Mezinárodní úmluvy v ochraně přírody a krajiny regionálního charakteru Doc. JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D. ZF JU České Budějovice Legislativa ochrany přírody v ČR a EU Téma č.5 25.10.2013

a přírodních stanovišť Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť „Bernská úmluva“ Podpis 1979, Švýcarsko, Bern Platnost 1. 6. 1982 Strany 50, (evropské státy s výjimkou Ruska, ale také africké : Maroko, Tunisko, Burkina Faso a Senegal a dále EU) www.coe.int ČR:107/2001 Sb.m.s.

Cíle ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů ochrana jejich přirozeného výskytu zvláštní důraz na ohrožené (např.šelmy) a zranitelné druhy a druhy stěhovavé (např.mořské želvy, ptáci, atd.) důraz na druhy a lokality, jejichž zachování vyžaduje spolupráci několika států ochrana původních druhů před invazními nepůvodními druhy územní ochrana podpora spolupráce mezi státy

Požadavky legislativa v souladu se smluvními ustanoveními Bernské úmluvy ochrana přírody součástí celostátní politiky podněcování a podpora všestranné mezinárodní spolupráce

I. přísně chráněné druhy rostlin 4 přílohy I. přísně chráněné druhy rostlin II. přísně chráněné druhy živočichů III. chráněné druhy živočichů s možností jejich regulace, ale při zachování populací mimo ohrožení IV. nedovolené způsoby lovu a odchytu - možnost výhrad k jednotlivým přílohám

Výhrady ČR K Příloze II: vlk (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos), výr velký (Bubo bubo), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), jestřáb lesní (Accipiter gentilis) a poštolka obecná (Falco tinnunculus) - Výhrada k uvedení kozy bezoárové (Capra aegagrus) do Přílohy II Úmluvy z důvodu existence pouze oborového chovu geneticky nevhodných jedinců tohoto v České republice nepůvodního druhu; - Výhrada k uvedení poloautomatických nebo automatických zbraní se zásobníkem schopným pojmout více než dva náboje do Přílohy IV Úmluvy z důvodu povoleného používání těchto zbraní k lovu zákonem o myslivosti

Jestřáb lesní Poštolka obecná Káně rousná Výr velký Káně lesní

Územní ochrana V roce 1989 doporučil Stálý výbor Bernské úmluvy, aby smluvní strany na svém území vytvářely soustavu celoevropsky významných lokalit s výskytem cílových druhů a poddruhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a biotopů a typů přírodních stanovišť, označovanou jako soustava Smaragd (Emerald)

Další nástroje ochrany 1)Regionální dohody o ochraně přírody: 2006 Dohoda o spolupráci v chráněných oblastech Dunajské delty a řeky Prut 2009 Plán managementu v NP Bělovežský prales 2010 Charta o sportovním rybolovu a biodiverzitě 2)Evropský diplom chráněných území (od r.1965, dnes 70 oceněných území a objektů v 26 zemích Evropy -NPR Karlštejn -CHKO Bílé Karpaty -NP Podyjí

Úmluva o ochraně Alp Salzburg 1991 Smluvní strany: Alpské země + EU (ČR ne) Cíle: Ochrana životního prostředí a přírody a krajiny, udržitelný rozvoj turistiky Prováděcí protokoly

Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat 2003 Kyjev, Rámcová úmluva, podpora UNEP ČR: 47/2006 Sb.m.s. Spolupráce 7 států regionu s cílem zlepšení kvality života obyvatel regionu, posílení místních ekonomik a zajištění ochrany a udržitelného rozvoje přírodního a kulturního dědictví

Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat Konkretizace úmluvy v protokolech o udržitelném - zemědělství, - lesním hospodářství, - hospodaření v povodích, - cestovním ruchu, či v protokolu o ochraně kulturního dědictví. Nejdůležitější protokol: č.61/2010 Sb.m.s., o ochraně a udržitelném využívání biologické a krajinné rozmanitosti Karpat

Protokol o ochraně...biologické ...rozmanitosti Karpat Cílem je zlepšit ochranu přírody, obnovit degradovaná přírodní stanoviště, podpořit prevenci zavádění nepůvodních invazních druhů a geneticky modifikovaných druhů, zajistit udržitelné hospodaření v krajině s ohledem na biodiverzitu

Protokol o ochraně...biologické ...rozmanitosti Karpat Konkrétní projekty: Červený seznam ohrožených druhů v Karpatech Ochrana velkých šelem Vytvoření soustavy karpatských chráněných území

ČR a Karpaty CHKO Beskydy Bílé Karpaty Pálava

Evropská úmluva o krajině Podpis 20. 10. 2000, Itálie, Florencie Platnost 1. 3. 2004 Strany 19 www.coe.int ČR: č. 13/2005 Sb.m.s. inicioval 1991 Josef Vavroušek ochrana všech typů krajiny v Evropě Ochrana a udržitelné využívání krajiny přírodní i polopřírodní (venkovská, příměstská i městská území)

Evropská úmluva o krajině Krajina = „část území, tak, jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“

Evropská úmluva o krajině - závazky smluvních stran Inventarizace Hodnocení Ochrana (ohled na krajinu v rámci územního a sektorálního plánování) Aktivní péče (udržitelné využívání krajiny jako celku) Osvěta Motivace

Motivace Cena krajiny Rady Evropy Soutěž Vesnice roku

Další regionální úmluvy na jiných kontinentech

Ochrana přírody a krajiny v Antarktidě

Česká polární základna Johanna Gregora Mendela 2006 Ostrov Jamese Rosse

Vinson Massif (4897 m.n.m.)

Antarktický smluvní systém (The Antartic Treaty System). Smlouva o Antarktidě (Washington, 1959) a opatření učiněná podle této smlouvy. Přidružené mezinárodní právní nástroje, jež nabyly platnosti, a opatření učiněná podle těchto instrumentů: - Úmluva o ochraně antarktických ploutvonožců (Londýn, 1972), - Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1980), - Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (Madrid, 1991).

Madridský protokol o ochraně životního prostředí Antarktidy posuzování vlivů na životní prostředí (Příloha I), ochrany antarktické fauny a flóry (Příloha II), likvidace odpadů a odpadového hospodářství (Příloha III), prevence znečišťování moře (Příloha IV) správy a ochrany oblasti (Příloha V). odpovědnost za ekologické havárie (Příloha VI). Tuleň Rossův

Úmluva o ochraně antarktických ploutvonožců (Londýn, 1972) Vztahuje se na druhy žijící ve vodách Antarktidy (na souši žijící druhy podléhají režimu Madridského protokolu o životním prostředí): tuleně krabožravého, tuleně leopardího, tuleně Weddelova, tuleně Rossova, rypouše sloního a lachtany rodu Arctocephalus Tuleň krabožravý

Úmluva o ochraně antarktických mořských živých zdrojů (Canberra, 1980) Vztahuje se na AMŽZ v oblasti od 60˚ jižní šířky a na AMŽZ mezi touto rovnoběžkou a antarktickou mořskou konvergencí (specifický ekosystém) = rozšíření aplikovatelnosti úmluvy za tradiční 60. rovnoběžku. AMŽZ = populace ploutvonožců, měkkýšů, korýšů, a jiných druhů organismů Úmluva neruší práva smluvních stran z Úmluvy o ochraně antarktických ploutvonožců Cílem Úmluvy o ochraně AMŽZ je ochrana ekosystému a zachování a racionální využívání AMŽZ Rypouš sloní