Základy pracovního práva Mgr. Petra Doudová

Téma dnešní přednášky Základní zásady pracovního práva Dohody o pracích konaných mimo PP

Základní zásady pracovního práva

Zás. „co není zakázáno je dovoleno“ upraveno: § 2 odst.1 ZP liberalizace v pracovněprávních vztazích od 1.1.2007 (od účinnosti nového ZP) smluvní volnost stran až na níže uvedené výjimky: zákon odlišnou úpravu výslovně zakazuje (absolutní zákaz) výčet v ust. § 363 odst. 2 ZRUŠEN NÁLEZEM ÚS pokud z povahy ustanovení ZP nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit (zákaz obecně obsahově vymezený) dovozujeme z dikce příslušného ustanovení ustanovení, kterými se zapracovávají předpisy ES - § 363 odst.1 ZP, pokud nejde o odchýlení ve prospěch zmce (relativní zákaz – s podmínkou)

Zás. práva na práci a svobodnou volbu povolání upraveno - čl. 26 odst. 1 a 3 LZPS právo každého člověka na uplatnění vlastních schopností a jejich prostřednictvím na získávání prostředků pro uspokojení sv. živ. potřeb pokyn zákonodárci, aby neomezoval občany v možnosti získávat prostředky k obživě prostřednictvím vlastní práce (takové omezení není omezení věkem!) zákonné záruky upraveny v z. o zaměstnanosti, živnostenském zákoně, ZP apod. obsah = triáda práv: 1. právo práci dostat (pr. získat nějaké zaměstnání) 2. právo práci si udržet (nebýt rušen ve výkonu závislé práce, leda z důvodů zákonem výsl. stanovených) 3. právo na ekonomické zabezpečení v případě, že člověk závislou práci vykonávat z vážných důvodů nemůže (v nemoci, stáří, invaliditě apod.) SVOBODNÁ VOLBA POVOLÁNÍ: každý má možnost zvolit si určité povolání za předpokladu,že splňuje podmínky stanovené zákonem pro jeho výkon

Zásada svobody práce (zákaz nucené práce) upraveno: čl. 9 LZPS (výjimky: práce ukládaná podle zákona osobám ve výkonu TOS/alternativní trest,služba vyžadovaná na zákl. zákona v případech živelných pohrom, nehod, kt. ohrožují životy, zdraví nebo značné maj. hodnoty…) úmluvy MOP č. 29 a 105, o zákazu nucené práce (= jakákoli práce/služba, vymáhaná na urč. osobě pod pohrůžkou trestu, a práce, kterou urč. osoba nepřijala dobrovolně) § 13 odst.1 ZP, tzv. zásada svobody pracovní smlouvy (sml. volnosti) pracovněpr. vztah může vzniknout jen se souhlasem zaměstnance a zaměstnavatele + obsah je věcí dohody stran (prolínání se zás.“co není zakázáno je povoleno“) X omezena možnost sjednání některých prac. podmínek (veřejnopr. zásahy státu: zákazy někt. prací ženám či mladistvým, omezení délky prac. doby, určení přestávek v práci,...) → smysl: zabezpečení min. pracovních podmínek prolomení zásady svobody práce připuštěno jen v případech, kdy existuje obecný zájem na max. ochraně určitých skupin zaměstnanců

Zásada rovného zacházení (zákaz diskriminace) upraveno: obecně: čl. 3 LZPS mez. úmluvy: Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen Mez. pakt o občanských a politických právech, Mez. pakt o hospodářských, sociálních a kult. právech, Úmluva o právech dítěte Rada Evropy: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 14) Evropská sociální charta MOP: Úmluva č. 111 o zákazu diskriminace zaměstnání a povolání Amsterodamská smlouva (čl. 141 ex 119) - rovná odměna za práci, rovné zacházení směrnice ES (přímý horizontální účinek - § 363 odst.1 ZP) směrnice Rady č.76/207/EHS o realizaci rovného zacházení pro muže a ženy Směrnice o provedení zásady stejné odměny pro muže a ženy §§ 13 odst.2, 16, 17 ZP zákon č. 198/2009 Sb., antidiskriminační zákon služební zákon (z.č.218/2002 Sb.); z. o zaměstnanosti (z.č.435/2004 Sb.)

Zákaz diskriminace –pokrač. princip rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákazu jakékoliv diskriminace (zvýhodnění/znevýhodnění) z důvodů rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru povinnost zaměstnavatele zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky (včetně odměňování za práci a jiných peněžních plnění), o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání Odkaz na zvláštní právní předpis – zákon o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) – mj. stanoví, co se rozumí pod pojmy: přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné

Zákaz diskriminace - pokrač. Za nerovné zacházení (diskriminaci) se nepovažuje: rozlišování, které stanoví ZP nebo zvláštní právní předpis nebo kdy je pro to věcný důvod spočívající v povaze práce, kterou zaměstnanec vykonává, a který je pro výkon této práce nezbytný tento důvod musí představovat podstatný a rozhodující požadavek pro výkon sjednané práce, cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby k určité skupině z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru (Ve věcech přístupu k zaměstnání nebo povolání nesmí tato opatření vést k upřednostnění osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zaměstnání nebo povolání, než mají ostatní současně posuzované osoby) § 133a OSŘ: tzv. obrácené (respektive dělené) důkazní břemeno; oběti diskriminace požívají procesní výhody – cit.: „Skutečnosti tvrzené o tom, že účastník byl přímo nebo nepřímo diskriminován na základě svého pohlaví, má soud ve věcech pracovních za prokázané, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“

Ostatní zásady prac.pr. Zásada svobody sdružování k ochraně hosp. a soc. zájmů Úprava: čl. 27 odst. 1-3 LZPS + úmluvy MOP; § 15 ZP chápána především jako realizace práva na vytváření odborových organizací je ale třeba ho přiznat i zaměstnavatelům, kteří se za stejným účelem sdružují do svazů Zásada úplatnosti vykonávané práce upraveno: čl. 28 LZPS: Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. (relativní pojem spravedlivá odměna) úmluvy MOP (např. č. 95 a 100) výkon práce v pracovněprávním vztahu je vždy odměňován

Ostatní zásady prac.pr. Další zásady obsažené v § 13 ZP … Koncipovány zejm. jako povinnosti zaměstnavatele zákaz přenosu rizika z výkonu závislé práce na zmce informační povinnost zmle vůči zmcům zákaz ukládání peněžních postihů zmci za porušení povinností vyplývajících z prac.pr. vztahu (např. pokuty) (výjimkou – NŠ) zákaz zajištění závazku zmce vůči zmli (výjimka – konkurenční doložky, srážky z příjmů) omezení dočasného přidělení zmce k výkonu práce u jiné PO či FO (výjimka – agenturní zaměstnávání, prohlubování a zvyšování kvalifikace) …

Pracovněprávní vztahy

Pracovněprávní vztahy Právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - § 1 písm.a) ZP (užší vymezení) -tzv. individuální pr.vztahy Společenské vztahy týkající se pracovního práva a bezprostředně související s vymezením předmětu pracovního práva (širší vymezení) Základní D r u h y : 1) Individuální (viz výše - užší vymezení prac.-pr. vztahů) Základní: – pracovní poměr – dohody o pracích konaných mimo PP (dohoda o provedení práce, doh.o pracovní činnosti) Související – odpovědnostní vztahy (náhrada škody, dohoda o srážkách ze mzdy, odpovědnost při prac. úrazech a nem. z povolání), – kontrolní vztahy zabezpečení práva na zaměstnání, . . . 2) Kolektivní (vznikají při sjednávání pracovních podmínek v kolektivní smlouvě)

Pracovní poměr Vznik: Prvky PP: na základě PRACOVNÍ SMLOUVY (nejčastěji) JMENOVÁNÍM (pouze v případech stanovených v § 33 odst.3 ZP - v podnikatelské sféře již vznik PP na základě jmenování není možný! - takto dříve (za účinnosti starého ZP) založené prac.poměry se považují za PP založené na základě pracovní smlouvy Pozn.: Dle stávající právní úpravy již PP volbou nevzniká; Ta může být max.považována za předpoklad před sjednáním prac.smlouvy - § 33/2 ZP. Prvky PP: Subjekty – zaměstnanec x zaměstnavatel (právní subjektivita; způsobilost k pr.úkonům) Objekt – závislá práce (§ 2 odst.4 ZP) Obsah – vzájemná práva a povinnosti subjektů pracovního práva

Dohody o pracích konaných mimo PP Upraveny v části třetí ZP (§ 74 – 77) Jen výjimečně – přednost by měl mít pracovní poměr Bez povinnosti rozvrhnout pracovní dobu Až na výjimky pro ně platí obdobná úprava jako pro výkon práce v pracovním poměru Výjimky: Odstupné dle § 67 a 68 ZP Pracovní doba a doba odpočinku Překážky v práci na straně zmce Skončení pracovního poměru Odměna z dohody o práci konané mimo pracovní poměr (dále jen “odměna z dohody“) Rozeznáváme: Dohoda o provedení práce Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o provedení práce Sjednaný rozsah práce – max. 150 h/kal.rok (dle starého ZP 100 h/r) u jednoho zmce a zmle se sjednaný rozsah práce v rámci kalendářního roku sčítá Forma – písemná, ústní i konkludentní Náležitosti: Sjednaná práce (většinou individuální úkol) Rozsah práce (do 150 h) Odměna z dohody - tato odměna musí být přiměřená; za 1h nesmí být nižší než stanovená min.mzda

Dohoda o pracovní činnosti Sjednaný rozsah práce Co do celkového počtu hodin za kal.rok není nijak omezen V průměru max.polovina stanovené týdenní pracovní doby Písemná forma – pod sankcí neplatnosti Obligatorní náležitosti: Sjednaná práce, Sjednaný rozsah pracovní doby (podle ní náleží náhrada mzdy z důvodu nemoci – od účinnosti nového zák. o nemocenském – 1.1.2009) Doba, na kterou se dohoda uzavírá Fakultativní náležitosti Lze sjednat nárok na dovolenou na zotavenou, popř. jiné důležité osobní překážky v práci zmce (U DPP toto není možné!) Místo výkonu práce Odměna z dohody (platí to samé jako u DPP) Způsob zrušení smlouvy Zrušení DPČ: Způsobem upraveným v DPČ (omezení u okamžitého zrušení DPČ – lze sjednat jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit PP) Není-li způsob zrušení sjednán: - Dohodou - Výpovědí (i bez uvedení důvodu, 15denní výp. doba)

Děkuji za pozornost