Klient s rizikem chování aneb kdo je uživatelem služeb sociální prevence Společnost pro vzdělávání a reflexi v sociální práci www.ispolu.cz

Motivy – cíle – kritéria Jaké jsou vaše motivy pro účast v kurzu – co vás k tomu vedlo? Co čekáte od kurzu – co si chcete odnést? Na čem nejprve poznáte, že je pro vás kurz přínosem?

Co s dnešním dnem? Co je to sociální prevence? Klient s rizikem chování – co se za tím všechno může skrývat? Jak se na to lze podívat z jiného úhlu? Základy psychopatologie (do kapsy). A co s tím vším může pracovník?

Zákon 108/2006 sb. služby sociální prevence: raná péče telefonická krizová pomoc tlumočnické služby azylové domy domy na půl cesty kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny služby následné péče sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně terapeutické dílny terapeutické komunity terénní programy sociální rehabilitace

Sociální prevence Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto vyloučením ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Jaké riziko mají uživatelé těchto služeb? Popište „standardního“ uživatele, zpracujte jeho příběh a najděte jeho potřeby v sociální službě.

Trochu z učebnic Psychopatie – nevyvážená osobnost, není chorobou ve vlastním slova smyslu, znamená pro jejího nositele minus, zejména ve vztahu k lidem, není to jen v tom, že se psychopati jeví svému okolí jako podivíni, ale svým chováním nepříznivě ovlivňují celé okolí, vytvářejí atmosféru nepříjemného napětí Neuróza – funkční nervové onemocnění bez organického nálezu, nejde o org. poškození CNS, je to choroba, i když postižený na pohled obyčejně nepůsobí dojmem nemocného člověka, často se stává, že ho okolí nechápe a nevěří mu, přitom pacienti snášejí obtíže velmi těžko, příčiny jsou psychogenní, tzn. nejčastěji chybné sociální učení v dětství, konfliktní mezilidské (interpersonální) vztahy v okolí dítěte a vytvoření neadaptibilních způsobů chování na zátěžové situace a jejich odraz v dospělosti, jde o nemoc reverzibilní = léčitelnou psychoterapeuticky Psychóza – označení těžkých duševních chorob, při nichž je zpravidla ztracen kontakt jedince s realitou, chybí vědomí nemoci, vnímání a prožívání je těžce deformováno - paranoia – podstatou je blud či soustava bludů bez dalších poruch osobnosti; podle bludů se dá rozlišit na perzekuční (stihomam, slavomam) – podstatou je utkvělá představa o pronásledování nebo bránění ve slávě; kverulantskou – nemocný si stále stěžuje, soudí se, obviňuje druhé apod.; erotickou – utkvělá představa, že osoby druhého pohlaví nemocného milují; projevy nemocného lze dále dělit na stenické (nenávist, útočnost, zabíjení) a astenické (strach, utíkání, sebevražda) - schizofrenie – rozštěpení osobnosti, z nejčastějších symptomů sem patří porušená afektivita od plačtivosti až po lhostejnost, rozpad logického myšlení, halucinace, bludy, poruchy jednání, poruchy řeči, ztráta kontaktu s realitou aj.; IQ většinou zachován, jeho výše je pro vážnost choroby nepodstatná, nejčastější formy jsou paranoidní, katatonická, hebefrenická, prostá a smíšená - parafrenie – pestré bludy a halucinace, toto onemocnění se častěji objevuje u žen než u mužů, často v období přechodu nebo po něm - maniomelancholická psychóza – střídání fáze melancholické a manické, fáze mohou být různě dlouhé a různě se střídat

Porucha osobnosti je když….. Trvalé a nápadné projevy nepřizpůsobivého chování, které jsou hluboce zakořeněny ve struktuře osobnosti jedince, např. nestability v interpersonálních vztazích, sebehodnocení, emocích, kontrole impulzů, začínající v časném věku dospělosti a objevující se v různých souvislostech. Porucha je vymezena nejméně pěti z následujících příznaků: horečné úsilí vyhnout se reálnému nebo domnělému odmítnutí projevy nestálých a intenzivních meziosobních vztahů, charakteristických střídáním nadměrné idealizace a znehodnocování, poruchy identity: trvalé a zřetelně narušené, převrácené nebo nestálé sebehodnocení nebo mínění o sobě, impulzivita nejméně ve dvou potenciálně sebepoškozujících oblastech, např. utrácení, sexualita, abúzus látek, bezohledné řízení vozidla, záchvaty vlčího hladu, opakované suicidální tendence, pokusy, hrozby nebo sebepoškozující jednání, emoční nestabilita vlivem výrazně reaktivní nálady, např. intenzivní epizodická dysforie, podrážděnost nebo úzkost, obvykle trvající několik hodin a pouze zřídka déle než několik dnů, chronické pocity prázdnoty, zbytečně intenzivní rozhněvanost nebo ztráta kontroly nad hněvem, např. časté projevy zlosti, neustálý hněv, opakované rvačky, přechodné a se stresem související vztahovačné představy nebo těžké disociační příznaky.

Přehled poruch osobnosti Specifické poruchy osobnosti paranoidní porucha osobnosti schizoidní porucha osobnosti disociální porucha osobnosti emočně nestabilní porucha osobnosti histrionská porucha osobnosti anankastická porucha osobnosti anxiózní porucha osobnosti závislá porucha osobnosti jiné specifické poruchy osobnosti poruchy osobnosti nespecifické

Práce s kazuistikami. Přečtěte si příběhy průběhu práce s lidmi trpícími poruchami osobnosti. Stanovte rizikové projevy chování těchto lidí. Najděte hlavní příčiny vzniku poruchy. Sestavte účinnou strategii pro jednání s danou osobou.

Uživatel služeb sociální prevence Jeho situace je dynamická: má potenciál ke změně má potenciál vrátit se zpátky do společnosti jako nevyloučený žije v konfliktu se společností zdroje konfliktu často vnímá vně: Vlastní selhávání připouští málo nebo vůbec (nebo účelově) Vnímá křivdy od okolí Vnímá vinu okolí A na vše má nárok ?!?!

Specifické nároky uživatele   Co se stane, když zaměníme: Klient s rizikem v chování versus Klient se specifickými nároky V čem je ta změna??

Není to o něm, ale o mně a mé přípravě na tyto nároky: Přijmout realitu jeho nároků (přijetí). Nezapomínat legitimizovat jeho nároky a emoce (pochopení pro klienta). Neustále sám sebe konfrontovat s otázkou „komu/čemu patří jednání uživatele? Patří mně?“ Vědět, čí potřeby řeším (zařízení, své nebo klienta).

Už všemu rozumím Vím, že nemohu ovlivnit diagnózu, výchovu, vrozené dispozice uživatele…. Když to vím, zjišťuji, že za to nenesu zodpovědnost a to je úleva. Když to vím, tak netlačím na změnu – diagnózy atd. (a všem, kteří to ještě neví, to klidně vysvětlím) A stále ještě mohu pomoci klientovi sdělit, co skutečně potřebuje (najít jeho zakázku). vědět, co mu z toho, co potřebuje mohu skutečně nabídnout (mám hranice a vím, jak s nimi zacházet). a tuto svojí potřebnou nabídku realizovat.

Závěrečná reflexe. Je něco jinak s vašimi motivy pro účast v kurzu – pokud ano, co? Splnil kurz vaše očekávání – co si odnášíte? Co pro vás bylo přínosné, co nebylo – co by příště mělo být jinak, aby to pro vás bylo užitečné?

Těšíme se na další vzdělávání s námi Společnost pro vzdělávání a reflexi v sociální práci www.ispolu.cz Centrum nové naděje www.cnnfm.cz