MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN Autor: RNDr. Kateřina Kopečná Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55

Uveďte příklady kapalin: voda, mléko, benzín, líh, rtuť, olej, … Vlastnosti kapalin souvisejí s jejich vnitřní (částicovou) stavbou. Porovnání částicové stavby látek: Pevná krystalická látka Kapalná látka Plynná látka

Vyber vždy správnou možnost: Pro kapalné látky platí: Částice jsou/nejsou blízko u sebe. jsou Mezi částicemi jsou menší/větší mezery než u pevných látek. větší Částice na sebe působí většími/menšími přitažlivými silami než částice pevných látek. menšími

1) SNADNO MĚNÍ TVAR (podle tvaru nádoby) Vlastnosti kapalin: 1) SNADNO MĚNÍ TVAR (podle tvaru nádoby)

2) JSOU TEKUTÉ (dají se přelévat) při přelévání se molekuly vody pohybují působením gravitační síly směrem k Zemi podobně jako zrnka krupice při jejím přesýpání Vysvětlení: kapaliny se skládají z částic, které jsou v nestálém a neuspořádaném pohybu částice snadno mění svoji polohu, mohou se po sobě posouvat

3) HLADINA kapaliny se v klidu vždy ustálí ve VODOROVNÉ ROVINĚ. Vysvětlení: po nalití kapaliny do nádoby se působením gravitační síly 𝐹 𝑔 Země částice kapaliny posouvají na místa položená níže

Příklady užití: spojené nádoby bublinková vodováha hadicová vodováha [obr1] bublinková vodováha [obr2] hadicová vodováha

4) Jsou TÉMĚŘ NESTLAČITELNÉ. Vysvětlení: částice kapalin jsou ve srovnání s částicemi plynu velice blízko sebe proto si také zachovávají svůj objem (při stálé teplotě)

5) Jsou SNADNO DĚLITELNÉ na menší části. Lze je například: rozlít do několika nádob rozprášit na drobné kapičky (každá kapička ale dál obsahuje obrovský počet částic)

Vlastnosti kapalin - shrnutí Snadno mění tvar (podle tvaru nádoby). Jsou tekuté (dají se přelévat). Hladina v klidu je vždy vodorovná. Jsou téměř nestlačitelné. Jsou snadno dělitelné na menší části.

Otázky a úlohy: Uveď a popiš děje, které dokazují neustálý neuspořádaný pohyb částic.

1. Řešení a) DIFŮZE = samovolné pronikání částic jedné látky mezi částice druhé látky probíhá v kapalinách (čaj ve vodě), plynech (vůně ve vzduchu) i v pevných látkách (velmi pomalu – dva různé dotýkající se kovy) jedná se o nepřímý důkaz př. pronikání částic barviva mezi molekuly vody: [obr3]

1. Řešení b) BROWNŮV POHYB = trhavý pohyb pylových zrnek (tzv. Brownových částic) v kapce vody zrnka se pohybují v důsledku nárazů molekul vody pokus provedl v roce 1827 anglický botanik Robert Brown (1773 – 1858) jedná se o nepřímý důkaz [obr4]

Otázky a úlohy: Vypočítej, jak velikou gravitační silou působí Země na kapalinu o hmotnosti 4,8 𝑘𝑔. Zápis: 𝑚=4,8 𝑘𝑔 g=10 N/kg 𝐹 𝑔 = ?𝑁 Vztah pro výpočet gravitační síly: 𝐹 𝑔 =𝑚𝑔 𝐹 𝑔 =4,8∙10 𝑁=48 𝑁

Otázky a úlohy: POKUS: Ověř pomocí olovnice a trojúhelníkového pravítka, zda se hladina vody v nakloněné nádobě v klidu opravdu ustálí ve vodorovné poloze. Využíváme vlastnosti, kdy víme, že olovnice určuje svislý směr, strany trojúhelníkového pravítka jsou na sebe kolmé a svislý a vodorovný směr jsou na sebe kolmé. Proto hladina vody musí být vodorovná.

Zdroje: [obr1]: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Communicating_vessels.png [obr2]: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wasserwaage_Libelle.jpg [obr3]: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chemical_surface_diffusion_slow.gif [obr4]: http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=4d6f6c656b756c6f76e12066797a696b61h&key=292 KOLÁŘOVÁ, Růžena; BOHUNĚK, Jiří. Fyzika pro 7.ročník základní školy. 2. upravené vydání. Praha: Prometheus, spol. s r.o., 2004, Učebnice pro základní školy. ISBN 80-7196-265-1.