Základy pracovního práva Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. Mgr. Petra Doudová

Téma dnešní přednášky náhrada škody v pracovním právu vnitropodnikové (vnitřní) předpisy

Náhrada škody v pracovním právu

Náhrada škody v pracovním právu Odpovědnostní pracovněprávní vztah sekundární právní vztah (vzniká až v důsledku porušení primární právní povinnosti – ať již stanovené prac.-pr.předpisy, či předpisy jiných pr.odvětví – např. ObčZ, apod.) odvozený od základního pracovněprávní vztahu – např. pracovní poměr (bez jeho existence nemůže vzniknout, ale ve své další existenci je na něm nezávislý) OBSAH: oprávnění na straně poškozeného x odpovědnostní povinnost na straně odpovědného subjektu (snášet nepříznivé důsledky předvídané právem, které jsou odlišné od původní primární povinnosti) (POZN.: Nezaměňovat: škůdce a odpovědný subjekt !!! – často se liší, zejména pokud jde o odpovědnost zmle za škodu) Odpovědnost za škodu v prac.-pr. vztazích plní určité funkce, jimiž posiluje postavení účastníků, zajišťuje realizaci právních nároků vyplývajících z těchto vztahů a předchází vzniku škod na majetku a zdraví osob rozeznáváme funkci: preventivně výchovnou reparační sankční NŠ je v ZP upravena §§ 248 – 274 a dále v přechodných ustanoveních (§ 365 a násl. ZP)

Funkce odpovědnosti za škodu Preventivně-výchovná fce cíl: působit na zmlce i zmce tak, aby dodržovali povinnosti v prac.-pr.vztazích a aby ke vzniku škod nedocházelo pokud možno vůbec (ZP ji upřednostňuje) na straně zmle: zejm.zajištění podmínek na pracovišti pro výkon práce a kontrolu její bezpečnosti § 248/1 ZP: Zml je povinen zajišťovat svým zmcům takové prac.podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění – tato pov. zdůrazněna i v § 38/1 ZP a dále rozváděna dalšími ustanoveními ZP – např. § 226 ZP, popř. dalšími prac.pr.předpisy – předpisy o BOZP, nař.vl.č.178/2001, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zmců při práci, apod. pov. zmle soustavně kontrolovat, zda zmci zplní své pracovní úkoly tak, aby nedocházelo ke škodám k ochramě svého majetku je zml oprávněn provádět v nezbytném rozsahu kontrolu věcí, které zmci vnášejí nebo odnášejí od zmle, popř. prohlídky zmců (§ 248/2 ZP) bližší podmínky kontrol by měly být stanoveny v pracovním řádu (viz § 306 ZP) při realizaci kontrol je zml omezen předpisy týkajícími se ochrany osobnosti realizaci tohoto oprávnění mohou provádět i jiné subjekty (na základě smlouvy se zmlem), a to jeho jméne, na jeho účet, ale na vlastní odpovědnost (bezpečnostní agentury) na straně zmce: § 249 ZP – pov. předcházet škodám, které by mohly nastat v budoucnu, a pov. zabránit již konkrétně hrozící škodě (v podrobnostech dále)

Funkce odpovědnosti za škodu Reparační funkce směřuje k odčinění již vzniklé škody na majetku účastníků prac.-pr. vztahu v plném rozsahu se uplatňuje u odpovědnosti zmle za škodu způsobenou zmci zmci musí být pokud možno uhrazena celá škoda, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním; odpovědnost zaměstnavatele je vždy objektivní ( tj. bez ohledu na zavinění) s výjimkou obecné odpovědnosti se jedná o odpovědnost za výsledek (tj.nevyžaduje se ani porušení právní povinnosti) u obecné odpovědnosti zaměstnavatel odpovídá za porušení povinnosti i jiných, třetích subjektů u odpovědnosti zmce za škodu způsobenou zmli – reparační fce omezená zmc odpovídá pouze v případě zavinění (def. – dle trestního práva) u škody způsobené zmcem z nedbalosti – náhrada škody max. do 4,5-násobku průměrného výdělku zmce u škody způsobené úmyslně nebo pod vlivem návykové látky – výše uvedené omezení neplatí Satisfakční funkce u újmy na zdraví

Odpovědnost za škodu OBECNÉ podmínky vzniku odpovědnosti za škodu: porušení právní povinnosti (ať již jednáním, či opomenutím) vznik škody (při plnění pracovní úkolů nebo v přímé souvislosti s ním) příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem této škody zavinění ne vždy musí být všechny výše uvedené podmínky naplněny: u odpovědnosti zmle – objektivní odpovědnost, tj. zavinění zde nemusí být dáno u zvláštních odpovědností zmce – je zavinění presumováno u zvláštní odpovědnosti zmle – odpovědnost za výsledek, tj. postačí, že došlo k vlastnímu vzniku škody, aniž by zde současně muselo být dáno porušení právní povinnosti rozdíl mezi odpovědností zmle a zmce !

Odpovědnost zmce za škodu OBECNÁ ODPOVĚDNOST upravena v § 250 ZP ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST za nesplnění povinnosti k odvrácení škody (§ 251 ZP) odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, kt. je zmc povinen vyúčtovat (§ 252 - 254 ZP) odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (§ 255 – 256 ZP)

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. OBECNÁ ODPOVĚDNOST upravena v § 250 ZP Zmc odpovídá zmli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (generální klauzule) zavinění u obecné odpovědnosti – vždy dokazuje ZML! rozsah náhrady škody: pov.zmce nahradit zmli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav (§ 257/1 ZP) byla-li škoda způsobena úmyslně – může zml kromě skutečné škody požadovat i náhradu ušlého zisku omezení odpovědnosti zmce (a tedy i výše náhrady škody): způsobil-li škodu svým jednáním také zml, popř.3.osoba (např. jiný zaměstnanec) – odpovědnost zmce se poměrně omezí u škody způsobené z nedbalosti (max. 4,5-násobek prům.měs.výdělku) – toto omezení neplatí v případě, kdy zmc způsobil zmli škodu úmyslně, v opilosti nebo po zneužití návykových látek

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST ZA NESPLNĚNÍ POVINOSTI K ODVRÁCENÍ ŠKODY vzniká v případě, kdy zmc vědomě neupozornil zmle (vedoucího zmce) na hrozící škodu, ani přímo proti hrozící škodě nezakročil, ačkoli by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody zml oprávněn požadovat, aby se zmc podílel na náhradě škody, která byla zmli způsobena, a to v rozsahu přeměřeném okolnostem případu, není-li ji možné nahradit jinak omezení rozsahu náhrady škody: primární náhradou od přímého škůdce (je-li znám) zákonným limitem – max. 3-násobek prům.měs.výdělku (nižší limit než u obecné odpovědnosti zmce za škodu) pokud zmc splnil svou povinnost k odvrácení škody, avšak v této souvislosti způsobil sám „jinou“ škodu, neodpovídá za takto vzniklou škodu jestliže: tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH podmínky vzniku této odpovědnosti: uzavřená dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování vznik schodku na těchto hodnotách dohoda odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti“) smí být uzavřena nejdříve v den, kdy FO dosáhne 18-ti let věku nutnost písemné formy – pod sankcí neplatnosti předmět: svěřené hodnoty (tj.ceniny, hotovost, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu a s nimiž má zmc možnost nakládat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny - § 252/1 ZP) důležitá: inventarizace svěřených hodnot (upravena podrobně v § 254 ZP) zmc nemusí mít svěřené hodnoty neustále u sebe pod bezprostřední kontrolou, ale odpovědný zmc by měl mít možnost tyto svěřené hodnoty zabezpečit proti zásahu 3.osoby (např. uzamknout skříň, kancelář,…) rozeznáváme: individuální kolektivní

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. zmc může od uzavřené dohody odstoupit z níže uvedených důvodů: vykonává-li jinou práci je-li převáděn na jinou práci, jiné pracoviště, popř.je-li překládán pokud zml v době do 15 kalendářních dní od obdržení jeho písemného upozornění neodstranil závady v prac.podmínkách, kt.brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami při společné odpovědnosti může zmc od této dohody také odstoupit v případě, kdy je na pracoviště zařazen nový pracovník (popř.vedoucí, či jeho zástupce) odstoupení – musí být zmli oznámeno písemně dohoda o odpovědnosti zaniká dnem skončení PP nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zmli, není-li v odstoupení uveden den pozdější

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. škoda na majetku zmle se musí projevit ve formě schodku = rozdíl mezi hodnotami, které byly zmci svěřeny k vyúčtování a hodnotami vyúčtovanými (tj. rozdíl mezi účetní evidencí a skutečným stavem) presumováno zavinění zmce - § 252/4 ZP – „Zmc se zprostí odpovědnosti zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.“ (pov.zmle – zejm.§ 248 – Zml je povinen zajišťovat svým zmcům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení majetku. Zjistí-li zml závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění.) nezprostí-li se zmc své odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách – je povinen nahradit vzniklý schodek v plné výši při společné odpovědnosti za schodek – zvl.způsob určení náhrady škody (§ 260 ZP): jednotlivým zmcům se určí podíl náhrady dle poměru jejich dosažených hrubých výdělků (výdělek vedoucího a jeho zástupce se započítává ve 2-násobné výši) takto zjištěný podíl náhrady nesmí být u jednotlivých zmců (s výjimkou vedoucího a jeho zástupce) vyšší než jejich průměrný měsíční výdělek před vznikem škody (zjišťuje se za období od předchozí inventury do dne zjištění schodku); nepostačuje-li to k úhradě celé škody – zbývající část jsou povinni uhradit vedoucí spolu se zástupcem dle poměru svých dosažených hrubých výdělků je-li schodek, či jeho část zaviněna některým ze společně odpovědných zmců, hradí schodek tento zmc dle míry svého zavinění (ve zbytku se postupuje jako výše)

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU SVĚŘENÝCH PŘEDMĚTŮ zmc odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných předmětů, které mu zml svěřil na písemné potvrzení (u předmětů v ceně do 50.000,- Kč), popř. na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů (u předmětů nad 50.000,- Kč) dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů u předmětů (viz výše), jejichž cena převyšuje 50.000,- Kč smí být uzavřena nejdříve v den, kdy FO dosáhne 18-ti let věku nutnost písemné formy – pod sankcí neplatnosti předmět: nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné podobné předměty (tj. jiné drobné předměty – nikoli inventář, auto, apod.), jejichž cena převyšuje 50 tis.Kč I zde je zavinění zmce na vzniku škody presumováno - Zmc se zprostí odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (důvody např.: náhoda, úmyslné jednání jiného, nedbalé jednání, aniž by se nedbalosti dopustil tento zmc)

Odpovědnost zmce za škodu – pokrač. K odpovědnosti zmce za škodu obecně Zmc, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za škodu jím způsobenou pouze v případě, pokud byl schopen ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Pokud se zmc uvedl vlastní vinou do takového stavu, že nebyl schopen ovládnou své jednání nebo posoudit jeho následky – odpovídá za v tomto stavu způsobenou škodu. Zmc rovněž odpovídá za škodu, kterou způsobil svým úmyslným jednáním proti dobrým mravům. výši náhrady škody určuje zml (způsobil-li, byť i částečně, škodu vedoucí zmc, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, určí výši škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil) pov.zmle projednat se zmcem výši požadované škody a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a kdo za ni odpovídá možnost uzavřít dohodu o způsobu náhrady škody jestliže zmc svůj závazek nahradit šk.uznal, je její součástí výše zmlem požadované náhrady škody vyžadována písemná forma – pod sankcí neplatnosti u náhrady škody přesahující 1.000,- Kč je zml povinen projednat jím požadovanou výši této náhrady a obsah výše uvedené dohody s odborovou organizací moderační právo soudu – jsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné

Odpovědnost ZMLE za škodu objektivní odpovědnost ! – NENÍ vyžadováno zavinění zmle na vzniku škody OBECNÁ ODPOVĚDNOST (§ 265 ZP) - subsidiární povaha ZVLÁŠTNÍ ODPOVĚDNOST odpovědnost při odvracení škody (§ 268 ZP) odpovědnost na odložených věcech (§ 267, 268 ZP) odpovědnost zmle za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání (§ 365 a násl.ZP; ZP předvídá vyčlenění této právní úpravy do zvláštního právního předpisu – zák.č.266/2006 Sb, o úrazovém pojištění zmců - jeho účinnost několikrát posouvána; naposledy na 1.1.2013)

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. OBECNÁ ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU Zmc odpovídá zmci za škodu: která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přémé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům; kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zmle zmci jednající jeho jménem Zmc neodpovídá zmci za škodu: na dopravním prostředku, kterého zmc použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu na nářadí, zařízeních a předmětech zmce potřebných pro výkon práce, které zmc použil bez souhlasu zmle. zml jako odpovědný subjekt nemusí být totožný s tím subjektem, který škodu způsobil zml odpovídá za škodu i v případě, kdy žádnou právní povinnost neporušil povinnost zmle – hradit skutečnou škodu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením v předešlý stav pokud zml prokáže, že škodu zavinil také poškozený zml – jeho odpovědnost se poměrně omezí (§ 270 ZP) způsobí-li zmci škodu někdo jiný, než zml - má zml poté, co zmci tuto škodu nahradí, vůči škůdci právo následného regresu (v rozsahu odpovídajícím míře občanskopr.odpovědnosti)

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST PŘI ODVRACENÍ ŠKODY podle této zvláštní odpovědnosti zml odpovídá za věcnou škodu, kterou zmc utrpěl při odvracení škody hrozící zmli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví podmínka: škoda nevznikla úmyslným jednáním toho zmce a zmc si počínal způsobem přiměřeným okolnostem za splnění výše uvedených podmínek má zmc nárok i na náhradu účelně vynaložených nákladů právo na náhradu věcné škody má zmc i v případě, kdy mu tato vznikla při odvracení nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by za škodu odpovídal zml

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST NA ODLOŽENÝCH VĚCECH zml odpovídá zmci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zmc odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém zml odpovídá za tuto škodu, i když z jeho strany byly dodrženy všechny povinnosti stanovené právními předpisy zml je povinen uhradit zmci skutečnou škodu; jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zmc požadovat náhradu i jiné škody zml odpovídá zmci rovněž za škodu na věcech, které zmc do práce obvykle nenosí a které zml nepřevzal do zvláštní úschovy v daném případě omezení odpovědnosti – max. do částky 10.000,- Kč pokud se ale zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zmc nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zml převzal do zvláštní úschovy, toto omezení neplatí a zml uhradí zmci škodu v plné výši v obou případech právo zmce na náhradu škody zanikne, pokud neohlásí zmli bez zbytečného odkladu (nejpozději do 15-ti dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl) vznik této škody

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. ODPOVĚDNOST ZMLE ZA ŠK.PŘI PRAC.ÚRAZECH A NEM.Z POVOLÁNÍ uprav.v přechodných ustanoveních ZP - § 365 a násl.ZP objektivní odpovědnost zmle (bez ohledu na zavinění) odpovědnost jak za majetkovou, tak i nemajetkovou újmu vzniklou zmci – při náhradě škody se projevuje nejen kompenzační, ale i satisfakční funkce podmínky vzniku této odpovědnosti: existence pracovněprávního vztahu (Ale pozor: ObčZ – neplatnosti právního úkonu nemůže být občanovi – tj. zmci – na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám => utrpí-li prac.úraz zmc, u něhož nevznikl právně účinný PP, zml je zmci za vzniklou škodu odpovědný, pokud ovšem neplatnost PP nezpůsobil výlučně tento zmc) nastalá právní událost – vznik pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vznik škody příčinná souvislost mezi pracovním úrazem (úrazovým dějem), popř. nemocí z povolání a vznikem škody Pracovní úraz = porucha zdraví způsobená zmci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s tím nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů (a to nejen mechanických, ale i chemických a psychických) (§ 380 ZP) jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zmc utrpěl pro plnění pracovních úkolů Nemoc z povolání = nemoci uvedené v právních předpisech o sociálním zabezpečení, jestliže vznikly za podmínek tam uvedených základní podmínkou vzniku nemoci z povolání – skutečnost, že zmc vykonával práci v podmínkách, za nichž příslušná nemoc z povolání vzniká často nutný znalecký posudek

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Odpovědnost za pracovní úraz za pracovní úraz odpovídá zml, u něhož byl postižený zmc v pracovním poměru v době vzniku úrazu (§ 366/1 ZP); tak je tomu i v případě, kdy dojde k úrazu zmce při práci u jiného zmle, než u kterého je v prac.poměru projeví-li se následky pracovního úrazu až po uplynutí určité doby, kdy již zmc není v pracovním poměru u zmle, u něhož pracovní úraz utrpěl, či po uplynutí určité doby dojde ke zhoršení následků prac.úrazu => poškozený zmc musí své nároky uplatnit u zmle, u kterého byl v PP v době úrazu Odpovědnost zmle při nemoci z povolání za škodu vzniklou nemocí z povolání odpovídá zml, u něhož zmc naposledy před zjištěním nemoci z povolání pracoval v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen (není důležité, jak dlouho tento PP trval a zda tedy nemoc z povolání mohla s ohledem na délku trvání tohoto PP vůbec vzniknout, ani kdy nemoc z povolání fakticky vznikla – důležité je, u kterého posledního zmle byly podmínky umožňující její vznik a kdy tato nemoc byla zjištěna) není zde nutná příčinná souvislost mezi konkrétními podmínkami na pracovišti zmle a vznikem nemoci

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Možnost snížení, popř. úplného zproštění odpovědnosti zmle (§ 367-368 ZP) Zml se zprostí odpovědnosti za šk.vzniklou zmci při prac.úrazu nebo nemobi z povolání, ZCELA pokud prokáže, že škoda vznikla: zaviněním zmce, jenž porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zmce nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zml nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody. Zml se zprostí odpovědnosti za šk.vzniklou zmci při prac.úrazu nebo nemobi z povolání, ZČÁSTI pokud prokáže, že škoda vznikla: v důsledku výše uvedených skutečností, jež byly pouze jednou z příčin škody, proto, že si zmc počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění BOZP, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví (za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce) Zprostí-li se zml odpovědnosti zčásti – určí zml část škody, kterou nese zmc, dle míry jeho zavinění (při lehkomyslnosti zmce – viz výše - uhradí zml alespoň 1/3 škody) při posuzování, zda zmc porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění BOZP se nelze dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných zproštění odpovědnosti NENÍ MOŽNÉ, pokud zmc utrpěl prac.úraz při odvracení škody hrozící zmli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pakliže zmc tento stav úmyslně nevyvolal

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Druhy náhrad (u prac.úrazů/nem.z povolání): ztráta na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bolest a ztížení společenského uplatnění účelně vynaložené náklady spojené s léčením věcná škoda zml je povinen poskytnout zmci náhradu v rozsahu své odpovědnosti způsob a výši náhrady je zml povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborou organizací a se zmcem Druhy náhrad – při úmrtí zmce důsledkem prac.úrazu/nem.z povolání: náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zmce náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem náhrada nákladů na výživu pozůstalých jednorázové odškodnění pozůstalých náhrada věcné škody i v tomto případě je zml povinen poskytnou uvedené náhrady v rozsahu své odpovědnosti

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti po skončení pracovní neschopnosti (nebo při uznání plné/částečné invalidity) obě náhrady – opakující se plnění metodika stanovení jejich výše viz § 370 – 371 ZP kompenzují snížení výdělečných schopností zmce v důsledku úrazu/nemoci z povolání (pokud by si ale toto snížení zapříčinil sám zmc – např.odmítnutím lépe placené práce – zml není povinen hradit zmci škodu, kterou by si takto zmc opomenul bez vážných důvodů vydělat) náhr.za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti – přísluší zmci max. do konce kalendářního měsíce, kdy zmc dovrší 65 let věku, nebo do data přiznání starobního důchodu

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění poskytuje se jednorázově odškodnění bolesti se určuje dle sazeb bodového ohodnocení, a to za bolest způsobenou škodou na zdraví, jejím léčením nebo odstraňováním jejích následků za bolest se přitom považuje každé tělesné a duševní strádání způsobené škodou na zdraví poškozeného počet bodů za zdravotní poškození stanoví lékař – sazby bodového hodnocení jsou uvedeny v příloze k vyhlášce č. 4402001 Sb., podle níž se bude postupovat do doby nabytí účinnosti zák.o úrazovém pojištění (tj.do 31.12.2009) moderační právo soudu (§ 388 ZP) Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil (nejen zmci, ale např. i příslušné zdravotní pojišťovně § 55 zák.č.48/1997 Sb.) vedle „přímých“ nákladů léčení sem patří i další související náklady (např.výlohy na jízdné do zdrav.zařízení, zvýšené náklady spojené s dietním stravováním, za určitých okolností i náklady vynaložené na návštěvy příbuzných poškozeného při jeho hospitalizaci)

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Nároky při úmrtí zmce v důsledku prac.úrazu/nemoci z povolání nároky pozůstalých odvozeny od nároků zemřelého – jedná se však o samostatné nároky (běží nová promlč.lhůta, apod.) Náhrada účelně vynalož.nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem náleží tomu, kdo tyto náklady vynaložil od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné, pakliže bylo poskytnuto dle zvl.pr.předpisu co do přiměřených nákladů spojených s pohřebem spadá a jejich max.poskytovanou výši upravuje § 376 odst.2 Náhrada věcné škody náleží dědicům zmce

Odpovědnost zmle za škodu – pokrač. Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý zmc výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat (dále jen „vyživované osobě“), a to do doby, do které by tuto povinnost měl, nejdéle však do doby, kdy by zemřelý zmc dosáhl 65 let věku stanovení její výše doznala od 1.1.2007 (tj. od přijetí nového ZP) značnou změnu náleží ve výši 50 % průměrného výdělku zmce zjištěného před jeho smrtí, pokud je zde 1 vyživovaná osoba, a 80 % prům.výdělku, je-li zde více vyživovaných osob – od takto zjištěných částek se pak odečte důchod přiznaný pozůstalým, přičemž k případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží celková náhrada však nesmí převýšit částku, do které by příslušela zemřelému zmci náhrada za ztrátu na výdělku Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží pozůstalému manželovi a nezaopatřenému dítěti – každému ve výši 240 tis.Kč náleží rovněž rodičům zemřelého zmce, pokud s ním žili v domácnosti – v úhrnné výši 240 tis.Kč

Vnitřní předpisy zmle

Vnitřní předpisy označovány též jako „vnitropodnikové právní akty“, popř. „vnitropodnikové předpisy“ vydává je zaměstnavatel hybridy – mají povahu jak normativního aktu, tak i právního úkonu nesvědčí jim však presumpce správnosti považovány za prameny prac.práva, pokud zakládají mzdová, platová práva, či ostatní práva zaměstnance v pracovněprávních vztazích nebo rozvádějí ustanovení zákoníku práce, popř. zvláštních právních předpisů dle zvláštních podmínek u zmle ZP rozlišuje 2 kategorie vnitřních předpisů: vnitřní předpisy - obecně pracovní řád

Vnitřní předpisy ad.1. Vnitřní předpis (§ 305 ZP) může zmci stanovit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích (např. náhrada za opotřebení vlastního nářadí zmci, poskytování stravného nad rámec cestovních náhrad - stravenky, právo zmce činného na základě dohody o pracovní činnosti na jiné důležité osobní překážky v práci a na dovolenou, apod.) nesmí však ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům POZOR: nálezem ÚS ČR (publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 116/2008 Sb.) zrušena podmínka, že vnitřní předpis může vydat pouze zml, u něhož nepůsobí odborová organizace, popř. je-li na něj toto oprávnění výslovně kolektivní smlouvou přeneseno ! => s účinností od 14.4.2008 jej může vydat jakýkoli zml požadavek: písemné formy pod sankcí neplatnosti rovněž nesmí být v rozporu s právními předpisy ani být vydán se zpětnou účinností, jinak je zcela nebo v dotčené části neplatný účinnost - dnem, který je v něm stanoven, nejdříve však dnem, kdy byl u zaměstnavatele vyhlášen vydává se zpravidla na dobu určitou, nejméně však na dobu 1 roku (VP týkající se odměňování může být vydán i na kratší dobu) – to neplatí jedná-li se o pracovní řád závazný pro zmle i pro všechny jeho zmce povinnost zmle seznámit své zmce s jeho vydáním, změnou nebo zrušením - nejpozději do 15 dnů vnitřní předpis musí být všem zmcům přístupný (pov. zmle uschovat VP po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti) jestliže zaměstnanci vzniklo na základě vnitřního předpisu právo z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé, zejména mzdové, platové nebo ostatní právo v pracovněprávních vztazích, nemá zrušení vnitřního předpisu vliv na trvání a uspokojení tohoto práva

Vnitřní předpisy ad.2. Pracovní řád (§ 306 ZP) zvláštním druhem vnitřního předpisu rozvádí ustanovení tohoto zákona, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů nesmí však zakládat nové povinnosti zaměstnanců vyloučeno, aby upravoval stejný okruh práv, co „obecný“ vnitřní předpis (tj. nemůže upravovat mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je zmc oprávněn) existuje určitý okruh zmlů, kteří jsou pracovní řád ze zákona povinni vydat (§ 303/1 ZP – tj. zmlé ve veřejné sféře) pracovní řád pro zmce škol a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí a dobrovolným svazkem obcí je vydáván vyhláškou MŠMT v dohodě MPSV zml, u kterého působí odborová organizace, může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, jinak je vydání nebo změna neplatné

Děkuji za pozornost