4. Nezaměstnanost a inflace - Úvod do ekonomie 4. Nezaměstnanost a inflace

Členění populace dle ILO v ČR – 4.Q 2007 celkem populace 0-14 let ekonomicky neaktivní 14,2 % populace 15 a více let 35,3 % ekonomicky aktivní (pracovní síla) zaměstnaní v NH zaměstnaní v CS 47,8 % příslušníci armády 0,1 % nezaměstnaní 2,4 % Pozn. : NH = národní hospodářství CS = civilní sektor Pro zařazení respondenta do konkrétní skupiny je vždy základním a rozhodujícím kriteriem jeho skutečná aktivita na trhu práce v referenčním týdnu, nikoliv jeho tzv. obvyklé postavení.

Dynamický model trhu práce osoby ekonomicky aktivní osoby nezaměstnané osoby ekonomicky neaktivní

Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ vychází z rezoluce „o statistice ekonomicky aktivního obyvatelstva, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a podzaměstnanosti.“ přijata na 13. mezinárodní konferenci statistiků práce v říjnu 1982 obsahuje komplexní definice a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labor Organization)

Nezaměstnaní všechny osoby 15leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly dále uvedené tři podmínky nebyly zaměstnané hledaly aktivně práci - prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, přímo v podnicích, využívaly inzerce, podnikali kroky k založení vlastní firmy, žádaly o pracovní povolení a licence aj. byly připraveny k nástupu do práce, t.j., během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo zaměstnání ve vlastním podniku Pokud osoby nesplňují alespoň jednu ze tří uvedených podmínek, jsou klasifikovány jako zaměstnané nebo ekonomicky neaktivní.

Typy nezaměstnanosti dle příčin, které ji způsobují frikční – ta nejobvyklejší, ke které dochází při změně zaměstnání strukturální – reaguje na změnu v odvětvích v ekonomice – vyžaduje rekvalifikace cyklická – vázaná na hospodářský cyklus sezónní – léto, Vánoce apod. dle charakteru dobrovolná nedobrovolná

Trh práce W mzda S – nabídka práce E WE DE – poptávka po práci L LE nezaměstnanost E WE DE – poptávka po práci nedostatek práce LE L práce

Vznik dobrovolné nezaměstnanosti W mzda DF DE – poptávka po práci S – nabídka práce E WE F WF S LG LF LE L práce

Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti W mzda DF DE – poptávka po práci S – nabídka práce E WE F WF S LG LF LE L práce

Míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = počet zaměstnaných U + L = pracovní síla nemá zaměstnání ≠ nezaměstnaný podmínkou je, že si dotyčný bez práce zaměstnání aktivně hledá…

Zaměstnanost Zaměstnaní jsou všechny osoby 15leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom rozhodující, zda jejich pracovní aktivita měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání. pojem práce je interpretován jako práce alespoň po dobu 1 hodiny v referenčním týdnu zahrnují i odměňované učně a pracující studenty, osoby v domácnosti a osoby s jinými mimoekonomickými aktivitami v referenčním týdnu ovšem zaměstnaní nezahrnují osoby na mateřské

Zaměstnanci všechny osoby s formální vazbou k zaměstnání bez ohledu na to, zda v referenčním týdnu skutečně pracovaly či nikoliv. formální vazba = pracovní poměr, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti a další smluvní vztahy

Podrobnější klasifikace územní – NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Od roku 1988 je používána v legislativě EU, zejména pro úkoly spojené s čerpáním ze Strukturálních fondů EU. NUTS1 – ČR; NUTS2 – regiony soudržnosti; NUTS3 – kraje dle vzdělání - ISCED 97 (International Standard Classification of Education) preprimární vzdělávání - vzdělávací programy předškolní výchovy. Jsou zde zahrnuty i osoby bez jakéhokoliv vzdělání. primární vzdělávání - zahrnuje první stupeň základního vzdělávání, tj. ukončený 5. ročník základní školy. nižší sekundární vzdělávání - obsahuje především druhý stupeň základního vzdělávání ukončený obvykle 9. třídou. sekundární vzdělávání - zahrnuje odborné i všeobecné středoškolské vzdělání na středních odborných a všeobecných školách a v odborných učilištích ukončené většinou maturitní nebo závěrečnou zkouškou. postsekundární vzdělávání - pomaturitní kvalifikační a pomaturitní specializační a inovační studium první stupeň terciárního vzdělávání - zahrnuje bakalářské a magisterské studijní programy druhý stupeň terciárního vzdělávání - pokrývá terciární vzdělávací programy, které vedou k udělení diplomu vědeckého stupně. dle odvětví ekonomické činnosti - OKEČ s ohledem na informační závazky České republiky vůči Evropské unii, OSN, Mezinárodnímu měnovému fondu a dalším mezinárodním organizacím, vychází plně ze statistické klasifikace ekonomických činností EU (NACE) dle klasifikace zaměstnání – KZAM konkrétní činnost, kterou pracovník vykonává (i když není jeho povoláním) a která je zdrojem jeho hlavních pracovních příjmů

Populace podle věku

Vývoj populace dle věkových kategorií

Obyvatelstvo dle vzdělání

Pracovní síla v ČR podle krajů

Ekonomicky aktivní podle věku

Míra ekonomické aktivity dle vzdělání

Vývoj počtu nezaměstnaných v ČR

Nezaměstnanost v ČR – 1993 až 2007

Nezaměstnanost podle krajů

Kartogram

Míra nezaměstnanosti podle věku

Míra nezaměstnanosti podle vzdělání

Doba hledání zaměstnání

Odvětví ekonomické činnosti

Klasifikace zaměstnání

Zaměstnaní cizinci

Nezaměstnanost v EU

Zaměstnaní v poměru k počtu obyvatel

Podíl ženské zaměstnanosti na počtu obyvatel

Inflace růst cenové hladiny v čase nebo-li pokles kupní síly peněz zakládá se na tzv. cenových indexech slouží jako informace k valorizaci důchodů asociálních příjmů, pro nájemní smlouvy aj.

Indexy spotřebitelských cen (CPI) stavebních prací průmyslových výrobců zemědělských výrobků tržních služeb v produkční sféře

Typy inflačních měr vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu cen vyjádřená přírůstkem indexu cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjádřená přírůstkem cen k předchozímu měsíci vyhádřená přísrůstkem cen k základnímu období

Příčiny cenová hladina vyjadřuje vztah mezi celkovým množstvím peněz a celkovým objemem statků a služeb za které jsou směňovány nerovnováha mezi těmito objemy pak ústí v inflaci, resp. deflaci (pokles cenové hladiny) Na straně poptávky růst množství peněz (emitují centrální banky), deposita ovlivňují úrokovými sazbami, obecně objem roste objem trhu se nemění (úspory vs. spotřeba) Na straně nabídky vyšší mzdové náklady nebo náklady na zdroje akomodace (reakce centrální banky na poptávkový impuls)

Poptávková inflace tzv. tažená poptávka impulz zvýšení spotřeby, investic, státních výdajů, exportu podmínkou způsobení inflace růst peněžní zásoby – akomodace (centrální banka) zvýšení výdajů, investic  klesá množství peněz v ekonomice  vyšší úroky  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz  klesá jejich hodnota, klesá objem zboží, které je možné za ně pořídit

Nabídková (nákladová) inflace impulz zvýšení nákladů (mzdových, na zdroje, apod.) neroste-li produktivita práce, ale rostou mzdy – znamená to vyšší náklady na mzdy  vyšší cena produkce  vyšší ceny zboží  nezaměstnanost  tlak na snížení mezd  pokles cen anebo….vyšší ceny zboží  rozhodnutí centrální banky zvýšit množství peněz („méně bolestivé řešení“, „nepružnost mezd“)  nárůst poptávky a cen