-2008.html)

Příčiny Nadměrná spotřeba zdrojů Globalizace Urbanizace Česká stopa – analýza dopadů domácí spotřeby za našimi hranicemi

Příklad - sója Cerrado – jižní Brazilie, druhově nejbohatší typ savany Postupně se mění na obrovská monotónní pole, kde se pěstuje sója na export, koncem 90 let člověk narušil skoro 80% plochy cerrado Malí rolníci jsou vytlačováni a odcházejí do měst

Důsledky intenzivního hospodaření Environmentální: Ztráta cenného ekosystému, který je domovem řady druhů zvířat a rostlin Masivní eroze půdy Vysoké dávky hnojiv a pesticidů GMO plodiny Spotřeba hnojiv stoupla v Brazilii v letech 1970 – 1990 více jak 30x

Důsledky intenzivního hospodaření Sociální: Zdravotní rizika Vytlačování malých farmářů Posilování závislosti na nadnárodních firmách typu Monsanto

Role ČR? V roce 2004 ČR dovezla asi 670 000 t sojových komodit 92 % formálně pochází z Německa Reexport z Jižní Ameriky Český dovoz sójových pokrutin spotřebuje asi 325 000 ha půdy v zahraničí, ekvivalent 4% plochy ČR

Další příklady Mořské ryby Tantal Káva Palmový olej – dovoz 30 000 t ročně, nejvážnější příspěvek ČR k devastaci tropických pralesů

Zespolečenštění přírody Sociologický termín: řešení ekologických problémů se přesouvá z fyzické přírody do sféry společenských institucí a péče o životní prostředí a udržitelný rozvoj se stává do značné míry manažerským problémem. „Nejde již jen o vzájemnou propojenost  a závislost společnosti a přírody, jež se projevuje nikoli jen závislostí společnosti na přírodě, nýbrž stejně tak narůstající závislostí obyvatelnosti pozemské přírody na společenských institucích.“ (Suša, 2004).

Uhlíkový cyklus

Vývojové zlomy v historii člověka 1) paleolitická revoluce: před 60 000 lety, člověk sběrač a lovec 2) revoluce zemědělská (neolitická) před 10 000 lety – člověk začal přírodu utvářet dle svých potřeb,vytvořil nový přírodní ekosystém (agroekosystém t.j.obdělávaná půda, půda dočasně ponechaná ladem, hospodářská zvířata, lidská sídliště), který byl poměrně stabilní s uzavřeným cyklem, lidská populace činila odhadem 8 miliónů lidí (Mezopotámie a Mayská říše jsou příklady zániku civilizace v důsledku špatného hospodaření – neúnosné zátěže a zhroucení agro-ekosystémů)

Vývojové zlomy v historii člověka 3) revoluce průmyslová – počátek využívání fosilních paliv (černé uhlí), Anglie 1750 nastartování masivního rozvoje s velkými nároky na energii a se vznikem odpadu r.1784 vynález parního stroje lidská populace činila na počátku průmyslové revoluce odhadem 800 miliónů lidí

Změna klimatu – zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře Před začátkem průmyslové revoluce byla koncentrace skleníkových plynů v atmosféře 280 částic CO2 na milion (ppm) v současnosti je tato koncentrace 430 ppm. Pokud nemá dojít k nevratným změnám, množství skleníkových plynů by se mělo stabilizovat v rozmezí 450–550 ppm, což předpokládá zastavit nárůst celosvětových emisí CO2 v roce 2010 a v dalších letech se zasadit o jejich každoroční pokles o 6–10 %.

Sternova zpráva (2007) Zpráva týmu koordinovaného bývalým hlavním ekonomem Světové banky Nicholasem Sternem: pokud se nezačnou omezovat emise skleníkových plynů, utrpí globální ekonomika každoroční ztrátu nejméně 5 % HDP a možná až 20 a více procent. každá tuna CO2, kterou vypouštíme do ovzduší, způsobuje škody nejméně za 85 dolarů, avšak emise lze snižovat nákladem méně než 25 dolarů za tunu. cesta pro snižování emisí skleníkových plynů spočívá ve zdanění produkce oxidu uhličitého, podpoře nízkouhlíkových technologií a nastavení přísných úsporných opatření

Snižování dopadů na ŽP Řešení je třeba hledat ve změně ve stávajících produkčních vzorcích: v průmyslu v dopravě v zemědělství v energetice

Adaptace a ochrana přírody Systém chráněných území Ochrana přírodní rozmanitosti

Literatura Living Planet Report, 2008 Česká stopa, www.zelenykruh.cz/APEL www.hraozemi.cz